Vaše komentáře mě nesmírně těší. Takže jsem se rozhodla, že vám vyhovím... Co předcházelo tomu všemu? Co zapříčinilo to vše? Čekejte trochu víc krve.
Příjemné čtení přeje Veubella.
31.08.2011 (21:15) • Veubella • FanFiction na pokračování • komentováno 18× • zobrazeno 3452×
„Tak, ještě koupit květiny…“ pomyslel jsem si a zaparkoval u nejbližšího květinářství.
Bella má ráda růže. Takže růže…
„Pane bože, ten je úžasný!“ pomyslela si prodavačka, jen co jsem vešel do dveří. Musel jsem se tomu pousmát. Pro všechny jsem byl tak úžasný… Ona byla docela hezká, ale mé srdce bude navždy patřit jenom Belle…
Růží tu měla plno, na to, že je to opravdu malé květinářství. Vybral jsem bílé.
Bella má ráda mou bílou kůži a určitě se jí budou líbit. Jsou dokonalé – stejně jako ona.
Rychle jsem zaplatil a už chtěl jet rychle domů za Bellou. Vyšel jsem z obchůdku a šel na blízké parkoviště, kde jsem měl auto.
„Páni! To bylo fantastické! Ta kurva! To byla jízda…“ Uslyšel jsem najednou něčí myšlenky. Běžně bych tomu nevěnoval pozornost, protože vím, že je tu pár „veselých domů“. Ale dnes to bylo jiné.
Otočil jsem se a hledal původce těch myšlenek. Na druhém chodníku postával asi třicetiletý muž. Byl vysoký a nevypadal na to, že by byl zanedbávaný. Musel být z „vyšší vrstvy“. Opíral se o sloup a neustále si v myšlenkách omýval to dostaveníčko.
Už jsem chtěl odejít, když si vybavil její obličej.
Zalapal jsem po dechu a klopýtnul. Měl jsem pocit, že se mé srdce roztříštilo na miliony a miliony diamantových kousíčků. Myslel jsem, že znovu procházím přeměnou, takový jsem ucítil žár… Myslel jsem, že už jsem mrtev, tak moc mě pohltila temnota.
Byla to tvář Belly…
„Ne, to není možné!“ opakoval jsem si pro sebe. Bella by tohle nikdy neudělala! Vztekle jsem zavrčel – ale všechno tomu nasvědčovalo. Najednou mě popadly instinkty a já měl chuť toho chlapa na místě zabít. Pomalu mu lámat končetiny a užívat si jeho bolest. Jde přeci o Bellu…
Bylo moc těžké – ovládnout se. Pomalu jsem doklopýtal k autu a snažil se vypudit z hlavy ty myšlenky.
Bella… Ten muž… Jeho horké objetí. Její vzdechy. Znovu jsem zlostně zavrčel. Jejich propletená těla. Stékající pramínek potu, na jejích zádech. Jeho tvrdé polibky. Ohne si jí přes koleno… Ne! Já ho zabiju!
Nastoupil jsem do auta a pozorně sledoval muže, jak zachází do postranní uličky. To je moje jediná šance.
Popojel jsem s autem až na kraj města a po pachu se rozběhl za ním. Nechal jsem se naplno ovládat instinkty. Proč se krotit? Moje srdce bylo roztrháno a spáleno na troud. Hněv ve mně vřel.
Běžel jsem svou pravou rychlostí. Nikdo mě nemůže vidět.
Za dalším rohem jsem ucítil tu vůni. Vydal jsem se za ní.
Ten muž seděl na zemi. Musel být dost opilý. Seskočil jsem ze střechy – přímo před něj.
On vytřeštil oči a vyskočil na nohy. Chtěl se dát na útěk, ale moje ocelové sevření mu v tom zabránilo.
„Kdo jsi?!“ zavrčel jsem a ukázal mu své ostré tesáky. Muž zkoprněl hrůzou.
„Já-ja jsem-jsem… David…“ koktal ze sebe. Na tváři se mi usadil vítězný úsměv.
„Co jsi dělal tuhle noc, Davide?!“ procedil jsem skrz zaťaté zuby. Jemu hned v hlavě vyskákaly další obrázky. Musel jsem se ovládat, abych ho nesevřel pevněji a jedním pohybem mu neutrhl hlavu. Potřeboval jsem informace.
„Můžeš na to přestat myslet?!“ zakřičel jsem. Můj hlas se odrazil od stěn a ozvěna se nesla do dalších ulic. Muž se rozklepal a vytřešti oči.
„Jak se jmenovala?!“ zeptal jsem se. Mužovu pravou ruku jsem víc sevřel. Muž hrozně zařval – kost praskla. Ale neodpověděl. Vycenil jsem zuby.
„Jak se jmenovala?!“ zopakoval jsem otázku. Tentokrát jsem mu zlomil druhou ruku. Ale dost špatně. Kost byla ostrá a prořezávala maso a šlachy. Za chvíli jsme ji oba mohli vidět. Z rány se začala hrnout temně rudá krev. Moje smysly byly poblázněné. Jeden mi říkal, ať ho vysaji do poslední kapky, a ten druhý, že to nemůžu udělat. Zklamal bych Carlislea.
Usoudil jsem, že můžu udělat kompromis. „Tak jak se jmenovala?!“ zakřičel jsem znovu. Muž zděšeně pozoroval svou ruku a vypadalo to, že každou chvílí omdlí.
Sevřel jsem ruce kolem jeho krku. Stačilo jedno škubnutí…
„Bella!“ vypadlo z Davida.
To byla poslední kapka. Hrozivé vrčení se mi vydralo z hrudi. Muž omdlel. Já trhnul…
Vitrínu za námi ocákl proud krve.
Neměl jsem žádné výčitky svědomí. Prostě jsem odkopl tělo. A rychle běžek k autu.
Věděl jsem, co musím udělat…
Zasedl jsem za volant a vyřítil se ze Seattlu dvou set kilometrovou rychlostí. Do očí mi padla kytice bílých růží, kterou jsem měl pro Bellu.
Znovu jsem zavrčel. Ta zrádkyně! Věčně opakuje, že mě nade vše miluje a pak se tahá s takovými chlapy…
Stáhl jsem okénko a se spokojeným výrazem vyhodil růže z okna. Ve zpětném zrcátku jsem viděl, jak se rozpadly.
Za pět minut jsem stál před Belliným domem. V jejím pokoji se svítilo – čekala na mě.
„Tak to se brzy dočká…“ pomyslel jsem si a vyhoupl se do jejího pokoje.
Dodatek: Bella Edwarda nikdy nepodvedla. To jen ten muž to měl jen dost popletené. Za to mohl z části ten alkohol. Ta dívka, se kterou strávil noc, byla ve skutečnosti Iva. Belle se jen hodně podobala...
Doufám, že jste konečně spokojení. =) Všechno bylo vysvětleno. Prosím, zanechte komentář.
Loučím se, (samozřejmě, ne na pořád :D) Veubella. ♥
Autor: Veubella (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Edwarde?! To přeci nemůžeš! Omyl, Bello, já můžu vše... - BONUS!:
Všechny čtyři části jsem přečetla jedním dechem. Nemohla jsem se odtrhnout od monitoru. pořád jsem si říkala "jak to dopadne...jak to dopadne..." Až teď, když jsem se podívala na hodiny jsem si uvědomila, že už mám být pět minut na tréninku! Ale stálo to za to 
Klaním se. Nemám slov. Prostě další úžasná povídka, jako všechny, které jsi napsala 
Moc pěkná jednorázovka
Všechny dílky josu pěkné 
Očakávala som že všetky tie udalosti budú opísané z jeho pohľadu ale aj bez nich to bolo konalé . Taký typický deň , romantika sa chystá a PRÁSK ! Naruší to opitý David s pomotanými spomienkami . Edoň reagoval naozaj prudko , akoby sa úplne vyplo jeho svedomie . No ale bolo to tak pútavé a pecítené že som sa nemohla odtrhnúť . Nádhera . Skvelý záver . 
Ty bláho! To bylo opravdu skvělé! Jeden omyl změnil život tolika lidem... Bella trpěla za něco, co neudělala. A já mám troškujiný nároz, než někteří jiní, mě Edwarda líto není. Protože kdyby Bellu opravdu z celého srdce miloval, nikdy by se jí takto nepomstil. Ale právě díky tomu byla tato povídka tak krásná a originální.
Mě (jsem divná, to jen abys to pochopila 
) zaujme málokterá povídka a tahle mezi ně rozhodně patří. Píšeš krásně a poutavě, máš originální nápady. Právě tímto jsi sérii doplnila tu chybějící část. Píšeš opravdu skvěle a mě nezbývá než tleskat
Tahle povídka byla opravdu úžasná. Jsem opravdu ráda, že jsem měla šanci si ji přečíst. Bella je opravdu chudák, ale když to tak vememe, Edward taky: Myslel si že jej podvádí jeho milovná, pak ji týral, pak přeměnil a nakonec ho zabila. Taky těžký osud. Krom toho je taky ale pěkný blbec... Přece jenom protože mu nějakej vožralec nakukal, že se vyspal s jeho dívkou, ještě neznamená, že je to pravda ne? A hlavně... Když už tak se měl s Bells rozejít a ne ji týrat a nakonec zničit život. Dobře mu tak... ( Já vím... Mé komentáře jsou mírně zmatené, zavadějící a občas ztrácejí smysl.)
Jsi skvělá, nadaná a a překrásně píšící ( ) autorka. Fakt se mi to moc líbilo a těším se na tvou další tvorbu. 
Tak teraz mi je luto Edwarda ale aj tak si za to mohol sam mal sa opytat Belly ci je to pravda nie hned ju nazvat courou a tak 
ale je super ze si dala vysvetlenie
Dobrý Jsem ráda, že jsi to přidala...
Skvělí
Tak a ted to celé do sebe zapadá
No to bylo úžasný! Jedno hloupé nedorozumění a je na světě tragédie! Kdyby ji vyslechl a taky by si v hlavě uvědomil, že by Bella nebyla tak brzy doma, tak by bylo vše OK a on měl ženu, dceru a rodinu. Tento dodatek se ti moc povedl! Opravdu krásně napsaný... Jsi skvělá!
Ahoj, musím tě poprosit, aby sis tuto povídku převedla na kapitolovou, protože jednodílné povídky můžou mít pouze tři části a tvoje má, s tímto bonusem, části čtyři. Změň si to u každé části, prosím, i u této, a poté zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!