Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hořká chuť lásky 1. kapitola

svatba


Hořká chuť lásky 1. kapitolaBella se přestěhovala do Forks. Nikoho nezná a je pěkně naštvaná, odstěhovala se kvůli svému bývalému klukovi, který jí opustil. Hned první den potkává pár zajímavých lidí...

Pitomá škola, pitomé Forks, pitomý George! Dneska je den kdy musím poprvé do školy tady ve Forks. Jak se mi nechce! Jak mi chybí teplo a Pheonix. Sešla jsem schody dolů do kuchyně, táta už snídal a mně připravil vaječnou omeletu, kterou jsem tak nějak automaticky spolykala.

„Ve škole se ti bude líbit, uvidíš,“ usmál se na mě.

„Hm, ze začátku asi ne.“

„Najdeš si přátele.“

„Snad jo, no já už půjdu, mám nejvyšší čas,“ řekla jsem, popadla jsem svůj batoh, oblékla si bundu a obula si zimní boty, ve Pheonixu bych si vzala lodičky, ale tady by mi asi umrzly nohy.

 

„Uvidíme se odpoledne!“ křikla jsem a vyšla do deštivého rána. Táta mi koupil jako uvítací dárek auto, náklaďáček Chevy, doma jsem s Georgem jezdila s BMW, tohle je o třídu níž, ale i tak dobrý, aspoň nemusím chodit pěšky, že.

 

Školu ve Forks jsem našla snadno, včera mě táta vzal na prohlídku města a ukázal mi i školu. Bože. Našla jsem volné místo a neušly mi pohledy mých spolužáků, no jo, jsem nová. Nejdřív musím za sekretářkou, která mi dá papír, a ten ji zase na konci dne přinesu.

 

„Dobrý den,“ usmála jsem se mile.

„Dobrý, jméno?“

„Isabella Swanová,“ řekla jsem.

„Aha, ta nová. Tady máš plánek školy a rozvrh, kde máš hodiny. Po obědě mi ten papír zase přines a nech ho podepsat učiteli, nashle.“ Hm, tak to byl velmi milý rozhovor, ani jsem se nestačila na nic zeptat a ona se zase věnovala svým věcem, to mi to hezky začíná.

 

„První hodina literatura, super,“ zamumlala jsem si pro sebe.

„Ahoj! Ty jsi ta nová, že? Isabella? Jestli chceš poradit tak se ptej mě, jsem školní redaktor, jo a mimochodem jsem Erik,“ usmál se kluk asijského původu.

 

„Jo jsem Bella, no mohl bys mi poradit, kde mám literaturu?“ ptala jsem se.

„Jo, jasně. Tu máme společnou, vezmu tě tam,“ nabídl se.

„Kdyby sis chtěla někam vyjít, nebo si s někým promluvit, tak jsem tu pro tebe,“ řekl.

 

„Dobře Eriku, budu si to pamatovat,“ slíbila jsem. Eric si sedl do přední lavice za nějakým klukem, já jsem si sedla úplně dozadu, snad tu nikdo nesedí.

 

„Takže žáci, dneska probereme Hamleta. Doufám, že jste ho všichni přečetli, když ne, stihne vás trest v podobě seminární práce. Á vidím, že tu máme novou studentku, prosím, můžete se představit?“ ptal se mě učitel, který vletěl do třídy jako velká voda, ani nepozdravil.

 

„Ano, jsem Isabella Swanová,“ usmála jsem se.

„Aha, a odkud jste?“ ptal se mě.

„Jsem z Pheonixu.“

„Vážně? Docela velká změna, ne? Přestěhovat se ze slunečného Pheonixu sem do Forks. No nic. Četla jste už Hamleta?“ ptal se mě.

 

„Ano, četla. Vím, o čem je.“ Kývla jsem.

„Bezvadné, já teď rozdám pracovní listy a vy se na ně snažte odpovědět, na konci hodiny si to vyberu a poznám, kdo to nečetl.“ S testem jsem byla hotová jako první, na koci hodiny jsem si nechala podepsat papír a šla na další hodinu. Matika, hm můj neoblíbený předmět, ale co se dá dělat. Eric se někde ztratil, takže třídu matematiky jsem musela najít sama, ale nebylo to těžké, v plánku se dalo vyznat.

 

Následovalo další představování, dokonce si mě učitel vyzkoušel u tabule. Pár lidí se mnou i mluvilo, čekala jsem to horší, čekala jsem, že na mě budou zírat a budou si špitat, ale nic takového, proběhlo to docela v klidu.

 

„Co máš teď?“ ptala se mě Ellen.

„Teď mám angličtinu,“ řekla jsem.

„Aha, já mám biologii, ale angličtina je hned vedle literatury, mělas literaturu, ne?“ ptala se mě.

„Jo měla, díky.“ Už aby byl konec dne, ještě musím přežít angličtinu, zeměpis a ekologii, no a pak ještě oběd, Charlie už zaplatil na měsíc dopředu, nechci, aby to platil zbytečně.

 

V angličtině to nešlo tak dobře, seděla jsem úplně vepředu a lidi na mě nemluvili. Většina z nich si opakovala látku nebo dopisovali úkoly, tudíž neměli čas se zaobírat novou studentkou. S učitelem to šlo hladce, jen se mě zeptal na jméno, zapsal si mě a nic víc nechtěl, tak jsem přežila další hodinu.

 

Další hodina nám odpadla, většina studentů odjelo domů, prý to nemá cenu zůstávat už jen na jednu hodinu, chtěla jsem, aby škola už skončila, ale nechce se mi domů, nudila bych se tam, místo toho sedím v aule a čtu si přiblblé časopisy, které se válí na stolech.

 

„Jsi tady nová, že?“ ozval se za mnou hlas, otočila jsem se, abych zjistila, kdo mě touží poznat. Spatřila jsem krásného kluka, nebyl tak hezký jako George, ale ušel. Měl čokoládově hnědé oči a hnědé vlasy. Jeho rty byly úžasně vykrojené a měl trošku vystouplé lícní kosti.

 

„Ahoj jsem Ted a ty jsi?“ Usmál se na mě.

„Jsem Bella.“

„Bella, moc hezké jméno. Odkud, že to jsi?“ vyzvídal.

„Jsem z Pheonixu, přestěhovala jsem se k tátovi, aby máma mohla s jejím manželem cestovat,“ vysvětlila jsem.

 

„Aha, a líbí se ti tady?“ ptal se mě.

„No, ani moc ne, nemám ráda nic studené a pořád tady prší,“ řekla jsem.

„Třeba se to zlepší,“ usmál se.

„Třeba jo,“ souhlasila jsem.

„Nechtěla bys -“

„Tede! Zlato, kde jsi byl celý den! Čekala jsem tě u učebny a tys tam ani nebyl, zase jsi nebyl na hodině? Proč do té školy vůbec chodíš?“ vyčítala mu nějaká dívka. Musím říct, že vypadala dost dobře. Dlouhé černé vlasy ji spadaly až po pás, její modré oči zářily a taky je dokonale opálená, nejspíš byla někde na dovolené, protože si nedokážu představit, kde chytla tak skvělou barvu. Takže vzhledově byla dokonalá, teda vzhled jí trošku kazilo oblečení. Měla na sobě minisukni, teda jestli to takhle můžu nazvat, spíš je to širší pásek a k tomu si vzala bílou bundu s kapucí a vysoké boty.

 

„Ale prosím tě, Anno, já nemusím chodit na hodiny,“ usmál se a na usmířenou Annu políbil.

„Co když tě vyhodí? A kde jsi teda celý den byl?“

„Nevyhodí, to si nedovolí, můj otec by tady udělal pořádek, byl jsem tady, povídal jsem si s kamarádkou,“ usmál se na mě, Anna byla nadšená o něco méně.

 

„Hm, tak jdeme, dneska jdeme na oběd, zapomněl jsi?“ lamentovala Anna. Ted se na mě podíval a usmál se, divné, skoro bych řekla, že se mnou flirtoval, i když má dívku.

„Nezapomněl,“ řekl mírně otráveně.

 

„Ale zapomněl, vždycky zapomeneš! Miluješ mě vůbec…“ Víc jsem neslyšela, protože ho odvedla z auly. No jo, nemá to s ní lehké.

Slyšela jsem zvonit na další hodinu, mám nebo nemám? Kašlu na to, jdu na oběd. U stojanů jsem si nabrala nejmíň podezřelé jídlo a vzala si džus. Nechtělo se mi ptát se kohokoli, jestli si můžu sednout, viděla jsem jeden volný stůl, kde jsem si sedla.

 

„Tohle je, ale naše místo,“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a spatřila hromotluka, jak svírá tác. Byl docela hezký, černé vlasy, mrtvolně bledý a jeho oči mě upoutaly a ohromily nejvíc, měly jantarovou barvu, takové vidím poprvé v životě.

 

„Naše?“ ptala jsem se, protože jsem viděla jen jeho.

„Moje a mých sourozenců, ti tu ale dneska nejsou,“ vysvětlil.

„Hm, cedulku reservé jsem nikde neviděla,“ řekla jsem.

„Taky tu nebyla,“ zasmál se.

„Tak si sedni, místa je tu dost, ne?“ ptala jsem se.

„To je fakt,“ uznal.

„Mohls to udělat i bez zbytečného divadélka, všichni zírají,“ řekla jsem.

„Zírají, protože tu sedím. Víš, my se s nikým nebavíme, ty jsi první,“ usmál se.


2. kapitola


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hořká chuť lásky 1. kapitola:

 1
22. Lucie7
10.12.2011 [10:08]

Lucie7dobré

21. Faire
28.11.2011 [22:57]

Faire Emoticon

20.11.2011 [15:35]

DarkFirefliesPodle mě to nebylo zas tak zlé, jak tu někteří píší. Emoticon Ale ano, v některých věcech asi mají pravdu.

Na začátek musím říct, že jsi mě příjemně překvapila tím, že jsi, stejně jako většina ostatních autorů-začátečníků, nezačala povídku větou "Jmenuji se..." Mě osobně takový začátek vždy odrazuje a ať je nápad sebelepší, ztrácím chuť do psaní. Takže tohle je rozhodně plus pro tebe. Emoticon

Když ale přejdeme k nápadu, lidé mají pravdu. Nápad, který tu byl jistě vícekrát zpracován a to v různých podobách. Nechci ale dělat žádné závěry, protože nás ještě můžeš překvapit a vytasit se s nějakým zvratem, který v následujících částech obrátí děj. Emoticon

Pravda, bylo to takové suché, žádné pocity. Dozvěděli jsme se, co všechno postavy dělali, ale co přitom cítili? Bellu přece musel její rozchod nějak poznamenat a bolet ji, není stroj, který necítí bolest. Emoticon

Jsem zvědavá, jak se s tím popereš dál. Jinak to totiž vypadá zajímavě a já jsem si jista, že se budeš v busoucnu zlepšovat. Emoticon Přeji ti hodně štěstí a chuti do psaní při dalších kapitolách. Emoticon

19. Helča
19.11.2011 [18:52]

Musím se přiklonit k názorům níž. Povídka mě nijak nezaujala a musím říct, že se mi ani dobře nečte. Třeba se ti příští kapitola vyvede líp. Emoticon

18. Hejly
19.11.2011 [18:28]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. martty555
19.11.2011 [17:52]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. wera
19.11.2011 [13:18]

úžasné, pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.11.2011 [12:30]

SummerLiliZačiatok nemastný - neslaný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon , nič to so mnou neurobilo a ani nijak extra nezaujalo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon - táto téma je na fóre už dosť obohraná, tak na to, aby si zaujala, si mala dosť niečo extra hneď do prvej kapitoly alebo inak opísať pocity Belly - plne sa stotožňujem s názorom podo mnou od Zuzinecka a Já.

14. Já...
19.11.2011 [11:37]

A mimochodem nechci nic říkat, ale povídka se stejným názvem tu již je. Vyšla asi před rokem. Admini to nejspíše přehlédli. Emoticon Emoticon

13. van
19.11.2011 [9:32]

van Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. mňamka
19.11.2011 [9:27]

dobrý, honem pokráčo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Já...
19.11.2011 [1:40]

Já nevím co říct... nějak nechápu pointu... Příběh mě nijak neoslovil!
Myslím, že to mohlo být více rozepsané. Zkus se vcítit do postavy, piš tak, aby jednala tak jako ty v její situaci. Je to nejvěrohodnější a hezky se to čte. Mně to přijde takové suché. Ano, vím, co se dělo, kde se to dělo, a kdo tam byl, ale pocity z toho nemám žádné. Z tohoto si o postavě nemůžeme vytvořit názor, protože prostě nikdy nezjistíme, jaká je. Její názory a pocity tu nejsou nastíněny. Přijde mi to takové zmatené.
Rozhodně na sobě ještě zapracuj. Promysli své postavy, dej jim trochu života a citu. Samozřejmě nezapomeň přirozenost. Emoticon Držím palce v zlepšování. Emoticon

19.11.2011 [0:49]

simi1918 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.11.2011 [0:44]

zuzinecckaaAhoj, jako vypadá to jako dobrý nápad, ale to zpracování... Nechci tě urazit či aby ses cítila nějak poníženě, ale četla jsem to a... nic. Žádný pocit, jen naprostá nuda. Copak ta Bella nic necítí? Jo, jen maximálně je překvapená. Máš moc dlouhá souvětí, ze kterých se dají udělat kratší a srozumitelnější věty. Otrávilo mě to.
Jak se cítila, když ji Ted s tou Annou nechal osamotě? Jak se vlastně cítila během hovoru? Ty jen píšeš o tom, co dělá, ale je to jako kdybych četla, jak se dělají knedlíky. Dejte tohle, pak tohle... Bez citu. Sice zmínka o nějakém Georgovi byla, ale také to bylo tak.. Bezcitné.
Nechci, aby sis myslela, že ti to chci vyčítat. Ber to jako radu. Vždyť osoby musí cítit, musí myslet. Nežijeme přece jen z toho, co děláme, ale co přitom cítíme.
Třeba: "Ahoj," ozvalo se za mnou. Otočila jsem se a pohlédla mu do očí, které mě tak okouzlily.
"Ahoj," dostala jsem po chvíli ze sebe a radši se podívala někam jinam. Nohy se mi pod jejich tíhou podlamovaly a neměla jsem jistotu, že se na nich udržím.
"Můžeme vyrazit?" Nejistotou se mu zachvěl hlas. Nejistotou? Vždyť on je ten nejdokonalejší člověk pod sluncem! Jak může být přede mnou nejistý?
Víš, chci ti pomoci. Povídky nejsou opravdu jen o tom, že něco postavy dělají, ale zároveň to musí mít proloženo jejich myšlenkami, domněnkami, pocity... Snad ti stačil můj kraťoučký příklad. Opravdu se nezlob a neber to jako kritiku, každý se chceme zlepšovat, a takovéhle rady nejvíce pomohou. Jinak se pokusím přečíst další kapitolky :) Emoticon

8. kikuska
18.11.2011 [23:08]

Toto si zaslúži pokračko. Kapitola sa vydarila. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [22:27]

JulieMayjsem zvědavá na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Janča
18.11.2011 [22:18]

Jsem zvedava jak to bude pokracovat

5. lelus266
18.11.2011 [22:13]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [22:09]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [22:03]

lelientunka Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [21:41]

teresaterka Emoticon Emoticon Emoticon

18.11.2011 [20:44]

KacenQaCullenČlánek jsem ti opravila, ale dávej si pozor na čárky, překlepy, čleň text na odstavce, aby se lépe četl, slovosled, semnou > se mnou, zamnou > za mnou atd., díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!