Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hurt 32

Hodili mě do temné, zatuchlé místnosti. Schoulila jsem se do klubíčka a poddala se smutku. Stýskalo se mi po mamince, jejím příjemném hlase, hlubokých očích přeplněné láskou. Jejím úsměvu, který mi vždy zvedl náladu…

Po tatínkovi. Vždycky milujícím, opatrujícím. Jeho příbězích o různých zemích a jejich pověstích, o Emmettovi a jeho lumpárnách. Chyběli mi i ostatní. Esme,Carlisle, Alice, Jasper, Rose, Emmett, Siena, Lyra, Helena, Isolda,Anamaria, Diego,Lucas, Mark,Tristan,Wiliam a můj nejlepší kamarád…Alex. Jako kdyby si nechal kus ze mě. Chyběl mi snad i víc než mamka s taťkou…

,,Renesme.'' Pokynul mi kluk o něco vyšší s hnědými vlasy a ostrými rysy. Vypadal jako dvojče tý holčičky.

,,Aro tě chce vidět.''

,,Ale já jeho ne.'' Odsekla jsem hrubě a obrátila se k němu zády.

,,Okamžitě.'' Zavrčel ode dveří.

,,Ne.'' Stála jsem si na svém a čučela do kouta místnosti.

,,Jak si přeješ.'' Zamumlal a najednou jsem se octla ve vzduchu, přehodil si mě přes rameno jako pytel brambor.

,,Pusť mě okamžitě dolů!'' Křičela jsem hystericky a snažila se mu vymámit ze sevření.

,,Ne, zdrhla bys.'' Zasmál se.

,,No a? Vy jste mě hrubě unesli!''

,,Jo, plníme rozkazy.'' Mumlal a vykopl dveře přede mnou.

,,Ách! Tady je náš drahý host.'' Usmál se jeden podivný chlapík s napohled mastnými vlasy, které mu zplihle spadaly až na ramena. Vlastně vypadal jako ti obyčejní suchaři, které jsem vídala ve filmech, jak se potulují bez domova.

,,Ale já tu nechci být.'' Zaskučela jsem tiše a jeho oči se semkly do škvírek.

,,Drahá Renesme, jsme tak rádi, že je tu konečně nějaká novinka! Ani bys nevěděla, jaká je to nuda jen s upíry a lidmi.'' Usmál se a napřáhl ke mně ruku.

,,Aro.'' Představil se a já ji opatrně sevřela.

,,Mě kupodivu znáte.'' Zašeptala jsem. Neodpovídal. Zatvářil se vyděšeně, nevěřícně a nakonec mile překvapený.

,,Jane, zkoušela jsi si taky hrát?'' Obrátil se k malé dívence. Ha! To je ona?! Ta holka, co mě sem dotáhla.

,,Ano pane.'' Vydechla podrážděně a zasyčela.

,,Hmm, slibné.'' Zašeptal si sám pro sebe.

,,Takže ty říkáš, že je poloupír?'' Podíval se směrem k vysokému, ale hubenému klukovi.

,,Ano, její matka zemřela při porodu v nákupním centru.''

,,Ach, vážně? Její matka? Kdo to byl?'' Zeptal se Aro se zájmem.

,,Nějaká Isabella.'' Odfrkl si.

,,A otec?''

,,Edward Anthony Masen Cullen.''

,,Adoptivní syn Carlislea?''

,,Ano.''

,,A odkaď víš, že matka zemřela?''

,,Byl jsem na místě, když Edward odnášel její mrtvé tělo ven z budovy, byla tam ještě Alice a dva muži a drobná blondýna.''

,,Lidé?''

,,Asi ano.''

,,Jak to myslíš, asi?''

,,Voněli sice překrásně, ale byli na lidi až moc atraktivní.''

,,Ach, pro tebe je všechno, co má ňadra atraktivní, Demetri.'' Ten se jen zazubil.

,,Takže tři lidé a dva upíři.'' Mluvil si sám pro sebe. Chtěla jsem namítnout, že moje maminka žije, ale hned jak se zjevila duch mrtvé ženy a zavrtěla hlavou jsem sklapla.

,,Takže žila se svým otcem?''

,,Ne, s těmi lidmi, její otec ji u nich nechal.''

,,Velmi dobře.'' Usmál se Aro potěšeně.

O třech věcech jsem si byla naprosto jistá. Aro neví celou pravdu o tom, kdo jsem. Za druhé. Myslí si, že je moje matka mrtvá a otec se mě zřekl. A za třetí. Neví absolutně nic o existenci skupiny nesmrtelných lovců zla.

Bella:

S Edwardem jsme se rozhodli, že půjdeme hledat všechny rodiny, jinak bychom do Volteri vtrhli i sami. První jsou vlkodlaci. Do Forks jsme dojeli ani ne za dvě hodiny. Edward řídil jako šílený a zuřivě mi tiskl ruku. Ozvalo se nepříjemné křupnutí.

,,Edwarde, zlomil jsi mi prst.'' Zašeptala jsem k němu láskyplně. Hned se vylekal.

,,Panebože, Bell, moc se ti omlouvám!'' Prudce zabrzdil u okraje lesní cesty a zvedl mi levačku.

,,Počkej, jen mi ho zlom zpátky.''

,,Cože?'' Vykulil oči.

,,Zlom mi ten prst ještě jednou zpátky na svoje místo.'' Zavrčela jsem bolestně. Zatvářil se bolestně.

,,Myslíš to vážně?''

,,Jo, zlom to!'' Opatrně mi chytl dva prsty, které byly v nepřirozené poloze a prudce škubl. Vykřikla jsem bolestně. Cítila jsem, jak se mi tam nashromažďuje energie a opravuje zlomeniny.

,,Promiň.'' Políbil mě na prsty a opatrně mi dal ruku na tvář.

,,Nevadí.'' vydechla jsem a hned se k němu přitiskla a spojila v polibku.

,,Musíme jet lásko.'' Zašeptal a já jen zaskučela a přikývla. Zase jsem se odklonila. Edward si jen povzdychl a dupl na plyn. Musíme získat moji dceru zpátky, musíme.

Bella a Edward se dostali do La Push a Jakob Black se seznámil s pravou Bellou. Pravou tváří dříve té nemotorné, rozkošné malé Belly Swanové, dnes nesmrtelné a o něco krásnější a šikovnější Isabellou.

,,Jsi to ty Bello?''

,,Ahoj Jakeu.'' Ještě víc vykulil oči.

,,Jakeu, já vím, že mám být mrtvá, byl to jen potfuk.'' Začala Bella s vysvětlováním.

,,Počkej a co ty ostatky? Našli prý ženský ostatky, který se až neobvykle shodovali s tvými.''

,,Jo…'' Odmlčela se.

,,Ne, Bello, řekni, že to není pravda, že jsi tu ženu nezabila!?!'' Odstoupil o krok.

,,Ne, já ji nezabila…''

,,A kdo teda? On?'' Pokývl hlavou k Edwardovi.

,,Ne, našla jsem ji v jejich domě.''

,,Co by tam dělala?''

,,To taky nevím, dítě mi ukázalo, že ona tam spáchá sebevraždu a jiná možnost nebyla.''

,,Jak nebyla? Jaké dítě?''

,,Edwardova dcera Jakobe…oni mi ji unesly.''

,,Ty máš dceru?'' Na zem upadly Belle kapky slz.

,,Ano, Renesme.''

,,Jak ukázalo?''

,,Posílala mi sny, co mám dělat, další rozhodnutí…''

,,A jak jsi to zvládla a Angela přece říkala-''

,,Poprosila jsem ji o lež.''

,,Takže…''

,,Prosím, Jakobe, prosím, pomoz mi zachránit dceru.''

,,Bello, já nevím, mám rodinu, nevím, jestli by s tím smečka souhlasila.'' Najednou ve křoví zachrastilo.

,,Konečně vzrůšo.'' Vykoukl Seth, Paul, Embry a Quil.

,,Takže, pomůžeme jim?'' Zeptal se Jake a ukázal na Bellu a Edwarda.

,,Jasně kápo.''

Bella se jen pousmála a čas i místo shromáždění bylo zadáno. Všichni jednou okamžitě do L.A a tam se rozhodne jak dál.

Jen dva milenci dál cestují a hledají další spojence. Další, kteří budou natolik šílení, že jim pomůžou proti síle královského rodu.

Oni mají sílu, převahu v počtu, ale proti nim v čele s Edwardem a Bellou proti nim bude bojovat rodina.

Cesta ubíhala dál. Venku začaly rozkvétat první sněženky, bylo příjemně, větřík si pohrával se stromy a ohýbal mladé břízky. Silnice kolem Forks byla po okrajích poseta mechem a z něho pomalu rašily bílé hlavičky bledulí. Myšlenky jim ale místo zkoumání přírody stále odbíhaly k záchraně jejich pokladu a proto si museli pospíšit. Další na řadě byli Denaliové. Bella už z Edwarda vydolovala, že jedna o něj měla zájem… hmm konkurence. Nad tou myšlenkou se uchichtla.

,,Co?''

,,Nic, jen jsem si něco vybavila.''

,,Aha a asi mi to neřekneš.''

,,Tos uhodl správně.'' Zastavili před obrovským, překrásným domem. Edward vyskočil z auta a hned stál u Belliných dveří a otevíral.

,,Ehm, děkuju.'' Pískla a on si ji chytil kolem pasu a kráčel ke dveřím.

,,EDWARDE!'' Vyskočila na něj hned blondýna a Bella se zarazila. Sakra!