Takže je tu po delší době opět kapitola. Užijte si ji, už jich totiž moc nebude, lépe řečeno toto je asi předposlední :)
19.11.2009 (06:30) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1962×
51) Zkouška
Emmett:
Přípravy byly horší, jak na třetí světovou. Do pěti ráno vedla Lissa strategické útoky střídavě na Bellu a Edwarda, aby je obměkčila a oni svolili její „hodiny ovládání“ s Ness. Když se jí to konečně podařilo a já chtěl vyvěsit vítězný prapor a odklidit mrtvé, objevil se ve dveřích Jacob. Lissa se nešťastně a vyčerpaně svezla na sedačku. Jeho oči totiž jasně vyjadřovaly nesouhlas. Zůstal stát ve dveřích a snažil se vypadat nesmlouvavě.
„To nedovolím.“ řekl prostě a zkřížil ruce na prsou. Protočil jsem oči.
„Tebe se nikdo neptal, takže vysmraď.“ vystrkal jsem ho opět ven a zavřel za ním dveře. Lissa mě obdarovala zářivým úsměvem, Rose Lissu varovným a Jacob naštvaně kopl do dveří.
„Jacobe! Ty dveře jsou nové! Jestli dopadnou jako ty včerejší, tak si mě nepřej.“ zavrčela Esme a za dveřmi se ozvalo naštvané zafunění. Ač byl Jacob jakkoli velký ignorant, po včerejším kázání nad rozbitými dveřmi nehodlal Esme opět naštvat.
„Jak jsem řekl, nedovolím to.“ zavrčel.
Oknem jsem viděl, jak se přeměnil a začal se opět drápat na tu vysokou borovici, kterou včera zlomil. Její větve stále zasahovaly přesně do Lissina pokoje. Odtamtud se chtěl pravděpodobně dostat k Ness, která u nás dnes přespala. Škodolibě jsem se zasmál, vyběhl jsem nahoru a ve vteřině jsem byl dole a držel ji v náručí. V horním patře se ozval řev. To Jacob zůstal zaklíněný v Lissině pokoji a snažil se odstrčit několika tunový kvádr, který jsem postavil za dveře. Edward na mě upřel vražedný pohled.
„Ty cvoku! To je hrobka Carlisleho prastrýčka!“ zasyčel a po očku sledoval, jak Carlisleho oči vzteky tmavnou.
Poškrábal jsem se na hlavě. „A já si říkal, jaký jsem měl štěstí, že jsem měl ten kvádr po ruce.“
Carlisle mě probodl pohledem. Ness mezitím v mém náručí vyjeveně mžourala okolo. Když spatřila Lissu, usmála se na ni. Pustil jsem jí na zem.
„Dobré ráno.“ zacvrlikala a podívala se tázavě na tátu.
„Ne. Dneska ne. Ani náhodou Ness.“ tak to znělo nesmlouvavě. Brácha bere to otcovství poslední dobou až moc vážně.
„Proč ne?!“ zaprotestovala Ness a já se k ní přidal. „Jo. Proč ne? Lissa pět dní nejedla a Jacob je na návštěvě u strýčka.“
Ness se na mě s podezřením podívala, ale pak raději zakroutila hlavou a polkla otázku.
„Právě, že pět dní nejedla! Nevystavím Ness takovému nebezpečí.“ V jeho hlase znělo varování: „Jestli ještě cekneš, tak si mě nepřej!“ ignoroval jsem to.
„A to to chceš zkoušet, až bude plně nakrmená?! Co to pak bude za zkoušku?“
„Kazíš mi dceru.“ zavrčel.
„To já rád.“ zašklebil jsem se.
Dloubnul jsem Ness do zad. Té to konečně došlo, využila toho, že Edward právě střádá plány, jak mě zabít a popošla pár kroků k Lisse.
Když to bráška spatřil, daroval mi ještě pěknou herdu do zad a vzápětí byl na druhém konce místnosti – u Lissy a pevně ji svíral.
Za oknem jsem viděl, jak něco červenohnědého padá z nebe. Nebo lépe řečeno z druhého patra. Jacob se s dutou ránou svalil do trávy a začal nervózně běhat do kolečka. Při každém třetím se podíval do okna a zrychlil. Po chvilce z něj byla pouze hnědá skvrna, pobíhající po dvorku. Já jenom čekal, kdy se konečně kousne do ocasu.
Nesss mezitím došla do poloviny pokoje. Byla asi na osm kroků od Lissy. Ta se zdála zatím v pohodě. Edward, Tod a Carlisle stály za Lissou a já udělal pár kroků k nim, aby se neřeklo, že tu jen tak postávám. Alice nervózně pokukovala z okna a házela na hnědou skvrnu vraždící pohledy. Kvůli Jacobovi nic neviděla. Esme a Bella se k sobě tiskly v polovině vzdálenosti mezi Lissou a Ness a Jasper hlídal Lissiny emoce.
„Takovou ochranku nemá ani americký prezident.“ uchechtl jsem se. Nikdo na to ale nereagoval.
Zklamaně jsem se podíval z okna. Tam se alespoň něco dělo. Když už se zdálo, že se Jacob kousne do ocasu, zastavil se a sedl si na zadek. Pak se nemotorně zvedl a snažil se jít směrem k domu. Hlava se mu ale stále točila a tak nebyl schopen jít rovně. Tlapy se mu pletly jedna do druhé a párkrát zakopl a svalil se do trávy. Dostal jsem nový záchvat smíchu. Ness mezitím konečně postoupila a byla od Lissi asi na tři kroky.
Jacob na druhý pokus konečně vyskočil na verandu, opřel tlapy o okenní parapet a díval se dovnitř. Hlava se mu stále kývala sem a tam, jazyk měl vyplazený.
Ness zbýval poslední krok. Roztáhla ruce a objala Lissu. Tím dokonale odrovnala všechny okolo, včetně mě. Lissa ji ale objetí opětovala a sevřela ji tak pevně, až Ness zalapala po dechu. Obě se rozesmály. Edward se konečně vzpamatoval a odtáhl Ness dál od Lissy, za což mu věnovala vyčítavý pohled. Rozesmál jsem se a zároveň otevřel dveře, abych dovnitř pustil Jacoba. Ten vtrhl do místnosti, přičemž ohobloval rám dveří (stále se mu trochu motala hlava), jako šťastné štěně se rozeběhl k Ness a oblízl jí tvář.
Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Falling star - 51. Zkouška:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!