Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra na schovávanou - 3. kapitola

28.12.2010 (08:15) • enchantress • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 4769×

Položila jsem knížku na stůl, protože jsem ji právě dočetla. Bylo krásné si připomenout časy, kdy jsem se s Edwardem hádala zrovna kvůli této knize. Podívala jsem se na hodiny, bylo půl šesté. Zvedla jsem se z křesla a šla do koupelny. Vlezla jsem do sprchy a pustila vařící vodu. Byl to příjemný pocit, cítit horké kapky vody na mé studené pokožce. Umyla jsem si vlasy, které měly blonďatý odstín. Usmála jsem se a vypla vodu. Osušila jsem se a v županu šla do šatny. Měla jsem tu i menší oblečení, za to jsem byla zrovna ráda, protože normální moje by mi bylo velké. Hledala jsem docela dlouho, protože jsem se nemohla rozhodnout. Byla jsem rozhodnutá provokovat Edwarda dlouho, protože jsem se dozvěděla, že je to pěkný sobec, který si najde holku na jednu noc. Podívala jsem se do zadního rohu mé šatny a zamířila tam. Když jsem se podívala na různé kousky oblečení, tak jsem se usmála, protože tato hra na schovávanou mě začala bavit ještě víc. Vzala jsem pár kousků oblečení a oblékla si je. Růžovo-stříbrná kombinace se mi velmi líbila. Byla jsem ráda, že mám učebnice ve škole, protože té kabelky bych se nevzdala. Vím, byla jsem jiná, protože mi nic jiného nezbylo. Podívala jsem se z okna, pršelo a tak jsem nechala vykouknout sluníčko. Z naší rodiny se nikdo netřpytil a z Cullenů už taky ne, protože jsem každému dala dar, aby se na slunci netřpytil. Vzala jsem si kabelku a šla dolů. Všichni byli dole, seděli na pohovce a dívali se na nějaký film.

„Dobré ráno!“ pozdravila jsem je.

„Tobě taky, zlatíčko!“ řekla mi Carmen.

Usmála jsem se na ni a šla do kuchyně. Z lednice jsem vytáhla flašku medvědí krve a nalila si do skleničky. Podívala jsem se na kalendář a bylo 13. září. Chvíli jsem na to hleděla a zjistila, že dnes mám 21 upírských let, a kdybych byla člověk, tak mám 39. Zatřepala jsem hlavou a šla do obývacího pokoje, kde na mě čekala Tanya a Kate. Kývla jsem na ně a šla do garáže, kde jsem měla svého miláčka. Nasedla jsem do něho a dnes sama jela do školy. Sluníčko svítilo a mně to vyhovovalo. Tanya a Kate jely za mnou a já si promýšlela svůj dnešní plán. Chtěla jsem se zmínit o mé osobě Belly. Chtěla jsem říct, že Isabella Swan ještě žije, ale jak to udělat? Napadlo mě, že bych se kvůli tomu mohla pohádat s Kate, ale jen na oko. Poslala jsem jí tu myšlenku a odpovědí mi byl její smích z jejího auta. Souhlasila. Zbývajících 15 minut jsem byla potichu a poslouchala rádio. Vjížděla jsem na parkoviště a zaparkovala 3 místa od Cullenů. Naštvaně jsem vystoupila a práskla dveřmi. V momentě vedle mě parkovala Kate s Tanyou. Kate vystoupila a začala hrát naši hru.

„Kate, říkám, že za Bellou odjedu!" řekla jsem naštvaně.

„Elizabetho, budeš tady a skončila jsem," odpověděla mi a ušlo jí zavrčení.

Podívala jsem se na Culleny a ti na nás zírali s otevřenou pusou.

„Kate, dnes má narozeniny. Pochop to!" vpálila jsem jí do obličeje.

„No a?" zeptala se.

„Nic. Vůbec nic, ale ona je sama od chvíle, co ji ta zrůdná Victorie přeměnila. A co oni ji opustili!" řekla jsem tiše, ale byla jsem si jistá, že Cullenovi to slyší.

Kate nic neřekla a já se vydala na první hodinu matematiky, kterou mám s Alicí. Bude to nejhorší hodina a nejtěžší. Mám sto chutí jí říct, kdo jsem, ale nemůžu. Byla bych prozrazena a to já nechci. Došla jsem do učebny a posadila se do poslední lavice. Do třídy vletěla Alice a sedla si za mnou.

„Co víš o Belle Swanové?" zeptala se mě.

„Všechno," odpověděla jsem jí.

„Kde je?" zeptala se s bolestí v očích.

„Nemůžu ti to říct, protože by mě zabila, ale myslím si, že to zvládá," řekla jsem jí.

„Kdybys ji viděla, tak jí řekni, že to chtěl on, abychom odešli," řekla mi Alice.

„Dobře," jen jsem odpověděla.

Nechápala jsem to, a proto se podívala do minulosti. Alice měla pravdu, že to všechno chtěl Edward. Ušlo mi tiché zavrčení a Alice se na mě podívala. Ujistila jsem ji, že je vše v pořádku a dál se věnovala mým myšlenkám. Proč to udělal? To byla otázka. Byla jsem zmatená, ale musela jsem se mu pomstít, už jenom za dívky, které využil. Zazvonilo a do třídy vešel učitel matematiky. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Jen jsem hleděla do prázdna a přemýšlela. Všechno na mě dolehlo. V mém mrtvém srdci jsem zase cítila tu díru. Nevnímala jsem ani zvonění. Někdo na mě mluvil, ale nevěděla jsem kdo.

„Elizabetho, okamžitě promluv!" někdo na mě křičel.

„Co?" zeptala jsem se.

„Jestli nezačneš vnímat, tak jim to vykecám," řekla mi s klidem Tanya.

„Zkusíš to a jsi... " nedořekla jsem.

„Mrtvá?" doplnila mě otázkou.

Naštvala jsem se a měla jsem skvělou pomstu. Změnila jsem jí vlasy na růžovou. Vypadala komicky a já se musela zasmát. Tanya měla vražedný pohled a já si vzala své věci a šla ke skříňce. Tanya na mě hleděla a já se na ni usmála. Prošla jsem chodbou a ze skříňky si vzala tělocvik. Bude to náramná zábava. Dostala jsem vizi, kde Edwarda poliju kávou. Dnes má světlé kalhoty, takže plán může začít. Šla jsem k automatu s kávou a jednu si koupila.

„Ty piješ kávu?" zeptal se mě Edward, který se objevil za mnou.

„Musím splynout s davem," odpověděla jsem se a otočila se. Jenže káva mi "omylem" vyletěla z ruky a Edwardovi se vylila přímo do rozkroku. Zlostně se na mě podíval a mně cukaly koutky.

„Promiň," špitla jsem.

„Elizabetho Denali, ty mrcho! Já tě zabiju!" rozkřičel se na mě.

V momentě byla u nás Tanya, která měla stále růžové vlasy. Pak tu byla Kate, která se smála a s ní i Rose, Alice, Jazz a Emmett.

„Promiň, Edwarde, ale to se stává," řekla jsem mu a odkráčela do šatny. Převlékla jsem se do sportovního oblečení a šla k tělocvičně, kde byl převlečený Edward. Opíral se o dveře a měl na sobě nějaké tepláky a triko. Vypadal jako Jacob, když měl dlouhé vlasy, takže naprosto šíleně. S Jacobem mám jít o víkendu do kina, takže by to mohl být super víkend, pokud ho něco nebo někdo nezkazí. Zazvonilo. Učitelka přišla a dala nám balón, že budeme hrát vybíjenou. Já s Edwardem byla bohužel v jednom týmu. Zavrčela jsem tak, aby to slyšel ten parchant a stoupla si do prostřed hřiště. Učitelka vyhodila balón do vzduchu a já ho chytla. Přehodila jsem ho přes hřiště a naše kapitánka ho chytla.

Hodila ho nazpět a Edward ho chtěl chytit, ale nechytil. Byl tak nešikovný. Prostě nemehlo.

„Kam to čumíš? Balón je kulatej a dá se chytit!" vyjela jsem na něho.

„To vím taky. Nejsem blbej, protože jsem... " nedořekl a já měla zlost. Málem nás prozradil. Vzala jsem mu balón a hodila ho kapitánce, která byla asi zabouchnutá do Edwarda, že ho zase hodila jemu. Balón jsem mu chytla 10 centimetrů před jeho nosem. Šlehla jsem po něm vražedný pohled a přehodila přes hřiště. Kapitánka naštěstí chytla a vybila jakousi holku. Edward mě pěkně štval. Je upír a ještě takové nemehlo. Zajistila jsem, aby byl první na řadě, kterého vybijí v našem týmu...



Už skončila hodina a já byla tak naštvaná, že jsem si sbalila věci a jela domů. Kdybych zůstala ve škole, tak bych Edwarda zabila anebo hůř. Doma jsem se sbalila a dala kufr do auta. Vrátila jsem se do domu a vzala si papír a tužku. Neutíkala jsem, protože jsem byla naštvaná, ale že jsem to nezvládala. Bylo mi zvláštně a chtěla jsem se vrátit do Forks, kde to všechno začalo a taky skončilo. Vypla jsem dary a já měla podobu Isabelly Swanové. Měla jsem i štít dole, takže mi je jasné, že mé rozhodnutí uvidí Alice. Byla jsem zoufalá, ale nic se nedalo dělat. Začala jsem psát na papír.

Milá rodino,

omlouvám se, co teď dělám, ale už dál nemůžu. Cullenovi mě ničí a já to nevydržím. Nemyslete si, prosím, že jsem sobecká, ale sami víte, jak jsem vypadala po jejich odchodu. Budu ve Forks, ale prosím nejezděte za mnou. Budu tam maximálně týden a pak pojedu do světa. Můj sen je pomáhat lidem a zachraňovat je. Takže budu asi doktorka. Nebojte se. Já se ve světě neztratím a dám vám zprávy. Děkuji za vše, vaše Isabella Swan

Napsala jsem vzkaz a nechala ho na stole v kuchyni. Naposledy jsem se podívala po domě a šla do auta. Nasedla jsem a vyjela směr Forks.

 2.kapitola - Shrnutí - 4.kapitola

Autor: enchantress (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hra na schovávanou - 3. kapitola: