Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Esmé, máte krásnou dceru... Prolog

28.09.2011 (21:45) • DeninaLove • FanFiction na pokračování • komentováno 48× • zobrazeno 5872×

Esmé, máte krásnou dceru... Prolog

Adopce

Mladá slečna, nebo to snad byla už paní? Byla to Esmé se svým milujícím manželem, sledovali malou dívku v rohu herny v dětském domově. Chystali se uskutečnit skutek, kterým lžou všem okolo. Doktor Cullen a jeho rodina jsou upíři. Všem okolo nalhávají, že jejich pět, v poslední době ale pouze čtyři, děti jsou adoptované. Tentokrát se opravdu chystají adoptovat děťátko.

Esmé milujícíma očima sledovala malou dívenku, ke které se ostatní děti otáčely zády. I když svou budoucí dcerku viděla pouze zezadu, zamilovala se do ní.

„Vybrali jste si?“ optala se mladá dáma pracující v dětském domově.

„Jak se jmenuje holčička támhle v rohu?“ zeptal se Carlisle, když vystopoval směr manželčiny pozornosti. I jemu ta holčička ihned přirostla k srdci. Hnědé vlásky jí v kudrnkách splývaly po zádech a modrých šatičkách.

„Myslela jsem si, že se vám bude líbit,“ usmála se slečna, Karin, jak se představila. „To je Isabella, je tady teprve pár týdnů. Je zvláštní, to vám povím. Od začátku svého pobytu si hraje pouze sama. I když ostatní děti chtěly být s ní, ona je odehnala. Je opravdu krásná. Chcete se s ní seznámit?“ řekla a podívala se na manžele s oslňujícím úsměvem. Měla radost, že další děťátko, které nemělo šťastný osud, si našla skvělá a milá rodina.

„Určitě!“ řekla Esmé dychtivě. Táhla Carlislea za ruku a skoro utíkala přes místnost k její dceři. Když už byla skoro u ní, zpomalila. Lehkým krokem přešla před holčičku a klekla si na zem.

„Ahoj,“ zašeptala, „já jsem Esmé. Budu tvoje maminka, když budeš chtít. A tohle,“ prstem ukázala na svého manžela klečícího vedle, „tohle je Carlisle, tvůj budoucí tatínek,“ šeptala dívce. Isabellka vypadala, jako že rozumí každému slovu.

„Mami?“ řekla dětským hláskem. Natáhla prosebně ručičky a Esmé si ji přivinula k tělu. Isabella ji položila hlavu tam, kde mělo být její srdce. Už dlouho neudeřilo.

Carlisle byl právě nejšťastnější muž a upír na světě. Měl manželku, která byla právě šťastná jako malé dítě, když dostane ten nejlepší dárek. V náručí držela holčičku, kterou si tak moc přála. Isabellka se nakonec podívala do očí i svému budoucímu tatínkovi. On ji sledoval pohledem pravého štěstí. Tohle je teď jeho holčička a té nikdo už nikdy neublíží.

„Isabellina maminka nezvládla finanční situaci, a tak musela dát Isabell sem k nám. Pokud budete chtít, je tady možnost si promluvit i s její matkou,“ nabízela slečna.

„Myslím, že to nebude nutné,“ řekl Carlisle s pohledem zabodnutým na svou dcerku a manželku.

„Kdy si ji budeme moct odvést?“ zeptala se Esmé. Chtěla ji mít doma teď hned a nikdy ji nepustit z náručí. Slečna se usmála. „Vyplňte se mnou potřebné papíry a je vaše. Takže tak půl hodinky!“ řekla a viděla záblesk čirého štěstí v očích upírů.

Esmé tedy svou dcerku vzala do náruče a šťastně se usmála na svého manžela. Carlisle vytáhl odněkud plyšového medvídka a podal ho malému děvčátku. Manželé se div neroztekli štěstím, když viděli ten záblesk štěstí v Isabelliných očičkách. Byla tak krásná. A věděli to i Cullenovi. Teď na ně byl nádherný pohled. Matka, objímající svou dceru, a otec, se zbožným pohledem a rukou kolem pasu své manželky.

Štěstí, které postihlo Isabellu, by si přálo asi každé dítě vyrůstající v dětském domově jako ona. Ona však už tady, v tom lehce depresivním prostředí, být nemusí. Na starost si ji vzali, snad ti nejhodnější rodiče na světě.

Teď to svět věděl. Isabella má velké štěstí.

Bude ho mít i v dospělosti?

Tohle je zatím prolog a tak trochu seznámení. Příště to bude - pokud budete chtít - dlouhá kapitola. Snad se bude líbit a necháte i nějaké komentíky! :)

Autor: DeninaLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Esmé, máte krásnou dceru... Prolog: