Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 37. Den první, 1. část

a hOp!xD


Falling star - 37. Den první, 1. částTak další kapitolka, nějak jsem se rozepsala, takže z prvního dnu udělám více částí. Doufám, že se vám bude líbit ;)

37) Den první, 1.část

Tak jsme konečně stáli na nádraží. Řeknu vám, poté, co se ráno seznámili s mojí zkouškou stanů jsem myslel, že se vážně už nikam nepojede. Esme mi dokonce hrozila, že mě vyhodí z domu. Ale byli jsme tady. Já, Rose, ověnčena dvěma obrovskými batohy, ( v ruce svírala žádost o rozvod, na které chyběl už jenom podpis) Edward, drtící v ruce telefon, kdyby měla Alice náhodou nějakou vizi (což bylo díky Jacobovi dost nepravděpodobné), Bella, která mě provrtávala vražedným pohledem a Ness, která se těšila, až se večer sejde s Jacobem. Jo a ještě Roselinka s Emmettkem. Ještě jednou jsem si projel všechny potřebné věci. Vše připraveno. Stáli jsme kousek od zbytku třídy, naší třídní a ještě jednoho učitele (jmenuje se Robert), o kterém si každý ve škole myslel, že je trošku jinak orientovaný. Ušklíbl jsem se. Na něj jsem taky nezapomněl. Tenhle výlet bude stát za to. Edward se na mě zamračil. Poznal něco? Rychle jsem stočil myšlenky na Roselinku, která mi ležela v rukávu. Budu si muset na bráchu dávat pozor.

 

Nádražní halou se ozvalo hlášení o příjezdu vlaku, který směřuje do La Push a my se rychle vydali na třetí nástupiště. Naskákali do vlaku a vtěstnali se do kupíčka. Sedl jsem si až dozadu, k okýnku. Zazubil jsem se na mojí otrávenou rodinu a vyndal modrý sešítek – Lodní deník. Vytáhl tužku a začal psát.

 

12.6, den první, 9:32

Jakožto pověřenec, který vede všechny zápisy naší výpravy, tímto počínám náš lodní deník.

Ale, kašlu na formality.

 

Tak je to tady. Konečně už sedíme ve vlaku a jedeme do  La Push! Všichni jsou otrávení (teda až na mě), ale to ještě nevědí, co jsem si na ně připravil J. Rose se mnou nemluví a stále vyhrožuje tou žádostí o rozvod. Edward mi právě teď čte myšlenky. Bella se mračí a kouká z okna. Ness se tváří vyrovnaně. Ta jediná se tam snad i těší. Edward má už zase flek na košili.

Zvedl jsem oči z deníku právě, když zkoumal každé místečko svého oblečení.

„Napálil! Nemáš poslouchat cizí myšlenky!“ radoval jsem se.

„Budu poslouchat cizí myšlenky, a zvlášť ty tvoje. To si piš.“

 

Edward přistižen při činu. Opravdu mi čte myšlenky.

Tak to je pro tuto chvíli všechno. Každý zážitek a skóre budu zapisovat.

 

10:12

Vystoupili jsme z vlaku. Sakra, při chůzi se vážně blbě píše.

10:34

Tak jsme na místě. Je to velká louka a já přicházím k mému prvnímu plánu, který se projeví až na konci výletu.

Ness:

 

Když jsme konečně dorazili, všichni odhodili batohy a dali se do stavění stanů. Emmett si pořád psal něco do deníku a já mu jenom mimochodem připomněla, že jestli něco provede, tak ten jeho stan bude hořet hodně rychle. Vypadal, jako kdybych mu zakázala Vánoce. S tátovou pomocí jsem postavila stan a pak jsme jen vyděšeně zírali na Emmetta. Postavil svůj stan v rekordním čase a … šel pomáhat ostatním spolužáků. To jsem nechápala. Emmett pomáhá? Chodil od stanu ke stanu a s milým úsměvem jim pomáhal postavit stan. Tohle nedopadne dobře. Viděla jsem tátu, jak se urputně snaží v Emmettových myšlenkách najít něco špatného, ale buď to tak dobře skrýval, nebo Emmett prostě jenom opravdu pomáhal.

 

Emmett:

 

11:03

Plán splněn. Nesmím sem ale nic napsat, Edward by to slyšel a všechno by zkazil.

11:45

Příprava oběda je v plném proudu. Vaří se guláš a bude se společně obědvat u rozlehlého ohniště. Všichni plánují, jak se nenápadně zbavit jídla. A já, jak jim to ztížit.

Rose:

 

Kolem dvanácté byl připravený oběd. Domluvili jsme se, že si sedneme co nejdál od spolužáků a jídlo naházíme do připravených nádob, které jsme si uchytili na provázek kolem krku. Neměl by to být problém. Lidské jídlo se mi opravdu hnusí. Ness si také vyžádala plechovku, i když zrovna ona by jíst mohla. Jak to bude dělat Emmett, to mi bylo jedno. Celou dobu se ale ochomýtal kolem nás a pak něco kutil ve svém stanu.

Edward:

Oběd. Vše bylo připraveno. Jakmile nás svolali, nabrali jsme si guláš a svorně se šli posadit na nejvzdálenější povalený kmen. Už jsme si sedali, když tu jsem zaslechl Emmetta.

„Pane profesore, mohl bych se vás zeptat na nějaké otázky ohledně biologie? Moje rodina se určitě taky ráda na něco zeptá, tak jestli byste byl tak laskav a posadil se k nám…“ To NE! Ne, řekni ne, řekni ne! Modlil jsem se v duchu.

„Proč ne? Těší mě váš zájem pane Cullene, rád vám na všechno odpovím.“ dodal s úsměvem a s plnou miskou guláše vykročil k nám.

„Pozor, jde k nám učitel!“ stihl jsem ještě rychle upozornit ostatní, která se s hrůzou v očích otočili na usměvavého Emmetta. „Dobrou chuť.“ poslal mi posměšnou myšlenku.

 

Naše nálada klesla pod bod mrazu. „Já ho zabiju. Já ho zabiju. Já ho uškrtím. Debil. DEBIL!“ vykřikovala Rose v myšlenkách. Bella vypadala, že bude zvracet. Lidské jídlo ještě nikdy jako upír nejedla. „Tak teď si to vyzkoušíš.“ šeptl jí neslyšně. Vzpomněl jsem si, jak uchváceně na mě koukala tenkrát, když jsem si s ní u oběda kousl do pizzi. Při té vzpomínce jsem se pousmál. Bella se na mě podívala jako na blázna. „Potom.“ šeptl jsem. Významně jsem poklepal na nádobu schovanou pod bundou. Při troše opatrnosti půjde použít.

 

Učitel vzal bohužel naši debatu opravdu vážně. Když Emmettovi došli otázky, začal se ptát on sám. Viděl jsem, jak se všichni nenápadně snaží vyhodit alespoň trochu do plechovky, ale profesor se každou chvilkou ptal někoho jiného a snažil se všem věnovat maximální pozornost. Bella snědla jedno sousto a při jejím výrazu jsem se musel rozesmát. Poté rychle hmatala po své nádobě. Když ji však otevřela, posedla ji panika. Vyděšeně se na mě podívala a stáhla štít, abych si mohl přečíst její myšlenky. V tu chvíli jsem už ale ucítil Nessinu ruku na rameni a Rosalininy křičící myšlenky. Všechny říkaly totéž. Plechovka nemá dno. Rychle jsem se podíval na svojí. Tam, kde mělo být dno, byla jenom zubatá díra. Všechny oči se upřely na Emmetta. Ten se jenom pousmál, a když se učitel nedíval, vylil polovinu guláše do vlastnoručně vyrobené nádoby. Rose ho vzteky nakopla tak, že vylil i zbytek guláše. „Díky.“ šeptl.

 

To už si profesor všimnul Emmettovo prázdné misky. „Ale, chutnalo vám? Nechcete si ještě přidat?“

„Ne, děkuji, ale byl výtečný.“

„To mě těší. A co vy?“ obrátil se na nás. „Téměř jste se toho nedotkli. Nechutná vám snad?“

„Chutná.“ zamručeli jsme všichni sborem a s velkým přemáháním strčili do úst lžíci guláše.

12:30

Nikdo se mnou nemluví, ale to je jedno. Hlavní je, že stav skóre se změnil na 1:0. Na ty jejich obličeje nikdy nezapomenu. Nejlegračnější byla ale Bella, když jsem jí to řekl, málem mě umlátila lžící. Nakonec všichni snědli asi pět lžic, pak ale naneštěstí učitel odešel a všichni to vylili do lesa. Já jsem raději rychle utekl.

13:15

Všichni stále zvrací. Jdu mezitím připravit další překvápko.

 

 

Moc prosím o komentáře, díky



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 37. Den první, 1. část:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!