1. kapitola - Přeměna. Dozvíme se všechno o přeměně z člověka na upíra, důvod a jméno stvořitele nádherné novorozené upírky jménem Bella.
07.03.2012 (15:00) • Ace • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 4063×
Prolog
Prosinec. Vánoce bez sněhu. Bella ležela na chladné zemi, ale nemohla jí být zima.
Už nikdy. Nikdy více. Takový byl její úděl. Je to spravedlnost? A co není?
Srdce už jí dávno netlouklo, uplynula spousta let. Kdy to bylo naposledy?
Sama nevěděla, sama nechtěla. Vzpomínání bolí. Zvlášť na špatné vzpomínky.
Bella měla fůru mizerných vzpomínek, které drtily její srdce pod tou neudržitelnou,
nesnesitelnou tíhou věčnosti, a které si bude pamatovat do konce života,
protože je... upír.
1. kapitola
Bella trpěla, nemohla, spíš nechtěla, dýchat, ale její srdce ji z nějakého důvodu neposlouchalo. Stále bilo, přestože zůstala bez něj. Odešel sám. Opustil ji. Nechal ji tady samotnou, samotinkou. Nikdo z nich tady nezůstal. Pár dní tomu nevěřila, stále je vyhlížela, kdy vstoupí do školní jídelny. Pokaždé, když někdo vstoupil znenadání do třídy, nadějně zvedla hlavu, pak opět jen zklamaně položila hlavu zpět na školní lavici. Stereotyp bez něj ji zabíjel. Pomalu, ale jistě! Netušila, co dělat s volným časem, který měla celý jen pro sebe. Několikrát se vydala k vile, aby se ujistila, že je opravdu opuštěná. Šílené. Často pořádala toulky po lese.
Podzim hrál všemi barvami, listí padalo. Jehličnaté stromy ji píchaly, když procházela hustým lesem. Bella se tentokrát zatoulala daleko od domova. Daleko od domova, daleko od La Push.
„Vítej, konečně se dočkám. Tak dlouho jsem čekala. Nemáš ani ponětí, ty hloupá lidská dívko!“ přerušil povědomý zvonivý hlas mírumilovné ticho přírody. Bella se za ním otočila. Srdce jí vynechalo tep. Nádhernou upírku poznávala. Victoria.
„Victorie, nemůžu říct, že tě ráda vidím. Co potřebuješ?“ Bella zůstala klidná. Smrti se nebála, už tehdy byla rozhodnutá zemřít pro lásku k Edwardovi. Tentokrát se navíc trochu bála, bude to jiné, Edward odešel, trpěla, smrt pro ni bude vysvobozením, přesto smrt nehledala, ona si ji našla sama. Jak typické!
„Hledala jsem tebe, čekala jsem dlouhou dobu na naše znovusetkání. Zkoušela jsem tě připravit o život různými způsoby. Ale nejlepší na tom asi je to, že přímo Edward Cullen mi odhalil způsob, jak způsobit, abys trpěla stejně jako já. Odmítl tě!“ řekla se smíchem Victoria.
„No a? Co na tom záleží?“ zeptala se Bella. Stále měla svoji odvahu, ale i ta ji pomalu začínala opouštět. K čemu vše směřovalo?
„Ty to stále nechápeš, Bello? Copak ti to budu muset vysvětlit?“ Victoria sledovala Bellu s divoce planoucíma očima, v hlavě skrývala svůj plán, který si podle nově zjištěné situace musela rychle pozměnit. K lepšímu.
„Upíří láska je silnější než lidská. Pokud upír miluje, miluje víc než člověk, pokud upír trpí, trpí víc než člověk. Milá Bello, pochopila jsi, doufám, co mám v úmyslu, že ano?“ zeptala se přeslazeně a vítězně Victoria. Bella přikývla. Opravdu, Victoria je ďábelská.
„Přeměníš mě,“ hlesla Bella, znechucená tou představou, že Victoria smočí své rty v její krvi.
Pro Edwarda by Bella udělala cokoliv, vytrpěla bolest z přeměny, ale takhle? Bella bude muset vytrpět bolest z přeměny, tři dny jako v ohni. Zbytek celé věčnosti být závislá na krvi bez své lásky, která ji nikdy nemilovala. Každou sekundu, každou minutu, každou hodinu, každý den, každý rok stále cítit neutichající bolest z odmítnutí. Začínala chápat nápad upírky. Každý den se bude cítit jako v pekle bez možnosti úniku. Bella začala couvat. Jako odpověď se nesl krajinou zvonivý a zároveň děsivý smích upírky. Bella bude mít její děsivě červené oči před sebou celý svůj život, tvrdě zapsané v paměti. Bude to jediné, co jí zbude z lidských vzpomínek? Možná…
Victoria nepotřebovala žádná další prázdná slova. Proměnila myšlenku ve skutek. Jeden skok udělala, který dělil Bellu od ní, a zakousla se do ní, do krční tepny. Victoria ochutnala za svůj život spoustu lidských obětí, ale Bella z nich chutnala nejlépe. Po nějaké sekundě začala Victoria pochybovat, jestli se dokáže od Belly odtrhnout. Voněla, chutnala tak sladce! I když nějaký divný pach jí kazil chuť z moučníku.
Bellu někdo mohl najít, přeměna bude bolestivá, bolestí bude křičet na celý les, někdo ji uslyší. Victoria se nakonec odtrhla od Belly. Přemohla svoji žízeň, než stihla Bellu zabít, ve městě se plně nakrmila, jinak by nebyla schopná se odtrhnout. Chuť krve její nepřítelkyně přemohla všechny její chuťové pohárky. Ocitla se na prahu blaženosti. Victoria potřebovala chvíli, aby se stihla vzpamatovat. Pak si naložila Bellu na záda, aby ji odnesla na nějaké zapomenuté místo, aby mohla přeměna v upíra proběhnout v klidu a bez slídivých lidských očí nebo vyrušení, které přicházelo v úvahu při blízké vzdálenosti lidských obydlí.
Chatka, kam Victoria směřovala, byla ta nejlepší volba. Victoria opuštěnou chatku využívala jako přechodné bydliště, které pokaždé opouštěla, jen aby našla skulinku v Cullenovic obraně jejich lidského mazlíčka, kterého nepochopitelně opustili a nechali ji nechráněnou. Poskytli jí vhodnou příležitost. Nečekala, že to bude tak lehké. Ale výsledek se jí zdál přinejmenším jako dobrý. Ucházející. Bella poprvé zakňučela bolestí. Přeměna přicházela, Victoria zrychlila.
Bella cítila jenom oheň po celém těle a prudký vítr, který Victorii brzdil, když unášela Bellu od domova. Bella ucítila, že ji Victoria položila na zem, nejspíš na chladivou podlahu nějakého starého domu, ale všechno ostatní vnímala jakoby z hodně velké vzdálenosti. Bellino celé tělo konečně pohltil oheň, Bella necítila nic jiného než prudkou bolest, která začala od konečku prstů na rukou a nohou, pokračovala blíž k srdci, po cestě pálila všechny nervy v těle a Bella pociťovala neutichající, nesmírnou bolest, která neustávala, naopak, bolest se zvětšovala, spojovala se do nelítostného, obrovského ohně, který Bella nedokázala uhlídat a spaloval její nitro. Bella upadla do bezvědomí, ale oheň si ji našel i tam. Pomalu začala hrdinka chápat, že svou bolest vytrpí až do úplného konce, až do této doby čekala na zázrak, který ji vysvobodí z ukrutné bolesti, ale on nepřišel.
Když jí to došlo, že oheň je všudypřítomný, přestala se snažit hlasitě prosit o slitování, pokoušela se zastavit prudký sled naříkání a řevu, který se jí dral z úst a protestoval proti pomalému spalování. Když žár, který spaloval její orgány, se ještě zvětšil, i když jí to přišlo nemožné, a teplota krve stoupla na padesát stupňů, přesunulo se ohnisko bolesti k srdci. Bella si domyslela, co přichází – zástava srdce, poté smrt. Ale jaká smrt! Bella se stane žíznivé monstrum, které dokáže bez špetky slitování zabít i vlastního otce. To nechtěla dopustit, ale pokud se neuhlídá…
Srdce vynechalo jeden úder, a potom třikrát a naposledy bouchlo, a pak se s konečnou platností zastavilo nadobro. Bella otevřela jasně červené oči. Oči se automaticky upřely na jedinou osobu v místnosti.
„Vítej, Bello, v novém druhém životě.“ Bella si pozorně prohlédla osobu naproti sobě. Na novorozenou upírku byla neobvykle opatrná. Bella se zamračila, když se snažila vzpomenout na všechno ostatních z minulých čtyřiceti osmi hodin, znovu se pokusila vzpomenout, ale tentokrát se pokoušela vybavit poslední dny, poslední týden, roky – ale všechno bylo zamlžené. Jediné, co Bella pociťovala, byla obrovská žízeň v krku.
„Proč cítím bolest v krku?“ zeptala se Bella na první věc, která ji trápila ze všeho nejvíc. Uvědomila si, že nikdy nic podobného ve svém životě necítila, byl důvod panikařit.
„Jsi upír, máš žízeň, půjdeme se napít, co na to říkáš? Odstraníme bolest,“ pronesla opatrně Victoria. Nechtěla proti sobě poštvat novorozenou, pokoušela se ji ovládat, než mlha klesne a Belle se vybaví všechny vzpomínky z lidství, které nyní chrání hustá mlha.
„Jsem Bella a jsem… upír,“ zašeptala Bella zhnuseně, když se jí začínaly vracet vzpomínky, kterých bylo zatím málo, ale z nějakého neznámého důvodu věděla, že postupem času si vzpomene na všechno, čeho se taky trochu bála. Jak by se jinak stala upírkou, kdyby se jí nestalo něco hrozného? Jako náměsíčná následovala svou stvořitelku, neuvědomujíc, že ji vede do přichystané léčky.
Následující díl »
Autor: Ace (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Existence - 1. kapitola:
nu podobnou povídku jsem četla, ale konec konců to nevadí, není to tvoje chyba ale moje, já četla i tu druhou, tak ty za nic nemůžeš. ale povedené
Krásně napsané. Moc se těší na další kapitolu.
Zatím to vypadá slibně... Přečtu si další díl, vážně to má něco do sebe
Jsem zvědavá co to bude za léčku, myslím si že vím, no uvidím jestli si to budu myslet správně v další kapitolce! .)
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!