v tomto dílu se vzací Cullenovi do Forks. Alice jim vypráví příběh Belly a Nes bohužel to Bella celý slyší a je ztoho zdrcená...... A co na to Edward ?
24.05.2009 (10:00) • lenicczka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1616×
Bella:
Už jsou tu sakra vykouknu z okna, za záclonou. První vystoupila Esme pak Jasper Emmett ze, předu Carlisle a Rose a nikdo víc kde je když jsem si uvědomila, že nepřijel, zachvátil mě smutek. Ne pozor na city je tu Jasper. Šla jsem ke dveřím otevřít, akorát zvonily a Alice už tam běžela. Nechala jsem jí ať otevře se všemi se pozdravila Jasper jí políbil a šly za mnou. Zvedla jsem se, abych je mohla pozdravit, všichni se zastavily Esme promluvila první „ Bello ty jsi zas hezčí" a přiběhla ke mně a začala mě objímat. Pak mě objala Rose byla jsem vystrašená Rose mě nikdy neměla ráda za ní šel Emmett objal mi svým medvědím sevřením „ Emmette já nemůžu dýchat" začal se smát to mi strašně chybělo Jasper mi zamával a držel se Alice a Carlisle mi podal ruku se slovy „ Ahoj Bello chybělas nám všem" asi všem ne když se jeden neobtěžoval přijet. Nes se vzbudila při hluku, který vydával Emmett to nešlo přeslechnout řekla by jsem to že to slyšela i Angela a to bydlí blog od nás „ Mámí" zařvala ze zahrady všichni na mě hodily nechápavý pohled „ Omluvte mě. Už jdu Nes". Vylezla jsem na zahradu a vzala jí za ruku klekla jsem si Nes je tu u nás návštěva je to Alice rodina kdysi byla i moje tak bud hodná kývla a šli jsme dovnitř. Vešli jsme skleněnými dveřmi a Emmett chytl záchvat smíchu „koukejte na ní ona je máma" pak se přestal smát a koukal na Nes jako ostatní jako by byla přelud Nes se schovala za mojí nohu „ mámí ať na mě tak nekoukají, nemam to ráda". Promiň Nes omlouvala se Esme akorát mi připomínáš jednoho mého syna ostatní kývly má stejný vlasy a rty jako Edward. Zacpala jsem si uši „ není jeho není" všichni jí objaly a představily se Emmett jí zvedl do vzduchu a Nes se chechtala jako nikdy předtím smála jsem se taky. Všichni jsem si povídaly vyprávěli co se stalo Rose mi řekla že vystoupil blog odsud že to nezvládl, že mě pořád miluje a bojí se, že budeš mýt rodinu v čemž měl pravdu. Nakonec se setmělo a já šla uložit Nes do postýlky pořád měla úsměv na tváři, jak si hrála s Emmettem „mámí Em je ještě vtipnější než Rob" kývla jsem „ Já vím Nes ale teď spi bude tu i zítra" zhasla jsem lampičku a šla dolů. Povídaly jsem si ovšem ani nevím kdy ze mě vypadlo že taky pořád miluju Edwarda ale, že Nes neopustím. Pak se mě Rose zeptala, kdy přijde Nes táta „ Nikdy odpověděla jsem nevím kdo jsou její rodiče" udělala úšklebek. Uteklo moc času a já si pořád chtěla povídat ale Alice mě zahnala spát že by jsem zítra vypadala jako mrtvola tak jsem šla a sedla jsem si nahoře na schody a čekala jestli jsem on přijde když si myslí že spím ale slyšela jsem to co jsem neměla nikdy vědět možná by to bylo lepší to nevědět. Když to Alice dopověděla, vyšel ze mě vzlyk a prozradil mě. Rychle jsem se zamkla v pokoji za chvíli Alice ťukala, promiň Bello, to jsi neměla slyšet ani vědět.
Alice:
Poslala jsem belu spát vím že to nahoru neuslyší je tu dobrá akustika a začala jsem vyprávět své rodině co Alan viděl „ No před tím než jsme odjely se Ed z Bellou vyspal doufám že to chápeš Emmette propukl v smích dobrý stačí no a nikdo neměl tušení že mužem mýt děti Bella po našem odjezdu upadla do komatu...........................................................no a Tanja jí dala na adopci a ona utekla a našla Bellu svou matku „ Alice nemáš to potvrzený" obvinila mě Esme mám Bella má jizvu pro lidské oči neviditelnou ale má. Pak jsme uslyšela vzlyk od schodů a sakra Bella poslouchala. Vyběhla jsem za ní, ale stihla se zamknout ve svém pokoji a hlasitě brečela.
Bella:
Ne tolik mi toho uteklo blbej komat. Nes je moje vlastní. Ne žádnou jizvu nemám, vyhrnula jsem triko vzala malou ledovou baterku a svítila si na břicho těsně nad pupíkem mi začínala malá jizvička a táhla se směrem dovnitř. NE! NE! NE! Proč jeho nesnáším ho. Když jsem se uklidnila. Odemkla jsem dveře. Měla jsem úplně rudý oči od pláče. Hned vešla Alice s Rose no tak Bello neplač je to dobrá zpráva ne „ máš pravdu, ne není to dobrá zpráva". Jak jsem mohla být tak hloupá mělo mi to dojít že je jeho vzlykala jsem Alici v náručí „ Alice můžu se tě na něco zeptat" přestala jsem na chvilku brečet „ Na co chceš" odpověděla „ Ona není člověk" hned jí došlo že myslím Nes „ Ne není" sklopila jsem oči k zemi „ to je tak nespravedliví všichni kolem mě jsou nesmrtelní moje dcera bývalý přítel a nejlepší kamarád taky" Alice vykulila oči kdo je kromě nás ve Forks nesmrtelný „ aha ty to nevíš Jakob Black je taky nesmrtelný on je tak trochu... vlkodlak" „ to není možný Bell když odjedou upíři tak se zapleteš s mladými vlky ta fakt hledáš nebezpečí". Celou noc jsem byla vzhůru a povídala si s Alicí nebo jsem brečela. Kdybych já blbá nešla v tom lese za ním nemusela jsem spadnout a mohla jsem mýt Nes už od narození a nemusela jsem teď vzlykat na polštáři.
Edward:
Přiběhl jsem k jejich domu akorát se vítaly Emmett Bellu dusil ve svém obětí. Je snad ještě krásnější než bývala. Emmett se smál tomu že nemůže dýchat jako to dělával před odjezdem pozdravila se zbytek rodiny a pak to přišlo ze zahrady se ozvalo jedno jediný slůvko který mi rozervalo srdce jestli nějaké mám někdo zavolal „ Mámí ". Už jí nikdy nemůžu vidět má rodinu chtělo se mi strašně brečet ale nešlo mi to jen ze mě vyšel vzlyk, ale slzy mi netekly. Všichni ve vnitř byly úplně vyděšení jako já. Bella se omluvila a šla na zahradu. Napadlo mě, že se na ně podívám. Vylezl jsem na strom, který bal mezi zahradou a baráčkem. Bella akorát vycházela ze skleněných dveří měla na sobě černé šaty a vlasy sčesané do drdolu měla je tmavší než je mývala kdysi asi si je barví, šla k houpací sítí a vyndala z ní malou holčičku byla nádherná měla její oči a tvar obličeje. Vlasy měla asi po otci. Měla je hnědo zrzavý. Vysvětlila jí, že mají návštěvu a vedla jí dovnitř. Dál už jsem neposlouchal. Seděl jsem na stromě a přemýšlel. Nakonec padla tma a v jednom pokoji se zhaslo. Slyšel jsem hlasy, jak si povídají, ale nerozuměl jsem jim. Po delší době jsem zaznamenal vzlyk a hlasitý Ne! Pak se Alice nahoře v patře začala omlouvat, takže plakala Bella. Co jí asi přišlo k pláči. To se nedozvím má rodinu jak jsem si přál manžela a dítě to bych já jí dát nemohl musím se smířit s tím, že jsem jí viděl naposled.
Autor: lenicczka, v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Holka z houpačky 7. díl příjezd:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!