Kdo je onen tajemný? A vlastně - jaký je Eric?
Tím bych chtěla poprosit, abyste mi napsali, kdo se vám zatím nejvíc líbí. Viz anketa. ;-)
12.08.2012 (07:15) • KairaTay • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1904×
„Ahoj, vyspala ses dobře?“ promluvil sametovým hlasem. Bylo slyšet, jak se usmívá. Zvednul se a šel normálním krokem ke mně. Z temného místa konečně vstupoval na světlo. Noha před nohu. Ruka střídala druhou. Připadal mi jako voják, který poslouchá příkazy. Pomalu se přibližoval do světla – pak jsem ho uviděla. Žádné bronzové vlasy se nekonaly. Měl havraní hřívu, kterou kontrastně doplňovaly oči. Světle modré. Zarostlý obličej. Dokonalé křivky jeho těla, které bylo vidět pod upnutým černým tričkem. A ten zadek. Zakroutila jsem hlavou a vytěsnila tak myšlenky, které kdyby mohl číst – musela bych se propadnout.
„Celkem to šlo. Za poslední dva dny jsem toho moc nenaspala,“ omlouvala jsem se, aniž bych věděla, proč bych to měla vyprávět právě jemu.
„Hlavně, že ses po šestnácti hodinách probudila, ne?“ rýpnul si. Zastavila jsem svoje myšlení a hledala nějaké hodiny. Marně.
„Mám tě přivést ke snídani,“ pousmál se. „Vlastně…“ Zdvihl ruku a podrbal se na týlu. „Spíš k obědu,“ ukázal mi své sněhobílé zuby a někam se vypařil.
„Skvělý. Nejen že Demetri není u mě, ale musí mě obskakovat tenhle,“ zabručela jsem si pro sebe. Abych to vzala z jiného pohledu. Nebyla jsem zvyklá na tolik pozornosti. Ale dotyčný měl charisma, že by převršil snad i Casanovu.
Netrvalo moc dlouho a nesl nějaký pytel. Položil ho na postel a zkoumavě si mě prohlížel. „A s tím mám dělat co?“ vyprskla jsem. Přistoupil blíž a nahmatal zip, který rozepnul. Vážně to vypadalo jako pytel… jenže jsem se spletla. Byl to ochranný obal na šaty. Nadzvedl obočí a usmál se pokřiveným úsměvem, který jsem u něj ještě neviděla. Líbil se mi. Dokonce víc než Demetri. Do háje!
„Obleč si to a zazvoň na tenhle zvonek…“ Ukázal směrem k mojí posteli. Na zdi po pravé straně byl zvonek. „Někdo přijde a odvede tě do jídelny,“ špitl a namířil si to ke dveřím. Otevřel je.
„Jmenuju se Isabella. Vlastně Bella…“ Teď si bude myslet, že jsem retardovaná. Neznámý se jen pousmál a odešel.
„Co to mělo bejt?“ Praštila jsem se do hlavy dlaní a nejradši bych se zfackovala. Rozhlédla jsem se po pokoji, ale žádné osobní věci jsem nenašla. Otáčela jsem se dokolečka. Z ničeho nic se mi na posteli objevil ručník a pár dalších dámských potřeb. Nakročila jsem směrem k obrovské posteli. Nikdo nikde… Byla jsem tam sama.
Přistoupila jsem k šatům, které mi tam nechal pan dokonalý. Pro mne byl. Dokázal se ovládat a nebyl hrubý. Dokážu si živě představit, že by si rýpnul i samotný Eric. Zajela jsem prsty pod plátno, které chránilo šaty, a vytáhla je ven. Přede mnou se objevily ty nejkrásnější šaty, co jsem kdy viděla. Černé koktejlky. Vázání za krkem a přiléhavé. Nejsem na tenhle typ moc zvyklá, ale na tohle – si zvyknu rychle. Holá záda. Pod prsy byla stužka, která oddělovala určité části, jež by měly být vidět. Od ní se šaty pozvolna rozšiřovaly. Vedle jsem si všimla další krabice. Boty.
Uvnitř ležely černé lodičky a u nich dopis.
Drahá Bello,
doufám, že ses dobře prospala, protože dnes tě čeká nový den. Budu čekat v jídelně. Obávám se, že nejím, ale byl bych rád, kdybys mojí společnost přijala.
PS: Tyhle šaty ti budou neskutečně slušet.
Eric
Popadla jsem ručník a hygienické potřeby a zalezla do koupelny. Všude dlaždičky. Černobílá variace. Nábytek uvnitř byl bílý, ale poličky na stěnách skleněné. Stoupnula jsem si čelem k zrcadlu a bezradně se do něj podívala. Viděla jsem tu samou vystrašenou holku, kterou jsem byla ještě nedávno. A teď? Miluju upíra. Jeden z nejstarších se o mne svým způsobem zajímá. Ale ten, který padl do oka mne, nejeví zájem.
Promnula jsem si obličej v dlaních a ve sprše si naštelovala správnou teplotu vody.
Shodila jsem oděv, co mi zbyl, a vlezla dovnitř. Neměla jsem tušení, co se stane nebo bude dít, ale nesměla jsem nechat nic náhodě. Popadla jsem mýdlo a namydlila si nohy. Sáhla po holícím stojku a udělala pár tahů na jedné noze a to samé na druhé. Nesmělo chybět ani podpaží. Umýt hlavu a šup ven. Nikdy jsem nebyla na moc dlouhé koupání. Přistoupila jsem znovu k zrcadlu a setřela z něj tu mlhu. To, co jsem v tom odrazu viděla, mi málem přivodilo infarkt.
Prudce jsem se otočila zády k umyvadlu, ale nepouštěla jsem se ho. Z očí do očí jsem se dívala upírovi, který nijak neskrývá svůj zájem. „Ericu,…“ vyhrkla jsem udýchaně. „zbláznil ses mě takhle lekat?“ Chytila jsem se tam, kde mi bylo srdce jako o život. Svým způsobem jsem si oddechla.
„Omlouvám se,“ hlesl. „Přišel jsem nevhod!“ Díval se mi do očí. Poté mě sjel pohledem od hlavy až k patě. Pousmála jsem se.
Mé prsty sjely po umyvadle, a já se vydala k Ericovi. Krok po kroku a zastavila se přímo naproti němu. Tváří v tvář jsem se mu dívala do očí. Jeho tmavě modré oči si mě prohlížely. Stál na svém místě, nehnutě. Když jsem se přiblížila natolik, že na mne dosáhl – podal mi svoji ruku. Vložila jsem svojí do té jeho a nechala se přitáhnout. Nespouštěla jsem ho z očí, nechtěla jsem ho z nich spustit byť jen na vteřinu…
„Nic se neděje,“ hlesla jsem napůl úst. Přešlápla jsem z nohy na nohu a čekala, až začne mluvit. Jeho tělo se přesunulo do větší blízkosti. Dotýkal se mě. Cítila jsem chlad, který z něj vyzařoval. Obalená v ručníku jsem začala pociťovat zimu. Otřásla jsem se. Odpoutala jsem se od jeho pohledu a podívala se k posteli, kam jsem dohlédla, a hypnotizovala své šaty. Nebyla jsem si jistá, zda chci od něj odejít, ale byla mi taková zima, že jsem couvla. Eric mě sledoval, kam jdu – pochopil.
„Kdybys řekla, už bys to měla dávno na sobě,“ rýpnul si. Šla jsem pomalým krokem, protože chodidla byla pořád mokrá ze sprchy. Krůček po krůčku. Pravá střídala levou a naopak. Křečovitě jsem svírala v dlani cípy z osušky, aby mi nespadla na zem. Ne že by tohle Eric nikdy neviděl, ale nemusí mě takhle spatřit za tak krátkou dobu, co se známe.
„Já vím, ale musím se kontrolovat,“ prozradila jsem. „Kruci,“ zaklela jsem. Postel s tričkem byla zatraceně daleko a já každou chvilku hodím tlamu. Nohy se mi po plovoučce smýkaly, takže jsem si byla jistá, že ze mne bude rozpláclá žába na podlaze.
Zbývaly mi dva kroky a měla jsem tričko na dosah… to bych ale nebyla já, abych nezavrávorala a neblížila se k podlaze, abych jí políbila pěkně z blízka.
Patnáct centimetrů…
Deset centimetrů…
Pět centimetrů…
„Kdybych tu nebyl, tak si natlučeš nos,“ šeptl mi do ucha Eric, když mě držel nad zemí. Vykulené oči a nepřítomný výraz, který sledoval zem z tak špatné blízkosti. Srdce se mi rozbušilo a já se otočila v jeho náruči směrem k němu. Dívala jsem se mu znovu do očí, ale on mě sledoval tak nějak zvláštně.
Pohledem se přesunul malinko níž. Až pak jsem si všimla, že jediné, co mi zakrývalo nahé tělo, spadlo na zem. Vrátil se k mým očím, ale rty začal přibližovat k těm mým… Nepatrný pohyb a já teoreticky dostala to, o co jsem se snažila u té skleničky, než jsem odešla.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: KairaTay (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Eternity for Bella - 13:
Edward ne-e?
Škoda
Ale kdo to teda v tom případě byl?
Jakmile si zmínila černé vlasy a modré oči, ha, já viděla hnedka Damona
Další sexy upír do party
Být Bellou, tak se asi zblázním
Ericova přítomnost byla... milá
Bella se mu očividně hodně líbí a zdá se, že Eric to má, no, v hlavě v pořádku
Vypadá, že ví, co chce
Tak uvidíme, jak se Bella rozhodne
Má to chudák holka čím dál složitější
Pokračuju, ať toho stihnu co nejvíc
Super!!
Zamlouvá se mi nová tvář ((:
Ale žeru i Erica xD
Nemusím Ti říkat, pro koho jsem hlasovala, protože to je u mě jasné .... Krásna kapča
Těším se na další pokračování!!!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!