Tak konečně další dílek, s menším zpožděním, doufám, že to nevadí a bude se vám líbit ;) A moc prosím o komentáře, díky
31.08.2009 (15:30) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2230×
38) Den první, 2. část
Ness:
„Kdo rozdělá oheň?!“ zvolal kolem čtvrté hodiny učitel. Emmett se vyřítil ze stanu a začal zuřivě skákat a mávat rukama. „Já, já!“ Všichni se na něj pobaveně podívali a moje rodina ho provrtala pohledem. Nikdy sem si nepředstavovala, jak těžké je zbavit se snězeného jídla a podle mámina výrazu jsem usoudila, že to není ani moc příjemné. Nedivila jsem se, že s Emmettem odmítali promluvit.
Učitel mezitím donesl k ohništi březovou kůru a nějaké třísky. Pak Emmettovi hodil krabičku sirek. „Tady máš a žádný papír!“ Emmett se ušklíbl.
„Jasně, pane profesore.“ Počkal, až učitel odejde a pak se otočil na mě.
„Ness? Pomůžeš mi?“ zkřížila jsem ruce na prsou.
„Ne.“
„Ness, prosíím! A nebudu mít celý večer žádný vtipy na Jacoba.“ udělal psí oči.
„To by sis taky zkusil.“ zahrozila jsem a promnula si ruce.
„Nessinko! Přece mě v tom nenecháš!“ Zamračila jsem se. Učitel byl daleko a spolužáci se bavili mezi sebou. Přistoupila jsem k ohništi a klekla si.
„Ale necháš mě řídit tvůj Jeap.“ vypálila jsem – Emmett si před třemi dny koupil nové auto a nikoho k němu nepustil blíž, než na pět metrů.
„Nestačí ti si do něj jenom sednout?“
„Ne, chci řídit.“
„No tak jo..“ na tváři se mu objevil bolestný výraz. Zazubila jsem se.
Emmett odsunul kůru a třísky stranou a postavil přede mě obrovský kus klády. Povzdechla jsem si. No dobře. Položila jsem dlaně na hrubou kůru a asi po dvou vteřinách vzplanulo dřevo plamenem. Usmála jsem se.
„Neuvěřitelné, jak jste to dokázali?!“ ozvalo se mi za zády a já nadskočila. Za námi stál profesor. Srdce se mi zastavilo. Viděl mě? Zkoumala jsem učitelův obličej.
„Úžasné. Tak rychle a takový oheň!“ usmál se a odešel nasekat další dřevo. Zhluboka jsem si oddechla. Emmett se ušklíbl. „Snad ses nebála?!“ praštila jsem ho do ramene.
„Viděl jsi, jak rychle vzplanulo to dřevo? Tak sklapni!“
16:04
Rose mě ignoruje (to ale nevadí, ukradl jsem jí žádost o rozvod, ale pšt!). Edward na mě mluví pouze tehdy, když mi chce něco zakázat (to mi vadí trochu víc). Bella se mnou taky nemluví (a co by mi taky říkala?). A Ness je na mě asi trošku naštvaná (nepochopil jsem proč a docela mi to vadí). Už aby byl večer, umírám nudou… teda, ne doslova.
Edward:
Když se začalo smrákat, seskupili jsme se zase všichni u ohniště. Myslel jsem, že Emmetta uškrtím, když jsem je viděl zapalovat oheň. Naštěstí učitel nic divného neviděl. Naštěstí. V plánu bylo opékání vuřtů a táborové písně. Kvůli tomu jídlu jsme Emmetta raději posadili mezi sebe. Já po jeho levici, Rose (za velkého přemlouvání) po pravici a Ness s Bellou po stranách. Byl obklíčený. I tak jsem byl ale neklidný. Jak je možný, že v jeho myšlenkách nevidím nic špatného? Naučil se – jako Alice – myslet na jiné věci, když jsem blízko? Jeho myšlenky byly dokonale čisté. Skoro jsem ho nepoznával. Zrovna teď myslel na to, jak rád by si zazpíval. Divné.
Emmett:
Kolem osmé se mi moje přání vyplnilo. Učitel vyndal kytaru.
„Tak co? Zazpívá nám někdo sólo?“ Tohle byla moje šance.
„Já!“ zařval jsem dřív, než kdokoli ze spolužáků stačil otevřít pusu. Učitel mi s úsměvem pokynul a já spatřil Edwardův pronikavý pohled. Ale no tak, bráško, přece by ses mě nebál.
Ness:
Střelila jsem pohledem po Emmettovi a čekala, co se bude dít. Emmett se zazubil, nadechl a začal zpívat (nebo spíš recitovat) „písničku“:
Jedna rodinka upírů,
žila si ve Forks v poklidu,
když tu k nim přišel človíček,
jednoho z nich mazlíček,
…
A pak se stalo několik věcí najednou. Táta Emmetta udeřil do břicha, Rose mu dala facku, mamka mu dala herdu do zad a já vystřelila z ruky maličkou ohnivou kouli, která mu propálila díru na tričku. A to vše v jediné vteřině. Emmett přestal zpívat, zařval a pak ztratil rovnováhu a spadl z lavičky do trávy. Spolužáci se rozchechtali a Emmett po chvilce začal také vydávat tlumené chechtání zpod lavičky.
Táta ho vytáhl za límec zpátky na lavičku a nespouštěl z něj oči. Emmett se nepřestával smát. I poté, co se uklidnil a učitel začal hrát na kytaru, táta stále držel Emmetta za krkem a bedlivě ho sledoval. A Emmett vypadal … spokojeně.
A pak se konečně ozval zvuk, na který jsem tak dlouho čekala. Lesem se neslo hlasité zavytí. Vyskočila jsem, sebrala krabičku plnou opečených vuřtů, kterou jsme za ten večer po okraj naplnili (tentokrát ji Emmett neproděravěl) a spěchala za Jacobem. Tátovi jsem poslala myšlenku, že se vrátím brzy a co nejtišeji vběhla do lesa, kde jsem padla do náruče mému hladovému příteli.
22:36
Ness je někde v lese s Rexíkem, nikdo se mnou nemluví. Rose má kopii žádosti o rozvod. Ale stav je 2:0. Měl bys hejbnout, bratříčku!
PS: Za to propálené tričko mě Alice zabije…
Prosím komentáře ;)
Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Falling star - 38. Den první, 2.část:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!