Takže tady máte osmou kapitolku. Přepsala jsem zcela ten konec, takže hezké počtení. Tohle je předposlední kapča. V poslední se vysvětlí, proč Edward zapoměl.
23.07.2009 (13:00) • Maja • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1880×
Bella
Vyběhla jsem z lesa a rychle nasedla do auta. Objala jsem si hrudník, ale ta bolest neutichala. Myslela jsem, že upíři bolest necítí, ale tohle bylo tak jiné. Moje kamenné srdce se lomilo a rozbíjelo na malé kousíčky. A každý kousíček mě drásal zevnitř. Na prázdo jsem vzlykla a udeřila vší silou do volantu, ten se roztříštíl na prach. Vystoupila jsem z auta a běžela pryč. Nehleděla jsem na to, kam půjdu, jenom jsem chtěla utéct, ode všeho, od života, reality, lidí i mé rodiny.
Copak by člověk chtěl žít bez té druhé polovinu, kterou nutně potřebuje? Ne, nechtěl. Člověk je sobecký, stejně jako upír. I já jsem byla sobecká a chtěla jsem ho zpátky. Ale jak? Vždyť si nevzpoměl... Na nic.
Utíhala jsem. Možná před pravdou a možná před sebou, ale utíkal jsem ze všech sil. Míjela jsem stromy, které řídly a měnily se v louky. Louky, které se měnily v tichá noční města. Nezastavovala jsem se, pořád jsem utíkala, pryč.
Edward
Co se to děje? Kdo to je? Proč mi dala, ten prsten? Proč mi řekla, že mě miluje? Já ji neznám, nevím co se děje a kdo je. Je mi povědomá, ale nemůžu si na nic vzpomenout. Zase ta paměť.
Říkali, že to ze začátku bude takle, ale ty bolest. Jsou horší než cokoliv jiného.
,,J-já-.“ Koktal jsem a chytil se za hlavu, podvědomě jsem chtěl, aby tu tůstala, ale netušil jsem proč. Jako by mi k ní vázalo neviditelné pouto.
Ta bolest byla nesnesitelná. Slyšel jsem myšlenky snad všech v okolí sto kilometrů.
Některé křičely, další plánovaly, utěšovaly, druhé se strachovaly. Měl jsem pocit, že se mi hlava rozkočí. V hlavě mi bzučel roj včel, bylo zo k nevydržení. Snažil jsem se neposlouchat, ignorovat to, nevnímat, ale nešlo to. Neovládal jsem to a nedokázal jsem to dostat z hlavy.
Dopadl jsem na kolena a pořád se držel za hlavu.
Ty myšlenky byly příliš hlučné a bolestvé.
Jenže mezi tím vším se přimísily i vzpomínky. Vzpomínky, které jsem neznal a o kterých jsem ani nevěděl. Jenže tam byla ta dívka. Snad v každé z nich. Nedokázal jsem její tvář dostat z hlavy.
,,Bello...“ Zašeptal jsem a oprohl se v zádech tou bolestí. Vzpomínky se chrlily ze všech stran a já je nedokázal zastavit.
Co se to se mno děje? Ptal jsem se, ale odpověď nepřicházela.
Co se děje? Co jsem udělal, že si zasloužím tuhle bolest? Kde jsem?
,,Bello...“ Zašeptal jsem, ale nikdo mi neopověděl. Copak odešla?
Ne, to nemohla, já ji přece miluju. To by mi nikdy neudělala.
Všechno se ve mně hromadilo. Vzpomínky, bolest a myšlenky.
Bella
Tohle nemělo smysl, tohle bezhlavé utíkání někam daleko, do neznáma. Zastav se. Prosím. Šeptal v hlavě jeho sametový hlásek. Copak bych mu mohla nevyhovět? Prosím... Šeptal znova a já v jeho hlase slyšela tu bolest, možná se mi to zdálo a možná ne. Otočila jsem se a běžela zpátky. Byla jsem rychlejší, hbitější, cílevědomější. Věděla jsem za kým musím jít a věděla jsem, že mě potřebuje, tak jako já potřebuju jeho. Byla jsem skoro na hranicích. Rychleji. Přikazovala jsem si a běželá dál.
,,Edwarde?!“ Vykřikla jsem, když jsem ho viděla, jak se v křečích svíjí na zemi.
,,Edwarde!“ Klekla jsem si vedle něho a on se usmál.
,,Ty jsi neodešla.“ Zašeptal.
,,To bych nedokázala, opustit tě.“ Zašeptala jsem nazpátek a chytla ho za ruku.
,,Vzpoměl jsem si.“ Jeho hlas byl zkroušený, ale i přesto radostný. Mlčela jsem a vpíjela se do jeho očí.
,,Miluji tě, Isabello.“ Řekl to s neodolatelnou něhou v hlase.
Sehla jsem se a políbila ho na rty, polibek mi oplatil
,,Miluji tě, Edwarde.“ Zašeptala jsem, rozložila kolem nás štít a shoulila se vedle něho do klubíčka.
,,Děkuju.“ Líbl mě do vlasů.
,,Nezapomeneš?" Zeptala jsem s obavou v hlase.
,,Už nikdy." Odpověděl a věnoval mi dlouhý polibek.
Ten pocit byl tak příjemný. Znova jsem našla tu polovinu sebe, kterou jsem potřebovala k existenci. Znova jsem našla jeho.
Autor: Maja (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek I Lost Him-8 Kapitola, Nezapomeneš?:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!