Edward se stane hvězdou díky filmu The Vampire Diaries. Dostane hlavní roli. Ale dost se změní. Bella mu nějak nestačí... Příjemné čtení přeje Emet. Korektor: WhiteTie
06.06.2012 (20:45) • Emet • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1761×
Edward
Seděl jsem na židli a četl jsem si noviny. Připadal jsem si jako osmdesátiletý. No, bylo mi sice o dost více, ale vypadal jsem na sedmnáct. Pak jsem se začetl do jednoho inzerátu, který mi doslova bral dech...
„Sháníme herce do filmu The Vampire Diaries. Nejlépe herce se světlou pokožkou, který má sklony k upírství." Vždy jsem toužil po tom být hercem. Ale moje upírské schopnosti nikomu nebyly dobré. Tady je ale oceňovali. Rozhodl jsem se, že to zkusím. Ale Belle jsem to říct nechtěl. Měla ráda „zapadáctví", ne hvězdy. Měl jsem v sobě divný pocit.
Jako by mi někdo říkal: „Co to děláš?" Já jsem ale hlasy v mé hlavě neposlouchal a ihned jsem šel na konkurz. Pěšky to bylo rychlejší.
Dorazil jsem do Los Angeles, kde už čekali na nové zájemce.
Když jsem předstoupil, režisér řekl: „No, vyzeráš dobre, už len aby si vedel hrať, mal sklony k upírstvu a beriem ťa!" Když jsem něco předvedl, zadíval se na mě prapodivným pohledem... Mlčky jsem tam pět minut stál.
Pak režisér promluvil: „Chlapče môj drahý, na teba čakám celý môj život! Berieme ťa všetkými desiatimi!" Poté mi dal trochu pomuchlaný papírek, kdy a kde jsou zkoušky...
Vracel jsem se domů s dobrým pocitem. Bylo mi, jako bych se vznášel. Já a herec? To bylo prostě boží! Když jsem doběhl domů, čekala na mě starostlivě Bella.
„Kde jsi byl? Co jsi tam dělal? Proč jsi mi nic neřekl?" vyhrkla se slzami v očích. Mlčky jsem ji objal a pošeptal jsem jí do ucha: „Byl jsem na konkurzu do filmu The Vampire Diaries. Nikdy bys mi nedovolila tam jít, proto jsem ti nic neřekl... Bylo to v Los Angeles." Bella se ode mě odtrhla a zadívala se na mě.
„A vzali tě? Kdy jsou zkoušky?" ptala se horlivě. Cítil jsem pocit viny. Nic jsem jí neřekl... A teď jsem ji zklamal.
„No, tady," řekl jsem a podal jsem jí pomuchlaný papírek, který jsem vytáhl z kapsy. Bylo mi jako před popravou. Když to dočetla, skočila mi do náruče a křikla: „To je bezva!" Dala mi pusu a slezla. Začala kolem dokola skákat. Byl jsem rád, že je šťastná, jen jsem nevěděl proč. Když se blížil večer, ulehl jsem s ní do postele a hladil jsem ji po vlasech... Bylo mi čím dál tím víc lépe. Bella usnula.
Ráno vstala a já jsem jí přinesl snídani do postele. Cítil jsem se šťastnější než kdykoliv předtím. Když dojedla, vyhodila mě z pokoje a převlékla se. Pak jsem ji odnesl k nám domů a nasedli jsme do mého auta. Jeli jsme do Los Angeles. Tam se točilo. Dorazili jsme hodinu před začátkem, tak jsem vzal Bellu na nákupy. No, nebyla ten typ, co rád nakupuje, ale koupila si hodně věcí. Já jsem byl šťastný, protože se blížila chvíle, kdy jsem měl začít točit. Nejprve mi dali velký štos papírů a pak mě poslali zase domů. To se mám naučit nazpaměť? To je sranda? Byly to nejmíň dva tisíce stránek. A to na mě bylo trošku moc. Ale chtěl jsem točit? Chtěl. Nedalo se nic dělat. Proč jenom text? Vždyť jsem sem jel až z Forks, pomyslel jsem si, ale mlčky jsem odešel...
Za necelý týden jsem ten text uměl nazpaměť. Pak jsem se tam vrátil. Bella jela se mnou, aby koupila něco Alici, Emmettovi a ostatním. Když jsme dotočili (točili jsme jen úvod), šel jsem za Bellou. Ale ona nikde. Nemohl jsem ji najít, tak jsem se kouknul Alici do myšlenek. Viděla, jak Bellu obtěžuje parta kluků. Bylo to asi padesát kilometrů ode mne. Začal jsem utíkat. Bylo mi hrozně. Kvůli blbému filmu přijdu o Bellu?! Ne, to ne... Už ji sem s sebou nikdy nevezmu. Teď je ale hlavní ji najít. Byla tam, kde ji Alice viděla.
Přistoupil jsem k ní a řekl jsem: „Nechte ji na pokoji!"
Vysmívali se mi. Pak jsem jim vrazil... Asi je to trochu více bolelo, protože pro ně musela jet záchranka. A to ta rychlá... Neměli si pohrávat s Bellou. To si dovolili trochu moc.
Následující díl »
Autor: Emet (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Edward v záři reflektorů - 1. kapitola:
Promiň, že to řeknu, ale přišlo mi to strašně bez emocí. Šel tam a tam, udělal to a to. Zkus to trochu ozvláštnit. ale neboj, jsi ještě mladá a brzo se vypíšeš...
Spomal, prosím... Píšeš ale moc hezky... Tím myslím, že máš dobrou zásobu!
prislo mi to urýchlené, začiatok síce vyzeral slubne ale ten koniec. snad pokracko bude vyzerat lepsie.
Článek ti bohužel vracím, kvůli chybám:
+ na spaměť -> nazpaměť,
+ čárky,
+ překlepy,
+ shoda přísudku s podmětem,
+ přímá řeč,
+ přímá řeč patří na nový řádek.
Až si to vše opravíš, zaškrtni "článek je hotov". Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!