Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Emily II.

lololololo

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Emily II.Tak tady je pokračování. =) Jen tak mimo-psala jsem to při písničce morandi-save me (to jen kdyby jste se do toho chtěli vícc vžít xD)

06.04.2009 (21:15) • mexandxcullens • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1312×

Cítil jsem zuby neznámého tvora v mé ruce a hlasitě řval bolestí,jenže tělo mě neposlouchalo. Odvleklo mě to na nějakou pastvinu a chvíli mě to zkoumalo,byl jsem sebou docela pohoršený,když jsem si uvědomil že na sobě nic nemám,ale ono to nebylo to nejhlavnější. Sebral jsem všechny své síly a zvíře jsem pěstí praštil po čumáku. Zvíře si mě chvíli nevšímalo a já se snažil odplazit pryč.

Když pode mnou praskla větvička,která kupodivu nadělala hodně rámusu,zvíře zpozornělo a rozeběhlo se mým směrem. Zaklel jsem ale dál se plazil pryč. Když mě zvíře skoro dohonilo,ozval se výkřik,ale ne můj. „Edwarde!“ Ten hlas bych poznal kdybych byl hluchý,ano,byla to Emily.

Odrazila zvíře daleko od nás a asi ho taky odradila od dalších útoků. „Edwarde,promiň mi to“ omlouvala se velmi smutným tónem. Neměl jsem sílu už dýchat a dusil jsem se vlastní krví. „Ne,neumírej,jen to ne…“ kroutila hlavou a svírala mě v náručí. „Já…nemůžu“ zachraptil jsem a ona mě položila na zem.

Vlající vlasy si zastrčila za ucho a dívala se na mě. Měl jsem pocit jakoby se rozhodovala o tom jestli mě nechá žít,…..já chtěl žít. Přikývla a zhluboka se nadechla. „Omlouvám se“ vydechla a sklonila se nade mnou. „Co to děláš?“ řekl jsem téměř neslyšně. „Vedu tě někam kde je to jiné než smrt a jiné než život“ odpověděla a obličejem se přibližovala k mému krku. „Jen chci být s tebou“ řekl jsem svou prosbu. A pak mě to překvapilo. Zakousla se do mého krku a já pocítil neuvěřitelnou bolest. Větší než jakou jsem cítil když mi vymřela na španělskou chřipku celá rodina. Po chvíli se ode mě odtrhla a ústa si zakrývala rukou. Nechala mě tak,abych snášel tu bolest. „Edwarde,neboj,to zvládneš“ říkala mi ale její obraz se mi ztrácel před očima. Usnul jsem a téměř jsem doufal,že už se nikdy neprobudím.

Když jsem se probudil,do očí mě svítilo bílé světlo a já jen slyšel různé hlasy. „Už se probudil“ řeklo mnoho lidí,jen hlas Emily jsem neslyšel. „Edwarde?“ zeptal se nějaký muž s blonďatými vlasy. „Kde je Emily,chci ji tady“ řekl jsem zmateně. „Je vedle,zavolám ti ji“ přikývl. Když přišla,posadil jsem se a usmál se na ni. „Jak dlouho jsem spal?“ zeptal jsem se,když mě nic jiného nenapadalo. „Skoro čtyři dny,už je to dobré Edwarde…“ usmála se a sedla si ke mně. „Co se stalo?“ „Na všechno je čas,teď máš…mnoho času i na to aby ti někdo vysvětlil co se stalo“ řekla a odvrátila tvář. „A ty mi to říct nemůžeš?“ udivil jsem se. „No..víš,můžu,ale…já opravdu odjíždím,… z mnoha důvodů“ řekla tiše. „Cože?Ale..kam?“ zasténal jsem. „Je z tebe upír“ řekla a ignorovala mnou otázku. „Upír?No jasně a zlý čaroděj ovládá město“ řekl jsem ironicky. „Upír Edwarde,prostě jsi upír…musíš to pochopit,ale…žiješ teď navěky,teoreticky..“ řekla smutně. „Jen se na mě nezlob,nechtěla jsem tě ztratit“ „Ne já…to je dobrý,mám teď moře času….. ale ty nemůžeš odjet když jsem tady já“ „Jedu,volá mě otec a ho každý musí poslouchat,nebo by to dopadlo špatně“ „Vždyť ty nemáš otce“ „A taky neexistujou upíři,viď?“ vysvětlila mi polopaticky. „Takže tvůj otec je taky upír?Ale kde žije?Kde budeš žít ty?“ „Daleko…Myslím že o něm uslyšíš,jmenuje se Aro“ řekla ,zvedla se z postele a beze slova odešla.

Chtěl jsem brečet,ale nešlo mi to,měl jsem chuť jít za ní,ale ostatní mi to zakázali. „Teď odejít nemůžeš Edwarde,na všechno je čas“ řekl blonďák. „A vy jste jako kdo že mi rozkazujete?Nejste náhodou ten doktor co nechal umřít mou matku?Jděte … pryč!“ byl jsem naštvaný,nemůže mě tady přece držet. „Jsem Carlisle Cullen,a…tvou matku jsem léčil“ přiznal. „A nechal jste ji zemřít co?To vám děkuju!“ řekl jsem naštvaně. „Edwarde!Myslíš že kdyby to šlo,nechal bych umřít tolik lidí?Samozřejmě že ne,jsem doktor,mou povinností je lidi léčit,ale takovouhle nemoc…Mylo to nečekané,nebyly žádné léky které by tomu zabránily“ řekl klidně. Povzdychl jsem si,asi měl pravdu.

Po několika týdnech jsem se rozhodl že zůstanu u Cullenů,ale pátrat po Emily nepřestanu. Nikdy.

Autor: mexandxcullens, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Emily II.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře