A žili šťastně až do smrti? Nebo jak? Závěr mé povídky vypráví o tom, jak se Eddy stal dospělým, jestli EllBell objevila svůj další dar a jak se daří ostatním Cullenům a vlkům? Dozvíte se to, pokud si to přečtete! Vaše Hello :)
26.10.2012 (12:30) • hello1215 • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1785×
Za půl roku už EllBell vypadala jako osmnáctiletá mladá žena a konečně přestala stárnout – dosáhla dospělosti stejně jako Renesmé, ale mnohem rychleji. K narozeninám dostala štěně a s jeho pomocí objevila svůj další dar. Cullenovi a vlci se totiž měli stěhovat a EllBell se obávala, zda štěnátko tu cestu přežije, bylo totiž malé a nemocné. Přála si, aby se to štěně přeměnilo na psa, přece jen by tu cestu zvládlo lépe. V momentě, když mu dala pusu na čumáček, se štěně přeměnilo a stal se z něj pes.
„Emdžíku?" vyjekla. Jmenoval se Emdžík, protože jej dostala od Emma a Jaspera.
„Co se stalo?" nechápal Eddy – stále byl čtyřletým chlapcem. Měl už ale rozhodnuto. V jeho osmnácti jej Carlisle přemění na upíra.
Svolali všechny ostatní a po poradě se rozhodli, že zavolají Eleazarovi. Ten přijel a překvapeným Cullenovým řekl:
„No, EllBell má dar – dokáže svým přáním učinit někoho starším. Ale nevím, jestli napořád nebo jen dočasně." S tímhle vysvětlením se Cullenovi uspokojili a Eleazar za pár dní odjel. Hned poté se přestěhovali do Kanady. Emdžík zůstal psem přesně týden a poté se z něj zase stalo štěně. EllBell si stále víc přála, aby už Eddy vyrosl. Byla do něj zamilovaná, ale přece jen on měl čtyři a ona osmnáct. Jednou jí Eddy donesl nakreslený obrázek a stalo se něco, co se stát nemělo. Zapomněla na svůj dar, a když dala Eddymu pusu, tak se přeměnil na staršího – osmnáctiletého kluka, který vypadal nádherně. Ostatní pochopili, co se stalo, ale přesto jí nikdo nic nevyčítal. Tak spolu Eddy a EllBell trávili ten týden, než se Eddy zase promění zpátky a EllBell z toho byla čím dál tím víc smutná. Aby zapomněla, tak si zašla na lov.
„Eddy, jdu na lov. Počkáš tady?" ptala se jej.
„Nemůžu jít s tebou?" odpověděl otázkou.
„Je to příliš nebezpečné," připomněla mu a odešla.
Eddy, nikým nepozorován – použil zase svou neviditelnost –, EllBell neposlechl a spěchal za ní. Věděl, kam jde. Na jejich oblíbené místo chytat laně. Chtěl ji vidět při lovu, stejně jako kdysi Bella Edwarda. Schoval se za strom a okouzleně se díval na tu podívanou. Na ty její ladné pohyby... Nevědomky se zviditelnil. EllBell ucítila jeho vůni a jako šelma, řízena jen instinkty, se na něj vrhla.
„Nééé!" zaječel Eddy. Po chvíli se EllBell vzpamatovala. Pohlédla na Eddyho, který krvácel. Začala vzlykat a rychle jej donesla domů.
„Mohl by se z toho nějak dostat?" ptala se Bella otřeseně.
„Pomůže upíří jed, jako u tebe," konstatoval Carlisle a začal Eddyho kousat. EllBell se krčila v koutku pokoje a byla na dně. Kolem ní byl kroužek Cullenových a vlků. Alice, Rose, Seth, Esmé, Leah, Sam a Emm s Jazzem – ti všichni u ní seděli a utěšovali ji. Jasperovi se to samozřejmě dařilo nejvíc, pomocí jeho daru.
„On ale zůstane dospělý," napadlo Edwarda, který stál vedle Carlislea a tiskl ruku Belle.
„Ale nebude mrtvý a to je hlavní," řekl Carlisle rozhodně a smutně se usmál.
„Promeškal ale dětství," dodala Bella a pohlédla na Eddyho, který se divoce zmítal. Přeměna už začala. Za tři dny se Eddy probral. Uměl se taky celkem dobře ovládat, takže měl taky „čistý rejstřík". Nikdy nezabil člověka. S EllBell tvořili pár už odmalička, takže teď bez sebe neudělali ani krok. Už nehrozilo žádné nebezpečí. Vypadalo to, že na ně zapomněli i Volturiovi. Opak byl pravdou. Nezapomněli, ale netroufli si zaútočit, i když stále toužili po Alice, EllBell a nově po Eddym. Čeho se Volturiovi báli??? Cullenovi a vlci totiž tvořili rodinu!
« Předchozí díl
Autor: hello1215 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Já se z toho zblázním - Epilog:
Ahoj, povídka se mi celkem líbila - byla taková vtipná, oddechová. Píšeš hezky, jen to bylo někdy takové "o ničem"...
Prosím, neuraž se... já sama taky nejsem dokonalá a a jak už jsem řekla, celkově se mi povídka a i závěr líbily...
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:
- pomlčky
- Renesmee -> Renesmé
- čárky
- ji/jí
- Esme -> Esmé
- přímá řeč (na jednom místě Ti utekla správná interpunkce)
- od malička -> odmalička
- pokud chceš použít víc otazníků než jeden, tak pak pouze tři
Také jsi měla příliš velký perex obrázek.
Ještě si zaškrtni "Dokončená povídková řada" u první kapitoly.
Děkuji. Myfate
Ahoj, článek ti, bohužel, vracím kvůli následujícím chybám:
* poprosím tě, aby sis doplnila něco o obsahu epilogu
* čárky
- kolem oslovení
- ve větě, kde je víc určitých sloves
- před zájmeny, předložkami, spojkami (ale, protože, proto, kdyby, co...)
* neměň původní písmo - změníš ho tak, že obarvíš text a klikneš na kolonku Odstranit formátování v pravém rohu
* přímá řeč (!!!) - posílám koncept, podle kterého se můžeš při opravě řídit
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
* ji/jí
* mě/mně
Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov, díky.
Ahoj, i tento článek ti vracím, hlavně proto, aby nebyl omylem vydán dřív než předcházející kapitola.
A bohužel i zde se objevují některé chyby, které jsem ti vytkla už u předchozí kapitoly, hlavně v přímé řeči. Prosím projdi si to znovu a pak zaškrtni "článek je hotov".
Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!