Po dlouhé době opět píšu, a tak vám sem dávám 1. kapitolu své povídky. Moc mě potěšily komentáře u prologu, a tak vám chci moc moc poděkovat! :) Ze srdce děkuji za těch úžasných čtyřicet komentářů! :) *** Dneska se trochu seznámíme s Bellou a do rodiny nám vstoupí Edward - proč odešel se ale dozvíte až příště! :D P.S.: Bella neví, že je adoptovaná, tak pšt! :D DL.
15.12.2011 (18:45) • DeninaLove • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 4145×
Esmé, máte krásnou dceru…
1. kapitola
Poslední zkouška byla za mnou a já jsem konečně mohla jít domů a přestat se učit… Alespoň prozatím…
Nasedla jsem do auta a s dobrým pocitem, že jsem to zvládla, jsem odjížděla domů. Těšila jsem se, že po dlouhé době budu normálně ze svojí rodinou. Poslední dobou jsem se jen učila a učila. No, maturitní zkoušky nejsou jednoduché.
Byla jsem šťastná, že tuhle část svého života mám už za sebou a můžu si dělat, co chci. Jsem teď oficiálně dospělá.
Žiju už několik let se svojí rodinou v malém, upršeném městě jménem Forks. Je to malý zapadákov na západě Spojených států. Dřív jsme bydleli v New Yorku, ale kvůli nápadnosti jsme se se odstěhovali. Bylo tam moc slunce, a to pro moje čtyři sourozence a rodiče není dobré. Jsou upíři… Divné, co? No to je jedno, prostě jsou upíři, musíte se s tím smířit…
Žiji se svými rodiči – Esmé a Carlislem, a se svými čtyřmi adoptovanými sourozenci – Alicí, Jasperem a Rosalií a Emmettem.
Oni jsou adoptovaní, maminka mi řekla, že hrozně chtěli dítě, ale že se jim nedařilo, a tak si adoptovali mé sourozence a pak jsem z čista jasna přišla já. Byla jsem pro mamku a taťku překvapení, ale prý měli radost…
Zahloubala jsem se do svých myšlenek a nevšimla jsem si odbočky k nám domů. Náš domeček - nebo spíše vila - je na to, jak je luxusní, zabořená ve Forkském lese. Ještě mi scházel kilometr a budu doma. Můžu všem oznámit, že jsem dospělá a chytrá – vzhledem k mému úspěchu. I když jsem byla od domu takhle daleko, už jsem slyšela Emmettův burácející smích. Co se to děje?
Je normální, že se Emmett takhle směje, ale většinou se směje mně… No, aspoň nejsem dnešním terčem. Pro sebe jsem se usmála.
Přijdu domů a obejmu moji maminku a tátu a poděkuji jim, že mě vychovali a donutili mě, abych se učila.
Slyšela jsem kamínky pod koly mého autíčka. Ještě zajet do garáže a jsem doma. Konečně mám prázdniny. Ale nejdřív budu muset vytrpět Alici a její vybírání šatů na maturitní ples. Ach jo…
Zajela jsem do garáže a vystoupila. Podpatky na mých lodičkách dělaly v garáži ozvěnu. Vyšlapala jsem tři schody do malé předsíňky a sundala jsem si bundu. Z obýváku se zas ozval smích Emmetta, nyní doprovázený Jasperem a ještě někým. Kdo to?
V mých fialkových bačkůrkách jsem vešla do obýváků a rozkoukala se. Na gauči seděl Emmett a zády ke mně byl někdo, koho jsem neznala. Měl bronzově hnědé vlasy.
„Jé, ahoj, Bello,“ usmála se na mě mateřsky a objala mě. „Jak to dopadlo? Povídej, přeháněj!“ usmála se.
„Jo, myslím, že jsem to zvládla…“ odpověděla jsem. Byla jsem nervózní. Neměla jsem ráda když ostatní vědí něco, co já ne.
„Ahoj, Belluško -“ začal Emmett.
„Neříkej mi tak!“ utnula jsem ho. Nesnáším, když mi tak říká před rodinou, ne ještě před někým, koho neznám! Začervenala jsem se a sklonila hlavu, když jsem viděla, že i ten, koho jsem neznala, se na mě dívá. Usmíval se.
„Ale no tak! Hele, koukej. To je Edward. Edwarde, to je Bellinka, naše sestřička.“ Usmál se na mě. „Neví o tom,“ slyšela jsem zašeptat Jaspera.
„Říkal jsi něco?“ zeptala jsem se ho.
„Ne, nic…“ řekl a začal se rychle bavit s Alicí. Co to s nimi je?
„Jsem Edward, rád tě poznávám,“ usmál se na mě, když mi podával ruku. V úsměvu ukázal všechny své bílé zuby. Myslela jsem, že omdlím. Asi to nebyl pocit… Kolena se mi podlomila…
Autor: DeninaLove (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Esmé, máte krásnou dceru... 1. kapitola:
teda to je skok, zapomělo senějak na Bellino dětství , jinak OK
rýchlo teším sa na ďalšiu
Bella je človek?
Ahoj, článek jsem ti opravila, ale měla jsi tam hodně chyb. Příště se jim zkus vyvarovat.
- Čárky (!),
- Vynechaná písemna,
- Chybějící mezery,
- Přímá řeč,
- Slovosled,
- Post Scriptum je zkráceně takto: P.S.:,
- 1. Kapitola -> 1. kapitola,
- Zmatené věty,
- Jsem/jsme (!),
- Krátké/dlouhé hlásky (!),
- Shoda podmětu s přísudkem,
- Moji/mojí,
- Čárka neukončuje větu, pozor na to.
- Pro zvýraznění používej kurzívu nebo tučné písmo, nikoliv kapitálu.
Možná by nebylo na škodu navštívit Pomoc autorům a najít si tam korektora.
Díky.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!