Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Hledání - 4. kapitola Montrrey, aneb jak to dobře dopadlo


Hledání - 4. kapitola Montrrey, aneb jak to dobře dopadloPo dlouhé době, jsem se dokopala k dopsání posledního dílu Hledání. Však uvidíte samy. Moc prosím o komentáře! XD

Když jsem před sebou uviděla tuhle ceduli, měla jsem pocit, že se mi zastavilo srdce (což  samozřejmě není možné, ale ten pocit by tomu odpovídal). Jsme tady! Nemůžu tomu uvěřit! My to dokázali!

Step se zastavil a přivinul si mě blíž k sobě.

,,Můžu se tě na něco zeptat?“ To zní zlověstně!

,,Ale jistě.“

,,Co uděláš až ho najdeš?“ zeptal se nervózně a já pochopila o co mu jde.

,,No já vlastně ani nevím.“

,,Jak to, že nevíš? Alice, proč ho vlastně hledáš?“ Byla jsem zmatená, nevěděla jsem jak mu odpovědět.

,,Já nevím! Ale já ho musím potkat!“

,,A to s ním pak budeš žít šťastně až navěky? Nebo jak si to představuješ?“ začal naléhat. No jo! Jak si to představuji? Když se do něj zamiluji, zradím tak Stepa!

,,Já nevím, proč ho mám najít! Možná ho mám zabít, možná milovat… nevím.“ Nevypadal spokojeně, ale jelikož se vydal do města s rukama nad hlavou, usoudila jsem, že zatím je spokojený. Poslušně jsem za ním kráčela.

,,Žádné prudké pohyby! Musí vědět, že přicházíme v míru. Klidně by nás teď mohli roztrhat na kusy!“ Jen jsem přikývla. Pomalu jsme šli na náměstí, byla jsem si vědoma nejméně třech novorozených, znervózňovali mě.

,,Máme štěstí, jejich pán tu je,“ zašeptal.

,,Jak jsi to poznal?“ divila jsem se.

,,Kdyby tu nebyl nikdo vyšší šarže, vyřídili by to s námi sami. Pravděpodobně se s ním brzy setkáme.“

,,Vážně?“ zeptala jsem se až moc vzrušeně. Čímž jsem si vysloužila jeho káravý pohled.

,,Uvědomuješ si vůbec, že je to nelítostný zabiják, který se s námi nebude ani bavit?“ zeptal se. Ale já je zírala na tu dokonalou postavu přede mnou.

Ne, nebyl to Jasper, ale jeho družka.

,,Co tu chcete?“ zeptala se ostře.

,,Hledám Jaspera!“ křikla jsem na ni, protože stála dost daleko ode mne.

,,Ten tu není! A pokud okamžitě neodejdete, budu nucena použít sílu.“

,,A kde je?“ Ignorovala jsem její výhružku.

,,Nevím, odešel ještě s dvěma dalšíma.“ To je zvláštní, že jsem jeho rozhodnutí neviděla. Vypadala už dost podrážděně, radši bych měla rozhovor rychle ukončit.

,,A nevíte, ani jakým směrem?“

,,Na sever!“ rozzuřeně štěkla a trhla hlavou, to dalo znamení novorozeným a ti se rozběhli.

,,Utíkej!“ vykřikl Step a vykryl několik útoků, co mě měli zasáhnout.

,,Ale co ty,“ zaskřípěla jsem zuby a mrštně se vyhnula dalšímu útoku a utrhla blízkému upírovi hlavu.

Křup

,,Utíkej!!“ vykřikl znovu a já se tentokrát už rozběhla pryč. Pronásledovali mě dva, ale těch jsem se lehce zbavila. Prudce jsem zastavila a podívala se co se děje ve městě. Step už několik zneškodnil, ale bylo jich tam příliš. Netrvalo dlouho a byl roztrhán na kusy.

S pofňukáváním jsem klesla na zem a koukala na tu vřavu. Mým směrem se vydali další dva a já musela zase utíkat… na sever…

Je to už dlouho, co jsem opustila Montrrey… je to už dlouho od Stephanovy smrti (jestli se to tak dá říct). Vize mě vedly pořád dál, sem tam změnil směr, ale já mu byla pořád v patách. Vlastně jen bezcílně bloudil a já se za ním slepě hnala.

Takhle to bylo dlouho… několik let. Ztratila jsem přehled o čase.

Po dlouhé době, se zdržel na jednom místě, spěchala jsem za ním, co jsem jen mohla.

Míhající se krajina…

Rychle!

Rychlejc!

Vyplašení lidé, koukající na ten vítr za mnou.

Za pár vteřin, vejde do jedné hospody, musím tam být dřív!

Tik... tak... tik...

Rozrazila jsem dveře div nevyletěli z pantů. Prudce jsem zastavila, celá hospoda ztichla a koukala na mou maličkost. Pokusila jsem se o zářivý úsměv, nebyl nic moc.

Otočila jsem se.

Už tam stál, jak tiše otevřel a zavřel dveře.

Vrhla jsem se mu kolem krku.

Byl překvapený, nedivím se.

Vše jsem mu vysvětlila, představila jsem se. S ním jsem zapomněla na všechny mé starosti, na Stepa (ale za to se stydím). Povídala jsem mu o celém mém životě, a on o svém. Nikdy, prý nebyl tak šťastný jako teď. Já taky ne… Ne dlouho po našem shledání se dostavili vize o Cullenových a vydali jsme se je s Jasprem hledat.

Trvalo dlouho než jsme je našli, ale nakonec přece. Byli podobně překvapení, jako Jasper.

S Jasperem a Cullenovými jsem se měla moc dobře.

A nakonec vše dobře dopadlo.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Hledání - 4. kapitola Montrrey, aneb jak to dobře dopadlo:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!