Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I'm nothing without you... VI

Stephenie Meyer apple


I'm nothing without you... VIAž do teď byla tahle povídka - dalo by se říct - romantická. Ale tento dílek bude končit zlomem jak pro Bellu, tak pro Edwarda. Co se asi stalo? To se dozvíte jedině zde! :))

 

Pohled Edwarda:

Ach, Bell. Kdybys věděla, jak moc tě miluju.

V hlavě mi utkvěla jedna zbloudilá myšlenka. Bellu nadevše miluju. A chtěl bych si ji vzít. Jenže... no, neříkám, že se stydím, ale ještě jsem nenašel tu vhodnou situaci. A tak jsem přemýšlel, jestli jí to mám říct, nebo ne... Ach, kdyby tu byli moji rodiče. Ti by mi pomohli, udělal bych to tak, jak se má. A dopadlo by to dobře. Ale... při vzpomínce na mé rodiče jsem si vzpomněl na jednu věc. Předtím, než se rodiče dali na výpravu proti upírům... Bells byla v té době upírem... Mohla, ale ne, to by neudělala.

Přemýšlel jsem o tom, ale zároveň jsem chtěl tu vzpomínku vypudit z hlavy. Nalhával jsem si, že by to nemohla být pravda. Moje pusa byla rychlejší než rozum. Prostě jsem se musel zeptat.

„Byla jsi na výpravě proti lovci upírů?" zeptal jsem se jí rychle a podíval se na ni. Při mé otázce ztuhla, vůbec se nehýbala. Vypadala jako ta nejkrásnější socha na světě. Ale trápila mě její reakce. Co když... no, mám pravdu? Seděli jsme tam minuty a ona stále neodpověděla. Byl jsem stále víc a víc nervozní. „Tak jak to je?" vypálil jsem na ni ostřeji, než jsem měl v úmyslu. Ona se na mě zděšeně podívala.

„A-ano." Sklopila ode mne zrak a uslyšel jsem tiché vzlyky. „Bála jsem se tohohle okamžiku. Bála jsem se, ale věděla jsem, že jednou ti musím říct pravdu. Pravdu o bitvě, která se stala nedávno," zašeptala zdrceně. Nechápal jsem to. Vůbec ne a popravdě jsem to ani nechtěl pochopit.

„Jednoho dne nás vypustili, dalo by se říct, z vězení. Byli jsme všichni žízniví. Někteří z nás jsme se chtěli ovládat, ale nešlo to. Příliš dlouho jsme nebyli na lovu. Věděla jsem, na co se chystáme. Ale neměla jsem ponětí, koho ten večer zabiju. Měla jsem takovou žízeň, že jsem prostě nevěděla, co dělám. Náš vůdce, jehož jméno neznám, nás pochopitelně vedl a vaši armádu vedli tvoji rodiče. Dal nám pokyn a všichni upíři se vydali zabíjet. Zabila jsem mnoho lidí, ale jednoho člověka, kterého jsem zabila jsem... no, nedá se říct znala. Teď jo, ale před tím ne. A ten někdo byla... tvoje maminka," zašeptala bolestivě. Zděšeně jsem se na ni podíval, měl jsem na ni zlost, ale neměl jsem žádná slova, které bych jí řekl.

„Omlouvám se. Ale musíš mě pochopit. Já... nevěděla jsem, kdo to byl. Jak bych mohla - v té době jsem tě ještě neznala."

Můj vztek ve mně byl obrovský. Chtěl jsem na ni spustit všechny možné nadávky nebo jí aspoň jednu vrazit. Ne, co to povídám. Nikdy bych ji neuhodil, ale napadala mě spousta takových věcí. Nechápal jsem to, jak může říct promiň. Ona může za to, že je moje maminka mrtvá, a to nevím, jestli náhodou nezabila taky mého otce.

Vstal jsem ze země a chtěl jsem odejít. Ucítil jsem, jak mi něco chladného drží ruku. Byla to její ruka. Setřásl jsem ji. Uslyšel jsem zase její srdceryvné vzlyky. Chtěl jsem se hned otočit a utěšit ji. Chtěl jsem se jí omluvit a říct jí, že ona za to nemůže. Ale věděl jsem, že když to udělám, bude mě to postupem času mrzet. Budu žít ve lži a už se nedozvím pravdu. Proto jsem se neotočil.

„Prosím, neodcházej. Prosím!" šeptala Bella stále dokola. Její hlas byl tak smutný a bolestivý. Ale můj rozum byl celý zatemněný. Prostě musím odejít.

„Ne. Musím odejít. A tohle... já ti nemůžu odpustit. Je toho prostě na mě moc. Sbohem." Po posledním slovu se rozvzlykala naplno. Nepatrně jsem se otočil a uviděl její tvář zkřivenou bolestí, po které tekly krvavé slzy. Trhalo mi to srdce, ale musel jsem odejít. Ale tenkrát jsem nevěděl, že to byla moje největší chyba života...


Tak co? Jak se vám líbil díleček? Opět prosím o komentáře a kritiku. ;))



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I'm nothing without you... VI:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!