Bella a Edward si vyznají city...
07.06.2010 (20:15) • Midnight • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1235×
Bella:
Nevím, jak dlouho jsem ležela, ale neměla jsem důvod vstát. Lukas byl pořád u mě, pouštěl sem málo koho, ale najednou odešel. Dlouho jsem však nebyla sama. Přišel za mnou Edward, omlouval se mi za to, že jsem překročila hranice. Jakoby za to mohl on. Ale pak řekl něco, co jsem opravdu nečekala, ale dal mi důvod proč se probrat. Chtěl odejít, ale já se probrala a chytla ho za ruku. Objal mě takovou silou, že jsem málem sykla bolestí, ale on mě objímal, takže jsem bolest zahnala pryč. Miluje mě, vždy jsem v to doufala, ale že by to měla být pravda, jsem nečekala.
Najednou se ode mě odtrhl, zadíval se mi do očí a pomalu se přibližoval. Nespěchal, ale já už nechtěla čekat, přitiskla jsem své rty na jeho. Byl to ten nejdokonalejší pocit na světě. Miliony motýlků mi poletovaly v břiše. Pomalu se ode mě od sebe odtrhl, zadíval se mi do očí a řekl znovu ty krásná slova. „Miluji tě.“
Chtěla jsem mu to oplatit, ale do pokoje vtrhla Alice, objala mě, mrkla na Edwarda, chtěla odejít, ale měla vizi.
„Mám pro vás dobrou zprávu hrdličky, přijede Tanya a ostatní z Denali,“ řekla a odešla. Chtěla jsem se zeptat, co je na tom dobré pro nás, ale měla jsem naléhavější dotaz.
„Lucas…“ Jedno slovo stačilo, aby pochopil.
„Jestli mě miluješ,“ spíše se zeptal, jenom jsem pokývala hlavou, věnoval mi svůj nádherný pokřivený úsměv a pokračoval, „tak bychom mu to měli říct.“
„Ale jak to vezme, já mu nechci ublížit,“ řekla jsem, ale on se jen usmál.
„Neboj, víš, Alice měla vizi, že se zamiluje do Tanyi.“ Ou, to jsem tedy nečekala, tak proto je to pro nás dobrá zpráva.
„A nevadilo by ti počkat, až přijedou. Třeba by to pak nesl lépe, kdyby se mu líbila Tanya.“ Vypadalo to, že přemýšlí.
Nakonec z něj vypadlo: „To mám být bez tebe do té doby, než přijedou? A koukat se na tebe a Lucase?“ Vypadal opravdu naštvaně, ale nakonec se usmál. „Ten den bez tebe nevydržím.“
„Vydržel jsi beze mě do teď, vydržíš to dál,“ řekla jsem a nechtěla jsem slyšet námitky. I když je pravda, že když si to představuji, taky to nevydržím. Ale to nějak půjde.
On se ale jen tak nevzdával.
„Ano, ale to jsi ještě nebyla na světě a ty poslední dny jsem nevěděl, že mě miluješ. Teď je to něco jiného. Můžu tě pohladit,“ přitom mě hladil po tváři, „můžu tě políbit,“ a jako důkaz mě velice něžně políbil. Bylo to zase krásné jako náš první polibek. Jemně se odtrhl a zadíval se mi do očí. Už jsem chtěla říct, že mu to tedy řekneme hned, jak se vrátí, ale nějaký hlásek, tam vzadu, mi řekl, ať se jen tak nepoddám. A já ho poslechla.
„Ne, ty to vydržíš. Nebo na mě ten den nepočkáš?“ opatrně jsem se zeptala.
„Dobře vzdávám to, neboj, lásko, na tebe bych čekal třeba celé století. Ale nevím, jak dlouho bych vydržel neběžet za tebou a okamžitě tě celou zlíbat,“ dořekl a zářivě se usmál.
„Miluji tě,“ řekla jsem pro změnu já, nádherně se mu rozzářily oči. Vrhl se na mě a zase mě líbal, ale tentokrát to byl vášnivý polibek. Nevím, jak jsem to udělala, ale odtrhla jsem se od něj. Nechápavě se na mě podíval, ale když viděl, že se usmívám, uklidnil se.
„Asi by jsme měli říct ostatním že už jsem vzhůru. A navíc bych ráda věděla, co se vlastně stalo.“
Autor: Midnight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Innocence - 8. Kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!