Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Falling star - 15.Volturiovi přichází

Sněhurka-a-myslivec4

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Falling star - 15.Volturiovi přichází15. kapitola! Jak už bylo řečeno, Alice měla vizi, ve které přicházejí Volturiovi a v této kapitole se naplní. (Zde se odehrává děj před jejich příchodem)

11.05.2009 (18:00) • Nikol16 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4724×

 

15) Volturiovi přichází

Když jsem se 16. prosince probudila, bylo všude bílo. Stromy se prohýbaly pod tíhou sněhu a ze zasněžené garáže se nedalo vyjet. Venku bylo opravdu nádherně. Sluneční paprsky se odrážely od zasněžené krajiny a házely duhové odlesky. Navzdory té krásy mě polilo horko. Vzpomněla jsem si na Aličinu vizi. Volturiovi chtějí přijít, až bude vše pokryté sněhem. Klesla jsem zpátky do postele a přála si, být neviditelná. Po několik měsíců jsem na to úplně zapomněla a teď to na mě dopadlo plnou vahou.

 

Měla jsem v krku obrovský knedlík a nemohla dýchat. Nutně jsem potřebovala Jacobovu náruč. Mojí ochrannou skrýš. Stulit se do ní, pevně se k němu přitisknout a nikdy ho nepustit. Ale nebylo ještě ani 9 hodin a Jacob bude spát minimálně do 12. „Můžu?" Ozval se táta za dveřmi. Pojď. pozvala jsem ho v duchu. „Jacob už nespí. Je na cestě k tobě." Vzal mě do náruče. Nebyla tak pohodlná, jako Jacobova, ale v tuhle chvíli stačila, aby mě udržela pohromadě. Pevně jsem se k tátovi přitulila. „Neboj se Ness, nic ti neudělaj, nejsi nebezpečná a oni nemají proti tobě jedinou výtku." To už jsem věděla, sama jsem tenkrát těmito slovy utěšovala mamku. Ale teď jsem v nich začala pochybovat. „Kdy?" zeptala jsem se úzkostlivě. Taťka svrašti obočí. „Alice měla dnes ráno vizi. Už jsou na cestě. Měli by dorazit někdy odpoledně." Sevřel se mi žaludek. „Jacob už je tady, tak potom přijďte dolů jo?" Promluvil po chvilce taťka. Jenom jsem slabě přikývla. Položil mě zpátky do postele a já okolo sebe ovinula peřinu. Po schodech jsem zaslechla dupat Jacoba. „Ness?" ozval se Jacob ode dveří. Dneska jsem neměla ani sílu mu skočit do náruče. „Ahoj." hlesla jsem. „Ness, ty se jednou utrápíš, nic jsi neprovedla, tak čeho se bojíš?" pokrčila jsem rameny. Povzdychl si a vzal mě do náruče. „Alespoň se zkus tvářit trošku odvážně, nebo se z toho Bella zblázní a odveze tě někam na Měsíc. Viděl jsem jí před chvilkou v kuchyni. Vypadala nějak moc hystericky." ušklíbl se. No jasně. Mamka. Divím se, že mi ještě nezabalila. I když možná už jo. Nasadila jsem odhodlanou masku. Budu silná. „No, to je lepší." mrkl na mě Jacob. „A teď se pojď najíst, mám hlad, jako vlk!" Musela jsem se pousmát. Tohle přirovnání opravdu platilo doslovně.

 

Donesl mě až do kuchyně a posadil ke stolu. „Ahoj Ness." ozvalo se ze všech koutů. Mamka mi starostlivě dala pusu na čelo. Povzbudivě jsem se na ni pousmála. Emmett vzhlédl od rozehraného baseballového zápasu a rozesmál se. Zamračila jsem se. Co je tady zase k smíchu? „Co jsi tam s ní vyváděl, Jacobe? Vypadá, jako kdyby vylezla ze stodoly!" vykoktal Emmett a spustil hurónský smích. Jacob zavrčel. Uvědomila jsem si, že tu sedím v noční košili a neučesané vlasy mi trčí na všechny strany. Dneska jsem na ty jeho vtípky neměl náladu. Hodila jsem po něm chleba s marmeládou. Jelikož se právě válel po zemi, trefila jsem ho. Marmeláda se mu rozmázla na obličeji. „Skvělá trefa Ness." pochválil mě Jacob. Za schodištěm vykoukla Alice. Rychle skryla zděšený výraz (nechtěla ztratit jedinou spřízněnou duši, která s ní jezdila dobrovolně nakupovat) a přihnala se ke mně s kartáčem na vlasy.

 

Když se Emmett konečně uklidnil a sundal si z obličeje pořádnou vrstvu marmelády, prohlásil. „Už aby tu byli, s vámi je tu nuda jak v márnici. Myslíš, že zaútočí?" zeptal se Jaspera s nadějí v hlase. Sledovala jsem maminky pohled. Začala obrovskou rychlostí těkat pohledem na mě, Jacoba, Jaspera, Edwarda, Emmetta a pak se zahleděla na glóbus, postavený v obýváku na skříni. Tatí? Myslím, že bys měl mamku rychle rozptýlit, nebo do pěti minut odjíždíme na Island! Poslala jsem taťkovi rychlou myšlenku. Anebo by možná stačilo zabít Emmetta. Dodala jsem. Taťka se usmál, lysáčky na mě mrkl, vzal mamku kolem  pasu a začal jí líbat. Nejdřív vypadala, že se bude bránit, ale po chvilce se na tátu vrhla a zuřivě mu polibky opětovala. Jediná metoda, jak jí nejlépe rozptýlit. Po chvilce se oba svalili na gauč a zavalili tak Emmetta, který je s přiblblým úsměvem sledoval. Super, dvě mouchy jednou ranou. Pochválila jsem tátu.

 

Po snídani jsme se všichni usadili v obýváku. Domluvili jsme se, že vlci budou při našem setkání s Volturiovými v lese, podél louky. Jen pro jistotu. S mamkou jsme se nemuseli bát. Alice stanovila čas jejich příchodu na 4. hodinu odpoledne.

 

Je neuvěřitelné, jak chvíle, které se tak obáváte, přichází nemožně rychle. Sledovala jsem ručičku hodin v kuchyni a přála si umět zastavit čas. Všichni seděli nehybně a vyčkávali. V televizi běžel film, ale nikdo ho nesledoval. Já seděla u Jacoba na klíně, Alice prohledávala budoucnost a Táta ji sledoval s ní.

 

V půl čtvrtý se oba najednou zvedli. „Jsou kousek odtud, musíme jít." pronesla Alice s očima pořád v budoucnosti. „Bohužel nic jiného nevidím, jelikož tam budou vlci, ale vypadá to, že mají nového člena. Přijde jich ale pouze pět."  Jacob mě vzal za ruku a vyrazili jsme. Alice nás viděla na stejné louce, jako tehdy, kdy mě považovali za nesmrtelné dítě. Nastoupili jsme do aut a rozjeli se.

 

Po chvilce jsme dorazili na místo. Došli jsme na okraj louky, otočili se k lesu zády a čekali. Za sebou jsem cítila upřené pohledy jednadvaceti vlků. V posledních čtyřech letech přibyli další nováčci.

 

Asi po pěti minutách čekání jsem ucítila, jak se taťka vedle mě napjal. Jacob, v lidské podobě mě chytil za pěvně za ruku. Kolem nás se rozprostřela průhledná bublina - mámin štít. Nasadila jsem odhodlaný výraz a zahleděla se do dálky. Proti nám se z lesa neslyšně vynořilo pět postav v černých pláštích. Jacob mě políbil na čelo. Zatajila jsem dech a pevně čelila osudu.

 

 

 

Moc prosím komentáře, díky

Autor: Nikol16 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Falling star - 15.Volturiovi přichází:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře