Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Holka nebo kluk? 27

14.06.2010 (07:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 5058×

„Já se trochu bojím. Nevím, co mám dělat,“ přiznala jsem, když jsme byli odpoledne v lese a já měla poprvé lovit.

„Není čeho,“ uklidňoval mě Edward. „Nech mluvit instinkt.“

„Ale já prostě nevím,“ panikařila jsem.

„Bello, uklidni se.“ Vzal můj obličej do dlaní. „Buď v klidu. Půjde to samo. Prostě zavětříš a pak už to necháš jen na těle a instinktu.“

„Tobě se to řekne, když už si tu běháš let let,“ odfrkla jsem si.

„Tohle není záležitost věku,“ usmál se.

„To je jedno, ale už máš praxi.“

„Však ty jí budeš mít taky, ale nesmíš se bát,“ políbil mě a nasměroval k lesu. „Nadechni se.“

Poslechla jsem a v krku jsem ucítila ty známé plameny, které mě trápily, když byl za mnou na návštěvě Charlie. „A běž po vůni,“ zašeptal Edward a pustil moje ramena.

Naposled jsem se na něj váhavě podívala, a když mě kývnutím hlavy ujistil, že je všechno v pořádku, rozběhla jsem se za svojí kořistí.

Na palouku se kousek ode mě páslo stádo losů. Bez rozmýšlení jsem si vybrala toho největšího, který voněl asi nejlépe a skočila jsem na něj. Bohužel jsem ale nečekala, že se bude tak spínat a nechytla jsem se tak pevně. Jakmile cuknul hlavou a kopnul nohama, spadla jsem z něj na zem a trochu si natloukla kokos. Hned jsem se ale otřásla a skočila na něj znovu, protože mě krk hořel čím dál víc.

Nakonec jsem boj na plné čáře vyhrála, protože los nakonec padl a já byla vítěz a ještě jsem se najedla. Edward ke mně pyšně přiběhl a objal mě kolem pasu. „Říkal jsem ti, že to nic není. Zvládla jsi to na jedničku,“ pochválil a za odměnu mě políbil.

„Děkuju,“ usmála jsem a sklopila hlavu.

„Skoro vůbec ses nezměnila,“ zašeptal Edward a zvednul moji tvář. „Pořád se umíš červenat.“

„A já myslela, že o tohle přijdu,“ povzdechla jsem si zklamaně.

„To by byla škoda. Bez toho bys to nebyla ty,“ usmál se a znovu mě políbil. „Takže, dáš si ještě něco k jídlu, nebo se vrátíme za Ej-Jayem domů?“

Jakmile jsem uslyšela Ejovo jméno, byla jsem rozhodnutá. „Jdeme domů.“ Edward se usmál, chytil mě za ruku a rozeběhli jsme se domů za zbytkem rodiny.

Ej-Jay spinkal a všichni kolem něj stáli jako sudičky. Potichu jsem se zasmála a opatrně ho pohladila po tvářičce. Trochu se zavrtěl, ale spal dál, tak jsem ho nechala.

„Bello,“ odchytila mě potichu Alice. „Pojď se prosím převléknout nebo mě zabiješ,“ zasténala.

„Převléknu se sama,“ odpověděla jsem a mířila si to nahoru.

„Já ti pomůžu,“ usmála se a za ruku mě táhla za sebou.

„Já bych to zvládla sama,“ odporovala jsem.

„Ne,“ zakroutila hlavou a zatáhla mě do šatny. „Jsi jako znovuzrozená, musí ti to slušet.“

Začala mi podávat oblečení. Vzala to rovnou od spodního prádla až po hnědé šaty, na které jsem koukala poněkud divně a podezřele. „Oblékni si je, prosím,“ zaškemrala Alice a její prosebným očím se odolat nedalo, tak jsem se podvolila a šla se do koupelny obléknout.

Alice mě pochválila, že mi to moc sluší, a když mi troch pročesala vlasy, mohla jsem se vrátit dolů za rodinkou.

Všichni seděli u televize a přitom kontrolovali Eje, jestli stále spí. Usmála jsem se a sedla si na pohovku mezi Edwarda a Emmetta.

„Zítra vezmu Ej-Jaye k Charliemu,“ oznámila jsem všem a oni kývli. „Taky jsem vám chtěla říct, že jsme se rozhodli nechat ho pokřtít,“ pokračovala jsem a to už nejen kývali, ale i kulili oči.

„Pokřtít?“ zeptal se Emmett zaskočeně.

„Ano,“ kývla jsem a Edward mě chytil za ruku.

„Ale Bello, já do kostela nechodím,“ ošíval se.

„Proč?“ nakrčila jsem čelo.

„Protože to je proti mým pravidlům.“

„Jakým zase pravidlům?“ vyjela na něj Rosalie.

„No, protože hřeším, tak se kostelu musím obloukem vyhýbat a já vždycky hřeším s Rose, takže ta tam taky nemůže,“ usmál se a přitáhl si Rose k sobě.

„Tak to máte ale smůlu, protože my už jsme se rozhodli,“ zapojil se do rozhovoru i Edward.

„Hele bratříčku, ty pomlč. Vy hřešíte snad ještě hůř, protože po tom vašem hřešení jsou následky,“ usmál se a kývnul k Ej-Jayovi.

„Ale my nemáme žádná blbá pravidla,“ zamračila jsem se.

„Ale Bello, za porušení pravidel je krutý trest,“ snažil se pořád. „Budu pak muset hřešit ještě víc, abych si to alespoň trochu vyžehlil.“

„Tak tobě to hřešení vadit nebude, ne?“ nadzvedla jsem obočí, protože mi to bylo divné.

„Mě ne, ale vám ano,“ odpověděl stále vážně, ale pak se nahlas rozesmál, takže vzbudil Eje.

„Emmette, ty jsi vážně pako,“ povzdechla jsem si a vzala ho do náruče, aby přestal plakat. „Jak je to dlouho, co jedl?“ zajímala jsem se, protože já si to nepamatovala.

„Když jste byli na lovu, tak jsme mu dali kojeneckou výživu, ale moc jí nesnědl, tak ho můžeš zkusit nakojit,“ odpověděla Esme. „Ale za chvíli by měl jít spát, tak ho můžeme vykoupat a nakrmit ho až potom. Většinou se to tak dělá.“

„Dobře,“ souhlasila jsem a všichni se hned rozprchli připravovat věci na koupání.

Ej-Jaye jsem zatím vysvlékla a chvíli se s ním mazlila. Když bylo všechno připraveno, vzala jsem ho do náruče a opatrně ho pokládala do vody. To byla jeho chvíle.

Okamžitě začal kopat, a protože jsem stála nejblíže, byla jsem celá mokrá. Smála jsem se a to ho ještě povzbuzovalo, takže už jsem za chvíli nebyla mokrá jenom já, ale i všichni okolo.

Když mi přišlo, že už se dost vyřádil, na ruku jsem si navlékla mokrou žínku a začala jsem ho umývat. Na hlavě se mu žínka moc nelíbila, tak jsem sjela níž a to už se zase tvářil spokojeně. Napadlo mě, co bude asi říkat na to, že ho očumovala celá rodina, když se koupal. Až bude větší, tak z toho určitě nebude nijak nadšený.

Konečně byl Ej-Jay vykoupaný, osušený, napapaný a já se ho pokoušela uspat v ložnici v postýlce, ale vůbec nechtěl zabrat. Pořád sledoval milion věcí okolo a spát nechtěl. Už jsem z toho byla docela zoufalá, když přišel Edward, něco mu začal broukat a v tu ránu spal. „To mi děláš naschvál?“ zeptala jsem se nevěřícně. „Já ho tu uspávám celou věčnost, přijdeš ty, něco mi zabroukáš a spí.“

„To víš, lásko. Talent od přírody,“ usmál se a políbil mě.

„Tak tu ty talente počkej. Já se dojdu vysprchovat,“ zašeptala jsem a odešla do koupelny.

Dala jsem si dlouho sprchu, ale už jsem se nemohla dočkat Edwarda, tak jsem to trochu urychlila a s mokrýma nohama jsem se vrátila do ložnice. Hned jsem za ním skočila do postele a začala jsem ho líbat, abych si alespoň trochu vynahradila tu mojí „nemoc“.

Začala jsem mu pomalu rozepínat košili a doufala, že mě nezastaví. Nezastavil, tak jsem pokračovala dál a košili mu úplně sundala a vrhla jsem se na kalhoty.

„Nejsi nějaká netrpělivá?“ zastavil mojí ruku na jeho příklopci.

„Protože se tě nemůžu dočkat,“ zašeptala jsem poněkud vzrušeně.

„Tak to jsme na tom stejně,“ zamumlal mi do kůže na krku a lehce mě přetočil pod sebe.

Vzdychla jsem, když mi zuby přejel po krku a roztrhl mi noční košilku, kterou odhodil pryč. Mazlil se s mým tělem a mě se podařilo o přes naše těsné dotyky mu sundat kalhoty, které jsem pomocí nohou stáhla dolů i s boxerkami.

Už nám nic nestálo v cestě. Čekala jsem na něj jako na smilování, ale nedočkala jsem se. Jakmile už jsem Edwarda ucítila, Ej-Jay začal plakat. Poraženě jsem Edwardovi zasténala do ramena a počkala, až mě pustí, abych k němu mohla jít.

Protože z košilky moc nezbylo, šla jsem k Ej-Jayovi nahá a Edward se držel hned za mnou, ale v kalhotách a nesl mi župan, který jsem si oblékla a vzala ho do náruče. „Kolik je hodin?“ zajímala jsem se hned.

„Bude půlnoc,“ odpověděl Edward.

„Možná bude mít zase hlad. Sestra v porodnici říkala, že ho máme krmit tak po třech hodinách a pak se to prodlouží, ale když krev tak často nechtěl.“

„Možná ho krev ze začátku vyživovala víc, než mateřské mléko, ale to mu teď chutná víc, takže bychom to měli hlídat podle lidského miminka,“ usmál se a já šla Ej-Jaye zase nakojit.

Opravdu se potvrdila Edwardova teorie a prcek se budil téměř pravidelně po třech hodinách, ale pak vždy tvrdě usnul. Možná, že to období po porodu, kdy jsme mu dávali jen krev, se úplně přeskočilo a mi začínali úplně od znovu, jako kdyby se právě narodil a ne až po sedmi týdnech.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Holka nebo kluk? 27: