Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Jacob 2

Esmé a Carlisle Cullen- New Moon


Tak jsem napsla pokračování. Doufám, že se bude líbit.

Dál jsem se utápěl v těch nádherných očích a nasával tu nádhernou vůni. Voněla naprosto krásně. Voněla po vanilce, jako vánoční cukroví, které jsem si pamatoval z doby, kdy byla moje máma ještě naživu, voněla, jako rozkvetlá louka na jaře. Její pleť byla perleťově bílá, postavu měla jako Afrodité. Byla nádherná. Její krásné souměrné bledé rty vyzývaly k polibku.

Hleděli jsme si beze slova do očí. Každý její milimetr jsem si prohlížel a vrýval jsem si ho do paměti, i když jsem věděl, že o kdybych se na ní podíval jednou, tak si tento pohled budu pamatovat do smrti.

„Nestalo se ti nic?“ prolomila, jako první naše mlčení. V jejím hlase byl cítit opravdický strach a něco, co jsme slyšel v hlase dívky poprvé. Byl to hlas milujícího člověka. Opravdu milujícího.

„Ne,“ zachroptěl jsem. Hlas mi selhal. Její hlas byl nádherný. Sametový, medový, plný něhy a lásky. Polknul jsem. V ústech jsem měl hrozně sucho.

Vstal jsem a trochu snažil jsem se očistit. Hlínu ve které jsem se válel jsem měl úplně všude.

Vytáhla mi z vlasů větvičku. Její dotek byl elektrizující, na těle mi vyskočila husí kůže. Usmála se na mě a tím odhalila dvě řady nádherných zubů. Pak mi zlehka ťukla do brady, protože jsem celou dobu stál a zíral na ní s otevřenou pusou. Zrudnul jsem. Chovám se jako vůl.

…………..

Angela

 

Byla jsem na cestě k Jasperovi. Zrovna jsem procházela lesem, kolem silnice. Nepotřebovala jsem, aby na mě někdo viděl. Najednou ke mně vítr přivál zápach.

„To mi tak chybělo, ještě potkat vlkodlaka,“pomyslela jsem si trpce.

Slyšela jsem ho, jak se přibližuje na motorce a já jsem najednou dostala chuť na něj zaútočit. Přiblížila jsem se blíž ke kraji lesa. Už byl skoro u mě a tak jsem se rozběhla. Postřehl můj pohyb a strhnul řízení. Během několika sekund se mi válel pod nohama. Naše oči se setkaly a všechno se změnilo. Nechápala jsem to, ale najednou nepáchnul, ale voněl, a už jsem na něj nechtěla útočit, ale líbat ho. Bylo to zvláštní. Dívali jsme si do očí, jako kdybychom se v očích toho druhého chtěli utopit.

Vytáhla jsem mu větvičku z vlasů a zavřela mu ústa. Krásně se začervenal.

„Co se to stalo?“ musela jsem se zeptat.

„Tohle byl otisk. Pokud se vlkodlak otiskne, nic ho s tou osobou nerozdělí.“

Zamyšleně jsem zvedla obočí.

„Ale proč zrovna já?“ Bylo mi v podstatě jedno, co řekne, protože na ničem nezáleželo. Jenom na něm.

„To já nevím. Nikdy nikdo neodhalil, jak otisk funguje,“ pokrčil rameny.

„Hmm. Já jsem Angela,“ ušklíbla jsem se a natáhla jsem k němu ruku.

„Jakob,“ přijal mou ruku. Po dvou vteřinách váhání se ke mně nahnul a políbil mě na tvář. Svět měl najednou zase o něco víc barev. Přemýšlela jsem jaké to bude až se budeme líbat doopravdy.

„Nechceš odvézt?“zeptal se nesměle.

„No víš putuji ke Cullenovým a to jsou upíři a do těch už se asi neotiskneš, že? Takže si myslím, že to není dobrý nápad,“ zatvářila jsem se dost nejistě.

„Cullenovi jsou moji dobří známý.“

Vytřeštila jsem oči. Jakob mezi tím zvedl motorku.

„Tak nasedej přece,“pokývnul mi.

„Velmi ráda,“ a ladným pohybem jsem přehodila nohu přes motorku. Přitiskla jsem se k jeho krásnému a vypracovanému tělu. Nasávala jsem ho jeho vůni a užívala jsem si každé spojení našeho těla. Chtěla jsem, aby tahle jízda neskončila.

…………….

Jakob

 

Sedla za mě na motorku její malé ruce mě objaly. Cítil jsem, jak se její tvář přitiskla na má záda. Přidal jsem plyn a uháněl jsem ke Cullenovým. Najednou mě začaly přepadat hrozné myšlenky.

Já jsem vlkodlak a ona upír. To smečka nezvládne. Tohle nepůjde. Nemůže jet spolu ani do La Push, protože tam mají upíři vstup zakázán. A co Billy? Tomu by to mohlo utrhnout srdce, že jsem se otisknul do upírky. Panebože, co se to stalo. Měl jsem sto chutí otočit motorku na druhou stranu a ujet s Angelou pryč.

Ale ne. My se s tím popereme. Postavíme se tomu čelem. Smečka nesmí zaútočit na osobu do které je jiný bratr otisknutý. Ale nadšení nebudou. Ale co Billy? Co můj táta? Tohle nepřežije. Panebože.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Jacob 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!