Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 44. Věznitel, nebo přítel?

Knizka

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Falling star - 44. Věznitel, nebo přítel?Další kapitola, prosím pište komentáře, jenom kvůli nim v této povídce pokračuju ;)

17.10.2009 (16:30) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1930×

44) Věznitel, nebo přítel?

 

Jakmile jsem doknčila svůj příběh, odtáhla jsem od ní ruku, skousla ret a čekala, na její reakci. Stále seděla mlčky, oči zavřené, čelo trochu zamračené. Rychle jsem zkontrolovala, jestli ještě dýchá. Dýchala.

Uplynulo několik dlouhých vteřin a pak oči pomalu otevřela. Strnula jsem. Co bych dělala, kdyby mě teď pro to co jsem, začala nenávidět? Jak bych unesla, kdyby se ode mě s odporem odvrátila? Úzkostlivě jsem jí pohlédla do očí. K mé úlevě jsem v nich žádnou známku odporu, ani strachu neviděla. Naopak. Její oči zářily. „Já to věděla! Věděla jsem, že nejsi jako my ostatní! To je úžasný! A Alice vážně dokáže vidět budoucnost? Jacob vypadá opravdu překrásně, asi ti ho budu závidět. Ty jo, taky bych chtěla mít takovou rodinu…“ slova se z ní hrnula tak rychle, že mi nezbylo nic jiného, než jen tupě zírat. Skvělé? Jí to připadá „skvělé“?! Ness nepřestávala mluvit.

„A tvůj táta čte myšlenky? Jé promiň, tobě asi vadí ta krev co? Klidně si odsednu…“

„N..ne, klidně seď, už je to v pohodě.“ vykoktala jsem ze sebe.

„Liss, já to nechápu, právě jsem ti oznámila, že moje rodina se živí krví a tobě se to zdá skvělé?“

„Vždyť se živíte jenom zvířecí krví.“ pokrčila rameny.

Musela jsem se zasmát. V tom měla pravdu. Lissa se zasmála se mnou a já ji pevně objala. Bylo to jiné, než když se mi předtím vrhla kolem krku. Teď jsem si její blízkost vychutnávala. Lissa mi položila hlavu na rameno. „Teď je řada na tobě.“ nechápavě se na mě podívala.

„Jak si se sem dostala ty?“

Lissa se zamračila. „Katarine – ta, co si jí táta nabrnknul místo mámy si nedávno našla milence. Na dnešek s ním měla domluvenou schůzku, a jelikož jsem jí náhodou zaslechla, jak s ním mluví telefonem, rozhodla se mě uplatit. Vzala mě s sebou do města, dala mi peníze, abych si něco koupila a vytratila se.“ pokrčila rameny. „Řekla mi, že se sejdeme za dvě hodiny. Vůbec jsem nevěděla, kam mám jít, navíc ještě začalo dost pršet, tak jsem to vzala takovým malým parčíkem a než jsem se nadála, najednou mě někdo unášel v náručí pryč. Byla to neskutečná rychlost, nikdy jindy jsem se tak rychle nepohybovala. Tak mě to zaskočilo, že než jsem začala křičet, už jsme byly v podzemí a pak mě hodil k tobě.“ zamračila jsem se.

„Takže nevíš, co to bylo za město, kde tě Katarine vysadila?“

„Vůbec nevím, cestou jsem se kolem nedívala, ale mohli jsme jet tak hodinu, možná hodinu a půl.“ Liss se zatřásla.

„Je ti zima?“

„No, jsem celá promočená, i v té rychlosti, kdy mě unášel z města, jsem stihla zmoknout.“

„Počkej, něco vymyslím. Jak se zdá, tak ten, co nás tu má věznit má pro nás docela pochopení, nevšimla sis?“ mrkla jsem na Lissu a doplazila se ke dveřím. Zabušila jsem a po chvilce se na chodbě ozvaly kroky. O vteřinu později se otevřelo okýnko.

„Mohl bys nám přinýst nějaký dřevo?“ sama jsem se v duchu zasmála tomu, jak divně to vyznělo. Jeho oči sklouzly na bledou a třesoucí se Lissu. Pak přikývl a v okamžiku byl pryč. Přišourala jsem se zpátky k Lisse a vzala do dlaní její ledové ruce.

Po chvilce se znovu otevřelo okénko. Muž za dveřmi nejdříve zaváhal, ale pak otevřel dveře a vysypal nám náruč polínek k nohám. Poprvé jsem z něj viděla víc než oči. Mohlo mu být asi tak šestnáct. Měl vypracovanou postavu, sněhobílou pleť a černé vlasy mu padaly do čela. Když  ho Lissa spatřila, slyšela jsem, jak vydechla. On to samozřejmě také slyšel a na tváři se mu mihl úsměv. Ten však v zápětí zmizel, když si uvědomil, že nechal otevřené dveře. Obrátil se na patě a chtěl odejít, pak se ale znovu otočil k nám, došel k Lisse, sundal svůj dlouhý, černý plášť a přehodil jí ho kolem ramen. Všimla jsem si, že měl celou dobu čelist pevně sevřenou. Pak bez jediného slůvka spěšně odešel.

„Děkuju!“ zavolala za ním Lissa, jakmile se vzpamatovala. A pak se naštvaně otočila na mě. „Říkala jsi, že jsou zlí, že mají rádi lidi, jenom k jídlu.“

„Liss, sama jsem z toho zmatená. Možná existují výjimky. Ale stále je tu fakt, že pije lidskou krev.“

„To je jedno. Ale má dobré srdce. Třeba mu ještě nikdo neřekl, že může existovat jiný způsob života.“

„Tak mu to řekni.“ zazubila jsem se. Lissa cosi zamumlala a pak byla potichu.

Nechala jsem to bez komentáře, přitáhla si jedno z hromady polen a položila na něj dlaně. Téměř hned vzplanulo. Lissa sebou trhla, pak ale okamžitě natáhla ruce k ohni, aby se zahřála. Myšlenkami bloudila ale někde hodně daleko. Zabalila se těsněji do černého pláště, tak, že jsem jí skoro neviděla.

Po nějaké době polínko dohořelo a tak jsem přidala další. Když se venku setmělo, ozvaly se na chodbě opět kroky. Lissa zbystřila. Znovu chvilka zaváhání a pak se dveře otevřely. Lissa si dala tentokrát hodně záležet, aby na sobě jeho přítomnost nedala nijak znát. V ruce držel tác s pestrou směsí jídel. Zřejmě si nebyl jistý, co rády jíme a tak vzal od všeho něco. Položil tác před nás, zabloudil pohledem po Lisse a pak se vytratil.

Jakmile se za ním zavřely dveře, vyprskla jsem smíchy. Lissa mě bouchla loktem do boku a rychle se natáhla pro jablko. Chvilku ho přendávala z ruky do ruky a pak z ní vypadlo. „Ale musíš uznat, že je milej.“ V duchu jistě přidala dalších deset pozitivních vlastností. Ale já měla i přesto stále minimálně jednu negativní. On je upír a ona člověk. Stejně jako moji rodiče, uvědomila jsem si. Ale s nimi to bylo jiné. Táta se neživil lidskou krví. Zamrazilo mě, když jsem si uvědomila, jak to dopadlo. Jaké bylo jediné řešení pro jejich nerovný vztah. Nechtěla jsem, aby se Liss stala jednou z nás.

 

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 44. Věznitel, nebo přítel?:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře