Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettův nový život 17

vlci

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Emmettův nový život 1717.Kapitola - Proč já? Asi jste si už na začátku všimli, že jsme trošku pozměnila název, ale snad to nebude moc plést. Jinak.. tohle je trošku slabší kapitolka.. má spíš takový spojovací účal, ale v příští toho bude mnohem víc tak se nebojte:).

09.04.2009 (08:00) • Marfulinka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2136×

17.Kapitola- Proč já?

 

„Takže.. řekneš mi proč zrovna já?“ Připomněl jsem Rosalii svou předchozí otázku.

„A nebudeš mě přerušovat?“Zeptala se.

„Já?! Jak bych mohl...“ Usmál jsem se na ní.

Rosalie se také pousmála, ale jen velice lehce. Pokývla hlavou a začala.

„Když tě napadl ten medvěd, nebylo to poprvé co jsem tě viděla...“ Řekla Rosalie a bývala by i pokračovala,kdybych neotevřel pusu dokořán a nechtěl něco říct. „Slíbil jsi, že mě nebudeš přerušovat.“ Zlostně se na mě podívala.

Na chvíli jsem si zahrál na malé dítě a udělal gesto, jako když si zamykám pusu a klíč házím za záda. Rosalie se nad tím pousmála, zakroutila hlavou, ale pokračovala.

„Jak už jsme jednou říkala, nebylo to poprvé co jsem tě viděla. Pokud se nepletu, byli jste s tvým bratrem na tom samém místě o měsíc dříve. Tenkrát jsem vážně byla sama na lovu, protože jsem si potřebovala pročistit hlavu. V tu dobu jsem to vlastně potřebovala skoro pořád. Nedokázala jsme se, jak už víš, smířit se svou minulostí. A když jsem uviděla tebe... bylo to ještě horší.

Když jsem tě tam s tvým bratrem viděla poprvé lovili jste zrovna jeleny. Nerozuměla jsem moc tomu o čem se bavíte, ale vypadali jste šťastně. Tak trochu si mi vlastně pomohl už tehdy a ani jsi o tom nevěděl. Až moc jsi mi připomínal Henryho. Ina tu dálku z tebe vyzařovala chuť do života, stále ta trocha dětského bláznovství. A jako by to nestačilo, přidala se k tomu tvá podoba s ním.

Stál jsi s bratrem přímo naproti mně a díval se na jelena, který stál hned vedle křoví ve kterém jsem se schovávala. Nevěděla jsem, jestli jsem náhodou nepřestala vnímat čas, jestli doopravdy neuplynulo více let než jsme si myslela, a jestli ty nejsi ten Henry, kterého já si pamatovala jen jako miminko. Vlastně abych vůbec uvěřila, že ty nejsi ten malý Henry, musela jsem oběhnout několik měst a vždy zkontrolovat datum na různých novinách.

Nemůžu říct, jestli mě zklamalo, či potěšilo, že ty nemůžeš být ten malý Henry, ale stejně jsi se stal náplní pro mé další dny.

Běhala jsem na to místo v Tennessee každý den a čekala, kdy se zase objevíš. Chtěla jsem o tobě zjistit víc, abych třeba mohla doufat, že se ti ten maličký bude vážně jednou podobat. Když jste se tam nakonec s bratrem objevili, následovala jsme vás na každém kroku. Chvílemi mě přepadaly představy, že tvůj bratr je jakoby můj nikdy nenarozený syn a ty jsi Veřin malý Henry. Přesně tak jsem si to představovala i jako člověk. Že naši synové budou jako bratři.

Po chvíli sledování jsem ale zjistila, že mě k tobě táhne něco víc. Nebyla to jen ta podoba, bylo to prostě něco jiného, ale já to zatím nedokázala popsat. A když se tě potom chystal napadnout ten medvěd, byla jsem naprosto bezmocná. Bývala bych tě zachránila ještě dřív, takže by jsi si toho ani nevšiml a nemusel jsi nyní být to co jsi.

Tvůj bratr se ale neustále díval směrem odkud medvěd přicházel, a tak jsem mohla zasáhnout až když jsi ho ty sám poslal pryč.

Zbytek už znáš.“ Vypověděla mi Rosalie svůj příběh a sklopila hlavu jako by se styděla.

„Tobě na Veře a Henrym asi hodně zálež, že?“ Zeptal jsem se trochu ostýchavě.

„Ano, ale musím.... snažím se, aby to tak nebylo. Udělala jsem chybu, když jsem se s tebou vydala do Rochestru.“ Odpověděla.

„Nesmíš si to tak brát... Vždycky není všechno dokonalý. Stávají se i horší věci.“ Snažil jsme se jí nějak povzbudit.

„Já vím... ale Vera mě prostě vidět neměla. Vlastně.. to mě přivádí k jedné otázce.“ Vyhrkla najednou Rosalie a já si hned uvědomil, o co asi půjde.

Jen jsem protočil oči a čekal až to Rosalie řekne nahlas.

„Slyšela jsem špatně nebo jsi se s Edwardem vydal do Tennesee?!“ Zeptala se teď už trochu rozladěně Rosalie.

„Byla to jen krátká návštěva. Nemá cenu to nějak řešit.“ Odpověděl jsme jí vyhýbavě.

„Tak jsme to nemyslela Emmette... možná jen trochu. Nechci abys dělal stejné chyby jako já, ale chápu, že jsi chtěl vidět svojí rodinu. Navíc....“ Pozastavila se, aby se mi podívala do očí a zase pokračovala. „ ... stále bych se toho o tobě chtěla dozvědět víc. Stejně tak jako o tvé rodině. Proč jsi neřekl mně? Mohla jsem s tebou jít. Nevadilo by mi to.“ Řekla zvláštně prosebně Rosalie, jako by vážně chtěla abych o to příště požádal jí.

„Rose.. byla to vážně jen náhoda. Když jsem šel s Edwardem ne lov, po tom co jsme se vrátili s Rochestru, tak jsme potkali mého bratra ještě s nějakými muži. Zprvu jsem si vlastně ani nevšiml, že jsme až v Tennessee.“Řekl jsem jí a pohladil jí po vlasech.

Najednou nás v rozhovoru ale přerušil Carlislův hlas ozývající se ze spoda.

„Ne! Volturiovi se o nich nesmí za žádnou cenu dozvědět.“ Skoro křičel.

„Klid Carlisle, tak to také nikdo nemyslel. Myslíš, že by kdokoli z nás byl natolik nerozvážný a běžel jim to říci? Já jen tvrdím, že by stálo za to se na nějakou dobu odstěhovat.“ Řekl Edwardův vyrovnaný hlas.

Při slovu odstěhovat sebou Rosalie cukla a následně se postavila na nohy.

„Odstěhovat?! Co.. co... Cože?!“ Vykoktala ze sebe.

Stoupl jsem si rychle vedle ní a chytl jí za ruku.

„Klid Rose. Radši pojď dolů zjistit co se doopravdy děje.“ Řekl jsme jí a v následující chvíli už jí táhl dolů ze schodů.

Došli jsme až dolů do obýváku než jsme našli skoro hádající se trojici.

„Ano Edwarde v tom máš pravdu,ačkoli si nemyslím, že by vlkodlakům stálo za to, aby o nás cokoli vyzradili.“ Ujišťoval Carlisle Edwarda.

„Každopádně když odjedeme, budou k tomu mít menší nutkání. Vážně by to nestálo za příchod Volturiů, jen si to představ. Takový objev by si určitě nenechali jen tak ujít před nosem. Přišli by určitě i s celou stráží.“ Vymlouval se neustále Edward.

„Já se nebudu zase stěhovat!“ Protestovala Rosalie.

Carlisle s Edwardem se na ní ve stejný okamžik podívali.

„Edwarde...“ Promluvil Carlisle dřív než stačil Edward otevřít pusu. „... myslím, že pokud se bude jen v nejmenším zdát, že někomu něco řekli, nebude problém se odstěhovat. Nyní si ale myslím, že se nám tu žije v celku dobře a bylo by to zbytečné. Slibuji ti, že pokud se naskytne jakýkoli problém, budu já ten kdo začne jako první přemýšlet o stěhování, ale do té doby to nechme být.“ Řekl Carlisle k Edwardovi.

„Dobrá tedy....“ Přitakal Edward, přejel nás všechny očima a vydal se ven ze dveří.

Já jsme se do této debaty ani nestihl zapojit, ale byl jsem rád, že to vlastně i za mě udělala Rosalie. Také jsem se odsud nechtěl stěhovat. I když jsem si slíbil, že už se za svou rodinou do Tennessee nikdy nepodívám, ta možnost tu stále byla a mě tak nějak uklidňovala.

 

 

16.Kapitola - Návštěva /   18.Kapitola - Žádost

Autor: Marfulinka, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Emmettův nový život 17:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře