Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Future: 9. Osamělý

Alice a Bella, friends 4ever by Alice (foceno mobilem)

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Future: 9. OsamělýJasper je osamělý, nejraději by ukončil svůj život. Alice prožívá své první dny po přeměně. První vize...

23.08.2011 (10:00) • Tessie95 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 837×

Rok 1935:


Už to bude deset let, co odešel od Petrea a Charlotty, stýskalo se mu po nich, ale nechtěl být přítěží v jejich životě.
Věděl, že ho mají rádi a že by ho u sebe nechali, ale on se necítil jako doma, něco hledal, zatím nevěděl co, ale bylo to něco, co mu má změnit celý jeho život. Už začínal ztrácet naději, že zjistí, co potřebuje. Měl hlad, za chvíli bude muset jít na lov, zase sebere někomu život, další dny trápení a odsuzování. Další strach a bolest jeho oběti. Už to nechtěl cítit, chtěl žít jinak, ale nevěděl jak.

 

 

 


Zrovna byl poblíž Chicaga, zajímal se o památky, pokaždé, když byl zcela syt, šel se podívat někam do města, ani jednou se nemohl nadechnout, ale alespoň mu jeho život nepřipadal tak prázdný, poprvé za celou dobu, co byl upírem, se cítil tak sám. Ale bylo to dobře, už nikdy v životě by se nechtěl opět vrátit k Marii, možná by mu odpustila, ale jistý si tím nemohl být. Spíše by ho zabila, proto dával přednost samotě. Teď šel do měst, ne z důvodu, jaký měl celkem rád, ale z důvodu, který nenáviděl. Musel jít zabít, zase zabít nevinného člověka.


Byl na kraji parku, viděl jen jednu osamocenou dívku, chtěl, aby se moc netrápila, proto ji přepadl zezadu, zakousl se jí do krku a zabil ji, její tělo schoval pod jeden ze stromů, které byly všude. Utekl, chtěl být co nejdál od místa, kde ji zabil. Zalezl do staré, zpuštělé továrny, kde se obviňoval a trápil.


Kdysi se chtěl zabít, tedy jestli se tomu dá takto říkat, už mrtvý byl. Ale je téměř nemožné spáchat sebevraždu, musel by najít dalšího upíra, ale nechtěl se s ním setkat, Peter by ho nikdy nezabil, to věděl až moc dobře, nezbývalo mu nic jiného, než žít tento bezcenný život. Asi po třech dnech se zvedl, už se trochu vzchopil, chtěl vidět Mississippi, prý je to nádherný stát, našel si starou mapku, kde vyhledal alespoň přibližnou polohu a rozběhl se směrem Mississippi.

 

Alice:


Všude byla bolest, jen spalující žár, který ji pomalu ničil, cítila, že ji někdo vzal do náruče a někam ji nesl. Potom ji položil na zem, nechal ji samotnou. Všechen ten žár směřoval k srdci, tam zůstal.
Když už si myslela, že více nemůže vydržet, bolest ustala.


Otevřela oči, ale rychle je zase zavřela, to světlo jí vadilo. Pomaloučku začala otevírat oči, které si přivykaly světlu. Rozhlédla se kolem sebe. Kde to jsem? Jak jsem se sem dostala? To bylo to jediné, na co dokázala myslet. Pamatovala si jen své jméno... Alice. Je Alice, nic víc. Na kraji mýtinky si všimla pasoucí se srny. Zatím nezřetelné pálení v krku se změnilo v neúprosné. Hlavou se jí mihl obraz.
Srnka utíkající před ní, jako by věděla, že ji čeká smrt. Chytila ji zezadu a zabořila zuby do kůže...
To si Alice také pamatovala, měla vize budoucnosti. To měla zabít tu srnku? Ne! To nikdy neudělám... Je to odporné...


A další vize...


Viděla v ní dva muže. Jeden byl určitě starší, měl blonďaté vlasy a zlaté oči, byl neuvěřitelně pohledný.
Druhý byl mladší, řekla by tak sedmnáctiletý, měl měděné vlasy, zlaté oči, a jestli byl jeho společník neuvěřitelně pohledný, tak on byl nádherný. Byli v lese, zprvu pouze stáli na místě, potom se rozeběhli ke stádu srn. Lovili je. Tak jako to viděla ve své předešlé vizi.


Už se nebránila, není jediná, která by to měla dělat. Rozběhla se, srna ji nejspíše ucítila, dala se rychle na úprk, ale proti Alici neměla šanci. Alice ji doběhla a zakousla se zuby do její kůže. Poté ji uklidila, odvalila veliký kámen, do díry po něm položila srnu a kámen vrátila zpátky na své místo. Pár dní zůstávala v lese, všímala si každého detailu, který na sobě zpozorovala. Byla neuvěřitelně silná a rychlá, na slunci se třpytila jako tisíce diamantů. Po nějaké době jí les nestačil. Pamatovala si, že vždy chtěla vidět moře. Vzpomněla si na to, když měla zavřené oči a snažila se na něco přijít. Byla na loďce, nakláněla se nad otevřenou vodu, někdo na ni mluvil, nějaký muž, ale když už byla blízko k tomu, aby mu pohlédla do obličeje, obraz zmizel.


Rozběhla se hledat moře. Běžela přes státy, věděla, že se musí stranit lidí, proto běžela lesy. Po dvou dnech běhu se před ní rozprostírala modrá hladina. Našla ho, konečně. Svlékla ze sebe ty špinavé šaty a skočila do vody. Řáchala se, skotačila. Potom spatřila muže, který bral její šaty do rukou, nahněvala se a udělala tu chybu. Do nosu ji udeřila ta nejlákavější vůně, kterou kdy cítila. Rozběhla se k muži a jedním rychlým máchnutím ruky ho připravila o vědomí. Už byla blizoučko jeho krční tepny, když se propadla pryč.


Tentokrát neviděla ty dva muže, o kterých měla vize. Byl to jiný muž. Mnohem krásnější než ten s bronzovými vlasy. On je měl blonďaté. Byl nádherný, měl vypracovanou postavu, ale jeho tělo kazily půlměsíčkové jizvy, viděla je všude, kde měl odhalenou kůži. Někdo mu musel hrozně ubližovat. Seděl někde poblíž nějakého města, cítila jeho spalující hlad, musel jít na lov. Cítila také jeho bolest a zármutek. Nechtěl jít na lov, ale proč? Proč se tak bojí? Zvedl hlavu a Alice spatřila jeho oči. Nebyly zlatavé, jako je měla ona, když koukala na svůj odraz ve vodě, měl je karmínově rudé, krvavé. Bolest přemohl hlad, rozběhl se k městu. Zastavil se v malinkatém parku, ve kterém byla pouze jedna mladá dívka, popadl ji zezadu a prokousl její tepnu. Po nějaké době ji něžně vzal do náruče, vytrhl strom i s kořeny a dal tam dívčino tělo. Opět byl plný strachu, zármutku a bolesti. Utekl co nejhlouběji do lesa a poddal se tomu.


Vize skončila a ona nedokázala zabít muže, kterého měla u nohou, popadla své šaty a vydala se ho hledat. Pochopila, že ji potřebuje, stejně jako ona potřebuje jeho.


Autor: Tessie95 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Future: 9. Osamělý:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře