Kapitola s názvem Past je vlastně jako shrnutí dvou kapitol, ale rozhodla jsem je přes Vánoční svátky spojit a tak tu máte dohromady obě dvě.
09.01.2010 (19:30) • Esaiel • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1725×
Edward Cullen
Byl jsem naprosto zmatený. Alice se ovšem zdála rozhodná. Naprosto jsem nechápal proč. Vypadala nadšeně. NADŠENĚ! Vůbec mi to nešlo na mozek. Jasper byl celý rozmrzelý z různorodých emocích v místnosti.
"Říkal jsi, že stačila krev? Pouhá krev?"
Carlisle narozdíl od nás byl uchvácen a zároveň se jeho čelo krabatilo starostí.
"Co to může znamenat?"
"Tím se všechno vysvětluje!" zvolala radostně nadšená Alice. Většina z nás se tvářila stejně nechápavě jako já. V jejích myšlenkách byl dokonalý chvat a já viděl, jak často se tam míhají stromy a auto. To samé auto. Tak to už jsem vůbec nepochopil.
"Nejsem blázen. Moje schopnost funguje jak má. Divila jsem se - to prázdné, nikým neřízené auto směřující do Forks, les a mizející upír. Ale teď je to jasné! Já je prostě NEVIDÍM! Edwarde, čteš jim myšlenky? Jaspere?"
Nechápal jsem jak může být tak veselá, Carlisle si povzdechl a tvářil se jako u mučení, Esmé si nejistě kousala spodní ret, Emmet se zachechtal, Rosalie se tvářila nevraživě (nejspíš žárlila na pozornost, kterou jsme těm novým věnovali), Jasper měl neutrální výraz a já... Nevěděl jsem, co si mám myslet. Tolik mě přitahovala a přitom se dokázala chovat tak chladně a odmítavě...
"Neslyším ani jednoho z nich," přiznal jsem frustrovaně. Jasper jen zavrtěl hlavou na znamení, že je necítí.
"To je nemožné," namítala tiše Rosalie. Pohodila hlavou a hraně zývla.
"Nechme toho, je čas vyrazit do školy."
Isabella Swan
Rychle jsem se rozhlédla. Moje "rodinka" byla rozmístěná na louce ne větší než volejbalové hřiště vprostřed New Yorkské vegetace. Charlie to vycítil. Měl zvláštní dar. Dokázal vycítit jakýkoli kontakt, sebemenší kontakt, nadpřirozena a skutečných, nic nevědoucích lidí. A opravdu, z mlhy na druhém konci se začaly vynořovat postavy. Byly prozatím halené bílou stěnou. Rychle jsem je spočítala. Šest. To je o jednoho víc než nás. To bude boj.
Rychle jsem se podívala na Samuela. Byl nejstarší z nás, po Charliem, a jediný, kdo zatím dokázal ovládat svůj dar. Na jeho rtech hrál seběvědomý úsměv. S blonďatými vlasy v slabém větříku, které lemovaly jeho tvář jako svatozář... Byl jako anděl. Vážně moc hezký. Natashe zakrývaly vlasy tvář jako neprohlédnutelná stěna, ale i tak bylo znát na jejím postoji, že si sama sebou není jistá. Měla z nás největší problémy přivyknout si novým schopnostem. Taky byla nejmladší, tudíž se to dalo chápat.
Usmála jsem se. Lucas by nedopustil, aby se jí někdo jen dotknul. Možná po něm letěla polovina děvčat školy, ty, co se nenalepili na Samuela, ale on měl oči jenom pro ni. Škoda, že to Natty neviděla. Byla dost nesmělá. Bála se? Těžko říct. Celý život strávila v nejistotě a měla tudíž nulové sebevědomí. Myslím ovšem, že by byla potěšená, kdyby se jí Luke dvořil. Těžko říct, jak tyhle dva, naprosto se k sobě hodící, navést na správnou cestu k srdci toho druhého.
Pak už jsem ovšem neměla moc času myslet, cesta sem trvala tři dny. Zpátky to bude podobně. Pokud přežijeme další boj s našimi odvěkými nepřáteli. A upírská smečka se právě pouštěla do lovu na nás....
Edward Cullen
Neukázala se. Vlastně nikdo z nich. Celý týden. Jasper v mé společnosti už nemohl vydržet. Říkal, že bych měl vypustit. To se mu lehce řeklo. Nemohl jsem snést tu nejistotu. To nešlo. Bylo to nemožné. Prostě nesnesitelné. Neuměl jsem si vysvětlit vlastní pocity. Okouzlila mě.
O to silnější bylo překvapení, když se konečně objevili. Auto zaskřípalo na příjezdové cestě a všichni čtyři vystoupili najednou, seřízení jako hodinky. Navlas stejnou chůzí vyrazili v uzavřeném útvaru ke škole. Ten se ovšem začínal pomalu rozpadat. Nejmladší z nich, alespoň dle vzhledu, se odpojila u budovy čtyři. Brzy jejímu příkladu následoval i mladší z kluků.
A pak jsem si něčeho všiml. Ten vytáhlý blonďák vzal Bellu za ruku. Nesnesitelně jsem žárlil. Podívala se na něj celkem překvapeně, ale nevyprostila svou dlaň z jeho. Chtělo se mi zoufale křičet. To snad nebylo možné, oni se snad dali dohromady. Rychle jsem se podíval za nimi a raději zmizel v budově dvě, abych se nudil při hodině Anglického jazyka.
To snad není možné! Ona se mi prostě vyhýbala! Jako by tušila... Ale to není možné! I když, pro ni asi bylo možné všechno. Dokázala zamotat hlavu upírovy a sebrat všem z nás naši představu o reáliích tohoto světa. Konečně! Zahlédl jsem ji u skříněk na chodbě. Okamžitě jsem k ní zamířil. Zrovna vzhlédla. V očích se jí mihlo překvapení. Pak pohoršení a nakonec zděšení. Vzalo mi to dech. V tu chvíli se mezi nás vecpal celý dav provádějící basketbalistické hvězdy ročníku. A pak byla pryč...
Celý den jsem ji sotva zahlédl. A když se mi to podařilo, vždycky mi zmizela. Alice ovšem v hlavě spřádala geniální plán. Vrátila mi elán do žil. Rozhodl jsem se, že jí za to koupím nějaké vážně rychlé auto legálně. Zamlžily se jí oči a s náporem nové vize se usmála. Asi prokoukla moje záměry.
Slyšel jsem, jak si v hlavě pořád opakuje: Vyjde to. Prostě to vyjde. Musel jsem jí tentokrát dát za pravdu, byla vážně skvělá. Moje malá sestřička vymyslela naprosto geniální plán. Právě ho šeptem vysvětlovala Japerovi, zatímco se naše třída rozpustila na oběd.
"Edwarde, já ji s nimi nenechám samotnou!" protestoval Jasper, když jsme zůstali sami s Alicí.
"Jaspere!" kvílela Alice s očima protočenýma vsloup.
"Nebude sama, Jaspere. Budu tam s ní. Pohlídám je."
Nevím, jak se nám to podařilo, ale nakonec jsme ho přesvědčili. Všechno bylo připravené. Tentokrát neuteče. Neutečou. Musím se dozvědět pravdu. Pravou pravdu. Blížili se, přicházeli pospolu, jako vždy. Rychle nabrali na táci nějaké jídlo a až pak se zastavili. Všude bylo plno. Usmíval jsem se. Nedokážou to. Byli nuceni se rozdělit. Bella kývla vzdorně hlavou. Blonďák spolu s klučinou zamířil k Jasperovi s Emmetem. Děvčata k nám. Teď se dozvíme pravdu. Určitě.
Autor: Esaiel (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Edward Cullen´s trabble in love - 4. díl - Past:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!