Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emmettova škola svádění 3. kapitola

21.05.2010 (14:15) • Alrobell • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3184×

3. kapitola

hudba ke kapitole - nemohla jsem si pomoc

Emmette stál s rozpřáhnutýma rukama, obličej připlesknutý ke sklu. Jako by do něj narazil a zůstal přilepený, tak jak se to stává v animovaných filmech. Rosalie k němu opatrně přišla a odlepila ho od výlohy. Když ho otočila směrem k nám, byli jsme v šoku.

Emmette stál vytřeštěnýma očima a v nich se lesklo šílenství? Jeho brada byla v neustálém poklesu a z koutku úst mu ukapávala slina.

„Sexy,“ protočila očima Rose. „Tak pojď, ať to máme za sebou,“ pronesla a táhla ho směrem do knihkupectví, kde měl autogramiádu jeho idol. Pěkně se všemi vystáli řadu, nevšímajíc si ječících fanynek. Čtveřici upírů a jednu lidskou dívku ovšem v tuto chvíli zajímal někdo úplně jiný, než David Hasselhoff. Byl to Emmette, tvářící se stále jako kdyby do pěti neuměl napočítat.

„Alice? Vzpamatuje se?“ zeptala se Bella. Alice jen zakroutila hlavou.

„Ten bude rád, když se pozná v zrcadle. Jako by si něčeho šlehnul. Co včera vycucal?“ zeptala se Alice.

„Myslím, že jednoho medvěda,“ odpověděl Jasper.

„A nebyl napůl shnilý? Jako minule?“ zapochybovala Rose a se starostlivým výrazem se dívala na svého muže, jehož demetní výraz se prohluboval s postupující frontou.

„Jak shnilý?“ přerušila Bella ticho, které se rozhostilo po Rosaliině otázce.

„No Emmette byl jednou při lovu velmi lenivý a našel několik dní starou mrtvolu medvěda. Rozhodl se, že to zkusí a byl tak nějak… jak to říct? Jako by na něčem fičel,“ poučila ji Alice.

„A jak dlouho to trvalo?“ zeptala se Bella.

„Asi dva dny,“ pokrčil rameny Edward.

„Už jsme na řadě,“ ukázala na Hasselhoffa a tak si všichni zamířili k jeho stolečku.

„Komu?“ ozval se nevrlý hlas herce.

„Rosalie, Alice a Belle,“ zatrylkovala Rose s úsměvem na rtech. Propiska, kterou David rozdával autogramy se zadrhla v pohybu a herec poprvé zvedl oči. Díval se na tři krásné dívky.

„Ahoj dámy,“ usmál se.

„Dobrý den pane Hasselhoff,“ pípla Bella.

„Pro tak krásné dámy, jako vy, jen David,“ jeho úsměv se rozšířil, stejně jako oči Alice, která měla vizi. Ta samozřejmě vyvolala vrčení ze strany Edwarda, ke kterému se okamžitě přidal Jasper. Ono vidět rozhodnutí béčkového herce, který se rozhodne strávit noc s vaší přítelkyní a sestrami a ne zrovna hraním člověče nezlob se je silné kafe. Alice se zhnuseně otřepala a Edwardovo vrčení zesílilo. Jen Emmettovi to bylo jedno, vlastně i možná dvě. Byl jako dítě před vstupem do Disneylandu.

„Co je s tou klimatizací, ten zvuk je otřesný, zařiďte ho,“ prohodil směrem k ochrance a oči při tom nespouštěl z holek.

„Víte Davide,“ naklonila se koketně přes stůl Rose, tady můj bratr a ukázala na demetně tvářícího se Emmetta, „má problém, který můžete vyřešit jen vy.“

David Hasselhoff vycítil, že je to jeho šance dostat se blíže k dívkám. Podíval se na zřejmě retardovaného chlapce a s úsměvem k němu vykročil.

„Ahoj, já jsem David a ty jsi?“ zeptal se a podával mu ruku. Emmette vyvalil svoje upíří oči na ruku, kterou mu  nabídl a jediné, co ze sebe dostal, bylo:

„Ha… Hajzl… hof…“

„Raději Davide,“ zaskřípal zuby. Měl si vymyslet jiné umělecké jméno, jako Pitt nebo Cloony.

„S čímpak ti mohu pomoci?“ zeptal se znovu.

„David… Mike… brrrrrrmmmm…“ napodoboval auto a ve svém vystoupení pokračoval dál, „ Kit, hapu, hapu,“ máchal rukama, teď předváděl plavání v oceánu a záchranu tonoucího. David na něj koukal a myslel si něco o debilech.

„Víte, můj retardovaný bratr,“ začala Alice opatrně a její oči těkaly od Davida k Emmettovi, „dostal ve škole úkol. Musí udělat projekt do sociologie a potřebuje opravdu hodně originální nápad. Usmyslel si, že mu dokážete pomoci jenom vy,“ dokončila svou řeč Alice.

David Hasselhoff se díval na kluka. Tak oni dávají úkoly ze sociologie i ve zvláštních školách? Taky měl ze sociologie pěkného kreténa. Fellkin se jmenoval, jeho prasečí hlavu občas vidí ve svých nočních můrách. Ale ten už nemůže být naživu. Už ho musel trefit šlak.

„Ten profesor se jmenuje Fellkin,“ promluvil Edward a David s sebou trhl.

„No tak to máš průser,“ promluvil směrem k Emmettovi, který se stále tvářil – řekněme překvapeně a nadšeně s dávkou šílenství. David při jeho pohledu trochu ustoupil dozadu, s fanatickými fanoušky měl nepříjemné zkušenosti a tenhle člověk vypadal, že bude jedním z nich.

„Jen jednu věc jsem v životě nedokázal a to zařídit šprtům rande s opravdovými kočkami aniž by jim platili. Myslím, že by to byl dobrý námět. Začlenit je do života užívajících si studentů. No ale to asi nepodaří,“ mluvil nahlas sám k sobě David. „Hochu budeš si muset nějak poradit, je mi líto, na Fellkinse nestačím ani já David Hasselhoff.“

Tři upíři – Emmette stále čučel na Hasselhoffa, jako alkoholik na flašku -  a jedna lidská dívka střelili pohledy k Alice, která rychle štelovala svůj radar do budoucnosti. Když se pousmála, věděli, že mají částečně vyhráno.

„Děkujeme, Davide,“ zavrkala Alice. „Mohl byste se s námi vyfotit, dát nám podpis a tak?“ zeptala se ještě a nastalo hromadné focení a rozdávání autogramů. Emmettovi se ještě podepsal na tričko a pak jej táhli pryč. Celou cestu k autu bez dveří Emmette mával a vydával zvláštní zvuk, znělo to jako – pápá.

Díky Emmettově tranzu probíhala cesta naprosto v klidu. Emm totiž nemluvil a jeho ksicht byl pořád roztažený do něčeho, co mělo být úsměv, ovšem na cizího to působilo, jako obličej sociopata.

Bella usnula Edwardovi v náruči, Jasper a Rose s Alice plánovaly nákupy. Už byli skoro doma, když se stalo něco, kvůli čemu se málem rozmázli o největší strom v zatáčce a Bella málem dostala infarkt.

Emmette se z ničeho nic probral ze svého deliria a začal na celé auto ječet: „Ty kráso! Viděli jste, jak jsme si s Mitchem skvěle rozuměli? Jsme nerozluční kamarádi! A jak jsme si pokecali? No to byla nádhera. Asi mu večer ještě zavolám,“ brebentil tak hlasitě, že si snad musel zacpat uši i krtek.

Jasper tak tak srovnal řízení a poznamenal něco o tom, že jsou s Alice stejní. Ono se totiž nestane tak často, že upírovi málem přivodí infarkt během dvou dnů. Bella, při Emmettově jekotu málem proskočila střešním okýnkem. Když všem přítomným došlo, co vlastně ten pošuk říkal, dívali se na něj asi jak on na svého hrdinu.

„Emmette a kdy se z vás stali takový kamarádi? Během tvého brrrrrr? Nebo hapů hapů?: zeptala v záchvatu křeči Alice.

„Hele skrčku nepruď, mám ti připomenout tvé setkání s Carlem Lagenfeldem?“ zeptal se a Alice sklapla pusa a všichni ostatní se zasmáli. Teda kromě Belly a Jaspera. Jasper držel basu s Alice a Bella nevěděla, o co kráčí a tak Edward začal vysvětlovat.

Je totiž veřejné tajemství, že Alice je posedlá módou. Asi před dvaceti lety, kdy ještě nebyl Karel Lagnefeld slavný návrhář a chystal svou první kolekci, o které Alice věděla, že to bude bomba a Karla to dostane na špičku, rozhodla se, že mu pomůže.

Chudák Karel, nevěděl, do čeho jde, když přijímal krásnou dívku s neobvyklýma očima, která mu chtěla pomoci s jeho kolekcí. Během prvních dvou hodin se Alice totiž proměnila v dokonalou teroristku, že i Bin Ládin, by vzal nohy na ramena. Karel třeštil oči a chytal se za hlavu, když mu Alice pospravovala v kolekci všechno možné. Nutila ho, aby předělal návrh, o kterém si myslel, že je jeho mistrovské dílo. No ve zkratce – přesně za dvě hodiny a osm minut měl toho Karel po krk a rozhodl se seknout s návrhařinou.

Když to Alice viděla, zhroutila se a z návrhářského studia ji odnášeli nohama napřed. Pak se Karl rychle spakoval a odjel. Alice věděla, kde je, ale rozhodla se, že nebude pokoušet štěstí a proto ho raději nechala být.

Minulý rok na týdnu módy v New Yorku představil, dnes už světově uznávaný návrhář Lagenfeld – momentálně spjat s módním domem Chanel - svou novou kolekci, kterou pojmenoval Alice. Byly zde šaty různých střihů a všechny měly jedno společné – barvu Aliciných očí.

Alice vzlykala u televize, ještě týden a pořád se na to koukala, zvláště na pasáž, když se reportéři ptali, kdo je Alice. Odpověděl jim s úsměvem na rtech, že to je dívka, která ho vybičovala k nejlepším výkonům. Alice se tenkrát podívala na Esme, která zavrtěla hlavou. Alice po svém extempore dostala zaracha na módní akce po dobu padesáti let. A tak si Alice pečlivě odškrtává každý den v kalendáři už dvacet let, Osm měsíců a patnáct dní…

Všichni byli zasaženi vzpomínkami, které opět vyrušil Emmett: „Tak řekněte, docela jsem s tím Hajzlhofem zaválel, ne?“

---------------------------------------------------------------------------------------

Poděkování Dorianně za jazykovou korekturu :-)

A Vám, předem děkuji za komenty...

Autor: Alrobell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Emmettova škola svádění 3. kapitola: