Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emily IV.

13.04.2009 (12:00) • mexandxcullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1215×

Když jsem si po týdnu zvykl na Alici a byl šťastný že mám konečně pokoj,přišel Carlisle ,že už se budeme stěhovat. No nezabili byste ho? Nikam jsem nechtěl,měl jsem tady vzpomínky z dětství. No a taky na Emily,a když bych to opustil,hodně bych toho ztratil. Jenže nakonec jsem souhlasil,protože jsem se nemohl pořád ubírat touhle špatnou cestou,chtěl jsem změnu. „Fajn pojedu“ řekl jsem když jsem přišel z lovu a všechny myšlenky jsem si srovnal. „Děkuju“ řekl Carlisle a oznámil mi,že odjíždíme už večer. „Fajn,jdu si sbalit nějaké věci“ pokrčil jsem rameny,ikdyž jsem toho moc neměl.

„Jsme tady“ pronesl nadšeně Carlisle když jsme dorazili na zasněžené místo,které jsem si snad myslel že neexistuje,jak by tady mohl někdo žít? Otráveně jsem si dal věci na sedačku,ovšem ne do mého samostatného pokoje,na jaký jsem byl zvyklý. V jednom pokoji se mnou musel vydržet ještě Emmett. Nakonec jsem to vzal z té lepší stránky,že bude pořádná pařba aniž by o tom někdo věděl. První noc jsme s Emmettem zdrhli na lov,abychom prozkoumali co dobrého tady mají. Já se musel spokojit s medvědem a Emmett z něj byl nadšený,takže jsme se celkem spokojeni vraceli někdy v šest ráno zpátky.

„Chci ti někoho představit Edwarde“ řekla Esme kolem desíti hodin ráno. „Ale né,už zase?“ řekl jsem otráveně. „Nikoho nechci“ řekl jsem s nezájmem. „Ale notak,aspoň se chovej slušně“ řekla a pozvala ji dál. „A kdo to je?“ řekl jsem aniž bych se na ni podíval. „Jsem Shelly“ řekla tichým hláskem. „Fajn,já jsem Edward“ odpověděl jsem a lehl jsem si s nezájmem s knížkou na gauč a dál ji ignoroval. „Potřebuješ něco?“ zeptal jsem se slušně když tam jen tak stála,zatímco Esme odešla a potlačoval jsem v sobě vztek. „No já,nevím“ řekla stydlivě. „A co víš“ uchechtl jsem se,takový typ holky nemám rád,pořád jen říkaj já nevím. „Fajn,tak mi řekni proč tě sem Esme přivedla“ zeptal jsem se,ačkoliv jsem moc dobře věděl proč. „Chtěla nás seznámit“ pokrčila rameny. „Aspoň něco víš,s klidem ti řeknu,že já o to nemám zájem,takže jestli ty taky ne tak sbohem“ řekl jsem trochu tvrději než jsem chtěl.

Po chvilce kecání to vzdala a odešla. „Takže se ti nelíbila?“ řekla zklamaně Esme. „Copak potřebuju aby jste mi pořád někoho vodili?Navíc ona není kus maso abyste mi ji sem přivedli a čekali že se tady s ní snad vyspím nebo co“ řekl jsem na rovinu. „Jen nechceme,aby ses trápil“ řekla omluvně. „Já vím,omlouvám se,ale nechci aby jste mi sem pořád někoho vodili“ poprosil jsem. „Dobře,přestaneme s tím“ usmála se.

Za pár týdnů jsem si zvykl na prostředí,ale z neznámých důvodů jsem musel chodit na lov skoro každý druhý den a tak jsem poměrně často vynechával školu,do které jsem stejně nerad chodil,protože byla 10 kilometrů daleko. Hodně holek o mě stálo,dokonce se přiznám že jsem to s několika zkusil,ale jak jsem očekával,nějak jsem se nechytnul. Nějak jsem všechny ve škole přehlížel,ale snažil se být přátelský,abych nebyl z kolektivu školy vykopnut. Ostatní tak přátelští nebyli a tak se občas naštvali,ale jinak to byla sranda. Za pár let jsme vystudovali školu a jen tak se poflakovali a pak se rozhodli že se přestaneme ukazovat a budeme jen ‚doma‘. A ani se po nás nikdo nesháněl jak nám s radostí Carlisle řekl,ten do práce musí aby to nebylo až tak nápadné,navíc je to workoholik.

Uplynulo hodně a hodně let a já se pomalu začal nudit tím vším. Pořád ta samá činnost,pořád to samé okolí,pořád ti samí lidé. Modlil jsem se každý den aby už nastala ta doba,kdy se znovu přestěhujeme,ale vypadalo to,že jsem jediný,komu se to nelíbilo. „Alice?Tobě se tady líbí?“ řekl jsem když mě vytáhla na nákupy. „Blázníš?Já to tady miluju!Tolik obchodů!“ rozplývala se. „Nemyslel jsem nákupní středisko“ zasmál jsem se. „Jo aha,no..začíná to taky být ohrané co?“ řekla s pochopením. „To jo,mám chuť se přestěhovat sám“ přiznal jsem se. „No Esme říkala,že to nebude trvat už dlouho“ řekla s nadšením a oči se jí zablýskly při tom jak uviděla obchod s botami. „Taky si musíš nějaké koupit,s těmahle nezapadáš“ usmála se. „Jedny mi budou stačit,prozatím,móda se rychle mění“ řekl jsem s pobavením. „Pořád říkám-módu zítřka nos už dnes“ řekla s nadšením. „No jasně“ přitakal jsem,aby si nemyslela že ji nevnímám.

Autor: mexandxcullens, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Emily IV.: