Samota, déšť, krb...
24.05.2011 (08:30) • zuzka88 • FanFiction na pokračování • komentováno 72× • zobrazeno 11702×
16. kapitola
„Tohle není hotel,“ poznamenala jsem, kdyby si toho náhodou nevšiml.
„Já vím, ale bylo to blíž, tak tu můžeme přečkat tu pohromu.“ Loktem otevřel dveře a vkročil dovnitř. Ocitli jsme se v malé chodbičce, ze které pokračovaly další dveře. Zase otevřel a vešel do menší čtvercové místnosti s kuchyňským koutem, pohodlně vypadající sedačkou a kamenným krbem. Bylo to tam moc hezké a já pocítila zvědavost. Kde se to tu vzalo? Byla jsem si jistá, že kdyby tu srub byl dřív, věděla bych o něm.
Šéf mě usadil na pohovku a už zatápěl v krbu.
„Sundej si to oblečení, abys nenastydla,“ řekl a dál se věnoval ohni. Povytáhla jsem obočí. Zarazily mě hned dvě věci, měl starost o to, abych nebyla nemocná… to jsem hned zapomněla a soustředila se na to druhé. Mám se svléknout? Před ním? To uhodl.
„Tak na co čekáš? Musíš být úplně promoklá.“
„Nic nebude, nenechám se tu okukovat,“ zavrčela jsem. „A nemám tu nic, do čeho by se dalo převléct,“ dodala jsem trochu mírnějším hlasem.
„Něco ti donesu.“ Zmizel za dalšími dveřmi a já tak měla příležitost si to tu pořádně prohlédnout. Místnost byla zařízena docela luxusně, byla tu spousta elektroniky, staře vypadající, ale určitě nová linka, sedačka, na které jsem seděla, byla z tmavě hnědé kůže. Líbilo se mi tu.
„Tady je nějaké tričko, asi tu bude velké, ale nic jiného nemám.“ Podával mi černé tričko, které jsem si nedůvěřivě měřila.
„Není to otrávené, jen se neboj.“ Ušklíbla jsem se a triko si vzala.
„Budeš se snad dívat?“ zeptala jsem se.
Protočil oči a zase zmizel. Stáhla jsem si tričko i podprsenku, oblékla si to, co mi dal, a když jsem ho natáhla na sebe, zjistila jsem, že bych se tam vešla ještě tak dvakrát. S kalhotama už to bylo horší. Džíny nasákly vodu, přilepily se mi na tělo a nechtěly dolů. Díky kotníku, který bolel při sebemenším doteku jako čert, jsem se nemohla pořádně postavit a nějak je stáhnout.
Seděla jsem tam a přemýšlela, co s tím, když se šéf vrátil. Byl taky v suchém, vlasy měl rozcuchané, vypadalo to, že si je sušil ručníkem, a hned si to mířil ke mně.
„A ty kalhoty? Takhle to neuschne, dám to k ohni.“ To vím taky, ty chytráku, odsekla jsem, ale jen v duchu.
„Jasně.“ Znovu jsem učinila nemožný pokus o to si je sundat, ale marně.
Šéf si všiml mého počínání a s mírným úsměvem se zeptal: „Chceš pomoct?“ Šlehla jsem po něm pohledem.
„Ne.“
„Jak myslíš.“ Pokrčil rameny a dál mě pobaveně sledoval. To mi dělá naschvál.
Kalhoty začínaly nepříjemně studit a měla jsem pocit, jako by mě stahovaly. Zkusila jsem se tedy postavit, abych to ukončila, ale jen jsem došlápla, byť jen jemně na bolavou nohu, svezla jsem se spolu s bolestným zasténáním zpět na pohovku.
„Ukaž, prosím tě.“ Přistoupil ke mně, klekl si, takže jsme byli v jedné úrovni, dal mi ruce na boky a opatrně a hlavně pomalu je stahoval. Díval se mi přitom přímo do očí a já jasně cítila to jiskření.
A najednou byly kalhoty dole. Vzal je i se zbytkem mých věci a odnesl ke krbu, před kterým je rozložil, aby trochu proschly. Když roztřepával mou podprsenku, zrudla jsem jak rajče. Vážně paráda. Nejdřív kalhoty, teď tohle. Dneska se mi vážně daří.
Abych se necítila tak odhalená, přikryla jsem si nohy dekou, která ležela vedle mě. Hned jsem se cítila aspoň o trochu líp.
„Podívám se ti na tu nohu.“ Změřila jsem si ho pohledem, abych zjistila, jestli mu jde vážně jen o mou nožku. „Pokud teda dovolíš,“ dodal.
„No jo,“ broukla jsem, protože to vážně bolelo a viditelně natékalo.
Sedl si vedle mě a položil si můj kotník do klína. Přejížděl po něm prsty, párkrát ho zmáčkl, až jsem sykala bolestí a nakonec mi nohu položil na polštářek, který umístil na konferenční stolek.
„Je to jen naražené, dojdu pro obinadlo. Do rána by to mělo být dobrý.“
„Kde ses to naučil?“ zeptala jsem se, když mi zručně obvazoval nohu. On byl poslední osoba, o které bych si myslela, že umí první pomoc a jiné zdravotnické vychytávky.
„Táta je doktor,“ odpověděl, a dál mi motal obvaz kolem kotníku. Zdál se tím být dost zaujatý. Takhle zblízka, jen v tričku a teplácích, s vlasy do všech stran a tváří porostlou jednodenním strništěm, vypadal naprosto neodolatelně. Ten tam byl úspěšný a nesnesitelný byznysmen.
Vždyť tenhle kluk se choval naprosto normálně, žádné narážky, žádné pošklebování. Byl… jiný.
Asi vycítil můj pohled a podíval se na mě. Bylo to jiné, stejně jako on. Takové intimní. Do teď to bylo vše o touze, kterou nejspíš cítil, a kterou jsem cítila i já, ale jen maličkou. Kdežto v tu chvíli, kdy jsme byli schovaní před celým světem, obklopeni deštěm, se něco změnilo.
„Bello,“ zašeptal a pohladil mě po tváři. To bylo jako budíček. Rychle jsem stáhla nohu z jeho klína a položila ji na polštářek, pořádně se zakryla dekou a dělala jakoby nic.
„Čí je to tu?“ otázala jsem se, aby řeč nestála a hlavně, abych přehlušila to trapné ticho.
„Moje.“
„Tvoje?“
„No jo.“
„A k čemu to? Vždyť máte v hotelu obrovské apartmá…“
„Ale pořád je plné lidí. Tohle je jen moje. Mám tu klid, můžu přemýšlet. Je fajn občas vypadnout.“ Chtěla jsem něco poznamenat, když zmínil, že může přemýšlet, ale rozmyslela jsem si to. Nechtěla jsem kazit chvíli nečekaného příměří.
„Je to tu hezký.“
„Díky, pomáhala mi s tím Esmé. Je tu všechno co bych mohl potřebovat, což mi připomíná. Nechceš třeba čaj nebo kafe? Na zahřátí?“
Zavrtěla jsem hlavou. Pak jsme jen seděli vedle sebe, každý ponořený do svých vlastních myšlenek, ale přesto jsem jeho přítomnost vnímala víc, než bych sama chtěla.
Teplo v pokoji, šumění deště za okny doprovázené praskáním dřeva v krbu a občasným zabouřením tmavých mraků na obloze, mě pomalu ukolébávalo k spánku. Bylo příjemné zavřít oči a úplně vypnout.
Méně příjemné už bylo probuzení, teda jak se to vezme. Ležela jsem opřená o šéfovu hruď, jeho ruku jsem měla kolem ramen, jednu nohu jsem nějak skrčila pod sebe a druhá byla stále natažená na stole.
Chvíli mi trvalo, než jsem se úplně probrala a uvědomila si, kde jsem a co se děje. Pár sekund na to jsem vystřelila do sedu, shodila za sebe jeho paži a zamračila se jako deset čertů.
„Jak ses vyspala?“ usmíval se jako neviňátko.
„Jak bys řekl?“ zavrčela jsem.
„Podle všeho, co jsem viděl a slyšel, bych řekl, že dobře,“ odpověděl bez váhání.
„Prosím?“ Vykulila jsem oči. Slyšela jsem dobře?
„Nevím, jestli ti to už někdy někdo říkal, ale mluvíš trošičku,“ ukázal mini mezírku mezi ukazovákem a palcem, „ze spaní.“
Sakra. Jasně, že to vím. Taky si ze mě naši kvůli tomu dělali srandu.
„A co jsem povídala?“ zeptala jsem se už mírnějším tónem a modlila se, aby to byly nějaký blbosti.
„To si nechám pro sebe, když dovolíš, ale musím říct, že to bylo víc než zajímavé.“ To mi dělá schválně. Co jsem tak mohla vykládat? Buď to, jak bych ho ráda zabila anebo… nebo jsem povídala o tom, co bych ráda… nééé. Tohle se může stát jen mně.
Podívala jsem se do jeho veselé tváře. On se nepokrytě bavil. Tak a končím s ním. A to jsem si myslela, že jsem se v něm třeba spletla. Pche.
„Jdu domů,“ zvedla jsem se.
„Prší,“ namítnul, když jsem se belhala ke dveřím a bolestí zatínala zuby. Dotýkala jsem se podlahy jen špičkou nohy, ale i to stačilo.
„No a co?!“
„Nejsi oblečená.“ Tak to už byl pádnější argument. Rozpačitě jsem si prohlédla velké černé tričko a své holé nohy. Takhle ven vážně nemůžu a před ním bych se tak taky neměla ukazovat.
Doploužila jsem se teda zpátky na pohovku a přikryla se dekou.
„Máš tu telefon?“ Jen zavrtěl hlavou.
„Jak to? Máš tu všechno… ani mobil?“ Znovu zavrtění hlavy.
„Chci tu mít soukromí, to znamená, žádné telefony.“ Že to říká právě on, velký šéf. Od něj bych čekala telefon na každém rohu. Napadlo mě, že bych si mohla zavolat odvoz, ale takhle… budu tu muset tvrdnout, kdo ví jak dlouho.
„Nikam nejdeš?“ Jako by ho to snad překvapovalo.
„Bohužel.“
„Hele, nechci se hádat. Počkáme, až přestane pršet a pak tě dostanu do hotelu. Slibuju.“ Div si neolízl prsty v přísaze.
„Sliby chyby,“ mávla jsem rukou, „ale co nadělám.“
„Fajn, tak si rozumíme.“
„To sotva.“
„Aspoň trochu.“ Jo, to možná.
Ťukala jsem si nehty o stehno a počítala vteřiny a minuty…
„Když už tu tak sedíme… jaké bylo rande?“ vystřelil najednou otázku. Překvapeně jsem se po něm podívala.
„Už zase? Ale jo, když už tu tak sedíme,“ zopakovala jsem stejným tónem jako on, „tak bych ti mohla odpovědět. Bylo to super.“ Super bych normálně neřekla, fajn jo, ale super asi ne. Ale proč si to trochu nenafouknout, že?
„To se asi uvidíte zase, co?“
„Jistě, co nejdřív. Bohužel je Jason dost zaneprázdněný.“ Co na tom, že už ho nejspíš nikdy nepotkám.
„No jo, viděl jsem tu jeho káru,“ zašklebil se poněkud kysele.
„Mercedes, moc pohodlné,“ řekla jsem nadneseně.
„Jak jste spolu daleko?“ Ježiš, to jsou otázky. Kam na ně chodí?
„Jdeme na to pomalu, vždyť jsme se teprve seznámili. Co si myslíš?“
„Já nic.“ Nevím, jestli se mi to zdálo nebo to byla pravda, ale přišlo mi, že je čím dál víc zamračený a naštvaný. Zelené oči mu potemněly, obočí se nad nimi stahovalo jako ty mraky venku a na čele se mu objevovaly drobné vrásky. Prsty si roztržitě projel vlasy a ty se postavily na všechny strany, ne že by předtím nebyly.
Měla jsem chuť vztáhnout ruku, vyhladit mu čelo, rozjasnit oči. Prostě ho uklidnit. Bello, ty jsi vážně divná.
„Nějak se mi nezdá,“ pronesl z ničeho nic.
„Kdo?“ byla jsem trochu dezorientovaná.
„No ten tvůj Jason.“ Jeho jméno skoro vyplivnul. Co mu to zase přeletělo přes nos?
„A co je na něm? Mně se jeví jako úspěšný mladý muž. Navíc je moc hezký a příjemný… Nemám s ním žádný problém.“
„Ten způsob, jakým na tebe koukal… to nebude jen tak,“ mudroval dál.
„Proč by se o mě nemohl někdo jen tak zajímat? Je na mě snad něco špatného? Jak už jsem ti jednou řekla, hleď si své přítelkyně a mě si nevšímej, dokážu se o sebe postarat sama.“
„To vidíme,“ kývnul k mé noze.
„Tak jsem spadla, to se může stát každýmu, kdybys tam nebyl ty, tak by se to nestalo. Ale to s Jasonem vůbec nesouvisí. Půjdu s ním znovu na rande a třeba se trochu posuneme,“ pousmála jsem se zasněně.
„Sakra, Bello,“ zavrčel a pak…
Tak co bylo dál? Kdo mi to poví...:)
Jinak se mnou je to čím dál horší, navíc se mi moc nedaří, takže s dalším dílem opravdu nevím...
15. kapitola ϰ SHRNUTÍ ϰ 17. kapitola
Autor: zuzka88 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Hotel Tentation - 16. kapitola:
Já bych tě roztrhla Nevěřím, že to napíšu, ale prosím, ať je zase chvilku klid. Fakt bych potřebovala jít spát ale to se nedá. Úžasná kapitolka. Já ty jejich rozhovory miluju.
Aha, ono je hrozně chytrý a bezpečný ukončova povídku slovama "A pak..". Jestli chceš, abych měla infakrkt, někde si na mě počkej a vybafni na mě či něco takovýho, ale takhle to ukončit? To se prostě nedělá, to není fér!
Já jsem to věděla, že on je naprosto jinej, když je mimo hotel a mimo všechny ty myšlenky od ženskejch, který se na něj chrlej, jak ho moc chtěj atd! Prostě je to náš Edward! Ale! Zase to ale! Co my víme, jestli mu fakt nejde jen o t sázku? Přesto si myslim, že už je zabouchlej, protože nemá rád Jasone, takže žárlí, a tím pádem je prostě zamilovanej, ať si to přizná nebo ne! Jsem vážně zvědavá na Bellu, jestli na to další rande s Jasonem půjde! Já bych šla! Jen ať se trochu Edík potí a snaží se trocu víc! Fajn, je sice hodnej, ale mohla by mu vrátit taky trochu toho, co on jí dělal na začátku! A pak si navzájem skočej do náruče!
Ráda bych pokračovala ve svém nesmyslném tlachání, ale už tak přesahuju hranice toho zdravýho napětí, protože jsem zvědavá, co se stane v další kapitole! Už je snad asi i zbytečný, že kapitola byla naprosto svkělá! Nemáš konkurenci!
Takže, tahle kapitolovka se mi líbila, moc se mi líbila, ale... no je tu ale...
No, zjistila jsem, že sem to celý posrala a teď budu muset čekat na další kapči jako ostatní... Ty máš jen do 18. kapitoly! Jak je život neféééér! Koukej psát, ty, ty.... Funfo!
Jo mimochodem, tentokrát jsem se rozhodla, že si nenechám ujít, až Bella bude přemejšlet o Edovi jako o Edwardovi a ne o Šéfovi, no všímám si menších pokrokůůů... A Bella je fakt borec, spadnou, vslíknout se, zabouchnout se do Edy, mluvit ze spaní, atd atd.... To bych teda chtěla umět taky. A co je s Přísavkou? Nějak se nám vytratila z příběhu, ne? A Emmett taky! Kde je EMMETT? Potřebuju Emmetta! Dvojí porci Emmetta! Rychle, prosííím! Teda a v tý chatě to jiskří, úplně to cítím... Ať se políbí! No, až bude nějaká kapča s věkovým omezením... No to bude sado maso. To si každej řekne: Jo, a je to tady!
Jo a vlastně, ptala ses, co se asi stane... Podle mě si daj hudlana, pokud teda opět neuděláš něco, co naprosto nečekám a nenasereš mě, jak jde najednou celej děj zase jinam.
pak bylo co?? No já bych řekla, že ji Eda políbil nebo, že by se vymáčknul co k ní cítí. No to asi ještě ne. Jinak to byl úžasná kapitolka
Tahle povídka je opravdu úžasná!!! Nedávno jsem ji začala číst a doslova jedním dechem přečetla, ale teď budu muset čekat na další dílky, ach jo...
Moc se mi líbí ten nápad s hotelem, to jsem ještě v žádné jiné povídce nečetla a povahami Edwarda a Belly jsem taky nadšená. Zkrátka se mi líbí trochu, či teda spíš více sebevědomý a arogantní Edward a Bella, která je tvrdohlavá, při pohledu na Edwarda neomdlívá a je schopna aspoň při určité vzdálenosti od něj myslet. Zkrátka Bella, která hned neskočí Edwardovi do náručí a nechá ho nejdřív hezky potrápit.
Někdy se i pěkně zasměju. Tvá povídka mi vždycky dokáže pozvednout náladu, díky.
No tak to je kraaaasne Ale prosím, prosím, prosím, rýchlo ďalšiu kapitolu ....
zase to nie je fér ja chcem ďalšiu kapitoluuuu!!! a hneď! krása rýchlo ďalšiuu
Já bych si přála, aby ji políbil, ale až po té sázce. Teď by se to totiž mohlo ještě pěkně zvrtnout a pak by byly problémy. Raději bych brala, kdyby Edward Bellu políbit chtěl, ale ne kvůli sázce, takže by se raději odtáhl, ale Bella z toho byla pěkně vedle. Ať se raději jemně oťukávají, než aby se na sebe vrhli!
A pak?! Pak?! Co BYLO PAK? To ti někdo smazal ne?! :D hele, já chci vědět, co bylo pak! :D beztak ji políbí... :D ale, jsem zvědavá prosím, ať je to co nejdřív
Takhle blbě to useknout! To se dělá??? Co? A pak... políbil? prohrábl vlasy? vstal? rozkřičel se? Safra holka, takhle nás napínat... Každopádně kapitolka naprosto a úplně boží! Edí vypadá, že se celkem snaží, ale pořád se tam vznáší postrach zvaný 'přísavka', takže bylo nádherné, jak ho Bella krásně potrápila, ale tím koncem si zase potrápila nás... Tak šup šup, ať už je tu další dílek
To aký koniec si dala .
Ja že sa aspoň trošičku niekam posunú, ale oni v kuse do seba len zapárali a nič
no proste bmba tak rycchle dalsi plosim
Takhle mě napnout... to je skoro jako pokus o to, abych spáchala sebevraždu! Ne, dělám si legraci, byl to krásný dílek a já se moc těším na další pokračování
a pak.........ji dlouze a romanticky políbil:)
Vrrrrrr!!! Asi dačo rozkopem!!!! Asi nemá cenu hovoriť že keď si ťa nájdem zostane z teba len prach??? ale čo už... Modlím sa aby sa ti začalo dariť, a aby si čo najskôr pridala ďalšiu kapitolu!!!
... a pak...
Ty potvůrko! Makej sednout a psát!
ja neverím že si to teraz stopla ... no mňa asi rachne ale krása strašne sa mi to páčilo a ani nevieš akú som mala radosť ked som tu našla pokračovanie
...a PAK???? To myslíš vážne????????????? Bolo to super, tá nedôverčivá Bella sa mi páči. Alé, tak nech sa už dajú dokopy, podľa mňa už tam nie je čo navymýšľať, ale to nechám na teba. Len prosím, niečo napíš, mne bude jedno, či to bude niečo úplne o ničom, len aby bol ďalšia kapča Hotel Tentation
A pak... a pak co? Tohle se nedělá. Proč jsi to tak usekla? Teď budu muset čekat, ale ne, že by mi to vadilo. Hlavně, že se pokračování dočkám.
Skvělá kapitola!
A co bude dál? Co třeba pusinka?
Moc se těším na pokračování a moc dlouho nás nenapínej.
štveš mě! Jak to můžeš takhle seknout!!! No rozhodně si počkám na další. rychlééééééééééé!
Skvělá kapitola.. těším se na další..
No tak to jsem teda zvědavá, copak chytrého z Edwarda vypadne tentokrát. Ale takhle to ukončit! Kdo pak má čekat na další díl???
Ahoj moc hezké
Krásné jako vždy
Co dál? To je nevychovanost mi to neříct rychle další dílek A pospěš si prosím nebo já se taky na to můžu...
Ale no táák, to se přece nedělá, takhle to useknout a pak ještě napsat, že nevíš, kdy bude další kapitola nejen proto, že píšeš skvěle a my se pak nemůže dočkat pokračování.. Prosím, prosím rychle další kapitolku!!
polibek, polibek, polibek, polibek..... ...ať ji řekne že ji miluje....
Aha, jo ....
No, takže... začla jsem číst od tohoto dílku a abych řekla pravdu, nerozumím tomu... no teda jen částečně!
Takže jdu na jedničku a nebo na prolog, nevím čím jsi začala! :DD
Ikdyž jsem tomu moc nerozuměla, tak za styl jakým jsi to napsala a to, jak mě to upoutalo... jen samá chvála.
Rozhodně piš dál!
Až dojdu zase sem... napíšu další comment.... snad už tomu porozumím! :D
No to je konec, málem mě ranila mrtvice Doufám, že další pokračování bude, co možná nejdříve
Páni, jsou spolu v jeho chalupě . Jak velmi romantické to je . A nakonec Edík začíná žárlit na Jasona - aspoň mám ten pocit.
Myslím, že tohle bude ještě hodně, ale opravdu hodně zajímavé a už teď se moc a moc těším na další kapitolu
Tak tohle bylo nádherné. Jen by mě zajímalo, co ví Edward o Jasonovi, když jí ho tak vehementně rozmlouvá. No a nebo to je jen običejná žárlivost????
A vůbec bych se nedivila, kdyby se na Bellu vrhl a políbil.
Áááááááááá, sakra, sakra, sakra, proč nás pořád takhle mučíš. To si nezasloužíme, není to fér. Vo se pak stalo, no tak. Musíš přidat hned další kapitolu, jinak už mi nezbyde ani jeden nehet. Hryžusi je nedčkavostí, jako veverka ořechy. No tak, musíš nám sem dát další, prosííím, prosííím. Musíš to udělat. Jinak, kapitola byla úžasná, jako vždy
Co? Co se stane????? Skvela kapitola a tesim se na dalsi...
A pak? a pak a pak???? a pak??? ty mě chceš zabít, přiznej to takhle to ukončit styď se ale jinak moc krásná kapitolka, už už aby tu byla další
bože to je tak napínavé:D
Asi by bylo drzé chtít po Vás,dámy,aby jste ukončily povídky v méně infarktovém momentě,že?Ale je to hezký
A pak??? Do prkýnka, holka, tohle nám nedělej Eda je skvělej, ale Bella mě trošičku štve. Ať si nevymýšlí, prosím prosím. Protože pak se to otočí proti ní.
Honem další kapitolku
Tak co bylo dál? No to by mě taky strašně zajímalo!!! Celý tenhle dílek byl úžasný, opravdu jsem se nasmála, hlavně ta část s tím mluvením ze spaní...copak asi Bella říkala hezkýho? Edward je roztomilej, jak žárlí ...těším se na pokračování!!
nádhera
Eda je sladký, jak žárlí a jak se umí postarat
a že je ten domek jeho - jen jeho??? fíha... to bylo fakt super, romantika
a ten konec???? těším se!!!
Moc bych chtěla, aby byl polibek! - ale, jsem od přírody dost nedůvěřivý člověk, takže nevím (nebo spíš nevěřím), že nejde Edovi jen o výhru v sázce... bojím se, jestli nechce jen zneužít situace... a fakt by mě zajímal jeho pohled a jeho pocity... je zamilovaný a žárlí na Jasona, nebo jen chce vyhrát a není do Belly zamilovaný (nebo si to nechce přiznat)....
Je mi líto, že nemáš čas a budeme muset čekat... ale moc dobře to chápu, co se dá dělat???
Takže budu se těšit!
hádám že polibek následovat nebude, buď je někdo vyruší a nebo se šíleně pohádají. Pořád si moc přeju aby mu nepodlehla a tu sázku vyhrála.
Boží!!! Teda až na ten konec. Jen doufám, že další dílek vzhledem k tvé pozn. přibude.
moc, moc, mooooc pěkný
Ty preci vis, jak miluji nedokoncene konce a pak...co byo pak???? Skra Zuzko ty me umucis
Tak buď ji teďka seřve nebo políbí! Jsem spíš pro tu druhou variantu.
A prosím, rychle pokračuj.
potvoro, teď jsi si podepsala rozsudek smrti, honem dál, takhle končin nemůžeš, úžasné, super, krása
a pak... A pak?!? Skaryš, co pak? No to bych taky ráda věděla.
Moc se těším na další skvělou a úžasnou kapitolu.
Těším se na každý nový díl.. prosím pokračuj Skvělé, dokonalé, napínavé..prostě super Jen ty konce kapitol jsou z tvé strany fakt zákeřné
Aáá, to neni fér. Já už chci chci chci další kapitolu. Dobře a teď trochu racionálně. Bylo výborný. I když jako vždy že jo:d...Prostě fantastická povídka.
Achjo já už chci další kapitolu.:(
......a pak mě políbil. Ne asi to tak nebude, ale kéž by :D
a pak?
Bože, dúfam, že nás nebudeš naťahovať dlho, veď ja už horím nedočkavosťou. Skrátka, bol to skvelý diel!
TEN KONIEC?! áááá, pokračko, prosíííííííííím!
Ty konce jsou vážně na zabití. Je dobře, že Edward ukázal, že dokáže být taky normální. Bella ho pěkně natahuje a je to moc dobře. Jen doufám, že nemá Edward pravdu, protože kdyby to Bella vedla do extrému a s Jasonem si znovu vyšla (jen aby Edwarda popíchla), mohlo by to pro ni dopadnout špatně. Moc se těším, co bude dál.
bylo to super jako obvykle ale takle to useknout to nebudu mít klidné spaní a tak se těším na další díl jako obvykle
Super!!! DOonalý!!! Jsem napnutá jak kšandy!!! Prosím, prosím, rychle další!!!!!
pusu pusu pusu .......to bude ďalej rýchlo pokračko prosím prosím
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!