Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 27. Oslava, ale čí?!

Stephenie Meyer


Falling star - 27. Oslava, ale čí?!Další kapitolka, dneska trošku kratší. Bude oslava, ale kdo vlasně bude slavit? No? Schválně, kdo to uhodne? xD Prosím o komentáře, díky ;)

 

27) Oslava, ale čí?!

 

A byl duben. Venku se trošku oteplilo a slunce začínalo hřát. Prožívala jsem nejkrásnější období svého života, těšila jsem se na každý nový den, protože jsem ho celý strávila s Jacobem. Byla jsem šťastná, jako nikdy. Každý den jsem prožívala naplno, jako by to měl být ten poslední. Spolužáci si zvykly na Jacoba, doprovázejícího mě každý den do školy a nikdo z kluků se mě už neodvážil oslovit. Ne, že by mi to scházelo.

 

Rose s Emmettem se chovali, jako čerstvě zamilovaní. Neodešli od sebe na víc, než jeden metr a v hodinách sedávali spolu. Emmett byl Rose tak zaměstnán, že neměl ani čas na pitomé hlášky na můj účet. Dalo by se říct, že se i Rose smířila s Roselinkou. Možná si ji dokonce oblíbila. Poslední dobou jsem jí několikrát viděla, jak ji drží v náručí, nebo jak jede společně s Emmettem jí vybrat nejdražší zrní. Roselinka za ní zase běhala po celém domě jako ocásek.

 

Na parkovišti jsem se rozloučila s Jacobem a šla přetrpět těch sedm hodin školy. Kde jsou ty časy, kdy jsem se tam těšila? Jediné, proč jsem dokázala zůstat ve škole, byla vyhlídka na společně strávené odpoledne, které jsme si naplánovali.

 

Při hodině matematiky mi ale na lavici přistál dopis. Nezaregistrovala jsem ale, odkud přiletěl. Váhala jsem. Mám ho vůbec otevírat? Co když mi zase píše nějaký kluk ze třídy? „Neboj, otevři to." sykl ze zadní lavice táta, když slyšel moje váhání. Rozložila jsem tedy psaní.

 

 

Dneska si s Jacobem nic neplánuj, chci, abys zůstala doma.

 

Co to má znamenat? Odkdy mi táta něco zakazuje? To mi chce zakázat se stýkat s Jacobem? Ani nápad! Rozčileně jsem se na něj otočila a chtěla mu pěkně od plic odpovědět, že Jacoba mi zakazovat nebude. Táta však nad mým zlostným pohledem zvedl ruce nad hlavu a zašeptal. „Já to nebyl, to on." a ukázal na Emmetta, který se mezitím nad mou bouřlivou reakcí řezal smíchy, div že nespadl ze židle. Když jsem si uvědomila, jak přehnaně a neoprávněně jsme zareagovala, zrudla jsem. Omluvně jsem se na tátu podívala. Poslední dobou jsem byla nějaká přecitlivělá.

 

Otočila jsem se zpátky k lavici. Nicméně ani Emmett mi nic zakazovat nebude. Rychle jsem na zadní stranu dopisu načmárala otázku:

 

Proč? Co se děje? Chtěla jsem být s Jacobem! BTW příště se alespoň podepiš!


Rychle jsem mu hodila psaníčko. Obratně ho chytil, rozložil a rychle napsal odpověď. Byla to pouze dvě slova.

 

Bude oslava.

 

Oslava? Jaká? Čí? Než jsem ale stihla odepsat a zeptat se ho na to, zazvonilo. Emmett si sbalil věci v rekordním tempu a rázoval si to ze třídy na poslední hodinu angličtiny. Zmuchlala jsem papír, naházela si učebnice do tašky a běžela za ním. „Počkej, čí oslava?" volala jsem za ním a snažila se prodrat davem studentů. „Nech se překvapit." to bylo vše, co jsem z něj dostala.

 

Celou poslední hodinu jsem si lámala hlavu nad tím, co se bude slavit. Dokonce jsem i zvažovala, jestli Emmett nechce slavit můj první měsíc s Jacobem. Na to byl trhlej dost, ale do toho zbývalo ještě pět dní. Nech se překvapit, taková dementní odpověď. Měla jsem sto chutí se na něj vykašlat a jet někam s Jacobem. „To bys o hodně přišla." zašeptal táta, jen jsem na to pomyslela. Ale ani on mi k tomu samozřejmě nic víc neřekl. Ok. Byla jsem až moc zvědavá na to, abych si to nechala ujít. Zvolila jsem kompromis. Budeme tedy s Jacobem u nás.

 

Po škole jsem jacobovi otráveně pověděla o změně plánu. Stejně jako mě, ani jeho nenapadal jediný důvod k oslavě. Bylo to k zbláznění. Všichni kromě nás dvou věděli, o co se jedná. Táta to slyšel v Emmettových myšlenkách a sdělil to mamce. Alice to zase řekla Jasperovi. Jenom před námi to tajili. Nervózní z představy, že nevíme, co nás čeká, jsme jeli domů. Emmett s Rose jel v džípu jako blázen, takže domů dorazili o hodně dřív než my.

 

Když jsme dojeli domů, začínala jsem být už opravdu zvědavá. Tak co se vlastně slaví? Byla jsem si jistá, že nikdo z rodiny narozeniny nemá. Rychle jsem vyběhla s Jacobem na terasu a otevřela dveře. Obývák jsem málem nepoznala. Všude visely ze stropu bílé krepové papíry a mašle. Na stole stála hromada dárků, pečlivě zabalených v pestrobarevných papírech. Před stolem stáli vedle sebe Emmett s Rose a usmívali se. Emmett držel v ruce hebounký polštářek a na něm si trůnila... Roselinka! Roselinka s obrovskou červenou mašlí kolem krku. Já ani Jacob jsme se nezmohli na slovo.

 

 

Moc prosím o komentáře, děkuju ;)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 27. Oslava, ale čí?!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!