Že má upír velkou sílu, o tom nejsou pochyby.
Může ho však něco dostat? Přeci jenom, co kdyby?
Odpověď je jednoznačná, je tu jedna podmínka.
Na kolena ho srazí jen jedna malá vzpomínka.
13.04.2010 (07:00) • Bye • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1427×
III. Memories
Před chvílí opustil se svou rodinou letiště. Ostatní nechal v jejich autech daleko za sebou. Řítil se po Minnesota Drive nepovolenou rychlostí ve svém oblíbeném černém hybridním sedanu Mercedes S400. Cestě nevěnoval nejmenší pozornost, vše obstaraly jeho dokonale vyvinuté smysly.
To, co teď zcela zaměstnávalo jeho mysl, byly vzpomínky. Ty, o kterých si myslel, že se mu navždy podařilo potlačit. Bolestnější, než vzpomínky na smrt rodičů. Bolestnější, než vědomí toho, čím se po jejich smrti stal on.
Vzpomínky na oběť, která pro něho znamenala největší ztrátu života. Dočasného i věčného.
Opustil Ji. Muselo to tak být. Za žádnou cenu nechtěl dovolit, aby se z ní stala stejná zrůda, jako byl on sám. A setrvávat v jeho blízkosti pro ni bylo životu nebezpečné. Jasperův úlet byla pouze poslední kapka. Už předtím mu došlo, že je dříve nebo později vyčmuchají Volturiovi. A to by byl její konec. Ne, to by nikdy nedopustil.
Už nějaký čas se potloukal po Jižní Americe, kam ho zavedla stopa Victorie. Ztratil ji už před mnoha týdny, ale silou vůle si vsugeroval, že Ona je v bezpečí. Pouze do okamžiku, kdy mu volala Alice.
„Edwarde, musíš se hned vrátit do Forks,“ začala na něj chrlit.
„Ahoj, Alice,“ přerušil ji, „už jsme se o tom bavili. Rozhodl jsem se a tys mi slíbila, že Bellu přestaneš sledovat.“
„Nech mě domluvit, Edwarde, je to vážné, jinak bych ti kvůli tomu nevolala, nemyslíš?“ řekla naléhavě a schválně udělala pauzu, aby mu dala čas zhodnotit situaci.
V tu chvíli se mu sevřel žaludek, jediný orgán, kterému zůstaly lidské reflexy. „Povídej,“ snažil se o klidný tón.
„Bellu nesleduju, opravdu, ale víš, že některé vize si mě prostě najdou samy,“ začala Alice opatrně.
Jeho žaludek udělal další kotrmelec, při představě, co všechno by mu teď mohla Alice říct.
„Kdy jsi ztratil stopu Victorie?“ zeptala se ho.
Došlo mu to okamžitě. „Kolik mi zbývá času?“
„Právě se rozhodla, už vyrazila, ale myslím, že je pořád v Jižní Americe, takže bude mít jen malý náskok. My vyrážíme na letiště. Mohli bychom tam být do dvanácti hodin.“
„Dobře, mně dejte dvacet, snažte se ji držet co nejdál od Belly a od města. Až dorazím, ukončíme to.“ Jeho jindy sametový hlas teď zněl velmi tvrdě.
O osmnáct hodin později ho ve Forks čekalo překvapení. Ostatní se dostali do obrazu o šest hodin dříve, takže ho teď Carlisle v kostce poinformoval.
„Vlčí smečka z rezervace, se kterou máme smlouvu, se za naší nepřítomnosti rozrostla. Říkají, že ze setrvačnosti. Nyní jich je pět a očekávají, že časem zhruba dalších pět přibude. Nám se to každopádně teď hodí. Hned po příjezdu jsme se setkali s radou starších. O Victoriině příchodu už věděli a samozřejmě je rozrušil i náš náhlý dočasný návrat. Naštěstí mne vyslechli, takže jsme ihned udělali dočasnou dohodu o spolupráci.“
„Jaký je plán?“ zeptal se Edward věcně. Jednal teď jako stroj, nemohl si dovolit jednat pudově, nebo doknce zapojit city. Nesměl udělat chybu. Ne teď, když bylo v sázce vše…
Plán vyšel dokonale. Nejdřív nechtěl za žádnou cenu připustit, že bude Bella nevědomky návnadou, ale přesvědčili ho. Bella se skutečně vydala sama na útes, ovšem to, že doopravdy skočí nenapadlo nikoho. Victorie věděla, že má co do činění se smečkou vlků, ale zřejmě bláhově doufala, že jim proklouzne. Co však, zaslepená loveckou vášní, neregistrovala, byla přítomnost dalších sedmi upírů.
Nakonec se hodilo, že Bella skočila. Nic totiž neviděla. Neviděla, že v okamžiku, kdy se zhoupla na špičkách prstů, se k ní zezadu řítila Victoria, následovaná těsně pěti obrovskými vlky. A také neviděla, že ve stejném okamžiku se sedm upírů lehce přehouplo přes okraj útesů, kde čekali zavěšeni, jako netopýři. Neslyšela, že ve chvíli, kdy její tělo narazilo na vodní hladinu, se nahoře rozezněla ohlušující rána drceného kamení. Z temnoty pod hladinou neviděla šlehat plameny.
„Bello!“ zařval Edward, když akutní nebezpečí pominulo a jako první se dral ke kraji útesu.
„Počkej, to jí chceš zase udělat v hlavě guláš, pijavice?“ vztyčil se před ním najednou z polohy na čtyřech Jacob.
Rozběhnutý upír má větší páru než vlk v člověčí podobě, došlo oběma najednou, když se srazili a nekontrolovatelně se řítili do rozbouřených vln.
Bude to tak lepší, pomyslel si, a pouze kontroloval Jakobovu záchrannou misi. Jednu chvíli pod vodou měl pocit, že k němu Bella vztáhla ruku, že se na něj dívala, ale donutil se zůstat v klidu. Snad si později bude myslet, že viděla přelud…
Výpadovka z Forks. Opíral se o své stříbrné Volvo. Jakob stál tak daleko, jak to nutnost vzájemné konverzace jenom dovolovala. Ruce tlačil hluboko do kapes rozdrbaných džínových kraťasů. Oba krčili nosy.
„Jsem rád, žes ji do toho znovu nezatáhnul,“ začal Jakob.
Doopravdy Jakob v duchu křičel: „Už vypadni!“ Edwardovi cukly koutky.
Jakob zamrkal, došlo mu to. „Dalo mi to vážně dost práce ji z toho vysekat. A doopravdy myslím, že už bude dobrá. Potřebuju, totiž potřebuje, ještě trochu času.“
Edward to věděl, už věděl všechno, co Jakob za poslední měsíce viděl a cítil. Nejdřív měl na to štěně hroznej vztek. Málem se na něj vrhnul. Ještě teď se styděl za výbuch žárlivosti, který v tom okamžiku předvedl. Teď tu už zase stál starý Edward, všechno měl pod kontrolu, věděl, co je pro ni nejlepší.
„Promiň mi to předtím, dej na Bellu pozor,“ řekl jenom a nasedl do auta. Musel odjet. Hned. Jinak by to znovu nedokázal.
„Bella,“ zašeptal znovu.
Od té doby to jméno nikdy nevyslovil. Dnes poprvé. Seděl ve svém voze, před rodinným srubem v Bear Valley, ruce položené na volantu, motor na neutrál tiše vrněl. Ostatní už byli dávno doma. V krku ho pálila důvěrně známá chuť. Důkaz, že se mu to celé jenom nezdálo.
xxx
Autor: Bye (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Forest Love III. Memories:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!