Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » 2gether-2.díl

01.02.2009 (17:42) • KateAlice • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3689×

Nevím jak dlouho mě líbal,chtěla jsem se od něho odtáhnout abych se ho zeptala jakto že je tady když venku je Slunce pořád na obloze,ale nedokázala jsem odolat jeho sladkému dechu,a tak jsem jen čekala až přestane on,nechtěla jsem totiž být tou,která přeruší tenhle krásný okamžik na který jsem čekala celý den.Když ,nevím po jaké době,přestal,podívala jsem se mu do těch krásných topazových očí,kolena se mi při tom pohledu podlamovala,a myšlenky se mi rozutekly všemi směry,ale já jsem se musela sebrat a a vyslovit tu otázku. „Edwarde,jak to že už jsi tady?“, podíval se na mě smutně a řekla „Jestli ti to vadí,tak odejdu“. Já jsem se na něj vyděšeně podívala a honem jsem vychrlila odpověď „Ne,takhle jsem to nemyslela,víš že bez tebe jsem jako tělo bez duše,myslela jsem tím,že venku je pořád to spalující slunce“,usmál se tím krásným pokřiveným úsměvem,který jsem tolik milovala,a mě se zase rozklepala kolena.Pevně mě chytil kolem pasu,přimáčkl si mě na svou tvrdou hruď a do vlasů mi zašeptal „Nemohl jsem bez tebe vydržet už ani chvíli“.Já jsem nebyla schopná slova,užívala jsem si ten pocit že je zase se mnou a že se ho můžu dotýkat,takže se můj mozek zmohl jen na ubohou odpověď „aha“.Ještě chvíli mě držel ve svém ledovém obětí,a pak si mě zvedl do náruče a odnesl na postel.Tam mě zabalil do deky,abych se neklepala,jeho kůže byla tak chladná,a pak mě objal kolem pasu,já jsem se k němu ještě víc přitiskla.
Ležely jsme dvě minuty bez promluvení když v tom se najednou ozval „Jak jsi se dnes měla ve škole?“, „Nestálo to za nic když jsi tam nebyl ty,ani Alice,prostě nikdo,byla jsem ráda že už jsem mohla vypadnout,myslela jsem že budu muset čekat až do západu slunce,než tě zase uvidím,myslela jsem,že to nevydržím..a jak si se měl ty?“. „Jak bych se asi mohl mít,když jsem tě neměl u sebe?..S Emmetem jsme byly na lovu..ale ani jsem si ho pořádně neužil,pořád jsem na Tebe myslel“odpověděl mi s úsměvem.Sklonil se ke mě a políbil mě na čelo,ale mě to nestačilo tak jsem se vysoukala o kousek víš a políbila jsem ho na jeho ledové,sametové rty.Myslela jsem že se po chvíli odtáhne,ale přitáhl si mě k sobě ještě blíž,svou ledovou dlaní mě hladil po zádech a po ruce,pak mi vsunul ruku za hlavu a jezdil svými prsty v mích vlasech.Tentokrát jsem to byla já,kdo přerušil nás polibek,ale nebylo to z důvodu že by se mi to nelíbilo,ale kvůli tomu že jsem nemohla dýchat,jako to bylo vždy.
Odtáhla jsem se od něj a lapala po dechu,s úšklebkem se na mě podíval a řekl „Musíš dýchat lásko..Nechtěla by jsi dnes něco podniknout,za pár minut příjde Charlie tak na něj můžeme počkat a pak by jsme něco mohli podniknout,co ty na to?“jeho poznámku k tomu abych dýchala jsem přešla a odpověděla „Ráda,co kdybychom aspoň na chvíli zajely k vám,ráda bych zase všechny viděla,a pak by jsme mohli jít třeba na naší louku,vypadá to že slunce se dnes drží zuby nehty“pak jsem se mu podívala do obličeje ,měl takový zamyšlený výraz a tak jsem honem dodala „Teda jestli ti to nevadí,..můžeme třeba podniknout něco ji…“ ale Edward mě přerušil a řekl“Naopak,jsem rád že se ti stýská po mé rodině,všichni budou rádi že tě uvidí,a pak půjdeme na naší louku“Políbil mě na čelo a zvedl z postele a dodal „Máš vynikající nápady lásko…ale teď pojďme dolů,Charlie už je před domem,jinak bude přemýšlet co jsme tady vyváděli“a zase se usmál tím odzbrojujícím úsměvem.Popadl mě do náruče a v tu ránu už jsme byly v kuchyni,rychle mě políbil na tvář,a odešel ke stolu,ted už normální rychlostí.
V zámku zarachotil klíč,a já jsem byla nucená odtrhnout od něj oči a podívat se do dveří,kam zrovna vcházel Charlie. „Ahoj tati“řekla jsem mile,přála jsem si aby mi dovolil odejít s Edwardem. „Ahoj Bells,jak jsi se celý den měla?“zeptal se se zájmem, „Normálně,však to znáš“ a zazubila jsem se na něj,k mému překvapení mi Charlie můj úsměv oplatil,usoudila jsem že má dobrou náladu ,a tak jsem si řekla že nebudu chodit kolem horké kaše.Koukal jsem na Edwarda,povzbudivě se na mě usmál,odkašlala jsem si a řekla „Tati,mohla bych prosím jít ven?“,podíval se na mě a stále s úsměvem řekl „Ale jistě,ale vrať se do pul jedenácté ano?“.Byla jsem celé zkoprňelá z té veselé odpovědí,a celá zmatená jsem se podívala na Edwarda,který byl taky překvapený.Charlie ještě z chodby zakřičel „Nemusíš mi nic dělat k jídlu,můžete jít hned,já si konečně něco uklohním sám“a hlasitě se zasmál.Vůbec jsem tohohle nového Charlieho nepoznávala.Podívala jsem se na Edwarda,ale on už neseděl na židly,celý usměvavý stál vedle mě,a řekl „Počkám venku,radši si skoč ještě pro něco na sebe“mrknul na mě a už si to mířil ke dveřím,u nich se otočil a řekl „Nashle,Charlie“a táta na něj z kuchyně zavolal „Ahoj Edwarde“.Rychle jsem vběhla do pokoje,trošku jsem si učesala vlasy,z toho polehávání jsem byla celá rozcuchaná,pak jsem popadla bundu a už jsem se řítila po schodech dolů.Proběhla jsem kolem kuchyně a přez rameno jsem křikla „Ahoj tati“a on odpověděl „Měj se hezky holčičko“.S pocitem štěstí jsem vyběhla ze dveří a všimla si že Edward už sedí ve svém Volvu,které tiše předlo,hlavou mi proběhla myšlenka kde se tady to auto vzalo,ale pak mě napadlo,že Edward asi přijel mezitím co jsem byla odpoledne v kuchyni.Rychle jsem doběhla k autu a sedla si dovnitř,Edward se na mě usmál a pak mě něžně políbil,a pak už jsme jely.Byla jsem šťastná že je zase všechny uvidím,až uvidím ten roztomilý obličej Esme,Emmetův usměv od ucha k uchu,který nasadil vždy když mě viděl,prostě až uvidím jejich tváře,po kterých se mi tak stýskalo,a až uvidím ten krásný,prostorný,světlý dům,ve kterém jsem si připadala víc doma,než kdekoliv jinde na světě…

Autor: KateAlice, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek 2gether-2.díl: