Ahoj, omlouvám se za zpoždění, zase... V kapitole máme našeho malého milého Emmetta. Potom je tam Alice, kterou poznáme, když je ve svém živlu... Holkám děkuju za komentáře, potěšilo mě to... Doufám, že se kapitola bude líbit. RaduCullen.
12.07.2013 (09:45) • RaduCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 11164×
4. kapitola
Pohled Damona
Emmett se na odchod ale neměl. Už tady byl asi tři dny a mně, kvůli němu, šla hlava kolem. Opravdu, ty píčoviny, co dělal, byla jedna velká stupidita. Ale nejvíc mně nasral, když se přiřítil domů. Bylo to asi takhle.
„Ahoj bratříčci, víte tu novinu? Mám práci,“ zařval na celý apartmán náš malý Emmítek.
„Ne, ty idiote, my bohužel nečteme myšlenky jako Ed,“ odsekl mu Jasper, který mu vůbec nevěnoval pozornost.
„Kde je vlastně Edward?“ zeptal jsem se. Edward ani Klaus tady nebyli, což bylo divný. Edward byl skoro pořád tady, nikam, kromě Laguny, nechodil. Seděl pořád doma, hrál na klavír nebo četl, poslouchal písničky od Debussyho. Klaus sice ven chodil, ale pokaždé byl doma brzo, někdy sice namol, ale byl.
„Nevím, kde je Edward, a vůbec mě to nezajímá. Takže, teďka ta novina. Mám práci, jak už jsem předtím řekl, nezeptáte se kde? Prosím,“ udělal na nás psí oči.
„Stejnak nám to řekneš, tak proč bychom se ptali?“ opáčil jsem mu.
„Tak fajn, když mě tak prosíte. Mám práci na vaší univerzitě. Přímo na vašem oboru. Jste šťastní?“ vykřikl radostně.
„To si ze mě děláš prdel, že?“ Bože, prosím řekni, že si ze mě děláš jenom zasranou prdel, jinak si půjdu hodit mašli.
„Ne, nedělám. Jsem asistent pana Mckoneryho. Budu mu pomáhat při laborkách a esejích, už se těším, jak s vámi budu dělat vaše eseje…“ dál jsem neposlouchal, ještě něco říkal, ale v mojí hlavně začalo blikat červené světýlko POZOR! Tohle bude průser! Nehorázný průser, jestli bude Emmett tady, a dělá asistenta Mckoneryho, bude ještě větší průser. Emmett si ze všeho dělá srandu, ale Mckonery srandu nesnáší. Je hrozně upjatý. Doufám, že si pro něj Rose co nejdřív přijde, jinak ho opravdu vykopu s toho zkurvenýho okna, ale nejdřív rozsekám na malinké kousky. Teď mě upoutalo něco, co začal říkat, pro jednou to bylo zajímavé.
„Ale taky vím, co bude v testech,“ zahýbal obočím. Teď jsem něco převážného zjistil. Můj bratr je kokot! Mám štěstí, že je jenom adoptivní. Jinak bych se šel zahrabat.
„K čemu by nám to asi bylo, když si pamatujeme všechno, co jsme v životě četli, slyšeli a viděli do detailu. Tak mi řekni k čemu nám to, kurva, bude?!“ zaječel na něj Jazz, alespoň se probudil ze své agonie, ve které nás ani nevnímá, teda alespoň jsem si to myslel. Já jsem vstal, řekl jsem, že jdu na lov a vypadl. Nevím, jestli bych to s ním déle vydržel. Začínám uvažovat nad tím, že sem přivezu Rose, aby si ho odvezla, jinak z jejího manžele zbude maximálně prach.
Za dvě hodiny
Přišel jsem domů, naštěstí tam nikdo nebyl. Šel jsem do sprchy, byl jsem skoro celý od krve, protože jsem si dal tři medvídky, Emmíttek bude smutný a bude plakat. To bude zase divadlo. No zpátky, trochu jsme si hráli na honěnou. Po sprše jsem se rychle převlékl a vypadl do Laguny, snad tam potkám tu božskou sousedku, když ne, tak se taky neposeru, sbalím jinou. Zamkl, seběhl schody a naskočil do auta. Vyrazil jsem a za chvilku parkoval před Lagunou, vlezl dovnitř a šel k baru. Dnešní noc bude Legen, počkej si, dární! Legendární!
Pohled Alice
Miluju tenhle týden! Miluju tenhle týden! Jop,jop,jop! Zpívala jsem si to v hlavě jak pominutá. Ani nevím, jak se na tenhle týden v roce, každý rok, těším! Fashion Week! Yeah! Už se nemůžu dočkat! Jakmile mě ten magor v léčebně přeměnil a já našla Bell, potom co jsme se přestěhovali do NY, se mi splnilo, protože Bell má dost nekonečný účty. Proto si můžeme dovolit skoro všechno. Ne! Co to plácám! Můžeme si dovolit všechno.
Každý rok tam s holkami jdeme, já si to nanejvýš užívám. Holky to sice moc nebere, ale trpí to tam. Protože jsme něco jako nejlepší kamarádky lomeno sestry, tak děláme skoro všechno spolu. Protože je oblékám na všechny možné párty, koncerty, rande atd. Nebudu vyjmenovávat. Ale tenhle rok to bude BOMBA! BOMBA NA DRUHOU! Představí se tam nejnovější kolekce od Chanela a Diora, Luise Vitona. Tohle je můj ráj! Car a El se taky těší, protože tam budou představovat nejnovější prádlo od Victoria Secret. A Bella, to je prostě Bella. Ta se v tomhle neorientuje. Ale, nevadí. Pokaždé, když tenhle týden v New Yorku začne, tak tam s námi jde a je jí jedno, jestli to zná nebo ne! A za to ji miluju! Je to moje nejoblíbenější sestra. Moje myšlenkové pochody najednou přerušil zvonek. Ano, byla jsem ve škole, ale vůbec jsem nevnímala přednášky, stejnak je to jedno, tenhle obor jsem studovala kolikrát na kolika školách. Je to nuda, ale asi nejlepší obor na téhle univerzitě.
Zvedla jsem se, rychle hodila věci do tašky a šla. Nevnímala jsem nic. Asi mi ani neskončila škola, ale jela jsem domů. Ale ještě než jsem odjela, napsala SMS holkám, aby do dvou minut čekaly u auta. A podle mého vidění, když holky dostaly SMS, se rozhodly. Takže jsem věděla, že tam budou. Než jsem došla k autu, tak jsem nás rychle, z rodinných důvodů, omluvila. Pak vystřelila k autu, nasedla, protože holky už na mě čekaly a jely jsme se připravovat na první večerní přehlídku. První přehlídka bude kolekce od Prady. Těším se. Už jenom stačí vymyslet, do čeho se oblečeme. Musí to být elegantní, ale sexy. Myslím, že budeme muset jet do obchoďáku. Pro Bells bych chtěla něco modré, dlouhé šaty. Pro Car růžové dlouhé šaty. El bílé krátké šaty. A nakonec pro mě asi dlouhé, žluté nebo černé šaty. Mezitím jsme dojely domů. Musím holkám oznámit, že ještě pojedeme nakupovat, abychom každému vyrazily na červeném koberci dech. Možná bychom tam mohly jít jako Four girls, ale nevím, jestli se holkám bude chtít. Samozřejmostí je, že jsme si objednaly černou limuzínu. Podívala jsem se na hodiny v mém pokoji. Počkat! V pokoji?! Jak jsem se sem dostala? No, to je jedno. To je už jedenáct! Máme jenom sedm hodin. To nestihneme! Musíme jít nakoupit, ke kadeřníkovi, na manikúru a pedikúru, k maskérovi, aby z nás udělal něco, co já bych nestíhala. I když umím krásně někoho nalíčit, nestíhala bych to. Všechny tři holky a ještě sebe. A k tomu ještě vlasy. Ale, teď už musíme jít, jinak ani nestihnu vybrat všem šaty.
„Holky, hned do auta. Musíme jet na nákupy!“ zařvala jsem do apartmánu.
„Alice, můžeš mi říct proč? Věcí máme hodně, proč nevybereš něco z toho?“ odsekla mi Bella. No jo, co se divím, ta nákupy nenávidí.
„Protože všechno jsme někde už měly, v tom jít nemůžeme!“ zavrčela jsem na ni.
„No jo. Už letím,“ řekla znuděným hlasem Bells.
Nasedli jsme do Bellina porsche a vyjely směr obchodní centrum. Musely jsme toho ještě hodně nakoupit.
Za tři a půl hodiny
V obchodním centru jsme byly tři a půl hodiny, ale sehnaly jsme všechno. Šaty pro Bells, El, Car i pro mě. Pro Bellu dlouhé modré šaty a modré páskové boty na podpatku. Pro El jsem vybrala krátké bílé šaty s černým krajkovým zdobením a černé boty na podpatku. Pro Car mám růžové šaty se zlatým lemováním, zlaté boty na podpatku. A pro sebe jsem koupila žluté šaty s holými zády, jednoduché černé lakované lodičky. Vypadaly jsme úžasně. Ještě skočit ke kadeřníkovi, potom do apartmánu a na první přehlídku. Nasedly do auta a vyjely. Dojely jsme, já jsem holkám dala příslušné tašky, aby se mohly jít připravit, a sama jsem se šla připravit. Oblékla jsem se do té nádhery a nazula lodičky, ještě jsem si dala rtěnku a vyšla. Car postávala u okna, už také oblečená. El zrovna vyšla ze dveří a zápasila se zipem na šatech, tak jsem došla k ní, zapnula jí to, usmála se na mě, poděkovala a šla se ještě přemalovat a obout si boty. Bella ještě nevyšla, což bylo divný. Tak jsem šla za ní do pokoje, když jsem vešla, Bella měla u ucha mobil a o něčem s někým diskutovala. Hned jak jsem vešla, s posledním „ne“ to položila.
„Kdo to byl?“ ptala jsem se.
„Volal mi…“
Já vim, chcete mě zabít, ale já to mám takhle ráda... nechat vás napnout. :D Teďka jsem na dovolené, ale notebook mám s sebou, takže snad něco napíšu. Rozhodně se budu snažit... Doufám, že se kapitola líbila... Budu ráda za smajlíka i za koment... Za nádherný obrázek vděčím Domcamerci.
Děkuju, RaduCullen.
Autor: RaduCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Four Girls 4. kapitola :
Super spěhej s další pátou kapitolou prosím zajímá mě taky kdo Belle volal
Ale asi jsem jí spíš přehlídl
Super spěhej s další pátou kapitolou prosím zajímá mě taky kdo Belle volal
super povídka, mám tuhle moc ráda, ale vůbec se mi nelíbí to dlouhé čekání mezi kapitoly ale jak už jsem psala mám ji moc ráda a těším se na pokráčko, tak prosím rychle pokračuj, ale fakt rychle jsem strašně zvědavá kdo Belle volal
super poviedka a som zvedavá na 5.kapitolu pls čo najskôr ju daj pls
Píšeš úžasně!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!