Pokračujeme pohledem Jaspera, který možná půjde na večeři s Alice. Bude zde vysvětleno, proč Alice poslala na Bellu exota. Taktéž Edward se nějak zachová k Belle... Jak to celé dopadne? Tak to si prosím přečtěte. PeTi
28.07.2010 (08:00) • PeTi • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2248×
14. Večeře
Kluci
Jasper:
„Alice, kdo je to?“ zeptal se ten jižan. Zamračila se.
„Jasper můj… můj… přítel,“ odpověděla zadrhávaně. Jižan si mě lépe prohlídl.
„Hej, kluku, co tu chceš?“ zeptal se nepřátelsky. Zašklebil jsem se na něho a vytáhl Alice ze dveří na chodbu. Jižan ji chytil, ale vysmekla se mu její ruka.
S Alice jsem vyběhl na ulici. Pohladil jsem ji. Zatvářila se celkem zamyšleně.
„Půjdeš tedy semnou na tu večeři?“
„Když já nemůžu. Jen se podívej, co mám na sobě. To bych ti dělala ostudu a to já nechci,“ smutně odříkávala a mnula si oči.
„Tak víš co? Než dojdeme na tu večeři, koupím ti něco na sebe a ještě půjdeš ke kadeřnici. Co ty na to?“ Pískla si radostně a vrhla se mi kolem krku. Zatočil jsem se s ní. Vlepila mi na tváře mnoho polibků.
Šli jsme prošmejdit tedy pár obchodů, které měly otevřeno. Bylo jich celkem dost. Vybrala si celkem drahé tričko ve fialové barvě. Následně společenskou látkovou sukni a neuvěřitelně sexy vysoké boty na podpatku. U kadeřnice si jen nechala mírně obarvit hlavu. Na černou s modrým odleskem. Byla to kočka. Došla si nakonec i ke kosmetičce a ta ji nalíčila.
Z kosmetického salonku odcházela velice spokojená. Nabídl jsem jí rámě. Okamžitě přijala.
Šel jsem s ní do noblesní restaurace pro upíry. Sedli jsme si ke stolečku se dvěma židlemi. Vybrali jsme si honosné jídlo. Královské srdce s tepnou. Unikátní specialitka.
„Alice, co to bylo za exota?“ optal jsem se jí.
„Velice agresivní Ital. Dělal si zálusk na mě, tak jsem mu chtěla dohodit Bellu. Ale ta jak si o to nestojí. Za chvíli se za ní vydá do městského parku. Jenže s někým tam je. Poradila jsem mu, aby jí koupil růže a pak ji pozval na večeři. Doufám, že jim to vyjde. Víš, já ho znám z dřívějška. Jeden čas jsem bydlela v Miláně.“
Přinášeli zrovna jídlo, tak jsme se odmlčeli. Řádně jsme si ho vychutnávali. Pak se Alice zasekla. Nejspíš měla vizi.
„Už je u ní, ale nevypadá to, že by chtěla s ním jít. Prostě je tam někdo třetí a já ho prostě dostanu na druhou lajnu. Musím jí to přikázat.“ Čapla telefon a ten začal vyzvánět.
„Isabello, koukej jít s ním na večeři. Jinak se od nás zítra stěhuješ a já tě tu už nebudu chtít vidět. Nikdy. Tak koukej hejbnout tím svým hubeným zadkem.“ Krutě mluvila na Bellu. Slyšel jsem tam jen takové slabé vrčení, které vydával jedině Edward.
Alice zaklapla v klidu mobil a krásně se na mě usmívala.
„Alice, říkala jsi, že je to agresivní Ital. Neříká ti něco slovo agrese?“ zeptal jsem se jí, protože nebyla v tu chvíli duchem přítomná.
„Já do školy nechodila,“ odpověděla v pohodě.
„To znamená, že je velice zlý, výbušný a bude se dožadovat všeho, co se mu nedostane. Takže jestliže Bella řekla, že ne. Tak ji bude chtít a ještě jí něco udělá. Ale zaslechl jsem tam Edwarda, takže doufám, že jí pomůže a nenechá ji v nesnázi. Vím, že se nikdy nemuseli, ale pomoct by ji snad mohl. Tak já mu zavolám, doufám, že má mobil u sebe,“ povídal jsem a vytáčel Edwardovo číslo.
Třikrát to vyzvonilo. Nikdo to nebral, až na čtvrtý brnknutí to vzala osoba na druhém konci.
„Co chceš Jaspere?“ zeptal se celkem chladně Edward. Tenhle tón jsem u něho neznal. Takže se asi něco vážného muselo stát.
„Běž okamžitě za Bellou. Zabraň tomu maníkovi utéct s ní. Vím, že jí nemůžeš vystát, ale někomu by přeci jen chyběla. Udělej to pro mě,“ prosil jsem ho.
„Jenže on už odešel. Alice jí to přikázala, nevím, co dál udělat. Jeho myšlenky byly celkem úchylné, něco jako upír pedofil, ale na velký dívky. Agresor,“ Zoufale mluvil do telefonu.
„Edwarde, jenže Alice nevěděla, co je to agrese… Prosím tě na kolenou, běž za ní. Kvůli tomu se nepředřeš… Tak to nějak zkus… Doma si popovídáme… Díky Edwarde.“ Dokončil jsem hovor a začal se věnovat Alice.
„Alice, od nynější doby se mě budeš ptát na všechno, co nebudeš vědět. Dále bych se tě chtěl zeptat na jedno nedorozumění.“
„Ano, Jaspere… Ptej se,“ vyzvala mě ke slovu.
„To s tím přítelem jsi myslela vážně?“ tázal jsem se a zvědavost jsem zásadně neskrýval.
„Já… Myslela jsem si, že bys to chtěl,“ nervózně odpovídala a vyčkávala, jestli tohle nebylo na mě moc unáhlené.
„Kvůli tomu jsem tě taky pozval. Chtěl jsem se tě na to zeptat, ale jak se tak dívám. Problém vyřešen. Takže tohle bych měl za sebou. Večeře se celkem povedla, až na tu tvoji neznalost. Pojď, půjdeme domů. Musím se někoho na něco zeptat.“ Zaplatil jsem a odcházel ruku v ruce s Alice. Procházeli jsme se velice pomalu. Cestou domů jsem jí stihl zakoupit dražší náhrdelník.
Rozzářila se jako vánoční stromeček, který se strojí jednou do roka. Pak jsme se jen různě potulovali po městě. Až jsme se ocitli před naším činžákem. Zavedl jsem ji řádně k jejím dveřím a rozloučil jsem se s ní. A ještě jí obdařil jedním prvním oficiálním vášnivým polibkem, který už nikdy nedostane.
Kluci
Edward:
Exot šel s Bellou někam do odlehlejší a daleko tmavší části města. Nevěděl jsem, jestli bych měl sílu ho porazit. Držel jsem se ve vzdálenosti tak půl kilometru. Vyhledával jsem je podle čichu. Jenže z ničeho nic mi zvonil telefon. Nehodlal jsem ho brát. Ale to drnčení mě otravovalo, tak jsem to tedy přijal.
„Co chceš Jaspere?“ zeptal jsem se ho celkem chladně.
„Běž okamžitě za Bellou. Zabraň tomu maníkovi utéct s ní. Vím, že jí nemůžeš vystát, ale někomu by přeci jen chyběla. Udělej to pro mě,“ prosil neúprosně. Asi mu na ní záleželo. To mě napadlo, že třeba nemá nic s Alice, ale s Bellou. Takže každej pokus by byl zmařenej.
„Jenže on už odešel. Alice jí to přikázala, nevím, co dál udělat. Jeho myšlenky byly celkem úchylné, něco jako upír pedofil, ale na velký dívky. Agresor,“ zoufale jsem mluvil do telefonu.
„Edwarde, jenže Alice nevěděla, co je to agrese… Prosím tě na kolenou, běž za ní. Kvůli tomu se nepředřeš… Tak to nějak zkus… Doma si popovídáme… Díky Edwarde.“ Tak tohle bylo celkem vážné. Nejenže Alice nevěděla nějaké významy slov, ale Jasper se nejspíš zamiloval do Belly… To by se o ni tolik nezajímal. Rozhodl jsem se tedy chovat podobně jako za starých časů, ale né tak ukrutně.
Vyšel jsem tedy za nimi. Exot bral Bellu násilím. Avšak měl jeden nedostatek. Nedíval se okolo, jestli nejde někdo za ním. Přeopatrně jsem nastražil přes cestu lanko, tak deset centimetrů nad zemí. Čekal jsem, až okolo projdou. Vyhlížel jsem je z mé skrýše.
Exot šel a lanka si nevšiml. Noha se mu zahákla za lanko… To narušilo jeho rovnováhu. Nesledoval Bellu, která se taktéž klátila k zemi. Řekl jsem si, že ji kvůli Jasperovi musím zachytit.
Opět jsem se choval jinak. Vůbec jsem se v sobě nevyznal. Podobné chování mívávají těhotné ženy. Ale to jsem na sto procent nemohl být a pubertu jsem měl mít teoreticky za sebou. Zakroutil jsem nad tím hlavou.
Mojí přirozenou rychlostí jsem k ní doběhl a sbíral ji ze země. Exot se tam vyvaloval jak širokej tak dlouhej. Bellu jsem silně třímal v rukou, a co nejrychleji s ní běžel k nám, ale v půli cesty protestovala. Nejspíš něco ze mě vycítila.
„Pust mě!“ přikázala tvrdě. Pustil jsem ji, ale to jsem si neuvědomil, že ona ač byla upír… celkem nešikovnej. Jak jsem ji pouštěl, tak ona čekala nejspíš něco jiného a už ležela na zemi. Tichounce zavrčela na moji osobu.
„No, co? Tak si spadla… Se toho stalo,“ vytkl jsem jí sarkasticky, až potom jsem si uvědomil, že jsem to podělal. Rychle se zvedla, ale jako by se jí zamotala hlava, tak popošlapovala. Přidržel jsem ji, aby znovu neslítla. Ruku ze svého ramene okamžitě odstrčila.
„Spadla? Tak na, co si mě chytal. Mám slítnout tak nebo tak. Já tě nechápu, najednou ses natolik změnil. A já si myslela, že… Nic, budu muset jít,“ dopověděla a hned odběhla nejspíš domů. Nevěděl jsem, co si myslela. Litoval jsem toho, že aspoň teď jí nemůžu číst mysl.
Brouzdal jsem po městě a vymýšlel, jak to bude nakonec se mnou dál. Přemýšlel jsem nad tím, že bych se mohl přestěhovat. Nápad to nebyl špatný. Proto jsem nad tím uvažoval tak dlouho, dokud jsem se nerozhodl. Doufal jsem, že toho nikdy nebudu litovat…
KONEC
Snad se vám dílek líbil. Od příštího dílečku nečekejte, že by všechno šlo hladce. Přichystala jsem pro hlavní hrdiny docela závažné problémy. Zanechtě mi tu nějaký komentík, budu za všechny velice ráda. Jinak děkuji za ty předešlé. PeTi
Autor: PeTi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek F.R.I.E.N.D.S - kapitola 14.:
Ten Edward ma teraz riadne naštval. To mu robí také veľké problémy správať sa milo? Nechám to tak. Edward je kapitola sama o sebe. Ale mám veľkú radosť z Jaspera a Alice. Moc im to prajem a držím palce aj ostatným. Ešte by som chcela poprosiť aby Edward neodchádzal. Aj keď ma štve, tak nechcem aby odišiel. Tým by sa všetko iba skomplikovalo.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!