Moje nová povídka. Měla jsem ji vymyšlenou už dlouho, ale až teď jsem se konečně dokopala k tomu ji napsat.
Představte si, že místo dívky se Edwardovi a Belle narodil chlapec. Mathew. Všechno se stalo úplně stejně jako v knize, až nato, že se Jacob neotiskl. :D Bella s Jacobem prostě byla nejlepší kamarádka, nic víc. Tohle je příběh o tom, co se dělo po asi tak zhruba 50 letech. Mathew už neroste a zasekl se na věku asi osmnácti let. Ať se Vám první kapitolka líbí, možná hned nepochopíte, o co se jedná, ale po dočtení určitě. Byla bych moc ráda, kdybyste mi zanechali komentář s názorem. Colenovka. :)
13.07.2011 (19:00) • Colenovka • FanFiction na pokračování • komentováno 27× • zobrazeno 3155×
Lili
Vystoupila jsem z vlaku a marně jsem hledala tátu, měl tu na mě počkat. Vlak měl zpoždění a tátovi jsem to psala. Se značným zklamáním jsem si sedla na jednu lavičku a ze zad jsem shodila obrovský bágl, který mi i přes tak malou vzdálenost, způsobil bolest zad.
„Nemáte pár dolarů?“ zeptal se mě malý obtloustlý mužík ve špinavém oblečení. Strašně jsem se ho lekla, protože se ke mně přiblížil ze zadu.
Slitovala jsem se a podala mu 40 dolarů. Chybět stejně nebudou, svojí cestou jsem si vydělala víc než dost. A navíc je určitě potřebuje víc než já.
„Lili!“ Trhla jsem sebou při zvuku svého jména. Podívala jsem se, kdo na celé nádraží vyvolává mé jméno a byla jsem tím víc zmatená, když jsem uviděla ženu, kterou jsem v životě neviděla. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že třeba nevolá na mě. Vyloučil to ale fakt, že se mi dívala přímo do očí a rozjařeně mi mávala. Její oblečení obsahovalo skoro všechny barvy které jsem znala a o vlasech nemluvě. Mohlo jí být maximálně 25. Všimla jsem si, jak se vehementně usmívá a bylo mi divné, že se jí z toho ještě nenatrhla pusa.
Prohlížela jsem si jí vykulenýma očima a pár lidí v nejbližším okolí na tom byli stejně. Jakmile byla u mě, postavila jsem se.
„Pardon, ehm, my se známe?“ zeptala jsem se té podivné barevné ženy.
„Ještě mě asi neznáš, ale to napravíme. Jsem Lana,“ představila se mi a zároveň mě zmátla ještě mnohem víc. Co já bych mohla mít s touhle podivínkou společného?
Až teď jsem si všimla, že má pisklavý hlásek, který se mi zarýval pod kůži jako špendlíky.
„Jsem přítelkyně tvého táty,“ vypálila na mě.
Chvíli jsem byla ticho. Hlava jako by mi vypnula a já jsem byla schopná vnímat jenom hlas té proradné baby.
„Tatínek ti doma vše vysvětlí, ale musel narychlo do práce. Takže jsem přijela já.“ Dál se usmívala jako vánoční stromeček a já jsem měla chuť ji hodit pod vlak.
Dál jsem mlčela. Teprve teď mi to v hlavě začalo šrotovat. Tohle musel být nějaký vtip, předtím, než jsem odletěla do Paříže, tak přece máma s tátou měla šťastné manželství. Samé: miláčku, hvězdičko a ťuťu, ňuňu. Už mi s tím lezli dokonce na nervy. Táta by si prostě přítelkyni nenašel.
„Víte co? Pro jistotu zavolám tátovi,“ zašklebila jsem se na ni. Vytáhla jsem telefon a vytočila jsem číslo. Po pár zazvonění to táta zvedl.
„Tati, co to má znamenat? Je tady nějaká,“ začala jsem, ale táta mě přerušil.
„Lili, teď nemám čas, promiň. Jeď s Lanou do hotelu. Potom ti všechno vysvětlím,“ táta mluvil tak rychle, že jsem mu stěží rozuměla. Ani se nerozloučil a hovor ukončil.
„Do hotelu?“
Mathew
„Emmette, okamžitě mi vrať tu knihu!“ zakřičel jsem na tu horu steroidů. Už mě nebavilo ho nahánět.
„Jsi stejný pruďas jako Edward,“ mumlal si pro sebe, ale knihu mi vrátil.
„Vážně? Myslíš, že táta by s tebou vylezl na budovu banky a odtud by s tebou vylíval na ostatní lidi mýdlovou vodu?“ zeptal jsem se se zvednutým obočím.
„Hele, já vás slyším,“ zavolal na nás táta z horního patra a jeho slova byla doprovázena máminým smíchem.
Slyšel jsem, jak se někdo blíží k mým dveřím, podle lehkých krůčků to byla Alice. Otevřela a s úsměvem se vydala za mnou na pohovku. Z lehu jsem se zvedl, abych jí uvolnil místo.
„Promiň, že jsem nezaklepala, ale to by bylo moc zdlouhavé. Já bych zaklepala a ty bys mě stejně pozval dál,“ řekla a zaklepala si na spánek. Musel jsem se zasmát.
„Těšíš se zítra do školy?“ zeptala se mě. Trochu jsem se zamračil, to chtěla mluvit o škole?
„Ne, proč bych se měl těšit, kdybych měl dělat co jiného, tak tam ani nechodím,“ řekl jsem možná až moc hrubě.
Podíval jsem se na Alici, jestli jsem se jí třeba nedotkl, ale ona se usmívala jako vánoční stromeček.
„Zítra se má do školy vrátit dívka, která odletěla do Paříže ještě před naším nástupem do školy. Dělá modelku.“ Alice opravdu vypadala velice nadšeně. Jen mi není vůbec jasné, proč z nějaké holky dělá událost roku.
„Bude se ti líbit.“ Mrkla na mě a s tichým smíchem odešla z mého pokoje pryč.
Autor: Colenovka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Edwardův syn - 1. kapitola:
Druhá kapitola čeká na schválení. :)
Určitě to vypadá zajímavě. Jsem zvědavá na hlavní zápletku... :)
Vypadá to dobře a určitě budu číst dál 
Edíkův syn vypadá jako Ian? 
WOW... Zdá se, že se potatil! 
Pokud budeš kapitolky přidávat tak nějak normálně - nejpozději po týdnu, tak budu ve čtení určitě pokračovat. Stává se mi totiž, že si třeba přečtu první kapitolu, líbí se mi to, ale jelikož pak autorka nepřidává kapitoly, tak na tu povídku pak zapomenu a už dál nečtu. Nápad je zajímavý, tak uvidíme
To je dobré
Zajímavý nápad. Určitě pookračuj.
Ahoj holky!
Moc děkuju, za krásný komentáře. :) Fakt jsem je nečekala. Druhou kapitolu přidám nejpozději v sobotu, jo? Přidala bych ji dřív, ale nebudu doma. :( Tak doufám, že si počkáte. Tak se mějte. ;)
Je to zajímavý námět.
vazne super sa to zacina, edward ma syna.. jééj uz sa tesim co s nim bude Emmett robit jake šašoviny..
annaliesen: Já vím, ale když na tebe reagovala nějaká tá ada, tak sem musela taky :D
ježiš já to tak nemyslela
annaliesen: No, já 175 mám a od přírody blonďatá jsem taky. No, jen ta váha se seká skoro o dvacet kilo :D :D :D
Každpopádně zajímavá povídka, zaujala mě podle perex obrázku. Co tam dělá Ian? To má být vzhled toho kluka jménem Mathew??? Ale jináč se těším na pokráčko, jestli se k ěnmu teda dostanu. 
Oni budú určite spolu!!!!!!
Ale je to skvelé! 
annaliesen- ja mam 40 kg a 165 cm, čierne vlasy a hnedé oči. ale nie som anorekticka a ani modelka. (chvalabohu)!!
modelka 
nemůže být drobet obyčejná
popravdě kdo znás má 45kg a je 175cm vysoký a blondatý ,
ale jinak nápad moc pěkný
jéééés!!! to je perfektný nápad! pokračuj!!
Moc hezké, určitě se těším na další
krásné
začíná to zajímavě
Hm, pěkné... chci další! Představa toho, že mají syna se mi zamlouvá!
vyzera to slubne. tesim sa na pokracko!
Ahoj, v názvu povídky ti chybí, zda je to 1. kapitola či prolog. Až si toto doplníš, zaškrtni prosím "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!