Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I´m really vampire! 7. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I´m really vampire! 7. kapitolaPo dlouhé době přidávám další dílek, snad se bude líbit...

27.06.2010 (12:15) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 984×

Nakonec to nebylo tak složité. Byla středa, na čtvrtek bylo předpovězeno, přes štiplavý mráz venku, svítící sluníčko. Takže čtvrtek jsem se rozhodla strávit doma. Shlédnout pár filmů, přečíst pár knih a ve slunečním světle si ulovit něco dobrého. Připravit se na nadcházející den. Ale čtvrteční ráno se pokazilo. Sedla jsem si ke klavíru. Nejdřív jsem si ze stoje brnkla do kláves, pak jsem si sedla na kraj židle, ale nedosáhla jsem na pedál. No a pak jsem se do toho pustila. Když jsem si k tomu sedla bylo tak pět šest hodin ráno. Když jsem se poprvé rozhlédla po místnosti a našla jsem hodiny, bylo osm večer. Povzdechla jsem si, ale tomu nepříjemnému pocitu zabránila. Potřebovala jsem se začít učit. Už dlouho jsem neměla žádného učitele a tenhle jediný pocit povinnosti mi chyběl… Vyběhla jsem nahoru a rychle se převlékla. Sluníčko zapadalo a tvořilo nádherné stíny v lese. Chtěla jsem ho stihnout. Natáhla jsem si elastické kraťasy, protože ty, co jsem měla na sobě, jsem si velice oblíbila a nechtěla jsem o ně přijít. Přes hlavu jsem si natáhla nějakou bílou, skoro průhlednou tuniku. Věděla jsem, že se jí pak zbavím. Cestou z pokoje jsem si vzala gumičku a pevně si svázala vlasy. Nechtěla jsem, aby se mi pletly.

Byly jsme daleko od lidí, takže jsem se rozhodla, že půjdu bosa. Milovala jsem to, obzvlášť když na zemi ležel sníh. Ta lehkost mi připadala magická. V domě jsem naposledy mávla na ostatní a pak jsem vyběhla ven. První co mě zarazilo, byly paprsky světla. To se tady ve Forks stávalo opravdu výjimečně. Musela jsem se usmát. Nejdřív jsem jen tak zavřela oči a vnímala to brnění všude po těle. Pak jsem zavětřila. Byl to reflex, moje tělo se rozběhlo samo vstříc své oběti. Letěla jsem lesem doslova jako divoké šelmy a náramně jsem si to užívala. Neviděla jsem rudě, nebyla jsem rozzuřená. Naopak, vše jsem vnímala milionkrát více než normálně. Každý zvuk na míle daleko jsem slyšela jako kdybych stála vedle. Zdálo se mi, že se dívám na sebe samou, byla jsem vlastní obraz, na který jsem se dívala. Miluju upírství a vím to. Je to můj život.

Puma si spokojeně ležela na stromě. No, já budu taky spokojená, pomyslela jsem si a vrhla se na ni. Chvilku se nespokojeně bránila, ale když jsem se zakousla, uvolnila se. Já si jen užívala ten pocit naprosté slasti. Teď jsem viděla rudě, chtěla jsem další. Bohužel jsem necítila nic masožravého, tak jsem se přímo se zoufalým vrčením otočila a vrhla se na stádo nejbližší vysoké. Taky jsem si docela pochutnala. Domů jsem odcházela naprosto šťastná, s rozcuchanými vlasy a natrhnutou tunikou… Najednou mě něco zastavilo. Lidská vůně! Prudce jsem se otočila. Byl to James, poznala jsem okamžitě podle vůně. Rozhlédla jsem se kolem. Jak to, že jsem si ho nevšimla dříve?! Co teď? Nebyly to zrovna staleté stromy, ale vylézt se na ně dalo. Okamžitě jsem na jeden vyskočila, šplhání mi nedělalo žádný problém. Naopak. Vylezla jsem nahoru do koruny a pak jen tajila dech a čekala, až odejde… Opravdu jsem nepotřebovala, aby mě tady načapal, takhle… Měla jsem tak zvláštní pocit. Jedna část mé osobnosti by po něm nejradši skočila a vysálala všechnu krev, co má v těle. Ta druhá by po něm také nejradši skočila, ale za jiným účelem. Pak jsem si ho všimla mezi stromy. Byl ještě nádhernější a dokonalejší, než jsem si ho pamatovala ze školy… Šel docela pomalu a do rytmu si broukal. Pak najednou spadl. Jen tak zakopl na úplné rovině o svoje vlastní nohy. Třásla jsem se smíchem, když jsem se koukala, jak rychle vstává ze země, sype ze sebe sníh a rozhlíží se, jestli ho někdo neviděl… Kdo asi, že? Chvíli mi přišlo, že se kouká mým směrem, ale to byl nesmysl, byla jsem moc daleko. Jako kdyby mě viděl, propaloval mě těma tmavýma očima… Pak se zachvěl, otočil se a odešel. Ještě dlouho jsem na té větvi seděla a přemýšlela o tom, co jsem právě viděla.

Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I´m really vampire! 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře