Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » I'm nothing without you... I

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

I'm nothing without you... IPíše se rok 1935. Velmi mladá a neobyčejně krásná dívka se blíží do místní věznice, aby uviděla svého vyvoleného ještě před smrtí. Jeho smrtí. Byl odsouzen za vraždu tří nevinných lidí... Pište, prosím, komentáře - kritiku, pochvaly, smajlíky, prostě cokoliv, co mě potěší nebo donutí psát dál =o)! Nessie Mimmi Cullen.

15.08.2010 (18:00) • NessieMimmiCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1365×

Tohle je písnička, která mi dopomáhala při psaní. Není povinná! Naleznete ji ZDE.

Pohled nikoho:

Píše se rok 1935. Velmi mladá a neobyčejně krásná dívka se blíží do místní věznice, aby uviděla svého vyvoleného ještě před smrtí. Jeho smrtí. Byl odsouzen za vraždu tří nevinných lidí, jenže ona si stále myslela, že to neudělal. Neuměla si ho představit jako vraha, ne zrovna jeho. Byl pro ni něco jako láska jejího života, nebo spíše existence, věčnosti. Čím více se přibližovala k bráně věznice, tím více nemohla uvěřit tomu, že už zítra bude mrtvý. Připadala si bezradná. Napadala ji spousta věcí, které by mohla uskutečnit a tím ho zachránit. Ale jak rychle přišly, tak rychle zmizely.

Byla tu snad jen jediná možnost, ale tím by mnoho riskovala. Zjistil by, čím je a toho se nejvíce bála. Bála se, že se jí bude bát, až to zjistí. Že zmizí, že jí řekne, že už ji v životě nechce vidět... Tato slova by nesnesla. Kdyby mohla, tak by plakala jen nad pouhým pomyšlením. Ona nechce bez něho žít, ale má riskovat? Ona sama na tuto otázku neznala odpověď. Bohužel...

Pohled Isabelly:

Dnes je neděle 26. března. Dnes je poslední den, kdy ho můžu vidět, obejmout, políbit... Stále nevím, co mám dělat. Mám riskovat jeho život nebo náš vztah? Mám ho zachránit a povědět, čím já jsem nebo ho nechat zemřít a později ho následovat? Chtěla bych, aby žil. Chtěla bych, aby žil se mnou! Jenže obojí je nemožné.

V těchto letech jsou upíři normální. Ano, já jsem upír. Není jich na světě moc, ale přes sto určitě. A já jsem jedna z nich. Já vím, že by mě nenáviděl, kdyby se to dozvěděl. Jeho rodiče před dvěma lety zabil upír.

Upíři se proti lidem spikli. Ne všichni, protože pár se považuje za vegetariány. To znamená, že se neživí lidskou krví, ale zvířecí. Rodiče od Edwarda - tak se moje láska jmenuje - byli něco jako lovci upírů. Bojovali, jenže marně. Lidé jsou slabší než my. Když po boji Edward zjistil, že jsou jeho rodiče mrtví, stala se z něho troska. Nechtěl nic dělat - pít, jíst, chodit do místní školy. Stále se jen díval na fotku svých rodičů. Ale pak najednou cítil vztek. Prohlásil, že se pomstí za smrt svých rodičů. Každého upíra - kterého uvidí - zabije. To je jedna věc, proč mu to nechci říct.

A ta druhá je, že jsem jeho matku zabila já! Byla jsem naprosto ovládnutá. Každého upíra - co v té době našli - zmanipulovali. Nejdřív nás donutili pít lidskou krev. Hlavně vegetariány. Pak nás nechali vyhladovět. To pálení v krku bylo nesnesitelné. Toho osudného dne nás vypustili. Zabíjeli jsme každého. Někteří upíři se i mezi sebou pobili. Nejdřív jsem zabila dvě maličké děti a pak jeho matku.

Brr. Zatřásla jsem hlavou a pokusila se ty zlé myšlenky vypudit z hlavy. Bohužel marně. Upíři nezapomínají. Na nic!

Šla jsem ještě chvíli po cestě. Přede mnou se ocitla obrovská stavba, která byla ohraničena vysokým kovovým plotem se zamotanými dráty. Před branou stáli vojáci a hlídali. Když jsem došla až k nim, dívali se na mě s otevřenou pusou. Musela jsem se potichu zasmát - takhle reagují všichni! Otevřeli mi bránu a s doprovodem jednoho z vojáků jsem došla až k budově. Tam byli další vojáci a jejich nadřízený, který dohlížel na návštěvy.

„Dobrý den. Chtěla bych navštívit pana Edwarda Masena." Doufám že mě za ním pustí. Podle nich byl nebezpečný, když prý zabil dva muže a jedno novorozeně. Já jsem tomu ale nevěřila. Ani jsem nemohla věřit! Já jsem ho znala jako velice hodného a laskavého muže. Je jiný, než si oni myslí. Oni ho neznají, zatímco já ano.

„Jistě. Zavede vás do jeho věznice jeden z vojáků. Mohu vědět vaše jméno?" zeptal se mě velitel.

„Isabella Swanová. Potřebujete vědět ještě něco, nebo je to vše?" To není možné, aby si mě nepamatoval. Chodím tu skoro každý den.

„Ano, je to vše. Alexi? Jdi doprovodit slečnu do věznice pana Masena."

„To nebude nutné. Znám tu cestu."

„Je velmi nebezpečný, slečno. Jestli by se vám něco stalo, budeme za to odpovídat." Nebezpečný?

„Já ho znám, pane. Nebezpečný není vůbec. Znám ho lépe -."

„Vy mě nebudete poučovat, kdo je nebezpečný a kdo ne!" utnul mě a já už nemohla nic namítat.

Za doprovodu vojáka jsem procházela mezi mřížemi. Kdybych tu šla poprvé jako člověk, lekla bych se každého vězně, kromě Edwarda. Z každého něco vyzařovalo - smrt, bolest, strach. Mnoho z nich křičelo a svíjelo se v bolestech na zemi. Ostatní byli pravý opak - nejevili žádné známky života. Úplně na konci byly tři věznice s maximální ostrahou. Nechápu, proč ho tu dali. On není nebezpečný!

Voják, který mě celou dobu doprovázel, zmizel. Další voják vytáhl z kapsy svazek klíčů. Vytáhl jeden klíč a odemknul mříže muže, kterého jsem chtěla navštívit. Když mi dotyčný otevřel dveře - spíše mříže - uviděla jsem chlapce, který ležel na vězeňské posteli. Byl celý pobledlý a každý by si myslel, že je mrtvý. Já jsem věděla, že žije, protože jsem slyšela tlukot jeho srdce. Byl to nádherný zvuk.

„Masene! Máte tu návštěvu!" Vešla jsem do cely a voják za mnou zavřel a zamknul. Přistoupila jsem blíže a sedla si na kraj postele, na které ležel. Podívala jsem se do jeho andělské tváře plné bolesti a smutku.

„Ach Edwarde," zašeptala jsem.

♥ Další ♥

Autor: NessieMimmiCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek I'm nothing without you... I:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře