Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já kůň - 10. kapitola, Nová schopnost

Co tě nezabije, to tě posílí

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Já kůň - 10. kapitola, Nová schopnostRosalie objevila svou schopnost. Jakou? Dočtete se. Emmett ji zachrání život a Jasper všechny vzbudí svou trumpetou :D.

30.05.2010 (21:00) • Akkisek • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3455×

 

 

">Pusť si píseň

 


Běžely jsme lesem a zastavily se až hodně daleko od Cullenových.

Rose, nebylo by lepší jim to povědět?

Ani za nic. Oni nám také neřekli, že jsou upíři, takže já si to nechám pro sebe. Ty jim to klidně pověz, ale mě do toho nezatahuj.

Dobře. Ale stejně se to jednou dozví.

Já to vím, ale teď ještě ne.

Fajn. Našla jsi už schopnost?

Zatím ještě ne. Pochybuji, že nějakou vůbec mám.

Určitě máš, jen ji musíme najít.

A jak to chceš provést?

Tak, jako jsem to udělala já. Hrozně moc si přej, aby se tvá schopnost projevila, abys ji teď použila.

Dobře.

Přeji si, aby se má moc projevila. Chci, aby se schopnost projevila! Najednou se objevilo jemné světlo jako při proměně a já tu stála jako člověk.

Jak… Jak?

Tohle je tvá schopnost. Můžeš se přeměnit zpět v člověka kdykoli chceš. Ráno zjistíme, jestli se můžeš jen tak přeměnit i v koně. Kdykoli.

Myslíš, že bych tu schopnost mohla přenést i na tebe?

Tak to nevím, ale můžeš to zkusit.

Chci, aby se schopnost přenesla i na Strange. Vztáhla jsem k ní ruku a dotkla se jí. Představila jsem si, jak všechna má energie je v té ruce a jak se Strange mění. Povedlo se. Opravdu tu přede mnou stála Strange jako člověk a ne jako kůň.

„Páni, vážně to funguje,“ řekla, když se změnila.

„No, nejspíš bychom teď měly jít za ostatními. Určitě se budou ptát, kde jsme byly. Co jim povíme?“

„Že jsme se šly projít?“

„Jo a potřebovaly jsme se promluvit,“ dopověděla jsem za Strange.

„Tak jo, jdeme.“

Vyšly jsme z lesa a všichni už byli ve stanech. Když nás uslyšeli, okamžitě vylezli.

„Kde jste byly?“ ptala se Alice.

„Potřebovaly jsme si promluvit. Promiň,“ řekla jsem jí.

„Jo, to je dobré,“ řekla Bella a dál už se to neřešilo.

„Máte hlad? My jsme už jedli,“ ozval se Jasper a nesl nám pár buřtů. Vy jste jedli jo? To vám tak věřím!

„Díky,“ řekly jsme společně se Strange a vše jsme to snědly.

Jdu do stanu, zatím pa.

Hlavně nezlob!

Moc vtipné, Strange.

Také si říkám.

Zalezla jsem do stanu. Emmett tu nebyl, asi šel na lov. Chtěla jsem si dočíst knihu, kterou jsem začala odpoledne číst, ale nějak mě to nebavilo. Raději jsem si vzala baterku, blok a tužku a šla do lesa. Nedaleko tábora jsem si sedla na kámen a rozsvítila baterku. Otevřela jsem blok a začala kreslit. Nevěděla jsem co nakreslit, ale nakonec jsem malovala koně – co jiného, že?

Za mnou se náhle ozvalo vrčení. Prudce jsem se otočila a nevěřila vlastním očím. Stál tam obrovský medvěd. Tak tohle je konec! Začala jsem opatrně a pomalu couvat. Medvěd se náhle postavil na zadní nohy a chystal se zaútočit. Chtěla jsem se změnit. To bych medvědovi utekla, ale prostě to nešlo. Medvěd proti mně vystartoval, ale najednou ho něco popadlo a okamžitě to bylo pryč. Počkat! Emmett nebyl v táboře. Emmett! Jestli mu něco ten medvěd udělá…! Klid Rose, to bude dobré. O Emmetta nemáš strach, teď hlavně zdrhej!

Otočila jsem se na patě, a utíkala směrem ke stanům. Nechala jsem kreslení kreslením. Hlavně se odtud dostat pryč. A to pokud možno živá! Ne jako tisíce rozcupovaných kousíčků.

Zalezla jsem do stanu a pustila si mp3ku. Snažila jsem se uklidnit. S pomocí hudby šlo všechno. Přestaly se mi třást ruce a já začala normálně myslet.

„Ahoj, Rose,“ vlezl do stanu Emmett.

„Čau. Proč máš na tričku krev?“ všimla jsem si pár kapek krve na rukávu.

„Ehm… No… Řízl jsem se,“ odpověděl a přesvědčivě se usmál.

„To ti tak věřím,“ zahučela jsem.

„Co?“

„Nic.“

„Našel jsem to v lese. Asi to bude tvoje,“ podával mi blok, tužku i baterku.

„Jo, díky.“

„Proč kreslíš koně?“

„Nemůžu?“

„To ne… Já jen že…“

„Že co?“

„Ale nic.“ Nevěděla jsem, jestli měl podezření, nebo ho jen prostě něco napadlo, ale nechtěl to říct.

Chtělo se mi spát, tak jsem odložila mp3ku a zalezla do spacáku. Po chvilce jsem usnula a vzbudilo mě až troubení trumpety.

„Který debil?“ vylezla jsem ze stanu.

„To si ze mě děláš srandu Jaspere?“

„Ranní rozcvička,“ oznámil nám a sladce se usmál.

„Tak do toho teda nejdu,“ řekla jsem a začala lézt zpět do stanu. Jenže to by mě nesměl Emmett chytnout a přehodit si mě přes rameno.

„Emmette! To si ze mě už vážně všichni děláte srandu?“

„Slyšela jsi Jaspera, ne? Ranní rozcvička.“

„Fajn, takže ty běhej a mě můžeš klidně dál nést,“ oznámila jsem mu a to mě už postavil na zem.

„To bych ti přeci neudělal,“ usmál se.

„Tak fajn Jaspere. Začni, nebo ti tu usnu. Stejně si pak půjdu ještě lehnout,“ podívala jsem se na Jaspera, který stál vedle Alice.

„Na spánek můžeš zapomenout. Dneska jsou totiž závody dvojic v loďkách.“

„Opakuji, že do toho také nejdu!“

„Buď to půjde po dobrém, nebo po zlém.“

„A jak mě jako chceš donutit?“ podívala jsem se na něj jako na blázna.

„Já ne, ale tady máme Emmetta,“ ukázal na něj a ten se přeslazeně usmál. Ušklíbla jsem se.

„Začínáme,“ oznámil Jazz, když přišla Bella i Edward.

Po ranní rozcvičce, která byla opravdu namáhavá, jsem šla k ohništi. Sedla jsem si na lavičku a Alice všem přinesla rohlíky. Upíři do rohlíků znechuceně kousali, jen mě a Strange chutnaly.

„Nemusíte to jíst, jestli vám to nechutná,“ řekla jsem jim. Všichni se na mě vděčně podívali a rohlíky odložili.

„Sraz za čtvrt hodiny. Tady,“ řekl Jasper, když jsme dojedli. Zalezla jsem do stanu a převlékla si plavky. Došla jsem zpět k ohništi a všichni tam už čekali.

„Vysvětlí mi někdo, co se bude dít?“

„Závody v loďkách. Budete po dvojicích. Já a Alice, Edward a Bella, Rose a Emmett,“ oznámil Jasper.

„A co Strange?“

„Rozhodčí, jako vždy.“

„Ale ona chce závodit taky. Že jo?“ podívala jsem se na ní.

„Ne, nechci. Jsem rozhodčí,“ usmála se a mrkla na mě. Podrazačka!

„Fajn,“ dala jsem si ruce v bok a vydali jsme se k loďkám.

 

 

Co říkáte kapitolce? Líbila / Nelíbila? :)

 


Autor: Akkisek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já kůň - 10. kapitola, Nová schopnost:

 1
1. Lucík
05.06.2011 [19:41]

jasne ze líbala se jestte ptas ??!! Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře