Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edward - Mr. Awesome 3. díl

10.02.2010 (08:15) • Blondie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1135×

Edward

Crrrrrrrrr…

Zvedl jsem mobil, který mě vyrušil v myšlenkách.

„Ahoj Angelo, prosím tě, mohla bych se u tebe před školou ještě stavit?“ mluvila do telefonu nějaká slečna, očividně se spletla.

„Ehm, ahoj, ale moje sestra se jmenuje Alice,“ odpověděl jsem slečně do telefonu.

„Jééé, pardon, tak to já se omlouvám, asi jsem vytočila špatné číslo. Nebo tedy, 648596123654 není vaše?“

„Bohužel, moje je 648596321654.“

„Omlouvám se, jestli jsem vás rušila. Nashledanou,“ a zavěsila. Hm, kdo to mohl být?

Než jsem dojel do školy, na rozhovor a myšlenky jsem dávno zapomněl. Vylezl jsem z auta a než začala hodina, měl jsem ještě chvíli čas, tak jsem si sedl pod strom na trávu. Chtěl jsem si chvíli číst, ale to už se vedle mě objevila Alice.

*Mlask* „Ahoj Eddy, jak pak se máš?“ měl jsem ji hrozně rád. Byla to má spásná duše, mohl jsem se jí se vším svěřit a věděl jsem, že ona mi pomůže ze všech šlamastyk, do kterých bych se dostal.

„Ahoj Alice, ale jo, super, díky,“ usmál jsem se na ní, „mimochodem, neznáš nějakou Angelu?“ zeptal jsem se v domnění, že mi má drahá sestra pomůže.

„Angelu? Jo, jo, znám, pročpak? Že by se nám náš úžasný Edward zamiloval?“

„Ne, to ne, ale někdo mi volal a myslel si, že volá týhle Angele,“ ve zkratce jsem jí pak převyprávěl oč šlo. Netrvalo dlouho a Alice mi ukázala směrem k parkovišti, kde šly směrem ke škole 2 holky.

„Ta nalevo, to je ona.“

Ale jo, ta nevypadá špatně, ale kdo je ta holka, který volala? Že by ta, která jde vedle ní? To není možný, po telefonu měla hlas, takový něžný, ten se k týhle brunetce nehodí. No co, jdu za Angelou.

„Edwarde, to mě tu necháš samotnou?“ ptala se mě Alice, když viděla, jak vstávám a jdu směrem k holkám.

,,Už to tak vypadá, zlato,“ mrkl jsem na ní a poslal jí vzduchem polibek.

Bella

Ráno jsem si dala budíka o půl hodiny dřív, protože jsem chtěla zajet k Angele, abych s ní probrala náš společný víkend.

„Ahoj Angelo, prosím tě, mohla bych se u tebe před školou ještě stavit?“

„Ehm, ahoj, ale moje sestra se jmenuje Alice,“ odpověděl mi nějaký kluk do telefonu. Hned jsem se mu omluvila za nedopatření. Hm, kdo to mohl být? Ten hlas přece odněkud znám, ale Ang přece nemá bráchu, to by mi snad řekla…

Počkala jsem na ní na parkovišti a zeptala jsem se jí hned, jestli nemá bráchu.

„Nemám Bello, to bych ti přece řekla, znáš už přece i strejdu ze třetího kolena, proč bych ti neřekla něco o bráchovi?“ odpověděla mi.

„To je pravda. No, asi jsem si spletla číslo, to nevadí. Hele a co tedy podnikneme tenhle víkend?“ chtěla jsem po ní vědět, jenže nás vyrušil nějakej kluk.

„Ahoj holky, která pak z vás je Angela?“ zeptal se nás nagelovanej frajírek.

„Tohle je Angela,“ a ukázala na mě! Co si to Ang myslí?!

„Ehm, uh, he, ahoj…“ a víc ze mě nevypadlo. Trapas.

„Jen jsem se chtěl seznámit se slečnou s tak krásným hlasem,“ usmál se, udělal pukrle a odešel.

Za pár metrů se obrátil a houkl na nás: „Já jsem kdyžtak Edward, ale mě určitě znáte,“ šibalsky se usmál a šel dál směrem do školy.

„Angelo, co tě to napadlo, představit mě jako tebe?“ nadávala jsem jí.

„Ale no tak, vždyť je to hezkej kluk, tak co, užiješ si trochu.“

„To říká ta pravá,“ a obě jsme vyprskly smíchy.

Pokračovaly jsme dále do školy a už jsme plánovaly náš holčičí víkend.

Edward

Tak to bysme měli, počkám si tak do tří odpoledne a už u mě bude sladká Angela prosit o moje telefonní číslo. Sice není nejhezčí, ale co se dá dělat. Božský Edward musí uspokojit i ty méně zajímavý kočičky. Najednou mě doběhla Alice a hned se vyptávala, jak to na parkovišti dopadlo. Ani jsem jí to nedořekl a objevil se Emmett s tím, že bysme o víkendu měli celá rodinka vyrazit někam na sobotní oběd do města.

„Emme, co to do tebe vjelo?“ ptala se ho Alice nevěřícně. Emm a rodinný oběd? Co to do něj vjelo?

„Brácho, jsi oukej? Nemáš teplotu, nenarazil jsi někam hlavou?“ tohle bylo opravdu mimo moje a Alicino chápání.

„Carlisle mi ráno říkal, že by rád s námi něco společně prožil, oběd, divadlo, sportovní utkání. No a já vás mám všechny přesvědčit, jinak…“

„Jinak co, Emmette?“ a jo, Alice vlastně neví, že Emm usnul před ložnicí Carlisla a Esmé. Takže ho Carlisle trochu vydírá. Nu což, rodinná akce taky není k zahození.

„Tak jo brácho, řeknem ještě Jazzovi a na sobotu něco naplánujem, jo?“ přece nemůžu nechat bráchu na holičkách. Emm zajuchal a odešel.

„Co Carlisle Emmovi provede, když společně nic nepodnikneme?“

„Nevím, ale má pravdu, dlouho jsme nic nedělali, měli bysme znovu začít,“ usmál jsem se na ní a každý jsme odešli do jiné třídy, začalo vyučování.

Autor: Blondie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Edward - Mr. Awesome 3. díl: