Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Gigolo od vedle - 6. kapitola

15.04.2010 (17:00) • Anicka14vampire • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4299×

6. kapitola

Trochu jsem si upravil účes a vzal si nové oblečení. Ještě jsem trošku poklidil ložnici a už jsem mohl jít. Zamkl byt a nastoupil jsem do auta, mého ukradeného auta.

Jel jsem rychle, ale nikdy mě nikdo nechytil, díky mé schopnosti čtení myšlenek. Když jsem dojel na konec města a zajel do lesa, věděl jsem, že už se blížím k rodině. Měli dům v lese, aby byli dostatečně skryti před lidmi. Když jsem dojel k domu, Emmett na mě už čekal.

„Ahoj, brácha. To je taky dost, že se tady ukážeš. Máš nový auto? Pěkný,“ chrlil na mě Emmett.

„No jo, nový,“ řekl jsem jen.

„Tak pojď, všichni už se na tebe hrozně moc těší.“ Vešel jsem do domu a tam už všichni stáli v obýváku.

„Edwarde, konečně tě zase vidím. Tak dlouho už jsme se neviděli,“ mluvila dál Alice a nakonec mě objala, všichni následovali jejího příkladu. Sedli jsme si v obýváku a povídali si. Emmett a Jasper měli samozřejmě nějaký řeči, ale dalo se to vydržet. Najednou mi zazvonil telefon. Blikající světýlko a vibrace. To je ten nejčastější výjev, který vídám každý den. Dneska se mi to teda moc nehodilo, ale vzít to musím. Tahle ženská je taky docela považovaná ve společnosti.

Alice po mě hodila vražedný pohled. V jejích myšlenkách jsem se vzrušoval u telefonu a říkal pro ni dost nechutný věci. Mrknul jsem na ni a zakroutil hlavou. Emmett naše počínání ostřížím zrakem sledoval, ale v jeho mysli se stále loudaly nějaké husté bílé obláčky. Blázen. Telefon zavibroval po třetí a já věděl, že Sandra vždycky prozvání čtyřikrát. Rychle jsem se zvedl.

„Omluvíte mne na okamžik?“ slušně jsem se omluvil, tak jak se to ve společnosti vychovaných lidí dělá. Jediný, kdo tady nebyl vychovaný je Emmett.

„Okamžik jo? Tak na tenhle špek ti moje huba neskočí, bratříčku,“ zasyčel na mě a já radši nic neříkal. „Prej okamžik,“ blábolil ještě Emmett a hledal oporu ve své rodině, ale ta se v tu samou chvíli, jako já, rozlezla do všech možných koutů domu. Jen Rosalie s ním zůstala.

Odebral jsem se nahoru do svého pokoje, který jsem měl pořád k dispozici. Už dlouho jsem tam nebyl, ale nic se nezměnilo, vše bylo na svém místě. Pustil jsem si hudbu, aby nebyl slyšet můj rozhovor se Sandrou, sice ho možná uslyší, ale nebude to tolik.

„Tady Edward,“ zvednul jsem hovor.

„Ahoj, Edwarde. Tady Sandra. Máš čas, přijedeš za mnou?“ Ptala se mě, ale já jí bohužel musel odpovědět záporně. Nemohl jsem zase odjet, když jsem tu byl teprve chvíli.

„Promiň, Sandro, ale já teď čas nemám,“ omlouval jsem se jí. Opravdu mě mrzelo, že jsem za ní nemohl jít a užít si. S Leslie to nestálo za nic.

„Ale Edwarde, to mi přece neuděláš. Tak co vyzkoušet něco jiného? Sex po telefonu?“ Prosila mě takovým tónem, že se jí nedalo odmítnout.

„Ty si děsná,“ řekl jsem už napůl vzrušeným hlasem. „A jak bys to ráda?“

„Ty víš, jak to tvoje holčička miluje,“ vydala ze sebe vášnivý vzdech.

„Ach. Edwarde, jsem tady tak sama. Mám tady celou volnou postel, co bych tady s tebou v ní asi dělala, co myslíš. Nejspíš bych tě povalila na postýlku, hezky pěkně pustila hudbu a zatancovala bych ti striptýzek. Potom bych si vzala ledy a byla bych hasičem, hasící tvoji touhu po mě," usmála se do telefonu.

Začínal jsem být vzrušený.

„A co máš na sobě? Doufám, že něco, co by se mému Edíkovi líbilo, aby mohl pěkně v pozoru stát a čekat na otevření tvojí brány do světa slasti,“ dořekl jsem a začínal si ho dráždit.

„Edwarde, mám tady v šuplíku jednoho přenosného Edíčka, ale na toho tvýho nemá. Víš, takhle sama samotinká nevím co si s ním počít. Nechceš mi pomoc?“ smutným, krásným a holčičkovským hláskem mě prosila.

„Tak zlatíčko, nejdřív ho zapni, a pak si ho tam hezky strč. A představuj si, že jsem tam já, všude se tě dotýkám a líbám tě po celém těle.“ Z telefonu se ozývaly vzdechy, já jsem se pár taky neubránil. Když Sandra dosáhla orgasmu, chtěl jsem se s ní rozloučit, ale ona pokračovala.

„To se ti povedlo, ale teď si musíš užít taky ty.“

„Hmm, a co uděláš?“ zkoušel jsem to na ní.

„Lehneš si na záda a já pojedu mým jazykem po tvojí hrudi, až k tvému kamarádovi. Chvíli si s ním pohraju, a pak ti můj jazyk pomůže k orgasmu.“ Nemohl jsem se ubránit vzdechům, tak jsem vzdychal na plno. Bylo mi jasné, že to všichni uslyší, ale já nemohl jinak. Doufal jsem, že nikdo nepřijde dovnitř. Díky Sandře jsem dosáhl orgasmu, i když tu nebyla.

Jakoby nic jsem pomalu scházel dolů ze schodů. Ne, že bych byl stydlivej. To vůbec ne, protože s tímhle povoláním ani nemůžu, ale bylo mi tak nějak divně. Alice na mě čekala dole na schodech a v myšlenkách mě prosila, abych s ní šel ven. Oba jsme se neslyšně proplížili obývákem, ve kterém seděl zbytek rodiny. Hned potom co sem zabouchnul dveře a byl jsem si jistý, že nás nikdo nemůže slyšet, vybídl jsem Alice, aby začala.

„Co se stalo? Nebo co se má stát, to je jedno. Hlavně rychle. Musím tady chvilku pobýt i s Esme a Carlislem,“ střelil jsem po ní očima a propaloval ji pohledem, dokud si nemyslela, že ji snad zabiju. Mluvila v myšlenkách. Pravděpodobně nechtěla, aby nás nikdo slyšel.

„No víš, Edwarde. Ta holka jak jsi s ní měl spát a ona tě odmítla, víš, jakou myslím?“ Starostlivě típla větu a pozorovala můj výraz. Je asi jasný, že mě to naštvalo, protože byla jediná, která mě kdy nechtěla a teď mi to Alice, potom co jsem to málem zapomněl, zase připomněla.

„Jo vím, jaká to je,“ stroze jsem ji odpověděl. „Co je s ní?“ Přešel jsem okrajovou římsu u dveří a sedl si na poslední schod. Ona se jen mlčky přidala a ve svých myšlenkách pokračovala.

„ Jen tak nezávazně samozřejmě jsem ji sledovala. A už vím, proč tě odmítla, není to moc vtipný, takže radši mlč. Chceš to slyšet?“ Optala se mě. Chci to vědět? Jasně, že jo. Hořím nedočkavostí. Pomyslel jsem si, ale teď jsem musel znova nahodit neutrální tón.

„Hmm. Co je s ní?“ Připravovala se v duchu na to, že začne, ale Emmett nás vyrušil. Jasně, kdo jiný by nás mohl vyrušit.

Shrnutí Anicka14vampire / albatrosR

≤ Předchozí kapitola ≈ Následující kapitola ≥

Autor: Anicka14vampire (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Gigolo od vedle - 6. kapitola: