Pokračování rozhovoru Carlislea a Anabell. Nudné otázky spojené s jednou velice zásadní věcí. Pěkné počtení!
07.07.2011 (13:45) • KatBriam • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 2191×
Pohled Anabell
Uvelebila jsem se v Jakově náruči a přivřenýma očima jsem lenivě pozorovala doktora Carlislea. Velice mě zajímalo, s čím přijde, neboť se toho o nás vědělo docela dost z Afrických legend.
„Tak co chcete vědět?“ zeptala jsem se a zívla.
Nebylo divu. Když jsme mohli, prospali bychom 18 hodin denně, jako jsme to dělali v Africe. Zbytek času jsme lovili.
„Ehm… Takže, je pravda, že jste vznikly spojením člověka a zvířete?“
Zavrtěla jsem hlavou.
„Jistěže ne. Jsme samostatná rasa, jako měniči. Pocházíme z kouzel, tak jako vlkodlaci, jen umíme lépe ovládat své instinkty.“
Carlisle si něco poznamenal do bloku, a pak si rukou prohrábl vlasy.
„A je pravda, že se ve stresových případech měníte?“
„Jistěže ano, když máte strach nebo vztek, tak se taky bráníte. Naše tělo se brání tak, že se přemění do podoby, ve které se dokáže lépe prát.“
„A co vaše zvyky?“
„Kromě toho, co už víte…“ přejela jsem si dlaní po jizvě na rameni, „… nevěříme v boha, ale v přírodu, na koloběh života. Každý máme určený osud. Někteří padnou do rukou lovců, jiní padnou při boji s čistokrevnými…“
„S čistokrevnými?“
„Však víte… Čistokrevní jsou zvířata bez schopnosti přeměny. Obyčejní lvi.“
„Aha. Proč se tolik bojíte domorodců?“
„Domorodých Afričanů?“ zeptala jsem se.
„Ano.“
„Dokáží rozeznat metamorfa od čistokrevného. Občas se některý z nás v lidské podobě dostane do jejich vesnice, obvykle už ho nikdo potom nevidí. Říká se, že jim stačí jediný pohled do našich očí a poznají nás… Nazývají nás ďábly, a proto nás zabíjí. Jsme jejich obětina pro bohy.“
Carlisle se mi zadíval do očí a pak zakroutil hlavou. „Nepoznal bych to…“
Povytáhla jsem obočí. „Věříte v magii?“
„Ne.“
„Ale to byste měl, doktore…“ vložil se do hovoru Jake.
Stiskla jsem mu ruku a zazubila se na něj.
„Z magie pochází všechno pane. Vy, já, Jake… Dokonce i lidé.“
Carlisle se zamračil. „Nevěříš v boha, viď?“
„Ne, ne proto, že by neexistovali… Jen jsou to ubozí bastardi schovaní za maskou kouzel. Podle našeho národa jsou bohové obyčejní čarodějové, kteří našli lektvar nesmrtelnosti… A pak je tu druhý druh bohů, kteří byli lidé, kteří umřeli za dobrou věc, a proto si zasloužili být uctíváni.“
Carlisle zděšeně zalapal po dechu.
„Jste věřící, že?“ zamrkala jsem.
„Jistěže ano. Pocházím z doby…“
„Pak jistě víte, že věříte jen v mrtvého člověka… Nebo čaroděje vysávajícího život z nevinných.“
„Lektvar nesmrtelnosti? To je to, co jsi dala Belle, že?“
Zadívala jsem se na něj a chvíli přemýšlela. Pak jsem se otočila na Jaka a poprosila ho, aby mi podal nůž, který jsem nabídla Carlisleovi.
„Na co?“ zeptal se mě.
Nastavila jsem ruku. „Řízněte mě.“
„Co prosím?“ vykulil oči.
Netrpělivě jsem si povzdechla. „Řízněte mě!“
Chvíli váhal, a pak jemně přiložil ostří nože k mé kůži. Sykla jsem bolestí a Jake se napjal, ruce se mu roztřásly.
„To je v pohodě…“ uklidnila jsem ho a koukala na jasně červenou tekutinu vytékající mi z ruky. Olízla jsem si ji a rána se mi překryla strupem.
Vzala jsem Carlislovi nůž z rukou a položila ho na stůl.
„Co to mělo znamenat?“ zeptal se zděšeně.
„A teď se dívejte…“ ponoukla jsem ho, vytasila jeden dráp a přejela si jím po zápěstí.
Z rány začala vytékat jasně jantarová tekutina a pomalu kapala na semišovou pohovku a pak dolů, na perský koberec.
Jake i Carlisle vykulili oči, zatímco Asad vyskočil na nohy a rozdrápal mi ránu tak, že mi z ní zase tekla obyčejná krev. Celou dobu nesouhlasně vrčel. Pak mi ránu pečlivě vylízal svým drsným jazykem.
„Co to kruci bylo, Bello?“ zeptal se zděšeně Jake.
„To tedy znamená, že jsi Belle dala svou krev?“ zeptal se mě Carlisle.
Asad zavrčel a položil mě obrovitou tlapu do klína.
„Neublíží nám, Asade. Bez našeho svolení nic nezískají a domorodci tu nejsou…“
Asad neochotně couvl a sedl si před gauč. Žluté oči upíral na mou tvář.
„Naše krev je ten lektvar nesmrtelnosti, Carlisle. Když nás poraní někdo jiný, teče obyčejná krev. Když se poraníme dobrovolně, je to lék na jakékoliv zranění nebo nemoc. S naší pomocí by lidé neměli aids, rakovinu ani malárii. Neumírali by na otravu krve nebo na popáleniny. Bohužel si od nás nezaslouží takovou úctu, aby si takový dar zasloužili.“
Jake přimhouřil oči.
„Krvácela jsi pro osobu, kterou nenávidíš?“
Pohlédla jsem mu do očí. „Ona nenávidí mě, Jaku. Já ji ani neznám. Nedělám si úsudek na první pohled. Jeho obrázek si udělám až po delší době. A i když se Isabella Cullenová chovala jako velká mrcha, podle mě jen bránila svou druhou největší lásku a žárlila. Ten dar si zaslouží, neboť o tebe pečovala, zatímco jsem tu nebyla já…“
„A za tohle tě miluji,“ vtiskl mi polibek do vlasů.
„Za co?“ pokoušela jsem ho.
„Za to, jaká jsi…“ zašeptal, pozvedl mi bradu a lehce mě políbil.
„Možná se ve vás Bella vážně zmýlila…“ zašeptal Carlisle s pohledem upřeným ven. Začalo pršet.
Autor: KatBriam (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Jako z jiné planety 16. kapitola:
Co bude, až se to dozví Bella a schválně, jestli použije svůj svatební dar během těhotenství (pokud nějaké bude).
vazne nemam slov rychlo dalsie pokracko
Skvělé! Absolutně dokonalý díl! Divím se, že jsi se neumístila...
úžasné a to s tou krví naprosto geniální ...sice jako osoba zaměřená na vědu bych tomu nevěřila, dokud bych to neviděla na vlastní oči, ale je to fascinující
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!