Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hra na schovávanou 2. kapitola

20.12.2010 (17:15) • enchantress • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 5034×

Šla jsem do šatny, která byla velmi velká. Chvíli jsem hledala mezi oblečením a nakonec jsem vybrala riflovou mini sukni, legíny, top, kabátek a hlavně boty na podpatku. Převlékla jsem se a namalovala. Vlasy jsem načesala do složitého účesu a sepnula ho sponkami. Podívala jsem se do zrcadla a byla jsem spokojená. Vzala jsem si tašku přes rameno a šla dolů. Tanya mě pochválila a já jí poděkovala. Vzala jsem si klíčky od auta a šla do garáže. Nasedla jsem do auta a zapnula si rádio. Nastartovala jsem a vyjela směr škola...

Vypravěč

Bella nám odjížděla do školy, ale nevěděla, že ve stejný den se do Londýna stěhuje rodina, která jí tolik ublížila. Ano, Cullenovi se stěhovali do Londýna. Edward byl s nimi a náramně si užíval svou věčnost. Nebyl jako dřív. Byl zlý, pyšný a nezodpovědný. Měl rád jen sebe a na rodinu ohledy nebral. Tolikrát mu promlouvali do duše, ale jemu to bylo jedno. Myslel si, že Isabella Swan je mrtvá, ale ona nebyla, ale to oni nevěděli. Ostatní z Cullenů byli zdrceni a smutní. Dokonce i Rosalie, což u ní bylo neobvyklé. V jejich rodině to nebylo jako dřív...

Alice

Byla jsem zoufalá. Edward si užíval a na Bellu zapomněl. Byla jsem z toho v šoku, protože ji tolik miloval. Trávili spolu všechen volný čas, ale pak ji opustil. Ani z toho nebyl špatný. Nic. Prostě si hned na druhý den užil s nějakou holkou a pustil ji k vodě. Byl velký sobec. Když jsem mu řekla, že je Bella mrtvá, tak pouze pokrčil rameny a užíval si dál. Bylo mi z něho špatně. Dokonce i Esme začal ignorovat, stejně jako nás ostatní.

„Lásko, jsme tady!" řekla mi má láska a to mě vyrušilo z přemýšlení. Podívala jsem se na nový dům, který byl tentokrát v Londýně. Něco mě sem táhlo. Jakoby tu byla milovaná osoba, ale nevím jaká, když jediná osoba, kterou bych chtěla vidět, je mrtvá. Její budoucnost mi zmizela den po našem odchodu. Usmála jsem se na Jaspera a on vystoupil a otevřel mi dveře. Vystoupila jsem a objala ho. Podívali jsme se na velký dům, který byl z poloviny prosklený. Byl nádherný, ale nezáleželo mi na tom. Záleželo mi jen na Jasperovi, který mě držel nad vodou. Povzdechla jsem si a šla s ním do domu.

***

Bella

Jela jsem do školy a trochu jsem pozměnila počasí, a proto začalo pršet. Déšť mi bubnoval do oken a dokonale mě to uklidňovalo. Jela jsem docela pomalu, protože jsem vyjela dřív než Kate a Tanya. Jela jsem už půl hodiny a za mnou  se objevilo černé auto. Auto bylo Kate. Překvapilo mě, že Tanya nechtěla jet svým autem, ale neřešila jsem to a přidala na rychlosti. Vjela jsem na školní parkoviště a našla dvě volná místa k zaparkování. Za chvíli dojely holky a vystoupily z auta. Všechny pohledy se stočily na ně a já usoudila, že taky vystoupím. Vzala jsem si tašku a vystoupila. Raději jsem šla do budovy, kde jsem si to mířila přímo do kanceláře. Postarší paní seděla za stolem a zrovna telefonovala.

„Dobře, pane Cullene, hned si vaše děti zapisuji!" řekla do telefonu a položila ho.

Já tam nehybně stála a zírala na tu paní.

„Přejete si něco?" zeptala se mě.

„Ano, jdu pro papíry sester Denaliových," odpověděla jsem jí.

„Prosím, tady to máte," dala mi papíry.

„Děkuji a nashledanou," oznámila jsem paní a odešla.

Šla jsem za sestrami a na tváři jsem měla asi děsivý výraz, protože jsem byla pořád v šoku z Cullenů.

„Co se děje?" zeptala se mě Kate.

„Cullenovi budou chodit na tuto školu," oznámila jsem jí a usmála se.

Dívaly se na mě jak na blázna, protože jsem se usmívala.

„Nejsi nemocná?" ptala se mě Tanya.

„Nejsem, ale když oni tu budou, tak začíná pomsta alá Hra na schovávanou," oznámila jsem jim a sedla do auta. Změnila jsem si svou podobu. Vlasy jsem měla najednou blonďaté a kudrnaté, ale pořád jsem byla nádherná. Obličej jsem si taky pozměnila, ale oči jsem si nechala zlaté. A nakonec jsem se o trochu zmenšila. Výškou jsem byla asi stejná jak Alice. Vystoupila jsem zezadu, protože by to bylo velice nápadné, už tak to bude, protože ta vysoká hnědovlasá dívka zmizí. Tanya a Kate se na mě vyděšeně dívaly a já pouze mrkla a šla znova do kanceláře se zapsat. Vešla jsem dnes znovu do kanceláře, kde byla zrovna jiná paní.

„Dobrý den. Chtěla bych se zapsat na vaši školu," oznámila jsem.

„Vaše jméno?" zeptala se mě hrubě, až skoro křikem.

„Za prvé nekřičte na mě a za druhé jestli nechcete pracovat, tak dejte výpověd," řekla jsem jí s klidem.

„A mé jméno je Elizabeth Denali," dodala jsem.

Sekretářka zapisovala mé údaje, které jsem jí postupně dávala a asi po deseti minutách mi dala plánek školy, rozvrh a papír, který musím dát učitelům, aby se podepsali. Odešla jsem z kanceláře a zamířila jsem si to na první hodinu. Biologie. Posadila jsem se do poslední lavice a zákeřně se usmívala. Do učebny vletěla Kate, která vypadala jak tornádo. Sedla si vedle mě.

„Kate, můžu tě o něco poprosit?" zeptala jsem se jí.

„No... záleží o co?" zeptala se.

„Potřebuji sedět sama, protože tuto hodinu bude mít s námi Edward a chci ho potrápit," řekla jsem jí.

„Dobře, stejně přijde ještě Tanya," oznámila mi a sedla si přede mě.

Přišla i Tanya a sedla si za Kate. Zazvonilo a já začala dnešní nudný školní den, ale zítra začne zábava. Chci ztrapnit Edwarda Cullena, i když ho miluju. U ostatních Cullenů se ještě rozmyslím, ale Edward to má jisté. Otevřela jsem si sešit a čmárala do něho. Zbytek dne ubýhal velmi rychle a já jela domů v nové podobě, kterou si měnit nebudu...

Doma se mě Carmen ptala, proč jsem si změnila podobu. Řekla jsem jí, že ve městě jsou Cullenovi, tak proto. Pouze kývla a já chtěla jít do pokoje, když zazvonil zvonek. Šla jsem otevřít a před dveřmi v celé svojí kráse stáli Cullenovi. Dokonce i Edward, kterého jsem si měřila zlým pohledem. Však on taky.

„Přejete si?" zeptala jsem se slušně s úsměvem. Bylo to těžké, ale musím být silná.

„Asi jsme se spletli," řekl Carlisle.

„Jestli hledáte mou rodinu, tak jste tu správně," řekla jsem.

„Vaše jméno?" zeptal se Emmett.

„Elizabeth Denali," usmála jsem se a pozvala je dál.

Bylo to dlouhé vítání a představování. Bylo to divadélko, které mě náramně bavilo a hlavně vražedné pohledy, které jsem si s Edwardem vyměnovala. Cullenovi se u nás zdrželi čtyři hodiny a já šla potom do svého pokoje, kde jsem si četla mou oblíbenou knihu Na větrné hůrce. Byla jsem na straně 36, když někdo zaklepal.

„Dále," řekla jsem tiše a do pokoje vešla Tanya a Kate.

„Bells, jen ti chceme říct, že ti pomůžeme," řekly unisono.

„Děkuji," usmála jsem se.

„Tak my jdeme," řekly a odešly. Já dále četla a nemohla se dočkat zítřka.