Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hurt 36

,Renesme, Renesme, tvoji rodiče si pro tebe příjdou, neztrácej naději.' Šeptal mi do ucha zvonivý hlásek. Sakra, zase mě probudila. Zavrtěla jsem se na měkké posteli a najednou si něco uvědomila. Neměla jsem se tímhle pohybem zase skutálet doprostřed? A co tu dělá ta zeď? Otevřela jsem pomalu oči a překvapeně zírala do zjihlých karmínových.

,,Dobré ráno.'' Usmál se na mě Alec.

,,Ahoj…'' Špitla jsem a fascinovaně zírala na jeho tvář a v hlavě se mi začaly míhat vzpomínky na včerejšek.

,,Děkuju.'' Zašeptal.

,,Za co?'' Nerozuměla jsem. Nahnul se ke mně a zlehka políbil na rty.

,,Za tohle.'' Hned nato se ozvalo zaklepání, zmizel a stál vedle mé postele, já stále zmrzlá v šoku na posteli.

,,Julie, Aro si tě volá.'' Přikývla jsem a Alec mi pomohl na nohy- jako obvykle, takže si toho už nikdo nevšímal. Držel mě za paži, ale když se Demetri nedíval za sebe, přejížděl mi palcem po kůži a rychle políbil na tvář. Byli jsme tajní milenci, kdyby nás někdo nachytal, bezpochybně by ho zabili a mě nejspíš s ním.

,,Julinko, dneska máme slavnostní bál.'' Zatleskal si Aro a potutleně se uchichtl.

,,Bál?'' Nevěděla jsem, jestli jsem dobře slyšela.

,,Ano, pozvali jsme jednu rodinu, myslím, že z nich budeš nadšená. Cullenovi.'' Tam je táta! Hned jsem zase změnila svoji grimasu do unuděné. ,,A my si přejeme, aby ses účastnila. Samozřejmě tě ale nemůžeme nechat tancovat s někým, kdo tě nezná- tvou vzpurnou povahu- takže jsi společnicí Aleca.'' Oznámil šťastně a já na něj nevěřícně zírala.

Pozval mýho tátu a celou rodinu na bál, tanečním partnerem se stane kluk, kterýho miluju…děkuju ti bože! Jen jsem přikývla a Alec mě vedl do tělocvičny, nacvičovat tance.

,,Edwarde! Pojď si to přečíst!'' Volal mě Carlisle.

,,Co se děje?''

,,Nevěřím tomu, co tady píšou, buď jsou sebevrazi, něco vědí a je to past, nebo se Aro pomátl.'' Podal mi kus drahého papíru s elegantním písmem.

,Drahý příteli Carlisle. Celá tvá rodina je srdečně zvána na ples, který jsme se rozhodli uskutečnit. Doufám, že nás nezklamete a přijdeš ty i celá tvá rodina. Velice se těším na brzké shledání.

Tvůj dlouhodobý přítel Aro.'

,,Aro píše dopisy?'' Zeptal jsem se sarkasticky.

,,Co si o tom myslíš?''

,,Alespoň ohlédneme naše bojiště.''

,,Máš pravdu, ale co když je to past?''

,,Nevím….zeptám se Belly.'' Hned jsem se zvedl, ale už se vedle mě objevila moje láska. Měla strhaný obličej, kruhy pod očima a modřiny i škrábance se jí pomalu hojily.

,,Co se děje?'' Zeptala se mdlým hlasem.

,,Aro nás pozval na ples, myslíš, že je to past?''

,,Já myslím, že nic netuší…proč se ptáš mě? Proč se nezeptáš Alice?''

,,Nejdřív intuice a pak věštec.'' Políbil jsem ji na temeno a objal kolem pasu.

,,Alice?'' Zamručel jsem otráveně.

,,Nic nehrozí a nebuď takový bručoun!'' Zakřičela na nás z koupelny.

,,Co tam dělá?'' Zašeptala opatrně Bella, ale Alice ji slyšela.

,,Připravuju na ten ples! Je to už za čtyři dny! Rose, Emmett a Jazz jsou už hotovi!'' Vykulili jsme na sebe oči s Bellou a Carlisle se uchichtl.

,,Carlisle! Nesměj se! Jsi na řadě! Další je pak Edward, Bella a pak Ullcenovi!'' Všichni nešťastně zamručeli a Alice se zasmála.

,,Počkej! My jedeme do Voltery!'' Bella se usmála a oči jí zajiskřily.

,,Jo.''

,,Renesme!'' Usmála se a šťastně mi skočila kolem krku.

,,Ale tebe neznají, takže použijeme tvoje falešný jméno- Elena Fierch- ať tě nepoznají.''

,,A kdy vysvobodíme Renesme?'' Zajiskřila.

,,Ať tě ani nenapadne tam na ně skočit. Říkej tomu, že nás ovečky pozvaly do svého doupěte a my si to tam ohlídneme a pak se vrátíme, musíme si to promyslet.''

,,Dobře, nevím proč, ale od tý doby, co se mi na zádech objevovaly a mizely ty škrábance jsem ve snech viděla nějakou ženu…Byla divná, skoro průhledná, ale i tak byla hezká a říkala mi nějaké věci o Renesme, Volteře a mezitím jsem taky slyšela něco o tom, že si Aro myslí, že nevíš o své dceři, že si myslíš, že nepatří tobě, ale někomu jinému a proto jsi ji nechal u Alexe.''

,,A o tobě?'' Zeptal jsem se opatrně. Bella se zamračila a pak ke mně pomalu zvedla zrak.

,,Myslí si, že jsem umřela při porodu tehdy v tom nákupním centru.'' Šeptala tiše. Věděla, že se mi hned vybaví ty nejhorší dny v mé věčnosti. To jak mi v náruči naposledy zašeptala, že mě miluje, jak se jí zaseklo najednou srdce, když jsem se rozhodl pro vlastní mučení v podobě přípravy jejího pohřbu…Ne!Nemysli na to.

,,Takže tam někdo ten den, kdy jsi rodila byl taky a viděl nás. Jak tě nesu v náruči a Alex s malým dítětem, kdy jsme nasedli každý do jiného auta a…'' Bella přikývla.

,,Jo, máme šanci.'' Skousla si spodní ret a já si vzpomněl na jednu maličkost.

,,Belli, umíš tancovat?'' Zavrtěla hlavou a usmála se.

,,Půjdeme to okamžitě napravit, než si tě do parády vezme Alice.'' Ani nestihla přikývnout a už jsme oba stáli v obrovském sále. Uvolnil jsem stisk kolem pasu a slyšel její extrémně tiché srdce- doteď jsem si neuvědomoval, že jí tluče, ale bylo to dost tiché i na upíří sluch.

,,Tobě tluče srdce.'' Vydechl jsem fascinovaně.

,,No jo, tak nějak.'' Přikývla a já se sklonil, položil ucho na hruď a poslouchal. Bella mě výskala ve vlasech a uchichtla se.

,,Neměli jsme tu tancovat?''

,,Hned, jen si ještě minutu poslechnu ten extrémně tichý rytmus a pak se na to hned vrhnem.'' Stáli jsme takhle minimálně pět minut, když jsem se konečně rozhodl zvednout hlavu a podívat se do jejích pobavených čokoládových očí.

,,Už…'' Položil jsem jednu její paži na moje rameno a druhou si vzal do dlaně. Druhou svoji paži jsem jí obtočil kolem pasu.

,,Tak, já tě povedu, nemusíš se ničeho bát.''

,,Kdo říkal, že se bojím?''

,,Já to radši připomínám.'' Usmál jsem se a vykročil pravou nohou. Přitiskl jsem si ji blíž, na svou hruď. Byl jsem překvapený, jak dokonale odhadla, co má dál dělat, když jsem se ještě víc předklonil, zaklonila se, prohla v zádech a dokončili jsme náš první tanec. Pokračovali jsme dál, minuty ubíhaly…

Uměla ty tance, uměla je dokonale.

,,Co jsi říkala o tom, že neumíš tančit? Ty jsi taneční mistr.'' Zašeptal jsem jí do ucha, když jsme byli v dalším záklonu.

,,Říkal jsi, jen abych tě následovala, že ty mě povedeš a já se pohybuju podle tebe.'' Odvětila mi a políbila na krk.

,,Ale všechno umíš, nic tě učit nemusím.'' Zavrněl jsem a rukou jí zabloudil pod tričko, procházel po zádech a ona mě pomalu odstrčila.

,,Soustřeď se Edwarde, neslyšíš Alici, jak tě volá?''

,,Nechci ji slyšet.'' Zamručel jsem a políbil.

,,EDWARDE ANTHONY MASENE CULLENE! KOUKEJ SEM OKAMŽITĚ NAKLUSAT, NEBO SE S BELLOU NA NĚJAKOU DELŠÍ DOBU ROZLOUČÍŠ!!!'' Zakřičela. V myšlenkách mi řekla, že to bude do té doby, než bude ples. Zhrozil jsem se a naposledy políbil.

,,Počkej, musím jít, jinak mi tě Alice vezme na strašně dlouhou dobu.'' Uchichtla se a já zmizel za Alicí.