SMS....jiný název mě opravdu nenapadl. je to dost kraťounká kapitolka, ale já se polepším...budu se snažit. prosím o komentáře, pomáhají mi psát a potřebuju vědět, či má cenu vůbec pokračovat. vaše Nicolette.
17.07.2009 (11:31) • Nicolette • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1380×
Ráno jsem se vzbudila s krásným pocitem. Zdálo se mi o Dimitrim a mě. Tančili jsme na nějakém plese a byli jsme tak dokonalý pár, že na nás všichni udiveně koukali a my létali v dokonalých pohybech po parketu. Ale nebyla jsem to tak úplně já. Byla jsem jiná. Byla jsem podobná Dimitrimu. Měla jsem zlatavé oči, bílou pokožku. Byla jsem krásnější než kdy dříve a měla jsem dokonalou postavu. No tohle. Co to má znamenat. Je to nějaké znamení? Každopádně to byl ale krásný sen.
Byla neděle. Tyto dny jsem měla určené pro nicnedělání, nákupy a taky učení na další týden bohužel.
Dneska se mi ale nechtělo dělat nic. Jukla jsem se na mobil, kolik je vůbec hodin. To je ale překvápko. Je sedm hodin ráno. No páni. Takhle brzo jsem v neděli nevstala pěkně dlouho. A hele. Další překvápko. Sms. Mě sms totiž moc nechodí. Nemají prostě od koho.
Číslo? Neznámé.
Drahá Petro. Moc bych ti chtěl poděkovat za nádherný den strávený s tebou. Moc jsem si to užil a rád bych to někdy zopakoval. Jestli to cítíš stejně, byl bych moc rád, kdyby ses ozvala na toto číslo. Dimitri.
Oh. Tak to jsem nečekala. Uložila jsem si tedy to číslo jako Dimitri.
V nějaké knize věnované vztahům jsem četla, že se na sms nemá odepisovat hned, ale alespoň po jednom dni. A tak jsem si řekla, že to zkusím. S kluky mi totiž zkušenosti chybí. Vlastně jich mám plno, ale ty se týkají jen chlapců z knih, o kterých vždy po dočtení knihy sním. Teď sním však už o někom jiném.
I když jsem to neměla v plánu, tak jsem si po snídani šla znovu lehnout. Najednou mě přemohla hrozná únava. Co to se mnou je? Snad nejsem nemocná, to by tak ještě scházelo.
Probudila jsem se až o půl čtvrté odpoledne. Dala si sprchu a šla se učit. Nemohla jsem se však na učení, které mi vždy šlo soustředit. No super, zítra budu nepoužitelná. Že bych se hodila marod? To ani náhodou. Musela jsem pořád myslet na tu sms. Četla jsem si ji snad milionkrát. Vůbec jsem nevěřila, že se ještě někdy ozve. A už vůbec ne, že to bude tak rychle.
K večeru jsem už od svého předsevzetí, že odepíšu, až zítra pomalu upouštěla a nakonec jsem to nevydržela a odepsala. Nebudu se přeci takto mučit. Co mu ale napsat? Jako by jsem slyšela nějaký našeptávač. „Řiď se srdcem a pravdou.“ Hm. Tak já ho poslechnu.
Ahoj Dimitri. Mám na včerejší den stejný názor jako ty a také bych to ráda zopakovala. Tvá společnost je velmi příjemná. Datum, čas a místo nechám na tobě, jsi totiž určitě zaneprázdněnější než já. S pozdravem Petra.
Nebylo to moc zdvořilostní? To jsem ale prostě já. Nedokážu hanobit český jazyk tak jako mí vrstevníci.
Už jsem usínala, když mi mobil spokojeně zavrněl na nočním stolku. Kdo to může tak pozdě být? Dimitri.
Dobrá tedy. Přijedu si pro tebe zítra ve čtyři hodiny odpoledne. Moc se těším. D.
Usínala jsem s příjemným šimráním v břiše. Bylo to, jako by mi tam létaly desítky motýlků. Zvláštní pocit, co asi znamená.(pozn. Autora: že by láska?)
Autor: Nicolette (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Já a Dimitri 6:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!