Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » From playboy to husband - 19. kapitola

03.09.2014 (21:15) • Simiik • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 2396×

Počítala den za dnem. Už to bylo 48 dní, kdy si opravdu mohla říct, že nesní. Nemá noční můru, ve které si bere za manžela Carlislea Vittoriho. Její sen byl pravdou. Na střední by dala cokoliv na světě, aby se nynější situace stala pravdou. Jenže v tu dobu chtěla, aby ji Carlisle bezmezně miloval a požádal ji velice romantickým způsobem. Ze svých představ už dávno vyrostla a vyléčila se z nemoci jménem Vittori.

Seděla u stolu v jídelně a pozorovala svoji budoucí „tchýni“. Nikdy v životě by ji nenapadlo, že se jí přihodí taková absurdita. Ona – Esmé Plattová - bude jednou z Vittoriových. Bude, i když na krátkou dobu patřit mezi upíří smetánku. Bude jednou z těch „lepších“. Sama pro sebe se usmála. Blbost nad blbost. Ona nikdy nebude patřit mezi ně. Je příliš odlišná. Aspoň se tak cítila. Když viděla paní Vittori, jak elegantně kráčí po jídelně sem a tam a po telefonu vyřizuje nějaké pracovní problémy, uvědomovala si, jak zaostalá oproti ní je. Nedalo se jí vytknout nic. Krásná, štíhlá, milá a úspěšná, jak v práci, tak v soukromém životě.

Esmé se usmála v moment, kdy do jídelny vstoupil pan Vittori. Jako vždy se rozzářil, když viděl svou manželku. Jednou by chtěla Esmé taky zažít pouto, jaké mají mezi sebou ti dva. Proto nedokázala pochopit jednu věc. Proč se chová Carlisle jak naprostý debil a klátí jednu sukni za druhou? Ojede vše, co má sukni a říká mu bůh. Pochopila by, kdyby si řešil nějaké komplexy, ale ruku na srdce. Fyzický vzhled je u něj na jedničku. Psychický na bodu mrazu. Ani jeho rodina není zlá. Má milující rodiče, bláznivé strýčky a jeho sestřenice s bratrancem jsou jeho nejlepší přátelé. Tak proč musí být takový kretén?

Složitější, než Rubikova kostka. Tu jde složit, ale Carlislea jen tak někdo nesloží.

Najednou ji někdo objal zezadu kolem ramen.

„Vítám tě, budoucí švagrová přes koleno,“ zaševelila vesele Kate a usmála se na Esmé. Ta jí úsměv oplatila a pobídla ji, ať se usadí vedle ní. Společně se měly vydat pro svatební šaty i s paní Vittori. Esmé byla ráda, že jde i Kate. Paní Vittori i přes svou dokonalost naháněla hrůzu, nebo možná právě proto. Občas si ji prohlížela podezíravým pohledem a Esmé jen očekávala, kdy jim na tu frašku přijde a oba je vyhodí ze sídla. Jenže zatím jim to nějak vycházelo, aniž by oba tušili, jak to dělají.

„Těšíš se? Klidně si vyber ty nejdražší. Carlisle to platí z kapesného.“

Raději nechtěla vědět, kolik to jejich měsíční kapesné je.

„Abych přiznala, jsem trochu nervózní.“

Kate se usmála a povzbudivě jí stiskla ruku.

„To bude dobrý. Šaty jsou brnkačka, horší bude život s Carlislem.“ Esmé se musela zasmát.

„To máš pravdu, Kate. To máš svatou pravdu.“

„Nezahlédla jsi náhodou Demetriho? Poslední dobou se sídlu vyhýbá a přitom nemá důvod.“ Kate se nahnula k Esmé a zašeptala: „Nebo má důvod?“

Zaraženě hleděla do dvoubarevných očí Kate. Sama netušila, co by mohlo Demetrimu být, ale když se to vezme kolem a kolem, zpětně si uvědomovala, že od jeho návratu vztah mezi ním a Carlislem ochladl. A když s ním chtěla mluvit, odbyl ji. Dřív takový Demetri nebyl. Pamatovala si na několikero nočních telefonátů, kdy spolu proklábosili do rána. Brala ho jako dobrého kamaráda, který se znenadání vypařil a po nečekaném návratu se změnil. Hodně změnil.

„Netuším, na co narážíš, Kate. A co ty? Jak ses měla, kdy jsi vůbec přiletěla?“ pokoušela se změnit téma. Sice viděla na Kate, že o Demetrim spustí později, ale pro teď jí dala vale.

„Včera pozdě v noci. Přece jsem si nemohla nechat ujít výběr svatebních šatů a taky ti někdo musí krýt záda, ne?“ ukázala směrem ke své tetě a šibalsky se zaculila. „Ale měla jsem přijet daleko dřív… Nějak mi tam nesedla místní strava. Ze všeho se mi zvedal kufr… teda až na krev, tu tam měli opravdu luxusní, to se musí uznat. Někdy společně zajedeme do San Marina, jo?“

Esmé se křečovitě usmála. Stále si opakovala, že není ve snu a po tom měsíci a několik týdnů, by jí už mohlo docházet, že to tak není. Přesto bylo těžké přivyknout si na nový životní styl. Její spolupracovnice ve škole se domlouvaly na nákupech v místních střediscích. Upírská elita jezdí soukromými letadly do Evropy.

„Esmé, Kate, budete mě muset omluvit, ale nakonec s vámi nepojedu,“ přerušila jejich rozhovor paní Vittori. Esmé cítila, jak si jedno z jejích já oddechlo.

„Právě mi volali z finančního a objevily se nějaké nesrovnalosti.“ Mile se usmála na Esmé a Kate pohladila po vlasech. I když byla její tetou, Esmé připadlo, že přebrala úlohu matky. Nevěděla, co přesně se stalo s matkou Kate a Demetriho a ani do toho nechtěla šťourat.

„Marcus jede se mnou. Caius má dnes plavkovou párty, tak na něj, prosím, dohlédni. Nechci mít znovu potopenou jachtu,“ promlouvala paní Vittori ke svému manželovi, zatímco společně odcházeli z jídelny pryč.

„Plavková párty?“ vyhrkla ze sebe pobaveně Kate. Esmé se zasmála při vzpomínce, kdy musela osobně pomoci s výběrem plavek pro Caia. Občas si říkala, že měl Carlisle u něj pravdu. Magor nad magory.

…

Nakonec byla Kate ráda, že Sulpicie odřekla a odjela společně s otcem do společnosti. Nepřála si problémy, ale potřebovala se někomu svěřit. Uršula nalezla novou lásku, či jak nazvala vysokého ramenatého upíra, kterého Kate i Gie představila hned po příjezdu ze svatby Ziny. Na které byla Kate s bezdomovcem. A… vyspala se s ním. Neovládla se a její mysl zabloudila zpátky k té noci. Zrychlil se jí tep a cítila, jak jí zrůžověly tváře. Co všechno s ní dělal, kde se jí dotýkal. Vrněla blahem… ne, nevrněla, doslova křičela a vzdychala blahem. Vybavila si jeho temné oči plné chtíče, které chtěly ji. Ne Zinu, či tu ženskou, s kterou byl předtím, ale ji.

Na druhý den ho nebylo. Jediné, co po něm zbylo, byl papírek se vzkazem.

„Pokud nemáš deštník, tak si ho kup nebo pláštěnku. Hlásí déšť.“

A to bylo všechno. Déšť? Nevěděla, co přesně očekávala, až se probudí. Snad nějaké plané řeči, kterými se budou pokoušet prolomit trapnou situaci, ale ne, že zmizí. A už ho neuvidí. Zdržovala se ve městě, jak to jen šlo. V obchodním středisku by mohla pomalu kempovat, ale neobjevil se.

Ani jednou.

Navíc tu byl malý problém. Zatím byl malý, postupem času poroste a až přijde jeho čas, tak vyleze ven. Proto se potřebovala někomu svěřit. Uršula vrkala někde poblíž Paříže a Gia si užívala na svém ostrově daleko od Kate. A po telefonu by se těžko mohl řešit problém s nechtěným těhotenstvím.

Proto tu byla jako spása Esmé. Drobná, milá žena, která je natolik bláznivá a evidentně chudá, že si bere Carlislea. Od prvního setkání Kate připadala velmi sympaticky a doufala, že se ty dvě brzy spřátelí, což se i stalo.

„Nějak se v nich necítím. Možná to bude tím, že je to falešná svatba,“ vytrhla Esmé Kate z myšlenek, když přicházela z ložnice ve svatebních šatech. Nyní se obě po úspěšném nákupu nacházely v bytě Esmé. A Kate měla v plánu se svěřit a probrat to, co ji tíží. Musela si ulevit, jinak se brzy zblázní a zapadne ještě víc do rodiny.

„Nemáš nejmenší důvod, vypadáš v nich krásně. A co na tom, že je to obchod? Dej Carlisleovi čas, je v této oblasti krapet nechápavý.“

„Myslíš, že čekám, až se do mě zamiluje? Ne, to ani omylem. Nefungovalo by to, protože jeho ego nedokáže odstranit ani savo.“

„Když myslíš, jen mě napadlo, že stejně něco k mému bratranci musíš cítit.“

„Cítím, ale láska to není. Spíš odpor.“ Dokonce nakrčila nos, jako by něco smrdělo, což Kate rozesmálo.

„Co kdyby ses šla převléct? Ať tu zbytečně nejančíš.“

„Dobrý nápad, hned jsem zpět.“

Kate kývla a usadila se do křesla. Opřela si záda o opěrku a zavřela oči.

Je těhotná…

Bude matkou.

Prudce otevřela oči a narovnala se.

Proboha, bude matkou! Není připravená na to být matkou! Nechce být jako její matka! Co když taková nakonec bude?

„Kate, děje se něco?“

Pokoušela se uklidnit a zaměřit se na Esmé.

„Jak se to vezme. Mohla bych se ti s něčím svěřit, Esmé? Akutně potřebuju s někým mluvit.“

„Jistě.“

Esmé se posadila na bílou pohovku vedle Kate a čekala, až spustí. Vždy šlo mluvit lépe v mysli, než naživo.

„Vím, že mě sháníš už nějaký ten pátek, ale měl jsem čas teprve teď. Co se děje?!“

Obě se ohlédly za mužským hlasem. Kate netušila, o koho se jedná, dokud ho neuviděla.

„Garrette,“ vydechla jeho jméno napůl zmateně a napůl překvapeně.

„Katrino?“

Sevřelo se jí srdce, když zahlédla jeho u dveří. Nedokázala pochopit, vnímat realitu. Opravdu je to on?

„Vy se znáte?“ vyhrkla ze sebe zaraženě Esmé. Hleděla na Kate, která ji asi těžko vnímala. Pohlédla na svého bratra, který vypadal podobně.

„Ty… znáš mou se… sestru?“ promluvil směrem ke Kate.

„Esmé je tvá sestra???“ vyjekla o dost vyšším hlasem než obvykle.

„Můžete mi říct, co se to tu děje? A jak jste se, u všech čertů, zrovna vy dva seznámili? Protože, ruku na srdce, nemám nejmenší ponětí, jak jste se vy dva mohli potkat.“

Zároveň svou pozornost zaměřili na Esmé.

Garrett přistoupil k Esmé a odtáhl ji bokem.

„Co tu dělá?“

„Jak to, že se s Kate znáš?“

„Dlouhé povídání…“

Bytem se rozezněl vyzváněcí tón mobilního telefonu. Esmé věděla hned, kdo to volá. Budoucí manžel. Proto taky sháněla jak blázen svého bratra. Aby mu řekla, že se vdává. Sice je to obchod, ale měl by to vědět. Jenže ten jeden zabedněnec ji zase směle ignoroval a teď si sem vpálí jak velká voda a hledí na Kate jako na zjevení. Co se to tu děje?

„Co je?“ zavrčela do telefonu na Carlislea.

„Hned tam budu,“ odvětila, když si ho vyslechla a popadla klíčky od svého bytu.

„Evidentně si dva potřebujete něco vyříkat. Jakmile přijdu, budu se ptát a to hodně,“ upozornila Kate s Garrettem a zanechala je samotné.

„Ahoj…nečekal jsem tě tu, abych řekl pravdu.“

„Deštník?!“

„Cože?“

„Jediné, co mi dokážeš napsat po noci, co jsme spolu prožili, je deštník?!“

„Ty si to pamatuješ?“

„Samozřejmě!“

„Myslel jsem, že…“

„Co? Ošukat a zapomenout? Jasně, proč ne. Myslíš, že jsem taková holka? Vyhledávám sex na jednu noc? Tak já ti něco řeknu!“ vyskočila z křesla a přešla k němu. „Během těch pár dní jsem postupně k tobě začala něco cítit. Přišlo to potichu a nenápadně se to plížilo do mého srdce, až se to tam usadilo a nechtělo to odejít. Od té doby, co jsi odešel, nedokážu přestat na tebe myslet. V hlavě se mi rodí několikero scénářů, jak si s jinými a dohání mě to k šílenství. Ani netušíš, kolikrát jsem byla v obchodním centru, abych tě aspoň zahlédla, protože pak bych se s největší pravděpodobností za tebou rozběhla a řekla ti, že…“ zarazila se, vzhlédla k němu. Nesmál se, což bylo dobré znamení. Aspoň sex s ní nebral jako vtip. Přešlápla z jedné nohy na druhou a nervózně si skousla spodní ret.

Ví to sotva pár hodin. Mít v rodině upírů doktora se vyplatí. Dokáže vám s jistotou potvrdit, že v sobě nosíte dítě.

„Asi jsi to blbě pochopila, Barbie, ale žádné love story nehledám,“ pronesl a odstoupil od ní. „Nejsem monogamní a na vztahy fakt nejsem ten pravej a už vůbec ne pro tebe.“ Otočil se a měl se na odchodu. Dřív, než stihla Kate zpracovat jeho slova, ho pevně uchopila za paži a donutila ho zastavit.

„Musím ti něco říct, měl bys to vědět,“ zašeptala. Znenadání její síla vyprchala pryč. Když ho ve dveřích spatřila, maličká naděje se vrátila a ona se ukolébávala slovíčky co když nebo kdyby. Byla naivní, když předpokládala, že k ní něco cítí? Byla natolik zaslepená svými vlastními city, že si automaticky vymyslela, že to cítí stejně? A co dítě? Nedokáže…

Pustila jeho paži ze sevření a očekávala, že odejde. „Katrino,“ vyslovil tichým hlasem její jméno a otočil se zpátky čelem k ní. Vzal její tvář do dlaní a zvedl ji tak, aby mu viděla do očí. „Možná nejsi ta, co vyhledává jen sex na jednu noc, ale já takový jsem. City stranou. Tak žiju. Zapomeň na mě, bude to pro tebe nejlepší cesta.“

Zabolely ji jeho slova, ale nějak mu nedokázala věřit. Hleděla do těch rudých očí, kterých by se měla bát, ale nedokázala to. Jeho oči byly něco, co ji přitahovalo a nutilo ji být s ním. Křičely na ni, ať neodchází. Využila chvíle, kdy byli u sebe a opatrně položila dlaně na jeho hruď. Zhoupla se na špičkách. Kdyby se pohnul směrem k ní, políbil ji. Viděla na něm, jak bojuje sám se sebou.

„Nemůžu,“ vyhrkl a odtrhl ji od sebe. „Prostě to nejde.“ Prošel chodbou a mířil k vchodovým dveřím.

Teď nebo nikdy. Rozběhla se za ním a ani nevěděla, co vlastně dělala, když ze sebe dostala dvě slova.

„Jsem těhotná.“

Viděla, jak jeho tělo ztuhlo. Možná se otočí a půjde k ní. Možná mlčky uteče a už ho nikdy v životě neuvidí.

„Se mnou?“ položil Kate otázku, aniž by se na ni podíval.

Chtěla popadnout vázu, kterou měla Esmé na poličce a hodit ji po něm. Copak je nějaká štětka, která se válí s každým v posteli?

„Jinak bych ti to neoznamovala.“

„Jdi na potrat. Jestli si to necháš, s mou pomocí nepočítej.“

Dnešek bych mohl nazvat zajímavým, protože jinak ho ani nazvat nešlo. Nejdřív na mě opilý Caius vycáká tu nejlepší krev pod sluncem, protože jsem ho „prý“ urazil a musel jsem okamžitě opustit jeho párty. Potom mi otec hodí na krk dvojčata s tím, že ho popadla a posedla nebo co ta jeho lůza. Múza to být fakt nemůže, stačí vidět jeho obrazy. Pak mi do bytu vpálí jak bohyně pomsty moje nastávající Es a štěká na mě, jako by měla pět set let v kuse menses a nakonec se tu objeví ubrečená Kate a oznámí nám, že budu strejda a Es teta, aniž bychom se museli brát. Protože moje milovaná sestřička se nechala nabouchat jejím bratrem, kterého ani neznám!

„Tebe zbouchl bratr Es? To jako vážně? Není den bláznivých historek nebo blondýnek, že ne?“ vyjekl jsem po několika minutách, kdy jsem se pokoušel vstřebat dnešní jobovku.

„Carlisle!“ okřikla Es. Taky nevypadala zrovna nadšeně.

„Sorry, prdelko, ale jako je to hodně ujetý. I když… na druhou stranu dítě… že mě to nenapadlo dřív. Es, sundej kalhotky a lehni si na postel. Dítě bude ideální výmluva pro naši svatbu.“

„Cože?“

„No šup, pravá, levá, ať to kmitá.“

„Když pominu fakt, že se mi zvedá kufr z myšlenky mít s tebou sex, pak tu máme ještě devět měsíců plných muk, hororový porod a pochybuju, že vychovávat malého playboye budeme dohromady. Jak tě znám, už si plánuješ jen samé párty a návštěvy nočních klubů. Takže sečteno podtrženo, kalhotky zůstanou, kde jsou a ty se kroť, hřebče.“

„Za pokus to stálo a nemusíš děsit Kate, už tak je dost bledá, teď začíná zelenat jako Hulk.“

Věděl, že Barbie bydlí kousek od sestry, ale že se ty dvě přátelí? To ho ani ve snu nenapadlo. Sousedské vztahy se udržují někde na předměstí nebo na venkově, ale ve městech? Navíc elita si drží odstup. Berou je jak prašivé psy. Proč tedy byla u Esmé v bytě? A…

„Jsem těhotná.“

Nesmysl.

Nemohla být těhotná.

Chtěla si ho u sebe udržet, protože ho neznala. Nevěděla, kdo doopravdy je. Viděla jen muže, který se jí vetřel do přízně. Chtěla ho mít u sebe, protože na ní působil jeho dar. Nic jiného v tom nebylo.

Tak proč si vymyslela tu bláznivost?

Mohla padnout na kolena a prosit ho, ať s ní je. Proč musela vytáhnout těhotenství? Copak si myslí, že je natolik stupidní, že jí uvěří? Není jednoduché přivést na svět poloupíry, kdyby to bylo snadné, dělá to každý.

Přestal chodit do kolečka a zastavil se. Ohlédl se ke dveřím, cítil pach svých stoupenců.

„Garrette, máme problém,“ oznámil mu Oliver vzápětí, když se objevil. Děkoval těm nahoře, že se konečně něco děje. Sestře zavolá později. Teď potřeboval vybít frustraci a vztek a taky…

Vzpomínky a myšlenky spojené s jeho Barbie.

Doufám, že se všem kapitola líbila. Taky bych ocenila vaše názory ohledně povídky. Hodně mi to pomáhá při psaní, děkuji. S.

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek From playboy to husband - 19. kapitola :