Bella se stěhuje s mámou, ale nedopadne to tak, jak by mělo. Doufám, že se vám to bude líbit. BlairCullen
02.01.2012 (15:30) • BlairCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 946×
Seděla jsem v autě, které mě mělo unášet do nového života.
Nechápala jsem, kde jsem udělala chybu. Jestli jsem tátovi nebyla moc dobrá, nebo jestli máma nebyla dobrá tátovi.
„Bello, stalo se něco?“ zeptala se mě starostlivě máma.
„Ne jsem v pohodě.“
Pohladila mě po ruce a já se stále neusmívala. Nemám taky důvod.
Raději jsem se podívala z okna ven a nechala slzy stékat po tváři.
Myslela jsem na tátu. Jak vždy se mnou jezdil po rybách a jak mě vytahoval z rybníku. Skoro furt se bavil na můj účet a já se usmála. Neusmívala jsem se, protože jsem byla šťastná, ale proto, že alespoň ve vzpomínkách mi každý, koho mám ráda, zůstal. Máma začala vzlykat a já se na ni podívala.
„Mami?“ zeptala jsem se teď já starostlivě a otřela si o rukáv slzy.
„Jsem v pohodě, Bells.“
Přikývla jsem a dál to nerozebírala. Věděla jsem, že máma je silná žena a umí se o sebe postarat sama.
Zastavily jsme na benzínce a já si šla koupit časopis, abych se v autě nenudila.
Cestou zpátky si mě skoro všichni prohlíželi. Nechápala jsem proč.
Zavřela jsem dveře od auta a dala se do čtení. Nic zajímavého.
„Nebudou ti chybět kamarádi?“ zeptala se mamka, aby tu nebylo veliké ticho.
„Jo, to budou,“ odpověděla jsem a přikyvovala.
„Je mi líto, to, co se stalo.“
„Nemuselo se to stát! Kdybyste ty s tátou byli obyčejní, nic z toho by se nestalo!“
Auto zajelo na krajnici a prudce zastavilo.
„Myslíš, že můžu za to, že jsem upírka? Dáváš mi to za vinu?“ křičela na mě silně.
Podívala jsem se jí do očí a cítila, že je velice naštvaná.
„Ne. Jenom já můžu za to, že jsem tvoje dcera.“
Máma byla naštvaná, to bylo vidět, i kdybych měla zavřené oči. Atmosféra byla velice napjatá a máma se rychle rozjela, až mě ho hodilo zpátky na sedačku.
„Mami, zpomal!“ zakřičela jsem vystrašeně a držela se křečovitě sedadla.
„Teď ti něco povím, Bello!“ řekla naštvaně a já čekala. „Nikdy jsem tě neměla ráda. Byla to jenom přetvařování kvůli tvému otci. To, že jsem utekla, považuji za nový život bez tebe.“
To mi vyrazilo dech.
Máma mě nikdy neměla ráda, přetvařovala se a lhala, že všechno bude dobré a nový život budeme žít spolu.
„Nedává to smysl, mami.“
„Tobě nedává smysl nic, Bello. Byla jsi uzavřená do sebe a na nikoho jiného ses neohlížela. Chudák Jacob.“ Jakmile vyslovila slovo Jacob, ucítila jsem bolest v hrudi, která nechtěla polevit. Jacob byl můj nejlepší kamarád, ale od té doby, co se proměnil ve vlkodlaka, to bylo jako by mě ignoroval. Bylo to už skoro půl roku a máma mi to naschvál připomněla.
„Víš co, mami,“ vykřikla jsem a máma mě nenechala domluvit.
„Nic mi neříkej! A nikdy mi neříkej mami. Už pro tebe nejsem matka, je ti to jasné!“
„Ale co mám dělat? Já v téhle části města nic nevím. A ani nevím, jak se to tu jmenuje!“ mlela jsem ze sebe strachy a máma odbočila na silnici, která byla slepá. Přece není blbá a vidí, že nerazíme.
„Mami, zastav!“ zakřičela jsem, ale už bylo pozdě. Auto narazil do zdi a já nic necítila. Nebylo co cítit, protože jsem byla mrtvá.
Autor: BlairCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Já nic nevím 1. kapitola:
Woow to je šialene dobré hned si musim ist precitat 2. kapitolu
páni tak to je šílené....ale pokračuj chci vidět co bude dál...
Zpracování občas vázlo (můj názor), ale jinak to bylo dobré, šílené a já se těším na další kapitolu!
dooost šílené ale dobré
Článek jsem ti opravila, ale bylo tam dost chyby, které ti vypsala Kyky, a ty sis je neopravila. Tak na to pozor, díky.
+ čárky,
> hlavně kolem oslovení!
> ve větě, kde je více určitých sloves, bude i více čárek,
+ název povídky sice začíná velkým písmenem, ale nekončí interpunkčním znaménkem (výjimky jsou otázky),
+ pozorně si projdi chyby, které ti byly vypsány, většinu z nich jsi neopravila,
Ahoj, promiň, ale článek ti vracím, jsou v něm chyby...
- Po řadové číslici se píše tečka.
př.: 4. kapitola, 9. díl, XII. kniha...
- čárky
- semnou -> se mnou
- ni/ní, ji/jí - krátce jen ve 4. pádě
- slovosled
- Kolem oslovení se píší čárky.
- zdvojené mezery
- si/jsi
- nebylo slyšet jen zvuk -> nebyl slyšet jen zvuk
- chybějící slova
- A Ani -> A ani
- překlepy
Až si chyby opravíš, zaškrtni znovu "článek je hotov".
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!