Ani nevíte, jak moc se stydím, že jste na tenhle dílek museli čekat tak dlouho, ale bylo toho hrozně moc. Nebyla jsem skoro celý den doma a taky jsem vůbec neměla náladu psát.
Už jsem chtěla napsat, že se blížíme ke konci, ale nakonec jsem přišla ještě na docela úžasnou zápletku, takže povídku o několik kapitol ještě prodlužuji. V tomhle dílku si užijete konečně 15+ a taky rodinnou idylku, která se brzy trochu zachmuří. Pěkné čtení a prosím komentíky.
04.08.2010 (09:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4683×
Po koupání jsem Eje nakrmila a dala ho do postýlky. Už jsem chtěla odejít, když se začal z ničeho nic úplně hrozně smát. Vrátila jsem se a chvíli ho sledovala, ale on se smát nepřestával. Povzdechla jsem si a s tím, že ho to za chvíli určitě přejde, jsem šla za Edwardem do obýváku, ale prckův smích jsem slyšela pořád.
Když se smát přestal, oddechla jsem si a šla si dát sprchu. Jakmile jsem ale pustila vodu, zase se začal hihňat. Každou chvilku se ale musel unavit. Přeci nespal tak moc, aby měl tolik energie.
Po sprše jsem se šla podívat, jestli už konečně zabral, protože v ložnici bylo ticho, ale on jen ležel a rukama máchal kolem sebe. Povzdechla jsem si a vzala jsem ho do náruče. „Edwarde, on pořád nespí,“ šla jsem s ním do obýváku.
„Protože ho Emmett s Jasperem moc rozdivočili,“ vysvětlil a vzal si Ej-Jaye k sobě.
„Ale potom bude protivný.“
„Já nevím, zkus mu dát čaj,“ navrhl, tak jsem kývla, ale nejdřív jsem ho musela uvařit.
Dala jsem do konvice vodu a ze skříňky vzala dětský čaj, který mi zabalila Esme. Ta mi toho nabalila hrozně moc. Čaje, kojeneckou výživu a spoustu dalších věcí.
Ještě vařící čaj jsem nalila do láhve a dala jsem ho do studené vody, aby dříve vychladnul. Edward zatím blbnul s Ej-Jayem a moc se u toho smáli. „Edwarde, s takovým zacházením neusne ani za týden,“ napomenula jsem ho.
„Neboj, lásko. Dneska toho na něj byla sice trochu moc, ale podle myšlenek už moc dlouho nevydrží,“ usmál se.
„Když myslíš,“ zamumlala jsem a vyndala čaj, který už byl akorát. „Tady je ten čaj.“
„Tak ho nech napít a vezmi ho zpátky do postýlky. Během hodinky určitě usne, pokud nebude mít potom hlad,“ usmál se Edward a přitáhl si mě na polibek. „Běž ho dát psát.“ Usmála jsem se a s Ejem zmizela v ložnici.
Položila jsem ho do postýlky a dala mu napít čaje. Jen si párkrát loknul a už široce zíval. Netrvalo dlouho a konečně zavřel oči a tvrdě usnul. Spokojeně jsem se usmála a do ložnice přišel Edward. „Už spí,“ zašeptala jsem mu a šla si za ním lehnout do postele. „Konečně,“ vydechla jsem a přitáhla si Edwarda blíž. Pochopil, o co se snažím a velmi žhavě mě začal líbat.
Překulila jsem se na něj a začala jsem mu rozepínat košili, protože moje touha byla neovladatelná. „Bell,“ vzdychnul a já pokračovala. Košili jsem mu sundala a hodlala jsem si pohrát s kalhotami, když se Ej zase začal smát.
Myslela jsem si, že se vzbudil, tak jsem okamžitě vystřelila na nohy, ale on pořád spal. Prostě se smál ze spánku. „Zdá se mu o Emmettovi a Jasperovi, jak na něj dělali ksichtíky,“ vysvětlil Edward a za pas mě stáhnul zpátky do postele.
„Ty už se k němu na dobrých deset metrů nepřiblíží,“ brblala jsem a Edward se znovu zmocnil mých rtů.
„Nechce se ti spát?“ zeptal se šeptem a já jako na povel zívla.
„Kdybys mi to nepřipomněl,“ obvinila jsem ho a dala jsem mu ještě jednu pusu. On mě od sebe ale odtáhl a přikryl mě.
Ještě než jsem stihla usnout, Ej-Jay se vzbudil a dožadoval potravy. Nakojila jsem ho tedy a nechala ho znovu usnout.
„Edwarde,“ zašeptala jsem. „Co kdybychom Ej-Jaye zase někdy půjčili Alici nebo Esme?“
„Ty se ho chceš zbavit?“ zeptal se pobaveně, tak jsem s lehkým ruměncem na tváři kývla. „Nejsem proti, ale jedině, když si ho tam nechají přes noc,“ přešel na moji hru.
„Pošleme ho poštou,“ navrhla jsem a Edward se zasmál. „Abychom nemuseli vylézat z postele.“
„Je to vysoce nebezpečný nápad,“ pokračoval, tak jsem s dalším zívnutím kývla. „Ale teď už spi. Domyslíme to ráno.“
„Dobrou noc. Miluju tě,“ zamumlala jsem a zavřela oči.
„Taky tě miluju,“ odpověděl Edward a víc si mě přitáhl na svou obnaženou hruď.
„Edwarde?“ zamumlala jsem rozespale, když jsem se otočila na bok a zjistila jsem, že jsem v posteli sama.
Když se nic neozývalo, zmateně jsem otevřela oči a nikdo v ložnici nebyl. Ani Ej-Jay v postýlce. Jen z kuchyně byly slyšet zvuky. Zvedla jsem se a pomalu jsem se tam loudala. Chtěla jsem něco říct, ale když jsem uviděla tu pohodičku, opřela jsem se o futra a sledovala jsem to.
Ej-Jay byl ve vajíčku na stole a Edward stál u kuchyně a dělal mi nejspíš snídani. Čas od času se na prcka otočil a něco mu řekl nebo zašišlal a Ej se rozesmál. „Aueue blll ei,“ ozvalo se z ničeho nic a Edward se překvapeně otočil. „Eglllllll,“ zamumlal Ej-Jay a Edward se překvapeně usmál.
„Ty si budeš povídat?“ zeptal se a Ej-Jay se zase rozesmál.
Edward se vrátil ke svojí práci a Ej si pořád něco broukal. Užasle jsem ho sledovala a potom jsem šla za Edwardem. „Ahoj,“ pozdravila jsem a objala ho kolem pasu.
„Ahoj,“ usmál se a lehce mě políbil. „Dáš si snídani?“ ukázal na obložený talíř.
„Děkuju,“ usmála jsem se a šla si sednout ke stolu. Natočila jsem si Eje k sobě a pustila jsem se do jídla.
Občas jsem se na prcka usmála, ale jeho pohled byl k popukání, takže jsem vyprskla smíchy. Doslova hypnotizoval moji ruku se sýrem a pokaždé, když jsem si ukousla, polknul se mnou. „Ty máš hlad?“ zeptala jsem se ho nevěřícně. „Dal jsi mu najíst, Edwarde?“
„V sedm se vzbudil, tak jsem mu dal výživu a od té doby už je jenom na čaji,“ odpověděl.
„Tak já se najím a dám mu najíst, jestli bude chtít,“ zamumlala jsem a dál pod Ejovým pohledem jedla.
„Co kdybychom vyrazili na procházku,“ navrhla jsem po obědě. „Je tam docela teplo.“
„Určitě. Oblečeš Ej-Jaye? Já zatím připravím kočárek,“ souhlasil Edward.
„Dobře,“ kývla jsem a šla mu vybrat něco na sebe.
Pro dnešní procházku jsem mu našla obyčejné kalhoty, bílé triko a teplou modrou mikinu. Boty jsem prozatím vynechávala, i když jsme jich měli v šatníku hromadu. Ještě jsem mu nasadila bílou čepičku a mohli jsme vyrazit.
Edward už na nás čekal s kočárkem, tak jsem tam Eje uložila, vzala pár potřebných věcí jako čaj, plenky, dudlík, který vůbec nechtěl, ale co kdyby a další nezbytnosti. Na střechu kočárku jsme mu pověsili chrastítko a Ej na něj upřel celou svou pozornost.
Naše trasa vedla do parku, kde jsme si odpočinuli. Jen tak jsme se posadili na lavičku. Povídali si a užívali si chvilku klidu, kdy Ej-Jay zase spal. Určitě musel naspávat to, co nestihl v noci, takže teoreticky bychom mohli mít s Edwardem v noci klid a mohli bychom se věnovat sami sobě, jestli nám to něco nezkazí. Pro sebe jsem se usmála a nutně jsem si Edwarda přitáhla k sobě, abych ho mohla políbit.
„Co kdybychom Ej-Jaye půjčili Esme ještě dnes v noci?“ navrhl, když jsem se odtáhla a podíval se na mě lačnýma očima.
„Abychom jim nenarušili nějaký program,“ zaváhala jsem.
„Tak jak chceš,“ pokrčil rameny, ale viděla jsem, jaká ho spaluje touha.
„Alespoň si sami sebe potom více užijeme a vychutnáme,“ zašeptala jsem mu do ucha, a jelikož se Ej-Jay probral a musel mít hlad, vydali jsme se domů.
Doma jsem ho nakojila a potom jsme si s ním hráli. Ej-Jay pořád něco brblal a byl tak rozkošný. Užívala jsem si rodinnou idylku a čas utíkal. Navečer jsme ho vykoupali, potom jsem ho zase nakrmila a dala ho spát.
Usnul hned, takže jsem se vrátila za Edwardem do obýváku a měli jsme čas jenom sami na sebe. Ještě jsem si ale chtěla dát sprchu, tak jsem se zvedla a s úsměvem zmizela v koupelně.
Vysvlékla jsem se, oblečení hodila do koše na špinavé prádlo a vlezla jsem si pod sprchu. Pustila jsem vodu a nechala jsem kapky dopadat na tělo. Krásně voňavým šamponem jsem si umyla vlasy, a když jsem se věnovala svému tělu, kolem pasu se mi omotaly dvě silné paže a přitiskly mě na zeď.
Než jsem stačila něco říct, Edward mě laskal na krku a já jen potěšeně vzdychla, když moji kůži lehce stisknul na krku. Vzdychla jsem a rychle jsem se přetočila, abych mohla spojit naše rty, a když se moje rozpálená kůže dotkla poněkud studenějších dlaždiček, rychle jsem se přetočila, takže se opíral Edward.
Co nejvíce to šlo, jsem se na něj natiskla a začala jsem ho vysvlékat. Nechtěla jsem chvátat, ale museli jsme využít situace, kdy je Ej-Jay v klidu a spí.
Mokré oblečení se na něj lepilo, tak jsem byla nucena použít svoji sílu a roztrhla jsem ho. Košile dopadla s celkem hlasitým žuchnutím na zem a chystala jsem se rozcupovat i kalhoty, ale Edward mě zastavil. „Nebuď tak hr,“ usmál se a jemně mě políbil.
„Musím využít toho, že nám Ej nechal konečně chvilku klidu,“ zamumlala jsem. „Za chvíli se určitě zase vzbudí a já už se tě nemůžu dočkat.“
„Tak to jsme na tom stejně,“ zamumlal Edward a sám si kalhoty i s boxerkami roztrhnul.
Zase mě přitlačil na zeď a s dravými polibky do mě proniknul. Slastně jsem vzdychla a vychutnávala si ten dlouho nepoznaný pocit. Tak strašně mi chyběla Edwardova blízkost, kdy jsem ho mohla všemi smysly cítit v sobě. Nemohla jsem se téhle chvíle nabažit a snažila jsem si jí vychutnat co nejvíce.
Vzdychala jsem mu do kůže a začalo mi být hrozné horko. Edward si mě za zadeček vyzvednul, opřel mě o zeď a přirážet stále tvrději.
Cítila jsem, že už moc dlouho nevydržím a dostaví se krásné a vysvobozující vyvrcholení. Vzdychala jsem stále hlasitěji a některé vzdechy se měnily v hlasité steny a výkřiky, až jsem ucítila orgasmus, který procházel celým mým tělem. Zasténala jsem a hlavu si opřela o Edwardovo rameno a on hlasitě zavrčel.
„Tak moc tě miluju,“ zašeptal mi do vlasů a já se usmála.
„Taky tě miluju,“ odpověděla jsem a pomalu si stoupla na nohy.
Opatrně, aby to se mnou neseklo, jsem zkoušela jejich stabilitu a omámeně jsem vyšla ze sprchového koutu. Oblékla jsem si noční košilku a s úsměvem věnovaný Edwardovi jsem se šla podívat na Ej-Jaye.
Krásně spal a nevypadalo to, že by se vzbudil, tak jsem si zalezla do postele a než jsem úplně usnula, přilehnul si ke mně i Edward a broukal mi ukolébavku.
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Holka nebo kluk? 35:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!