Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I'm pregnant. You too...?

31.07.2009 (23:00) • KateLamb • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1800×

,,Ááá....Alice, přestaň už, ty tvoje historky s Jasperem jsou fakt legrační, bolí mě z toho břicho.” S Alice jsme se asi už přes hodinu smály Jasperovým úletům, zážitkům a příhodám, samozřejmě strávené s Alice.
,,No jasně. Stalo se toho strašně moc.Myslím, že si toho Jasper spoustu nepamatuje,ale co my víme.” Zase jsme se rozřechtaly na celé kolo, doufala jsem, že náš smích není slyšet ven z domu.
,,Život vedený s Jazzem musí bejt opravdu zábavný. Edward je spíš poetik, básník a zpěvák. Pak taky takovej Shakespear, užiješ ho spíš jen na romantiku. Měli by si s Jazzem rozdělit své schopnosti, Edwardovi trochu vtipu po večerech a Jasperovi by určitě pomohlo trochu romantiky.” Nadhodila jsem to Alice proto, protože jsem věděla, že Alice už trošku nudí po večerech mít všechno rychle za sebou, to ona byla největší romantik.
,,Jo, měli by to udělat.Navzájem se doučovat...”

,,Přesně, teď si na to kápla Alice.Necháme je se doučovat !” Skočila jsem Alice do řeči tak rychle, jako když Edward běžel při baseballu.

S Alice jsme ještě dlouho plánovaly budoucnost našich partnerů, rozebíraly jsme, kdy se budou sházet na jejich ,,doučování” a jakým způsobem to všechno bude probýhat. Když v tom se najednou Alice zvedla a utekla do koupelny. Rychle jsem se zvedla na nohy a utíkala jsem za ní, absolutně vůbec jsem netušila, co se děje. Rozrazila jsem dveře a spatřila jsem Alice u záchodové mísy. ,, O můj bože Alice ! Co se stalo? Je ti zle?” Můj hlas musel znít opravdu vyděšeně, protože jsem měla o mou nejlepší kamarádku obrovský strach, ještě k tomu, když se to stalo tak najednou.
,,Jen se mi udělalo zle...zase.”
,,Zase ? Jsi nemocná, nebo něco jiného?” Sama jsem nevěděla, co tím ,,něco jiného” myslím, takže jsem čekala, že bude Alice nemocná.
,,No Bello...asi jsem v tom.” Sedla jsem si ihned k Alice a pohlédla jsem jí do očí, leskly se jí tam slzy, slzy dojetí.
,,A..a proč si mi to neřekla?! Já bych ti pomohla... No teda, já jsem nevěděla, že i upíři můžou plodit.” Znělo vskutku divně slovo plodit, obzvlášť z mých úst.
,,Jo, můžou, celkem normálně,akorát proces je o hodně rychlejší. Místo devíti měsíců se dítě narodí do pár dnů-týdnů.” Měla jsem šílenou radost, obejmula jsem Alice radostí,měla jsem na ni miliony otázek a doufala jsem, že už ví jejich odpovědi.
,,A jak dlouho to trvá?”
,,V lidském pár měsíců, tak tři, a v upířím přepočtu...tak dva tři dny, možná víc. Nevím,ale Jasper to ještě neví, břicho mi zas tak nevylezlo. Jednou si toho všimnul a já se mu vymluvila, že jsem prostě jen přibrala.” Zase jsme se pobaveně zasmály. Podepřela jsem Alice v podpaží a zvedla jsem si od té mísy, která začínala trošku páchnout. Odešli jsme do mého pokoje,kde jsem jí posadila na postel,aby si trošku odpočala.Byla světlá v obličeji, což nebylo zas tak neobvyklé,ale pořád se dožadovala sladkých věcí.
,,Alice,ale vždyť vy nejíte!” připoměla jsem jí.
,,Jo já vím,ale ochutnala jsem to a nemohla jsem se ubránit. Teda jen během těhotenství.Což není na dlouho.” Seběhla jsem do kuchyně a otevřela jsem skříňku s drobnostmi. Našla jsem jednu čokoládovou Corny a běžela jsem ji Alice dát.
,,Díky...tuhle mam nejradši i když tou čokoládou by šetřit nemuseli.”
,,Jo, taky si občas říkám.” Pokrčila jsem rameny na znamení toho, že s tím prostě nic neuděláme.
Vyptávala jsem se Alice na to, jestli tuší pohlaví miminka,ale zatím mi řekla,že to ani vědět nechce.Dozvěděla jsem se, že Alice, nákupčí, stihla pořídit miliardy univerzálních oblečků pro dítě a stále si nikdo ničeho nevšimnul.Také se rozhodla, že celou situaci dnes oznámí doma, nejprve Jasperovi a pak všem ostatním, to mi přišlo rozumné.Jasper měl asi právo to vědět. Při té myšlence jsem se pousmála.
Když Alice odjela svým novým sporťáčkem, který si pořídila k jejich výročí, během kterého možná počali své dítě, začala jsem Charliemu připravovat večeři. Býval čím dál tím víc hladový, přišel mi jako chlapec ve vývinu, který je věčně nenasytný.Připravila jsem si na plotnu hrnec s vodou, abych v něm mohla uvařit těstoviny a druhý hrnec, ve kterém jsem chtěla připravit rajčatovou omáčku. Kutila jsem své dílo, když se u mě najednou objevil Edward.
,,Edwarde, lekla jsem se, neměl bys už chodit okny.” Poradila jsem mu a doufala jsem, že můj návrh podpoří.
,,Ano jistě.Omlouvám se, to jsem opravdu nechtěl.” Jeho hebkým a hlubokým hlasem zněla omluva jako od boha. Cítila jsem, jak se mi opět rozklepala kolena.
,,Samozřejmě, to je přeci v pořádku. Nic se neděje...” ujistila jsem ho.
,,Mám dotaz, můžu?”
,,Jasně!” svolila jsem.
,,Nejsi náhodou těhotná?”
Pokračování příště....:]

Autor: KateLamb, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek I'm pregnant. You too...?: