Dnes se opět náhodou všichni potkají. Při jaké to bude situaci a co se stane? To si, prosím, přečtěte. Děkuji všem za tolik komentářů. Snad se jich tu tolik objeví jako minule. Díky moc. PeTi
13.07.2010 (12:15) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2556×
9. Přeci si nebude užívat!
Kluci
Edward:
Díval jsem se na Bellu, jak hledá něco v pračce. Pak vytáhla červené krajkové kalhotky a já věděl, o co se jedná. Obarvila si totiž všechno bílé prádlo v pračce, zvedl jsem jeden koutek úst a usmál se na ní.
„Co je?“ neurvale po mě křikla.
„Jen se dívám, co to vyvádíš,“ pověděl jsem laškovně a ona se na mě tak divně zadívala. Nejspíš se divila, co se mi to zase stalo. No jo, jsem hold náladovej upír.
„Obarvila jsem Alicino bílé prádlo na růžovou a jen čekám, že až přijdu tak už bude mít připravenou ohlávku.“
„Neříkej, že jsi ještě nikdy neprala,“ zeptal jsem se na obyčejnou činnost žen v domácnosti.
„Kdybych mohla, tak bych se maximálně styděla. Ano, neprala, nikdy. Nedělej si ze mě, ale srandu laskavě, ano?“
„Dobrý, jen jsem se zeptal. Nic víc, nic míň,“ dořekl jsem a zrovna se prádlo dopralo. Vyndal jsem ho a šel jsem zpět do bytu. Na Bellu jsem jen kývl, že jdu. Ta jen pokrčila rameny a dále se dívala do displaye.
V bytě byl Jasper. Někam se chystal, já se to z něj pokoušel dostat.
„No né, ty jdeš s nějakou kočkou, co?“ zeptal jsem se dost provokativně.
„A víš, že jo? Jdu si sednout do baru. Pokud vidím dobře, paní domácí tu má ještě práci. Tak se tu měj a krásně nám to ukliď,“ obrátil to proti mně. Nic jsem nevěděl. Doma, jak už jsem slíbil, muselo být uklizeno. Nejprve jsem se vrhl na prach, vysání, mytí oken a nádobí.
„Přece nejsem ženská, sekám s tím, jdu se projít,“ řekl jsem si pro sebe. A vyrazil se toulat do ulic velkoměsta.
Holky
Alice:
„Bello, to si děláš srandu, že jsi mi všechno bílé oblečení obarvila! A teď nemám v čem jít do kavárny. Příští týden si nic neplánuj, protože tě chci vidět se mnou na nákupech. A ty, Rose, nechápu, jak si jí mohla dát tak primitivní úkol. Vždyť víš, že na tohle není. Nyní mě omluvte, jdu si vybrat něco na sebe,“ rozkřičela jsem se na holky, protože mě začínaly pořádně štvát. Oblékla jsem si kostkovanou košili a obyčejné jeany.
„Tak já jdu, holky,“ už v klidu jsem promluvila.
„A kam, že to vlastně jdeš?“ zeptaly se obě unisimo.
„Byste chtěly vědět, co? Tudle, v žádném případě. Bajec,“ dořekla jsem a už mizela za dveřmi.
Došla jsem pomalu do VCP. Říkala jsem si, že je dneska takový krásný den a někoho bych tam třeba čistou náhodou mohla potkat. Dosedla jsem na barovou židli a objednala si Tekoucí jahody s pumou a k pití Veverku obecnou. Nikdy jsem tuhle kombinaci krve neměla, tak jsem se moc těšila. Barman mi jídlo podal ihned, jak bylo hotové. Když jsem dojedla, do kavárny někdo přišel a přisedl si ke mně.
Byl to Jasper.
„Ahoj, my na sebe máme štěstí, co?“ zakoketoval mile a já na jeho hru přistoupila.
„To ano. Nebudeš tu zítra okolo páté? Třeba bychom na sebe opět narazili.“ Krásně se usmál a lusknul na barmana, aby ho přivolal.
„Jednou Skokana srnčího a pro slečnu… Žůža užovku,“ objednal u barmana, ten mu to donesl během pěti vteřin. Panáky postavil před něho. Jasper uchopil jednoho panáka a poslal ho mně po mramorové desce tak, jak se to dělá ve filmech.
„Děkuju,“ jsem naznačila rty a on se krásně usmál. Když jsme to do sebe klopli, tak se trochu víc ke mně přisunul a něco mi chtěl pošeptat. Jenže to opět někdo vrazil do dveří a nehorázně zakřičel.
„Cože? Tak tys nám říkala, že s nikým nic. A Jasper je nic? Dobrý, Alice. Příště na tebe přilepím štěnici,“ zakřičela Rose.
„Nech toho, jo? My se tu potkali náhodou, ale jestli v náhodu nevěříš, tak se koukni za sebe, protože do tebe vrazí Emmett.“ Jen co jsem to dořekla, opravdu do Rose vrazil Emmett, tak že ji strhl na zem a ležel na ní. Byla to krásná situace, ale opět tomu osud chtěl a přišli další dva. Nejprve Bella, která se nenápadně usmívala, a asi tak za deset vteřin Edward. Odtrhl Emmetta od Rose a ten se na něho zamračil.
„No co? Přece si tu nebudeš užívat,“ křikl na něho se smíchem. Já se taktéž začala tlemit.
„Co je?“ zeptali se všichni na stejno.
„No, jen že se tady vždycky setkáme za takovéhle situace. Buď se hádáme, smějeme a občas normál povídáme. Je to… divný. To chci vidět, při čem se tu uvidíme příště. No nic. Já si půjdu roztřídit a sepsat, které prádlo mi chybí. Protože mi ho iniciativní Bella vyprala a přidala červený kousek prádla. Rose jí to dovolila… Já, abych měla pořád s váma práci… To si nemůžete už konečně najít něco normálního? Asi ne. Barmane,“ zakřičela jsem. Ihned stál přede mnou.
„Každému pořiďte Bleší zadeček. Jinak už budu platit.“ Postavil přede mne účet. Bylo to dražší než obvykle, protože Bleší zadeček je zdejší specialitka, kterou jen tak nenajdete.
Doma jsem víc jak polovinku oblečení protřídila. Na tři skupinky pak rozdělila podle kategorií: Pro děti na charitu, pro bezdomovce, pro ztracené případy. Skříň zela prázdnotou a já si sepsala víc jak sedmistránkový seznam věcí, které si musím pořídit.
Času jsem měla dost, tak jsem se vrhla i Belle do skříně. Zbylo jí toho velmi málo. Podle pětistránkového seznamu jsem si dokonale pamatovala, co jí chybí. A Rose? Té jsem se raději nehrabala do jejích věcí. Ona si velice potrpěla na latex, kdybych na to jen mákla, tak hned uvidí, můj otisk a za to mi to přece nestálo. Bella se vrátila domů sama.
„Kde máš Rose?“ zeptala jsem se jí.
„Ale shání druhého upíra gaye. Na tom se dá dost dobře vydělat. Jinak, jestli sis už všimla, tak akcie jdou stále výš. A prosím, pověz mi, jak si to měla s tím Jasperem?“ vyzvídala, jako vždycky.
„S Jasperem jsem se potkala opravdu náhodou. Stejně jako do Rose vrazil Emmett.“
„Nechtěla by ses koukat na Ošklivku Betty?“ Kývla a já zapnula televizi.
Máme tu konec. Příště budou nákupy s Alice... Je na co se těšit. Děkuji za komentíky. PeTi
Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek F.R.I.E.N.D.S - kapitola 9.:
čím ďalej tým lepšie
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!