Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hotel Tentation - 34. kapitola

Alice, Edward a spálené prsty...

15.08.2011 (17:30) • zuzka88 • FanFiction na pokračování • komentováno 59× • zobrazeno 8917×

34. kapitola

„Vážně, Bello, já ji viděla. Měla to dobře promyšlený, ale zapomněla na mě. I tak jí to zjevně vyšlo. Nedovol, aby se jí to povedlo. Aby vám ublížila.“ Skoro úpěla, když mi ty hlouposti vykládala.

„O čem to sakra mluvíš, Alice?!“

„No přece o…“
„Já vím, o Edwardovi a tý huse,“ skočila jsem jí do řeči. „Ale co má znamenat to "já to viděla", "dar" a tak podobně. Vůbec ti nerozumím.“
„No…“ Najednou se zdála váhavá. „Víš, ono je to trochu složitější a já nemám právo ti to říkat.“
„Hele, právo neprávo, něco jsi nakousla, dokonči to.“
„To nemůžu, musíš si promluvit s bráchou, dát to s ním do pořádku a pak ti to vysvětlí.“
„Alice, já s ním nemám co dávat do pořádku. Je prostě konec.“
„Bello, to se vyřeší, bylo to jen nedorozumění. Musíš si s ním promluvit, prosím.“ Úpěnlivě se na mě podívala. „Prosím, prosím, prosím. Já vím, co říkám.“
„Ale já ne.“
„Nebuď tak paličatá.“
„Já a paličatá? On se líbal s jinou a ty mi tu vykládáš naprostý nesmysly,“ obořila jsem se na ni. Vůbec to nedávalo smysl a já jsem tady ta špatná.
„Jak chceš, ale myslela jsem to dobře.“ Ona se urazila. No to snad ne! „Měj se.“ A byla pryč. Zavrtěla jsem nad tím hlavou. Alice se prostě zbláznila.

Chtěla jsem se vrátit k jídlu, ale znovu se ozvalo klepání na dveře. Povzdychla jsem si a rozrazila je.

„Zapomněla jsi dodat ještě něco?!“ Mylně jsem se domnívala, že se Alice vrátila, ale… „Edwarde.“

První, co mě napadlo, bylo, že musím mít ránu. Stále jsem na sobě měla tílko a tepláky, vlasy spletené, ale přes noc určitě rozcuchané. Automaticky jsem si je pokusila uhladit za uši.

„Co tady děláš?“ To ho sem stihla poslat Alice?
„Musím s tebou mluvit.“
„Ale já nechci.“ Chtěla jsem mu zabouchnout před nosem, ale dveře narazily do jeho nohy, kterou do mezery pohotově strčil.
„Prosím, vysvětlím ti to.“
„Už tu byla Alice. Nemusíš se namáhat,“ zamručela jsem naštvaně. Proč mě nenechají v klidu snídat? Proč mě prostě nenechají na pokoji!
„Alice ti něco říkala?“
„Jo, plácala blbosti o vizích a darech.“
„Ježiši,“ zaúpěl.
„Co?“
„Bello, prosím, vyslechni mě. Dej mi pět minut. Prosím.“ Zvedl mi hlavu a zadíval se mi do očí. Jakoby snad věděl, jak na mě bude ten pohled působit. Byla jsem naštvaná a ublížená, ale… nedokázala jsem říct ne.

„Pět minut,“ vydechla jsem a ustoupila mu.

Zastavil se uprostřed kuchyně a čekal, až mu budu věnovat pozornost. Natáhl se pro mou ruku, ale ucukla jsem.

„Bello, vím, jak to muselo vypadat, jenže…“
„Tak ty víš, jak to muselo vypadat? Nemáš ani ponětí,“ přerušila jsem ho.
„Věř mi, prosím, nikdy bych ti to neudělal. Miluju tě.“ Odfrkla jsem si. Prý miluje, ale jak to dokazuje. „Miluju tě, jsi pro ta nejdůležitější osoba.“ Byla to tak krásná slova, ale nemohla jsem jim věřit. Znovu se mi chtělo brečet, ale nechtěla jsem, aby to viděl. Bohužel jsem se nedokázala ovládnout.
„Tak proč jsi ji líbal?“ kuňkla jsem a první slzy mi vytekly na tváře.

Uchopil můj obličej do dlaní a palci mi ty mokré kapičky stíral.

„Miláčku, já ji nelíbal. Přišla za mnou, že prý si chce promluvit a najednou jsem ji měl na klíně. Než jsem ji stihl odstrčit, uviděla jsi to.“
„Ale…“ Chtěla jsem něco namítnout, ale najednou nebylo co. Nevěděla jsem, co na to mám říct, ani zda mu věřit.
„Alice mi řekla, co se stalo, ale ty jsi zmizela a pak se objevila s ním.“ Jasonovo jméno nahlas neřekl. „Myslel jsem, že se zblázním. Proto jsem na tebe tak vyjel. Je mi to líto. Měla jsi plné právo být naštvaná, ale věř mi. Nestalo se nic, o co bych stál. Sylvie už je pryč a…“
„Je pryč?“
„Ano, ještě včera odjela. Po tom, co provedla, tu nemohla zůstat.“

Tak Přísavka je pryč… Odjela. Úplně dočista zmizela. Je tedy možné, že by Edward říkal pravdu? Vždyť i Alice plácala něco o tom, že to měla vymyšlené. A Edwardovy oči, ty zelené tůně, nelhaly. Nedovedly to. Jenže…

Jsem blbá. Naletěla jsem jí. Málem se jí povedlo nás rozdělit. To mě znovu rozlítostnilo a já zahanbeně zavřela oči.

Když mě Edward objal, vůbec jsem se nebránila. Smáčela jsem mu košili slzami a vlastně asi plakala štěstím. Edward mi sundal gumičku a pak mi jeho prsty projely vlasy. Pohrával si s jednotlivými prameny a nakonec do nich zabořil tvář.

Všechno by to bylo krásné a dokonalé, ale byla tu ještě jedna věc, která byla potřeba vyřešit. Mohla bych mlčet, ale usoudila jsem, že bude lepší jít s pravdou ven. Kdyby se to pak někdy dozvěděl…

„Políbila jsem Jasona,“ zašeptala jsem mu do košile a možná doufala, že to tak neuslyší.

Uslyšel.

Nejdřív ztuhl. Ruce se mu zastavily a pak mě od sebe odtáhl.

Zastavilo se mi srdce. Ten jeho pohled… Nevydržela jsem to a uhnula očima.

„Já… omlouvám se. Nic to neznamenalo. Miluju tě,“ začala jsem se hájit, protože nic neříkal. Ať promluví, ať řekne cokoliv.
„Tys ho políbila?“ Přikývla jsem.
„Byla jsem naštvaná, zklamaná a pak…“ Nevěděla jsem, co mu říct, protože nic nemohlo vymazat, co jsem provedla.

Položil mi ukazovák na rty a donutil tak mlčet.

„Zapomeneme na to. Včerejší den byl jedno velké nedorozumění. Souhlasíš?“

Nevěřícně jsem se na něj podívala a pak mu skočila kolem krku a co nejpevněji ho objala. Byla jsem na něm přilepená jako klíště a nehodlala ho v nejbližší době pustit.

„Děkuju,“ zašeptala jsem.
„To já děkuju, za to, žes byla upřímná. Už nikdy ti neublížím. Slibuju.“ Kývla jsem a pak jsme se políbili.

Byly to dva dny, co jsem naposledy ochutnala jeho ústa, ale přišlo mi to přinejmenším jako dva roky.  Nemohla jsem se ho nabažit.

„Co bys řekla odpoledne projížďce na koni?“ zeptal se.
„Musím do práce.“
„Tak tě zvu na večeři.“
„Ale já pracuju až…“
„Já vím. Vyzvednu tě po práci,“ zamrkal. „Když pracuješ až odpoledne, půjdeme se projít?“
„Dobře, ale dej mi minutku.“

Chtěla jsem se jít převléct a vůbec trochu upravit, ale za ruku si mě přitáhl zpět, až jsem narazila do jeho pevného těla.

„Já myslím, že to vypadá skvěle.“ Sklonil se, políbil mě na holé rameno a pokračoval po klíční kosti.

Panebože, vždyť je teprve devět. Ale ani to mi nezabránilo zaklonit hlavu, aby měl lepší přístup.

Rty mi vypaloval cestičku po krku nahoru, na bradu a pak se zastavil na rtech. Byla jsem jako opilá.

Zapojila jsem veškeré své sebeovládání a vytrhla se mu.

„Hned jsem zpátky.“ Viděla jsem ještě, jak na mě vyplázl jazyk, a pak už jsem za sebou zavřela dveře pokoje.

×××

Nakonec z té procházky nebylo nic.

Když jsem se strojila, přiběhla Rosalie, jestli bych nemohla do práce, že se Lucy udělalo špatně a potřebuje za ni náhradu.

Omluvně jsem proběhla kolem Edwarda a řekla, že se uvidíme večer. Tak ráda bych byla s ním. Měla jsem pocit, že si toho máme hodně co říct, ale práce volá.

S Lucy jsem se míjela ve dveřích. Chudák, byla zelená jako sedma a bála jsem se, aby mi neozdobila boty obsahem svého žaludku. Raději jsem se hned vrhla do práce.

Celé dopoledne jsem pobíhala po place jako fretka a sotva se zastavila. Nevím, jestli to bylo tím, že byla sobota, ale lidi byli nějací hladoví.

V poledne jsem navštívila Emmetta. Nebyla to tak úplně nezištná návštěva. Napadlo mě, že bych na něm mohla vydyndat něco dobrý k jídlu a naobědvat se s tátou, abych mu vynahradila včerejšek.

„A heleme se, švagrová,“ přivítal mě.
„Nazdárek, co tu máš dobrého?“ vrhla jsem se hned k nerezovým poklicím. Ve svém nadšení jsem si neuvědomila, že by to mohlo být horké, a tak jsem s křikem, nadáváním, poskakováním a ranou jako z děla, jak jsem upustila poklici, rychle ustoupila.

Podívala jsem se na své načervenalé prsty, chudinky.

„Pod vodu,“ nařídil mi Emmett a když jsem se nehýbala, popadl mě za loket a osobně mě tam dostrkal. Pustil úplně ledovou a strčil mi pod ni ruku. Byla to úleva.

„Auau,“ zaskuhrala jsem ještě, ale spíš jen pro formu.
„Nelez do kuchyně, když nevíš co a jak,“ bručel pan šéfkuchař.
„No jo.“
„Dobrý?“
„Asi.“

Tentokrát mě nasměroval ke stolu a nekompromisně posadil na židli. Nejspíš se chtěl vyvarovat dalším nehodám.

„Tak co bys ráda.“
„Chtěla jsem něco k obědu. I pro tátu.“
„Tos nemohla říct dřív?“
„Chtěla jsem nejdřív zjistit nabídku,“ ohradila jsem se. Protočil oči, vzal termo misky a začal do nich nabírat z jednotlivých hrnců. Nakonec mi je postavil pod nos.
„Tady máš a teď padej, nechci žádná další zranění.“
„Nic to není.“ Ale i tak to pořád bolelo.

Tátu jsem svým příchodem překvapila. Samozřejmě příjemně.

Šli jsme se posadit na zadní schody, kde byl v tuhle dobu relativní klid.

Povídali jsme si, smáli jsme se. Bylo to jako za starých časů. Jako by se vůbec nic nestalo. Taky že ne. Oba jsme to prostě vypustili. Jak říkal, byla to minulost a ta zůstane minulostí.

I když, musím se přiznat, že ve mně pořád hlodal malý červíček, který mě nutil přemýšlet o mém novém neznámém příbuzném. Ale neposlouchala jsem ho, snažila jsem se. Můžu žít i bez toho.

„Vypadáš líp,“ řekl najednou táta. „S Edwardem všechno v pořádku?“ Usmála jsem se a přikývla. Jo. Teď už jo. „Včera odjela ta semetrika. Zdálo se, že by to tu nejraději podpálila i s náma všema, ale je fuč.“ Sice už mi to řekl Edward, ale nádherně se to poslouchalo. Konečně bude klid.

---

Nevím, jestli jsem Vás potěšila, většinu asi ano, ale je mi jasné, že se najde pár jedinců, kteří s tak rychlým usmířením souhlasit nebudou. Ale... Edward za nic nemohl, tak proč ho tolik trestat.

V každém případě jsou zase spolu a příště nás čeká odhalení jednoho tajemství.

Moc děkuju za komentáře, které mi tu necháváte, moc si jich vážím.:)

---

33. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 35. kapitola

Autor: zuzka88 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Hotel Tentation - 34. kapitola:

Krásný. Takhle se mi to líbí.

Já jsem pro všema dvaceti. Taky nevím proč ho trestat. On nemůže za to, že je tak k sežrání. Jsem zvědavá na to tajemství. Napsala jsi to zase úžasně a já si nejvíc užila to usmíření.

Celkem mě udivuje, že se Přísavka vzdala tak lehko. Jen tak prostě odjet, to mi k ní nejde. Vůbec. Myslím, že má ještě na něco políčeno. A nebo se vážně stáhla a tihle dva spolu můžou býti konečně šťastni
Usmíření bylo sice trochu rychlý, ale proč to protahovat, když to byly v podstatě prkotiny.. Oba udělali chybu, a oba to přiznali a omluvili se. Každopádně to umsíření bylo víc než hezký, myslim, že i oni by se usmiřovali neradši každý den
Trubka jedna, sahat na hrnce, horký hrnce, aniž by si vzala chňapku.. Jo, to moc dobře znám. I já jsem občas taková trubka. A Emmett samozřejmě v pohodě, ty jeho studený ručičky nic nerozhází
Je zajímavý, jak se na člověku hned pozná, že už se všetko vyřešilo. Jsem ráda, že si konečně dala ten oběd s taťkou Hezká kapitolka, ve který všechno skončilo dobře. Takže v příští kapitole očekávám nějakou pohromu

Já jsem ráda, že se usmířili. O nic nešlo, takže proč je zbytečně trápit. Doufám, že nás teď už jen čeká samá romantika.

Super kapitolka. Nečekala jsem ani náhodou, že se ti dva takhle bleskově usmíří, ale stejně jsem ti za to vážně moc vděčná!! Woow, moc hezká kapitolka

„Alice ti něco říkala?“
„Jo, plácala blbosti o vizích a darech.“
„Ježiši,“ zaúpěl.
Tohle mě pobavilo.
Jinak bylo na mě to usmíření fakt hrozně rychlé... Ale zase na druhou stranu je dobře, že je to mezi nimi zase OK. V podstatě se nic nestalo... Přísavka se přisála na Edwarda a Bella si pod Jasonem stejně představovala Edwarda.
Bezva kapča. Díky.

Tak to jsem opravdu nečekala, že se přísavku tak snadno vzdá. Já od ní čekala nějakou akci namířenou na Bellu a popřípadě dělání naschválu na její osobu, ale že se takhle sebere a odjede, tak to jsem nečekala. Jen aby to nebyl jen nějakej manévr a ona se pak nenápadně vrátila a konečně zaútočila na Bellu.
No, tak jsem zvědavá jestli se nám ještě ukáže.

Zuzko, nemáš vůbec zač a...Ne není co zlepšovat na Tvém způsobu psaní.Myslím to tak, že mě úplně vtáhneš do děje.Je to jako bych se je všechny šmírovala dalekohledem a nebo tam byla jako neviditelná víla Chacha!JÁ a víla!Jsem to ale ftipná!No...Seš prostě Stephenie Meyerová(jenže mladší)

moc hezky vyřešno. Jsem zvědavá na to tajemství, které bude odhaleno. Těším se na další díl

super, moooc se těším na další kapču

Mně se to moc líbilo. Nač dělat scény, když je to zbytečné a nic se vlastně nestalo, jen nedorozumění Podle mě je to takhle rozumné

Líbilo se mi, že se dlouho netrápili. Myslím, že ještě toho mají před sebou dost, jedno obrovské tajemství, které nakousla Alice a které kdoví jak Bella ztráví a obávám se, že hledání ztraceného sourozence ji jen tak nepustilo. Takže bude určitě co řešit i bez intrik nějaké Přísavky.
Díky za dílek

Moc pěkný. Já jsem ráda, že mu odpustila. A zase tak rychlé to nebylo. Jaké tajemství? Myslíš TO tajemství?

Já si myslím, že si to vyřešila krásně. Není nic horšího než když se nějaká prkotina, co se dá snadno vysvětlit řeší jako bratrovražda několik dílů :)Těším se na vysvětlění, protože mě pořád zajímá, jak je možné, že má Edward zelené oči :)

Já vím, Lucy bude nemocná, bude potřebovat kostní dřeň, ledvinu, cokoliv a Bella bude jediná s genetickou shodou a výjde najevo, že je její sestra.
Jinak jsem táda, že si to ti dva mezi sebou vyjasnili

Je to přesně tak jak to má být
možná to bylo trochu rychlé, ale jak si řekla - on nic neudělal tak co si má 'sežrat' a navíc s Bellou si jsou kvit, tak prostě to smést ze stolu a pokračovat dál, už se kůli tomu natrápili dost
a jsem ráda že jí pustila ta posedlost hrát si na detektiva a najít sourozence, jj možná se k tomu až příjde čas vrátit, ale hlavně že se usmířili s tátou a je to zase jako za dřív,
no a aby se Belle něco nestalo to by nebyla ona pěkný odstaveček pro odreagování a zasmání
a už se těším až se vrátí k tomu 'tajemství', bála jsem se že to nějak zapovídali tak jsem zvědavá jak se to vyvrbí

Moc hezké, to usmíření mi vůbec nevadi

Hani, díky za obsáhlý komentář. Říkala jsem, že se najdou jedinci, kterým to nebude moc po chuti, ale člověk se nemůže odvděčit všem. Mám dotaz, můj styl psaní? Nejsem si jistá, jak jsi to myslela. Mám být ráda nebo se pokus to změnit (zlepšit)?

Je to pravda.Já jsem vyšinutý jedinec.A nesouhlasím s tím aby se dali dohromady tak rychle.Měla jsi mu to dát pořádně sežrat.Ale i tak jsem ráda že je to teď takové jaké to má být.Z každého pohledu, úsměvu o slova je vidět světlo i radost a možná že z takovýcho dnů čerpáme sílu a naději ve dnech nad kterými zapadlo slunce.Ty jsi nenechala zapadnout slunce nad Belliným hněvem a ona se usmířila s Edwardem dřív než se by stalo něco strašného.Nebetre tyhle kecy vážně - vobšlehla jsem to z nějaký knížky.Jak jsem řekla:Jsem Vyšinutý Jedinec.Ovšem víc, než to co se děje v HT mě spíš udivuje a ohromuje Tvůj způsob psaní.Čumim na monitor s otevřenou pusou a dívám se jak malá Afričanka, co vidí poprvé v životě sníh

Tak to se jako vždy povedlo. Bravo. Jsem moc ráda že se usmířili. Snad se nebude pokoušet dále hledat svého příbuzného. Udělalo by to jen škodu.

Skvělé !

úžasné, skvelá kapitola, som rada že sa udobrili

Konečně bude klid... a nebo to vážně zkusí podpálit. Jsem moc ráda, že se všechno vyjasnilo a jsem napnutá, jestli Bella opravdu nechá sourozence plavat. Mamka už ji v minulém díle uklidňovala, že chápou, že ho chce najít, ale mohli by jí teda trochu pomoct. Krásná kapitola a moc se těším na pokračování.

No proto... já si taky říkala, že to snad, když neudělala žádnou hloupost, půjde to snáz... A taky jo!!! Přísavka je pryč a Alice z toho hezky vybruslila. Zbývá Edward a jeho přiznání.

To je dobře, že jsou spolu. Je jasný, že to tak muselo skončit, Edward v tom byl nevinně a Bellinka se na něj stejně nedokáže zlobit dlouho. S tim odhalením - možná co jsou Cullenovi zač nebo něco o souruzenci???

skvělé

krása

Jeee to bylo nadherny jsem rada ze jsou spolu to je super mas pravdu nezaslouzil si to rychle dalsi

Krásná kapitolka Jsem ráda, že už je to mezi nimi v pořádku. Ještě tak, aby to tý přísavce vyšlo
Moc se těším na to odhalení, že by Bella konečně přišla na to, že Cullenovi nejsou zas tak normální lidi

Jééé, prísavka je preč - normálne mi bude chýbať .
Ako obvykle, skvelá kapitolka - čo iné sa dalo čakať

Ja som rozhodne rada, že už sú spolu. Chvalabohu, že sa všetko vysvetlilo, a nikto sa na nikoho nehnevá. Obrovskú radosť mi spravil Prísavkin odchod. Len nech už sa tá mrcha neopováži vrátiť... Kapitola sa mi celá celučičká páčila. Neviem sa dočkať pokračovania.

nevadí rychlí smíření ikdyž bella mohla ještě chvilu odolávat ale jinak ..knečně je pryč , ae stejně mám pocit že eče neskončila ..těším na další

Hurááá! Som rada, že sa zmierili, pretože chudák Edward za to nemohol a páčila sa mi jeho reakcia na Bellino priznanie.
A konečne je Prísavka preč! potvora jedna!
No a som zvedavá, ktoré tajomstvo sa v ďalšej kapitole odhalí

Mně neva, že se usmířili rychle, nemám ráda dlouhé dusno

jééééé
konečně vypadla! a konečně se usmířili!
nádherná kapitolka, těším se na odhalení tajemství

jedno tajomstvo... to je dilema, ktore to len bude
veviem ktore by som rada citala skor odhalene
velmi pekna kapitola

teda, čekala jsem trochu větší drama, ale jsem ráda, že už jsou spolu

Nádhera. Jsem zvědavá, jak se Bella dozví, co je Edward i s jeho rodikou zač... ...

huráááá konečne je preč!!!
úžasná kapitolka
teším sa na ďalšiu

Tak už ho odhal jsem natěšená

víš že jsem zapomněla Přísavčino jméno? Prostě je to přísavka a hotovo jména Sylvie je pro ní škoda. Konečně je pryč jupí. Děkuji za zvednutí nálady

Juchů. Nene! Já jsem spokojená s rychlým usmířením. Hele, měli jsme tu Bellu, která se handrkovala s Edwardem kolem dvaceti kapitol, myslím, že teď už budu ráda, když budou spolu, i když samozřejmě nepočítám se stálou růžovou zahradou. Pořád je tu ještě "Jsem upír a celá moje famílie pije krev, ale neboj jenom zvířecí." Silvie je pryč? Nééé. To byla dobrá blbka na upíra, ještě mohla zůstat. Pěkná kapitola.

Nádherná kapitola! Že by kuž se Bella konečně přesvědčila, co je Edward zač?

pěkná kapitola...dcl se divim, že se Bella tak rychle vzdala hledání svého sourozence...jsem ráda, že se vše vysvětlilo a ti dva jsou opět spolu...

úžasné... jsem říkala, že to na Edwarda nahrála....

Ou, děkuju, dám si na to pozor

Jéé, to bylo krásně nádherně slaďoučné!
Mě jsi potěšila maximálně. Rozhodně by se mi nelíbilo, kdybych ještě chvíli musela vidět Edwarda a Bellu nešťastné. Takhle je to mnohem lepší.
Mohla bych taky poprosit, aby se u mě stavil Edward hned po ránu.
Jsem ráda, že si všechno ujasnili, to s přísavkou, která je konečně pryč (juchůůů) , ale taky to s Jasonem.
Jedině co bych vytkla je Lucy!! Copak nemohla zůstat zdravá o trošičku déle?
Už se moc těším na tu jejich večeři.
Taky se divím, že se Bella v hotelu ještě nezabila. Co den, to nevý zranění nebo nemoc. Být Emmettem, tak tam dám cedelku s nápisem - zákaz vstupu Belle!
Nádherná kapitolka, těším se na pokračování!!

Článek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na překlepy, ni/ní, slovosled a hlavně na čárky.

Přidat komentář:

Nick:

Text: